Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Spojené státy v úterý zaznamenaly další extrémně vysoký přírůstek a v posledním týdnu v zemi na každý den připadalo více než 500.000 odhalených infekcí koronavirem, ukazují databáze listu The New York Times (NYT) a Univerzity Johnse Hopkinse (JHU). Počet lidí hospitalizovaných s koronavirem stoupl podle televize CNN nad 110.000 a blíží se rekordu z loňského ledna. Nemocnice však oproti předchozím vlnám epidemie hlásí menší podíl vážných případů covidu-19.

USA jsou v posledních dnech zaplavené vysoce nakažlivou koronavirovou variantou omikron, která podle nejnovějšího odhadu Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) stojí za více než 90 procenty nových infekcí.

V celé zemi podle NYT a JHU v úterý úřady ohlásily přes 850.000 infekcí, čímž sedmidenní průměr narostl na zhruba 550.000 případů. To je více než dvojnásobek maxima z loňské zimní vlny, která přinesla dosud nejvyšší denní počty úmrtí. Extrémně vysoké počty infekcí v těchto dnech komplikují fungování různých složek americké společnosti, mimo jiné "obrátily vzhůru nohama" návrat dětí do škol po vánočních prázdninách, píše NYT.

V Maďarsku za uplynulý den přibylo 5270 nově potvrzených případů nákazy koronavirem. Představuje to prudký nárůst oproti 3005 případům před týdnem, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na vládní údaje. Podle vlády nákaza variantou omikron představuje nyní více než 11 procent nových případů.

O den dříve země zaznamenala 2429 nových případů nákazy a úmrtí 83 pacientů s covidem-19, připomněla agentura MTI. Dnes přibylo 82 úmrtí. V zemi s necelými deseti miliony obyvatel se od začátku pandemie nakazilo více než 1,27 milionu Maďarů, z nichž více než 39.500 nákaze podlehlo. Skoro šest milionů lidí je plně očkováno proti covidu, více než tři miliony dostaly i třetí, posilující injekci s vakcínou.

V Turecku se za posledních 24 hodin potvrdilo 54.724 nákaz koronavirem SARS-CoV-2, což je nejvíce za den v této zemi od loňského dubna. Celkem bylo za poslední den pozitivních asi 14 procent testů. Úmrtí spojených s covidem-19 přibylo za předchozí den 137, oznámilo dnes ministerstvo zdravotnictví.

Turecko v nové vlně způsobené zřejmě variantou omikron sází hlavně na očkování. Minulý týden začalo používat i vlastní vakcínu proti covidu-19, nazvanou Turkovac. Podle dnešní zprávy opozičního serveru Ahval k ní ale někteří lékaři nemají důvěru. Vláda se ji snaží propagovat i tím, že si ji minulý týden nechal aplikovat jako posilovací dávku ministr zdravotnictví Fahrettin Koca. „Důrazně vyzývám, nechte se očkovat vakcínou Turkovac, zejména jako třetí posilovací dávkou,“ řekl Koca, když mu tuto vakcínu aplikovali v ankarské nemocnici.

Před pátečním startem mistrovství Evropy v rychlobruslení v Heerenveenu musela ruská reprezentace kvůli několika pozitivním testům na koronavirus do karantény. Podle nizozemského listu AD jsou mezi nakaženými i adeptky na medaile Angelina Golikovová, Natalja Voroninová a Olga Fatkulinová.

Kvůli obavám z možné nákazy, která by narušila přípravu na olympijské hry, do Nizozemska nepřiletěl například světový rekordman na trati 500 metrů Pavel Kuližnikov. Stejně jako někteří další ruští rychlobruslaři zůstal raději doma, kde trénují na hry v Pekingu.

Lidé při nákupu potravin dávají větší důraz na cenu. Cena je nyní důležitá pro 34 procent populace, tedy o pět procentních bodů více než před 2,5 lety, kdy se tento průzkum prováděl naposledy. Vyplývá to z aktuálního průzkumu poradenské společnosti KPMG. Kvalita je rozhodující pro 44 procent Čechů, o procentní bod více než dříve. V průzkumu odpovídalo tisíc lidí, uskutečnil se loni v listopadu.

Průzkum společnost provádí od roku 2013. „V minulém šetření v roce 2019 nám podíl těch, kteří upřednostňují při výběru cenu, klesl podruhé pod 30 procent. Tentokráte ale opět vystoupil na 34 procent, což představuje návrat do roku 2013. Důvodem je pravděpodobně ekonomická nejistota spojená s koronavirem a nově i vysokou inflací. Pokud tato nejistota nepoleví, trend vzrůstajícího důrazu na cenu nejspíš ještě posílí,“ uvedla partnerka KPMG Martina Štegová. Cena je nejdůležitější pro lidi s nižšími příjmy.

Důraz na kvalitu a lokálnost potravin dlouhodobě podporuje ministerstvo zemědělství. Do programů na podporu kvality dává stovky milionů korun ročně. Podle průzkumu je pak pouze pro čtyři procenta Čechů nejdůležitějším hlediskem země původu potraviny.

Jaká momentálně platí opatření a jak se nejlépe chránit? Mrkněte na stručný přehled, který pro vás sestavilo Ministerstvo zdravotnictví. 

Více podrobností naleznete na: https://covid.gov.cz/

Skupina senátorů dnes oznámí podrobnosti ke své ústavní stížnosti na vyhlášku o povinném očkování. To se bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla zavést od letošního března pro lidi nad 60 let a vybrané profese. Nový kabinet Petra Fialy (ODS) plánuje z předpisu vyřadit povinné očkování minimálně pro seniory. Novelu vyhlášky předloží ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v první polovině února se znalostí vývoje epidemie.

Ústavní stížnost podle místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky z klubu Starostů byla sepsána kvůli tomu, že bývalá vláda nehledala jiné cesty ochrany společnosti. Jako příklad uvedl Růžička testování na protilátky proti koronaviru. Argumentoval také tím, že očkování byla povinně zavedena po desítkách let zkušeností s vakcínou. Podle Růžičky navíc současné vakcíny proti nemoci covid-19 poskytují ochranu na několik měsíců, nikoli na roky. Vyhlášku navíc pokládají tvůrci ústavní stížnosti za nevymahatelnou.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyvolal tři měsíce před dubnovými prezidentskými volbami rozruch v parlamentu, kde se vláda snaží prosadit zákon měnící zdravotnický pas na očkovací, když prohlásil, že je odhodlaný naštvat neočkované. Šéf Elysejského paláce to řekl v rozhovoru pro deník Le Parisien. Poslanci v posledních dnech projednávají zákon, který neočkovaným zakáže vstup například do restaurací.

„Chci opravdu naštvat neočkované. A tak v tom budeme pokračovat až do konce. To je strategie,“ uvedla francouzská hlava státu. „Nebudu je zavírat do vězení, nebudu je násilím očkovat. A tak je potřeba jim říct: od 15. ledna už nemůžete jít do restaurace, nemůžete jít na skleničku, nemůžete jít na kávu, nemůžete jít do divadla, nemůžete jít do kina,“ prohlásil prezident.

Německo za poslední den zaznamenalo dalších 58.912 případů koronavirové nákazy a 346 úmrtí po nemoci covid-19. Před týdnem země evidovala 40.043 nově nakažených a 414 úmrtí. Celostátní sedmidenní incidence, která udává počet infikovaných na 100.000 obyvatel za poslední týden, nyní v Německu činí 258,6, před týdnem to bylo 205,5 a minulý měsíc 439,2. Tato hodnota se od konce prosince den ode dne zvyšuje. S odvoláním na dnešní údaje Institutu Roberta Kocha (RKI) o tom píše agentura DPA.

RKI předpokládá, že počty nově nakažených jsou ve skutečnosti vyšší vzhledem k tomu, že se o svátcích a prázdninách méně testovalo.

Posledních 100 000 případů covidu přibylo za 17 dní, tempo výrazně zpomalilo. ČR je sedmou nejvíce zasaženou zemí světa v přepočtu na obyvatele.

V Izraeli byl potvrzen první případ kombinace covidu a chřipky. Dvojí nákazu začali vědci nazývat „flurona“ (tedy influenza a korona), objevil se i název chřipcovid. Ačkoli jde podle Izraleců o první oficiálně potvrzený případ, podle expertů není pacientka jediná nakažená fluronou. Jak řekl Blesk Zprávám MUDr. Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem, případy současné nákazy chřipkovým virem a covidem-19 už zaznamenali na jaře 2020. Co znamená souběh covidu-19 a chřipky pro lidský organismus, kdo může být dvojí nákazou ohrožen a mohou tyto viry vytvořit společnou mutaci?

O zkrácení izolací a karantén nařizovaných kvůli covidu-19 by měla na dnešním zasedání jednat vláda Petra Fialy (ODS).

V rámci úprav koronavirových opatření by kabinet měl rozhodovat mimo jiné o zkrácení izolací a karantén na pět dní. V současnosti trvají dva týdny, přičemž karanténu lze ukončit po týdnu negativním testem. Vláda o úpravě uvažuje po vzoru některých zemí kvůli variantě covidu-19 omikron, u které nastupují příznaky rychleji, takže by měli být lidé infekční kratší dobu.

Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) bude kabinet hovořit i o další podobě testování antigenními i PCR testy. Vláda by mohla upřesnit také podmínky pro testování ve firmách, které bude vyžadovat dvakrát týdně od 17. ledna. Podrobnosti konzultovali předsedové koaličních stran v úterý na pracovním jednání s vybranými ministry a zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Platové základny ústavních činitelů, soudců a žalobců se od ledna zvedly o šest procent. Plat politiků má tak od letošního ledna vycházet z částky 89 155 korun. MPSV navrhuje, aby základna zůstala stejná jako loni a předloni, měla by činit 84 060 korun. U soudců by to místo 106 986 korun mělo být 100 872 korun a u státních zástupců místo 96 287,40 koruny pro letošek 90 748,80 koruny. Ministerstvo navrhuje zrychlené projednání novely Sněmovnou.

Vláda by se mohla také zabývat posty svých zmocněnců. Kabinet jich má aktuálně devět, třeba pro informační technologie či pro lidská práva. Ministři projednají i východiska pro určení, které úřady budou mít na starosti dohled nad výskytem koronaviru v odpadních vodách kvůli mapování epidemie. Materiál vychází z doporučení Evropské komise z loňského března.

Epidemie zrychluje také v dalších zemích. Dosud největší počty nových nákaz zaznamenaly v posledních dnech například USA, Francie, Austrálie, Itálie, Británie, Řecko, Švédsko mělo rekordní přírůstek 30. prosince. Nejvyšší týdenní počet nakažených na 100 000 obyvatel na světě má podle agentury AFP Kypr, incidence tam v úterý měla hodnotu 2505.

Z revidovaných údajů vyplývá, že v pondělí počet pacientů s covidem stoupl v Česku nad 3000. K úterý sice poklesl, ale tento údaj se může při dalších aktualizacích změnit. Nemocnice totiž nahlašují mnoho hospitalizovaných zpětně.

Laboratoře v úterý provedly přibližně 88 000 testů, asi o 11 000 více než před týdnem. Pozitivita vzrostla v případě preventivních testů. Koronavirus se prokázal u 6,54 procenta odebraných vzorků, před týdnem to bylo 6,03 procenta. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, naopak klesla pozitivita z 13,85 na 12,62 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se snížil z 26,15 na 24,5 procenta.

Incidenční číslo vzrostlo v devíti krajích, ve čtyřech se snížilo a v Královéhradeckém kraji stagnovalo. Nejvyšší incidence je v hlavním městě, kde na 100 000 obyvatel připadá v uplynulém týdnu 514 nakažených. Naopak relativně nejlepší situace je nadále v Karlovarském kraji, který má incidenci 221.

V prosinci epidemie zpomalovala, v posledních dvou dnech ale počty nově nakažených v mezitýdenním srovnání rostou. Odborníci očekávají, že bude nových případů dále přibývat kvůli nakažlivější variantě koronaviru omikron. „Nárůst incidence by nastal v lednu i bez omikronu se samotnou deltou, ale za další stoupání bude už zodpovědný hlavně omikron, který deltu rychle nahrazuje a vytěsňuje,“ sdělil ČTK v úterý epidemiolog Rastislav Maďar. Podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) může vlna omikronu přinést až 50 000 nových případů denně a kolem 7000 nakažených v nemocnicích.

Dobré ráno, vážení čtenáři. V prosinci epidemie zpomalovala, v posledních dvou dnech ale počty nově nakažených v mezitýdenním srovnání rostou. Laboratoře v Česku v úterý odhalily 10 169 případů koronaviru. Poprvé za dva týdny tak přibylo více než deset tisíc nakažených. Minulé úterý byl nárůst zhruba o tisíc případů nižší. V nemocnicích je s covidem 2854 pacientů, z toho 506 v těžkém stavu. Opět vzrostlo incidenční číslo. Na 100 000 obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 368 nakažených, o deset více než v úterý. 

Od začátku epidemie v březnu 2020 se v ČR potvrdilo již více než 2,5 milionu případů koronaviru. Z nákazy se dosud vyléčilo zhruba 2,4 milionu lidí, s covidem naopak zemřelo 36.397 lidí.