Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Rusko oznámilo 33 996 nově prokázaných případů nákazy koronavirem za poslední den. Je to nejnižší denní přírůstek infikovaných od 19. října, poznamenaly agentury TASS a Interfax. Nadále vysoké jsou v Rusku počty úmrtí spojených s covidem-19.

Ruský krizový štáb za uplynulých 24 hodin registroval 1 243 úmrtí v souvislosti s koronavirem. Dosavadní denní maximum - 1 254 zemřelých s covidem-19 - padlo v pátek. Celkově úřady evidují 266 579 obětí koronavirové infekce.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) chce po vládě a hygienicích razantnější opatření v souvislosti s šířením nemoci covid-19 a rychle narůstajícím počtem nakažených. Jinak nemocnice situaci nezvládnou, uvedl Grolich na twitteru po dnešním jednání hejtmanů s vládou, která nejspíš nevyhlásí stav nouze.

Vládní rada pro zdravotní rizika dnes podpořila návrh, aby se povinně očkovali proti covidu-19 lidé ve věku nad 60 let, řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Nouzový stav kvůli zvládání covidu vláda nezavede, potvrdil Babiš po jednání s hejtmany. Novinářům řekl, že se domluvili na zlepšení komunikace.

Počet pacientů s onemocněním covid-19 ve slovenských nemocnicích v pondělí téměř dosáhl hranice 3 200. Její překročení by podle dřívějších informací slovenských úřadů znamenalo, že země bude na prahu humanitární katastrofy. Epidemická situace na Slovensku, které má oproti průměru EU naočkováno méně obyvatel, se zhoršuje od září a vláda chystá nová opatření.

Ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo, že v pondělí měly nemocnice 3 182 covidových pacientů. V úvodu týdne jich přibylo 161 a během jednoho měsíce se počet hospitalizovaných s covidem-19 zvýšil na téměř trojnásobek výchozího stavu. Téměř 83 procent z nich není vůbec nebo plně očkováno.

Čtyři nemocnice v Ústeckém kraji očekávají pomoc vojáků. Do nemocnice v Žatci, Mostě a Teplicích nastoupí dnes, do Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem ve středu. Pomohou zaměstnancům, kteří jsou vytíženi péčí o covidové pacienty, jejichž počet stále roste,

Tři vojáci nastoupí do městské nemocnice v Žatci. „Budou fungovat jako nižší zdravotní personál. Měli jsme s nimi při minulých vlnách pandemie výborné zkušenosti,“ řekl ČTK ředitel nemocnice Jindřich Zetek. V nemocnici už omezili provoz gynekologie, z níž se stejně jako před rokem na podzim a letos na jaře opět stala covidová jednotka. „Při jarní vlně jsme měli maximum 45 pacientů. Teď jich máme 30 a obávám se, že to není konečný počet, může jich být nakonec víc než na jaře,“ uvedl Zetek.

V Jihomoravském kraji je v nemocnicích přes 900 pacientů s nemocí covid-19. ČTK to řekla mluvčí kraje Alena Knotková. V pondělí bylo v nemocnicích přes 820 pacientů s koronavirem. Podle Knotkové je 136 nakažených na jednotkách intenzivní péče, což je více než třetina celkové kapacity JIP v kraji. Nejvíce nakažených má Fakultní nemocnice Brno, kde je podle mluvčí Veroniky Plaché více než 180 nakažených hospitalizovaných.

Při vrcholu pandemie loni v listopadu bylo v nemocnicích v kraji kolem 1 200 hospitalizací s covidem. Nejvíce nakažených pacientů i tehdy měla Fakultní nemocnice Brno, a to skoro 300. Dnes v ní leží přes 180 lidí s nákazou. „Máme 151 pacientů na standardních odděleních a 32 na jednotkách intenzivní péče,“ uvedla Plachá.

Potřeba rychle nakoupit zdravotnické zboží během pandemie za nouzového stavu měla vliv na prověřování dodavatelů. Zakázky tak získaly i firmy bez historie nebo s nejasným původem kapitálu. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Vláda za některé nákupy například ochranných pomůcek čelila kritice.

Podle BIS pandemická situace a vyhlášený nouzový stav citelně ovlivnily zadávání veřejných zakázek. „Vyvstala nutnost pořídit některé zboží v relativně krátkém čase (zejména ve zdravotnictví), což mělo vliv na prověřování potenciálních dodavatelů, kdy zakázky získávaly i subjekty bez historie či s nejasným původem kapitálu,“ napsala kontrarozvědka ve výroční zprávě bez bližších podrobností.

Do krajských nemocnic v Havlíčkově Brodě a v Jihlavě dnes nastoupili k pomoci s pacienty s covidem-19 vojáci. První čtyři vojáci z 43. výsadkového pluku z Chrudimi přijeli do Havlíčkova Brodu po 8:00. Dnes se zaškolí, od středy budou ve dvanáctihodinových směnách pracovat u pacientů, kteří potřebují intenzivní péči, řekla ČTK mluvčí nemocnice Petra Černo.

Podnikatel a bývalý senátor za Stranu soukromníků Ivo Valenta se kvůli opatření ministerstva zdravotnictví, které se týká lidí neočkovaných proti covidu-19, obrátil se společností Synot Gastro Slovakia na Nejvyšší správní soud (NSS). Žádá po něm zrušení částí mimořádného opatření, které zakazuje lidem bez očkování využívat služeb restaurací a hotelů. V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělila mluvčí skupiny Synot Magda Pekařová.

„Opatření je naprostým nesmyslem, postrádajícím špetku zdravého rozumu. Stoprocentně zdraví lidé, kteří by se prokázali laboratorním antigenním či PCR testem, se nemohou v hotelech či restauracích a dalších podnicích najíst ani ubytovat, zatímco očkovaný klient, který je nemocný, ale například bezpříznakový, může službu využít bez jakéhokoliv omezení,“ uvedl Valenta.

Pandemie covidu-19 loni znamenala pokles téměř u všech kategorií hrozeb, kterým se věnuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Vedle toho, že znesnadnila logistiku globálních teroristických organizací, ztížila také příjezdy a cestování agentů cizích zpravodajských služeb v Česku. Současně však také výrazně zasáhla do zpravodajských operací BIS, uvedla kontrarozvědka ve své výroční zprávě za loňský rok, kterou dnes zveřejnila.

Pandemie zasáhla tajné služby do stejné míry jako další oblasti lidské činnosti, stojí ve výroční zprávě. „Na jedné straně došlo k poklesu téměř ve všech aspektech hrozeb, kterým se služba věnuje. Na straně druhé byla zejména z důvodu nejrůznějších opatření značně narušena i naše každodenní práce,“ napsal v úvodním slově ředitel BIS Michal Koudelka.

V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1880 pozitivně testovaných na covid-19. Proti minulému pondělku, kdy bylo 1560 nově nakažených, je to nárůst o 320 případů. Za poslední týden se nakazilo 14 269 lidí. Nejvíce nově nakažených v pondělí přibylo na Ostravsku, nejméně na Bruntálsku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil hejtman Ivo Vondrák (ANO), který už v minulém týdnu poukazoval na to, že při další eskalaci epidemie by bylo vhodné zvážit vyhlášení nouzového stavu.

Hejtmani se na dnešním jednání se zástupci vlády v demisi shodli, že kvůli stavu epidemie covidu-19 není potřeba nyní vyhlásit nouzový stav. Na twitteru to po schůzce uvedl předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Za vhodnou by považovali úpravu pandemického zákona, aby umožňoval na území postižených krajů aktivovat nutná opatření, doplnil Kuba.

Řecko v pondělí ohlásilo nejvyšší letošní bilanci obětí covidu-19, za den zemřelo 105 pacientů. Informoval o tom list Kathimerini. Od pondělka zároveň v jihoevropské zemi platí nové přísnější restrikce, které ztíží život lidem bez očkování. Bez vakcíny se občané nedostanou například do restaurací, barů, kin nebo muzeí.

Téměř jedenáctimilionové Řecko se v poslední době podobně jako řada dalších evropských zemí potýká s další vlnou nákazy koronavirem a pociťují to zejména tamní nemocnice. Právě fakt, že obsazenost lůžek intenzivní péče přesáhla 90 procent, vedl vládu ke zpřísnění protiepidemických opatření.

Takzvané anticovid hnutí loni spojilo lidi, kteří se vymezují proti koronavirovým opatřením, a představitele dezinformační scény. Ačkoliv se konspirace díky jeho činnosti dostaly k větší části obyvatel než obvykle, hnutí se širokou veřejnost v Česku zmobilizovat nepodařilo. Ve své výroční zprávě za rok 2020 to dnes uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS).

Společenský vliv hnutí podle BIS oslabily vzájemné rozpory jeho představitelů, scéna se kvůli tomu tříštila, chyběla jí jednotná organizace a vůdčí aktér. Témata dezinformací se ustálila u kritiky politického uspořádání a politické reprezentace, členství v EU a NATO či diskreditaci liberálně demokratických hodnot. „Tematické zaměření dezinformační produkce je tak dlouhodobě zcela v souladu se zájmy Ruské federace,“ píše BIS.

Anticovid hnutí spojovaly podle BIS negativní reakce vůči protiepidemickým opatřením, jeho členové ale zpochybňovali i závažnost onemocnění covid-19 jako takového, uvedla. „V tomto hnutí došlo k propojení nespokojených občanů a představitelů české dezinformační scény, kteří se na organizaci některých akcí taktéž podíleli,“ uvedla ve výroční zprávě kontrarozvědka.

Některá města v Libereckém kraji včetně České Lípy nebudou slavnostně rozsvěcovat vánoční strom na náměstí. Stejně jako loni od toho upustila kvůli nárůstu počtu nemocných s covidem a přísnějším protiepidemickým opatřením, vyplývá z informací od zástupců radnic.

Sedmatřicetitisícová Česká Lípa plánovala rozsvěcení stromu na svém hlavním náměstí tuto neděli. "Akci bychom uspořádat mohli, nedokážeme si ale představit, že na rozsvícení, kam běžně chodí několik tisíc lidí, pustíme jen 1 000 návštěvníků a další ne. Proto jsme se rozhodli akci úplně zrušit," řekla dnes ČTK mluvčí radnice třetího největšího města v kraji Kristýna Kňákal Brožová. Zachované ale podle ní zůstanou vánoční trhy, tržnice na náměstí T.G.M. bude otevřená od nedělních 14:00.

Slavnostní zahájení adventu zrušil i nedaleký Nový Bor. Takzvaný přílet andělů, který obvykle přilákal na náměstí Míru až 5 000 lidí, měl být letos tento pátek. "Neříká se mi snadno, že už druhý rok po sobě přijdeme o jednu z našich nejoblíbenějších akcí. Ale nejsme schopni u tak velkého počtu návštěvníků zkontrolovat, jestli jsou očkovaní nebo mají PCR test, ani aktivně bránit shromažďování a zajistit minimální rozestupy jeden a půl metru nebo dokonce selektovat děti a dospělé do samostatných sektorů," uvedl starosta pátého největšího města kraje Jaromír Dvořák (Starostové pro Liberecký kraj). Slavnostní rozsvícení vánočního stromu letos nebude mít ani Cvikov na Českolipsku či Tanvald na Jablonecku. Ve Frýdlantu na Liberecku bude v komornější verzi. 

Situace na ostrově Guadeloupe, kde minulý týden propukly nepokoje kvůli epidemickým omezením zavedeným ústřední vládou v Paříži, je nadále „velmi složitá“, a to navzdory výzvě francouzského premiéra Jeana Castexe, aby byl na tomto zámořském území Francie obnoven klid. Stanici France Inter to dnes řekl francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Dodal, že se na policii na ostrově stále střílí ostrými náboji.

V pondělí generální stávka na Guadeloupu vstoupila do druhého týdne. Mnoho obchodů zůstalo kvůli nočnímu rabování uzavřeno, přestože bylo od neděle podle Darmanina nasazeno dalších 200 policistů, kteří pomohli některé nepokoje utišit. Ministr vnitra dnes poznamenal, že na tomto karibském ostrově stále dochází k „extrémnímu násilí“ a na policii se střílí ostrými náboji.

Násilnosti propukly na ostrově minulý týden v souvislosti s protestem odborových organizací, zejména kvůli nesouhlasu s povinným očkováním pro zdravotníky a nutností prokazovat se covidovým certifikátem před vstupem do většiny veřejných prostor. Na ostrově je očkovaných 85 procent zdravotníků, podle úřadů jich nesmí aktuálně pracovat 566 právě kvůli absenci očkování proti covidu-19. V polovině listopadu mělo aspoň jednu dávku vakcíny jen asi 40 procent obyvatel Guadeloupu starších 12 let, v pevninské Francii je proočkovanost ve stejné věkové skupině 77 procent.

Česká unie cestovního ruchu (ČUCR) vítá rozhodnutí vlády o obnovení programu na podporu zaměstnanosti Antivirus, konkrétně příspěvku B. Turismus je podle unie postaven na lidských zdrojích, proto je tento program důležitý. Bez něj by se nepodařilo nadále držet profesionály s dlouholetými zkušenostmi. Na dotaz ČTK to dnes uvedl výkonný viceprezident ČUCR Jaromír Polášek.

Schválení systému podpor znamená podle Poláška alespoň malou záruku stability v době, kdy v důsledku vyhlášených omezení ubývají klienti. „Současně jsou podnikatelé připraveni maximálně plnit nařízení tak, aby nedošlo k vypnutí celého cestovního ruchu,“ řekl Polášek.

Ani při zpřísňujících se epidemických opatřeních nemění zatím školy plány s chystanými lyžařskými kurzy. Letos je o ně velký zájem, důvodem je i loňský půst kvůli uzavřeným lyžařským střediskům. Školy je často nabízejí i třídám, které o kurzy loni kvůli pandemii koronaviru přišly. Rezervované pobyty školy zatím neruší, připraveny jsou i na jednodenní zájezdy, zjistila dnes ČTK. 

„Letos děláme kurzy nejen pro sedmáky, ale i pro osmáky, protože loni se kurzy neuskutečnily, zájem je. Snažíme se být optimisté, doufáme, že v lednu a únoru bude ta situace jiná, je to ale otázka,“ řekl dnes ČTK ředitel ZŠ Heyrovského v Olomouci Oldřich Anděl. 

Zájem o lyžařské kurzy je i na Základní škole Velká Dlážka v Přerově, i tam v přípravách pokračují. „Loni se kurzy nekonaly, předloni jsme to ještě stihli, protože jezdíme hned v lednu, nezvládli jsme tehdy jen zimní pobyt v přírodě pro čtvrté ročníky. Letos máme objednáno jako vždy druhý týden v lednu na hotelu Kamzík v Karlově. Zájem dětí je i přes vyšší ceny obrovský. Máme přihlášeno 110 dětí a další jsou bohužel již jako náhradníci. Začínáme vybírat zálohy a doufáme, že to letos klapne,“ řekl dnes ČTK ředitel školy Martin Černý.

Finanční správa zatím nemůže přijímat žádosti podnikatelů o nový kompenzační bonus, který v pondělí večer schválila vláda. Důvodem je, že zatím příslušný zákon neprojednal Parlament. Na twitteru na to dnes upozornila finanční správa. Nicméně o příspěvek bude možné po schválení normy požádat zpětně, a to od 22. listopadu.

Končící ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) vyjádřil hrdost nad tím, jak ozbrojené síly zvládly pandemii. Vojáky ocenil i za pomoc při tornádu na jižní Moravě. Řekl to na dnešním velitelském shromáždění české armády. V bilančním projevu vyzdvihl navýšení armádního rozpočtu z posledních let nebo uzavření řady modernizačních projektů. Řekl, že bezpečnostním otázkám se chce i nadále věnovat z pozice poslance. Metnar působil v roli ministra obrany asi 3,5 roku.

Končící ministr ocenil vojáky za pomoc při pandemii. „Není třeba jít do detailů, všichni víme, co jste vy, vojáci, všechno dokázali,“ řekl velitelům. Zdůraznil i rychlou reakci armády při tornádu na jižní Moravě, při kterém pomáhali především armádní ženisté, vojsko nasadilo i psychology.

Poslankyně Romana Bělohlávková na twitteru apelovala na lidi, aby se nechali očkovat. „Za 30letou pediatrickou praxi nepamatuji tolik psychických poruch u dětí. Prosím, myslete na mladou generaci, ať může normálně žít a chodit do škol,“ napsala. „Myslete i na ty, které očkování nechrání dostatečně vinou poruch imunitního systému či vyššího věku.“

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) vypsala v noci zakázku na pořízení 13,79 milionu antigenních testů na covid-19 pro použití ve školách. V nákupním systému má zaregistrováno 44 firem, které nyní mají deset dnů na poslání nabídek, řekl dnes ČTK předseda SSHR Pavel Švagr.

„Doufám, že je komise potom rychle vyhodnotí. Termíny jsou totiž napjaté. První část testů by měl vítěz dodat už 8. prosince. Zbytek potom v několika dílčích dodávkách. Poslední by měla být na konci ledna,“ řekl Švagr.

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v pondělí schválila dlouho očekávané vyplacení další části peněz z úvěrového programu pro Ukrajinu. Vláda prezidenta Volodymyra Zelenského tak získá 699 milionů dolarů (téměř 16 miliard Kč), uvedl měnový fond.

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu v celkové hodnotě pět miliard dolarů loni v červnu, délku programu stanovil na 18 měsíců. Vyplácení peněz z programu se ale zadrhlo kvůli pochybnostem ohledně reforem a nezávislosti ukrajinské centrální banky.

V Německu během uplynulých 24 hodin přibylo 45.326 nově odhalených případů nákazy koronavirem a 309 úmrtí souvisejících s nemocí covid-19, oznámily dnes tiskové agentury s odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI). O týden dříve to bylo 32.048 nových případů a 265 úmrtí, uvedla agentura DPA.

Sedmidenní incidence, tedy počet nových případů nákazy na 100.000 obyvatel, opět vzrostla na 399,8. Předchozí den tento ukazatel činil 386,5, před týdnem 312,4 a před měsícem 100,0.

Nejhorší epidemická situace je nadále na Moravě a ve Slezsku. V Olomouckém kraji připadá za poslední týden 1422 nových případů v přepočtu na 100.000 obyvatel a ve Zlínském kraji 1299. Nižší incidenční číslo než 1000 má sedm krajů. Nejlépe je na tom Karlovarský kraj s 358 novými případy na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní.

Na úrovni okresů vykazuje nejvyšší týdenní incidenci Šumpersko, následované Olomouckem a Prostějovskem. Na opačném konci žebříčku jsou okresy Sokolov a Náchod.