Koronavirus ONLINE: 757 případů za čtvrtek v ČR, 120 hospitalizovaných. Pandemie opět sílí

Na hygienických stanicích by mělo být od počátku července zrušeno 40 služebních a 13 pracovních míst. Na některých stanicích, například ve Středočeském nebo Moravskoslezském kraji, souvisí úbytek míst mimo jiné se zrušením agendy Chytré karantény, které byla vytvořena za účelem zvládání epidemie covid-19.

Vakcína proti covidu-19 od francouzského výrobce léků Valneva dnes získala od Evropské komise (EK) povolení k uvedení na trh. Přípravkem se mohou očkovat lidé od 18 do 50 let. Registrace se vztahuje na členské státy Evropské unie a Island, Lichtenštejnsko a Norsko, uvedla agentura Reuters.

Téměř každý pátý z dospělých Američanů, kteří uvádějí, že prodělali nákazu koronavirem SARS-CoV-2, aktuálně pociťuje vleklé zdravotní komplikace spadající pod dlouhý covid. Uvádí to americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) na základě červnového průzkumu provedeného americkým úřadem pro sčítání lidu. Nově zveřejněné údaje naznačují, že mnohaměsíční problémy navazující na covid-19 mají v USA desítky milionů lidí.

Výsledky průzkumu podporují dřívější zjištění vědců, která nasvědčují tomu, že dlouhodobé komplikace jsou poměrně běžným vyústěním nákazy koronavirem, který se po celém světě šíří od začátku roku 2020. Od té doby se infekce potvrdila u více než 500 milionů lidí a každý den přibývají statisíce dalších případů.

Odhaduje se, že trvalejší následky infekce se dostavují u desetiny, ale možná i více než třetiny nakažených. Long covid (dlouhý covid), jehož příčiny stále nejsou objasněné, přitom podle expertů může mít různě závažné projevy, od relativně mírných symptomů až po ty zcela paralyzující. S postcovidovým syndromem jsou spojovány desítky různých příznaků, od kognitivních problémů přes potíže s dýcháním a kardiovaskulární efekty až po extrémní únavu či bolest kloubů.

Podle CDC tak příznaky dlouhého covidu aktuálně zažívá každý třináctý dospělý Američan. Diagnóza je údajně častější u lidí středního věku než u seniorů a také u žen. „Dlouhý covid má momentálně téměř třikrát více dospělých ve věku 50 až 59 let než těch ve věku 80 let a vyšším,“ píše CDC.

Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř 20 milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, kterou zveřejnilo odborné periodikum Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle matematických modelů bylo dosaženo bez dostupného očkování.

Odborníci vycházeli z epidemických dat po 8. prosinci 2020, kdy byla aplikována vůbec první dávka proticovidové vakcíny. Jejich závěry vyplývají ze srovnání, jak by se počet úmrtí vyvíjel v případě, že by pandemie postupovala dál bez brzdy v podobě očkování. Podle nich by v případě neexistence vakcín za daný rok po nákaze covidem-19 zemřelo odhadem 31,4 milionu lidí. Díky vakcínám se ale 19,8 milionu úmrtí podařilo zabránit, přičemž větší pozitivní efekt pocítili obyvatelé rozvinutých západních zemí. Vzhledem k nerovnému rozdělení vakcín se v bohatších zemích podařilo zabránit 12,2 milionu úmrtí.

Testy v pracovních dnech toho týdne odhalily v ČR denně přes 600 nových případů, přičemž ve čtvrtek překročily 700, pozitivních bylo 757 vzorků. Více pozitivních za jeden den evidovalo ministerstvo zdravotnictví naposledy 9. května. V minulém týdnu bylo denní maximum 458. Počet testů přitom mírně klesá, v uplynulých sedmi dnech jich laboratoře provedly 26 800, týden předtím to bylo asi o 400 víc. Roste tak podíl pozitivních vzorků.

U nejčastějších diagnostických testů, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky nemoci, je pozitivní asi čtvrtina vzorků, před týdnem se tento podíl pohyboval kolem 18 procent. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, se covid ve čtvrtek prokázal zhruba u 13 procent testovaných, přičemž minulý čtvrtek to bylo necelých pět procent. U preventivních testů stoupl podíl pozitivních v mezitýdenním srovnání ze zhruba jednoho procenta na pět.

V posledních týdnech se nákaza nejvíce šíří v Praze, kde za posledních sedm dní připadá na 100 000 obyvatel 75 nově nakažených. S odstupem pak následují Středočeský a Plzeňský kraj, kde je incidence 38, respektive 35. Naopak nejpříznivější je situace na Vysočině s incidencí 13.

V Indii za poslední den přibylo 17 336 nových případů koronavirové nákazy, což je nejvíce od 20. února. S odkazem na indické ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters.

V nejbohatším indickém státě Maháráštra evidují 5200 nově nakažených, z toho 2479 ve finanční metropoli Bombaji. Reuters uvádí, že v posledním měsíci se denní počty nakažených zvyšují. Ve čtvrtek ministerstvo zdravotnictví informovalo o 13 313 nových případech. Bilance úmrtí v souvislosti s nákazou koronavirem vzrostla o 13 obětí na celkových 524 954. V Indii žije asi 1,4 miliardy lidí.

V Česku pandemie covidu opět mírně sílí. Za čtvrtek přibylo 757 případů, v nemocnicích je 120 hopitalizovaných a sedmidenní incidence vystoupala na 31 případů na 100 tisíc obyvatel.

V Německu začala převažovat nakažlivější varianta koronaviru BA.5. Uvedla to dnes agentura DPA s odkazem na prohlášení Institutu Roberta Kocha (RKI). Podle něj varianta BA.5 tvoří zhruba 50 procent nových případů nákazy v zemi. Sedmidenní incidence na 100 000 obyvatel, která udává počet nakažených v přepočtu na 100 000 obyvatel v týdenním úhrnu, v Německu za poslední měsíc výrazně stoupla.

Analýza RKI se vztahuje na údaje za minulý týden. Kvůli rostoucímu podílu nakažlivější varianty BA. 5 RKI očekává v příštích týdnech nárůst počtu nakažených. Mírně by se měla zvýšit také zátěž nemocničního systému. Jistý nárůst je patrný již nyní. Podle registru Divi na začátku měsíce leželo na jednotkách intenzivní péče 600 nakažených pacientů, minulý týden jich bylo přes 800.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes doporučila vakcínu proti covidu-19 od francouzské farmaceutické společnosti Valneva. Agentura Reuters k tomu napsala, že osud smlouvy o dodávkách vakcín, kterou tato firma uzavřela s Evropskou komisí, je nejistý.

Vakcína má podle odborníků dvě hlavní výhody: lze ji uchovávat při teplotách podobných těm, jež umí vytvořit domácí chladničky, a vyvíjí se tradičním způsobem ze živého viru jeho chemickou inaktivací. Virus aplikovaný ve vakcíně tak nemůže napadat buňky ani se v těle replikovat, vzbuzuje však odezvu imunního systému. Je založen na stejné technologii jako látky využívané už desítky let při očkování proti dětské obrně, chřipce nebo hepatitidě.

Firma již dříve uvedla, že tři dávky její vakcíny neutralizují vysoce nakažlivou variantu koronaviru zvanou omikron, která nyní ve světě převládá.

Subvarianty omikronu BA.4 a BA.5 jsou odolnější proti protilátkám vyvinutým u lidí, kteří prodělali covid-19 nebo proti němu byli plně očkováni a nechali si dát i posilovací dávku. Vyplývá to z nového výzkumu lékařské fakulty Harvardovy univerzity, o němž dnes informovala zpravodajská stanice CNN.

Přesto se ale očekává, že dosud poskytované očkování chrání proti vážnému průběhu onemocnění. Výrobci vakcín pracují na nových látkách, které mají vyvolat silnější imunitní odpověď u nových variant koronaviru.

Autor nové studie Dan Barouch sdělil, že se v případě nákaz subvariantami BA.4 a BA.5 prokázala třikrát nižší ochrana protilátkami získanými očkováním a proděláním infekce, než tomu bylo u subvariant BA.1 a BA.2.

„Výsledky naznačují, že tyto nové subvarianty omikronu pravděpodobně způsobí nárůst infekce v dobře proočkované populaci a mezi lidmi s přirozenou imunitou proti BA.1 a BA.2. Přesto je ale pravděpodobné, že imunita získaná očkováním poskytne značnou ochranu proti vážnému onemocnění při nákaze subvariantami BA.4 a BA.5,“ napsal Barouch ve studii, kterou otiskl tento týden odborný časopis New England Journal of Medicine.

Lékaři kritizují elektronický očkovací průkaz, kam mají od letošního ledna povinně evidovat pacientům všechna očkování. Systém je podle nich složitý a zadávání je zdržuje. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky se ve Sněmovně chystá pozměňující návrh, který by povinnost odložil. Řekl to na semináři Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Podobně lékaři před jeho zavedením kritizovali systém elektronických receptů, který stejně jako elektronické očkovací průkazy spravuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

„Z našeho pohledu se sbírá příliš mnoho údajů. Jejich zadávání pak zdržuje,“ řekl Šonka. Nyní je systém navázaný na elektronický recept a lékový záznam. Lékaři jsou ale podle Šonky více spokojení se systémem, do kterého zadávají očkování proti covidu-19, který pro ministerstvo zdravotnictví vytvořil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Podle Šonky by bylo vhodnější, aby převzal i další vakcíny. „V Poslanecké sněmovně je návrh, aby se elektronický očkovací průkaz přesunul do ISIN,“ řekl. ISIN je zkratka pro Informační systém infekčních nemocí, kde se koncentrují zejména data kolem covidu-19. Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek připomněl, že by bylo možné využít i mobilní aplikaci Tečka, kde lidé mají uložené certifikáty o vakcinaci proti koronaviru.

Rakousko ruší povinné očkování proti covidu-19, oznámil dnes rakouský ministr zdravotnictví Johannes Rauch. Už v březnu vláda vymáhání zákona o povinném očkování odložila. Rauch připomněl, že Rakousko povinnou vakcinaci proti covidu-19 zavádělo v jiné situaci, než v jaké se země nachází nyní. V únoru převažovala varianta delta, kdežto s nyní dominantní variantou omikron je účinnost vakcín proti nákaze nižší.

„Omikron pravidla změnil,“ cituje Raucha deník Der Standard na svých internetových stránkách. Ministr dodal, že i lidi, kteří v principu očkování podporují, je nyní těžší přesvědčit o nutnosti vakcinace. „Očkovací povinnost nikoho k očkování nepřivede,“ připustil a dodal, že tato povinnost a debaty kolem ní „prohloubily příkopy mezi lidmi“. V době zdražování, války na Ukrajině a energetické krize Rakousko podle něj potřebuje „každý milimetr soudržnosti a solidarity“ a debata o očkovací povinnosti k tomu nepřispívá.

Rakouský ministr zdravotnictví řekl, že i když země přešla „z katastrofického stavu do fáze života s virem“, zůstává očkování společně s používáním respirátorů a testováním důležitým prostředkem, jak šíření nákazy zabránit.

Na Slovensku znovu přibývá nových zjištěných případů koronavirové nákazy, denní přírůstky infikovaných jsou tento týden nejvyšší od první poloviny května. Podle hygieniků nejde o rapidní růst, zhoršení situace očekávají na konci léta. Rychlejší šíření nákazy v posledním období zaznamenaly také další evropské země včetně Česka.

Epidemie nemoci covid-19 loni odradila od cestování 1,4 milionu Slováků, celkově v této pětimilionové zemi nevyjela na pobyty většina obyvatel. Výrazně méně osob cestovalo zejména do zahraničí. ČTK o tom dnes informoval slovenský statistický úřad. Letos už cestovní kanceláře hlásí, že Slováci mají o rekreaci vysoký zájem.

Za středu přibylo v Česku 683 nových případů covidu. Aktuálně hospitalizovaných je 111 osob.

V řadě zemí na jihu a západě Evropy léto začíná s rostoucím počtem případů koronavirové nákazy. Poukázala na to dnes americká stanice CNN. Výrazný růst výskytu nákazy hlásí například Portugalsko, Německo, Francie či Rakousko. Za růst podle zdravotnických úřadů mohou nové nakažlivější varianty BA.4. a BA.5. Mnohé státy navíc zrušily prakticky všechna omezení, což podle odborníků rovněž vede k rychlejšímu šíření nákazy.

Na podzim bude v Česku potřeba proti covidu-19 přeočkovat asi 2,5 milionu lidí, seniorů a chronicky nemocných, které nákaza může ohrozit na životě. Odborníci se obávají souběhu další vlny koronaviru s chřipkou. Informace dnes zazněly v diskusi Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) k očkování.

SÚKL potvrdil úmrtí, jež pravděpodobně souvisí s očkováním proti covidu. Příčinou byla trombóza po vektorové vakcíně. Dosud jich prověřoval přes 170.

Pro podzimní přeočkování by podle SÚKL mohly být vakcíny proti covid upraveny na omikron. Evropské úřady začaly s jejich průběžným hodnocením.

Celkové náklady na pořádání loňských olympijských her v Tokiu, které byly kvůli pandemii koronaviru o rok odloženy, činí zhruba 13 miliard dolarů (asi 306 miliard korun). O konečnou sumu, jež je oproti prvotním předpokladům z roku 2013 téměř dvojnásobná, se podělí organizační výbor a japonská i tokijská vláda.

Díky zákazu diváků, který platil s výjimkou sportovišť mimo Tokio kvůli nárůstu počtu případů koronaviru v zemi, pořadatelé nakonec ušetřili více než miliardu dolarů (přes 23,5 miliardy korun). Prázdné ochozy znamenaly mimo jiné menší výdaje na pracovní síly. Bylo to více, než organizátoři prodělali na prodeji vstupenek, kde se očekával příjem 800 milionů dolarů (18 miliard korun). Japonsko nicméně přišlo o přidružené zisky spojené s turismem.

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal 540 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od předloňského března Spojené státy, kde počet nakažených překračuje podle JHU 86 milionů. Druhá je Indie (přes 43 milionů) a třetí Brazílie (téměř 32 milionů). V Evropě se nejvíce nakažených v absolutních číslech prokázalo ve Francii (přes 30 milionů). Tempo růstu počtu nových případů opět zpomalilo, posledních deset milionů nakažených přibylo za 21 dní, předtím za 19 a 17 dní.

Dobré ráno, za úterý přibylo 605 potvrzených případů nákazy. Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 je 105

V Rakousku stoupá počet lidí nakažených koronavirem, denní bilance se od minulého týdne zvýšily o několik tisíc případů. Za posledních 24 hodin laboratoře potvrdily infekci u více než 7000 lidí, před týdnem bylo nových případů něco přes 4000, vyplývá z dat ministerstev zdravotnictví a vnitra. Podle Agentury pro ochranu zdraví a bezpečnost potravin (AGES) od začátku pandemie covidu-19 této nemoci podlehlo více než 20.000 lidí.

Ani koronavirus varianty omikron, který se šíří letos, stále není sezonním virem, který by se vracel jen na podzim. Imunita po prodělání i očkování je krátkodobá, bude proto potřeba další přeočkování. V rozhovoru, který dnes ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekl biochemik, molekulární biolog a vedoucí Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer.

Za pondělí přibylo v ČR 610 nových případů nákazy covidem-19, v nemocnicích je aktuálně 89 lidí.