Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

V Pardubickém kraji testy za týden odhalily 4594 nakažených covidem-19, v předchozím týdnu jich bylo 3070 a předminulý týden 2004. Vyplývá to z údajů, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. „Šíření nákazy ještě bude sílit, než se projeví další protipandemická opatření,“ řekla dnes ČTK krajská epidemioložka Olga Hégrová. Podle ní budou patrná někdy v prosinci.

„Občas se nákaza objeví ve zdravotnickém zařízení, zvýšený výskyt byl ve Vysokomýtské nemocnici a LDN v Žamberku,“ řekla Hégrová. Podle ní neměli nakažení těžký průběh, byli očkovaní.

V karanténě jsou kvůli covidu desítky škol v kraji. Hygienikům také proto už pomáhají s trasováním úředníci finanční správy. Nejvíc práce teď má podle Hégrové oddělení hygieny dětí a mládeže, které obvolává školy kvůli karanténním opatřením, a také epidemiologové. Ti mají na starosti trasování ostatních lidí.

Kromě vojáků začnou v některých nemocnicích v Jihomoravském kraji vypomáhat i hasiči. Od pondělí jich nastoupí osm. Další vypomáhají například u vakcinačních týmů. ČTK to dnes napsal mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška. Situace v nemocnicích se kvůli přibývajícím pacientům s covidem zhoršuje.

Čtyři hasiči začnou vypomáhat ve vyškovské nemocnici, další čtyři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, v obou případech od 22. listopadu. Tři jihomoravští hasiči jsou už také součástí mobilních vakcinačních týmů, další tři hasiči pracují jako podpora záchranné služby. Ve zdravotnictví tak bude působit 14 hasičů.

Kromě personální pomoci hasiči zajišťují či zajistili v souvislosti s pandemií další činnosti, například rozvoz antigenních testů určených školám či pravidelné dofukování odběrového stanu u Nemocnice Milosrdných bratří v Brně.

Armáda od dnešního dne slouží celkem ve 24 nemocničních a sociálních zařízeních, která se potýkají s nedostatkem personálu kvůli pandemii koronaviru. Nasadila více než 100 vojáků. V pondělí začne pomáhat v 15 dalších zařízeních. ČTK to dnes řekla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Armáda začala opět vysílat své příslušníky do nemocnic od začátku tohoto týdne, první žádosti obdržela ze Zlínského a Olomouckého kraje. Vojáci nastoupili třeba do nemocnic v Prostějově, Vsetíně, Valašském Meziříčí nebo v Přerově. Do dnešního dne se počet zařízení, ve kterých slouží, zvýšil na 24 a počet nasazených vojáků na 102.

V Německu po ročním výpadku způsobeném pandemií nemoci covid-19 začíná lyžařská sezona. Jako první se dnes lyžařům otevřely sjezdovky u nejvyšší německé hory Zugspitze. Pandemie ale stále není u konce, nákaza se naopak šíří rychleji než loni. Na Zugspitze se proto na lanovky a vleky nedostanou neočkovaní. Lidé bez vakcíny proti covidu-19 musí počítat s omezeními i v lyžařských střediscích u hranic s Českem, kde provozovatelé oslovení ČTK sami ještě nevěděli, jak zimní sezona bude vůbec vypadat.

Pro jízdu lanovkou či vlekem a také pro vstup do všech vnitřních prostor střediska je vyžadován doklad o očkování, případně o překonání infekce. Testy nejsou uznávány. Ve frontách a také na vleku i v lanovce je povinné nosit respirátor přinejmenším třídy FFP2. Na dodržování nařízení dohlíží bezpečnostní firma.

Na začátek sezony se připravují i další německá lyžařská střediska včetně těch u hranic s Českou republikou, kde výrazný podíl návštěvníků tvoří Češi. To je příklad krušnohorského lyžařského střediska v Oberwiesenthalu. „Otevřít samozřejmě plánujeme,“ řekla ČTK Diana Beutherová ze společnosti Fichtelberg Schwebebahn, která tamní areál provozuje. Původní plán počítá se začátkem lyžování od soboty 11. prosince. Záležet ale nebude jen na sněhových podmínkách, ale také na vývoji epidemické situace a na karanténních opatřeních.

Nemocnice v Jilemnici od příštího týdne omezí plánovanou péči, důvodem je nárůst počtu pacientů s covidem. ČTK to dnes řekl ředitel nemocnice Jiří Kalenský. Omezená je už nyní i v nemocnicích v Liberci a Jablonci nad Nisou. Nemocnice se zároveň potýkají s nedostatkem monoklonálních protilátek proti covidu-19.

Z páteřních nemocnic v kraji bez omezení plánované péče zůstává jen českolipská. „Zatím to zvládáme a neomezujeme plánovanou operativu. Máme otevřenou jednu covidovou jednotku,“ řekla dnes ČTK mluvčí nemocnice Andrea Beranová.

V kraji bylo dnes ráno hospitalizováno 110 pacientů s covidem, z toho v českolipské 15. O tolik se jich stará i jilemnická ve spolupráci se semilskou nemocnicí. Poslední plánované výkony podle Kalenského dělají dnes. „Po neděli pojedeme v podstatě už jen onkologickou a akutní péči,“ řekl. Přednostové ale podle něj dostali zároveň pokyn, aby individuálně posoudili každého pacienta s plánovaným výkonem. „Pokud ta plánovaná péče je potřeba, abychom něco neoddálili zbytečně, ale pokud to jsou věci odložitelné, tak se odloží,“ dodal.

Fakultní nemocnice Motol, která distribuovala monoklonální protilátky od firmy Regeneron, zastavila kvůli nedostatku předávání léku dalším nemocnicím.

Rakouský kanclér Schallenberg vyjádřil znepokojení nad tím, že narůstá počet lidí s těžkým covidem-19 na jednotkách intenzivní péče. Od pondělí se proto mimo jiné nejméně na deset dní uzavřou školy a studenti přejdou na domácí výuku. Zavřeno budou muset mít také restaurace, ruší se veškeré kulturní akce.

Rakousko již zavedlo omezení volného pohybu pro nenaočkované obyvatele, nařízení však nepřineslo kýžený efekt a počty infikovaných nadále stoupaly. Země ve čtvrtek oznámila poprvé od začátku pandemie přes 15 000 nových nákaz za den, sedmidenní incidence se tam blíží 1000 infikovaným na 100 000 obyvatel.

Nejhorší situace panuje v Horním Rakousku a Salcbursku, jejichž hejtmani veřejně vyzývali spolkovou vládu, aby lockdown zavedla. Již předem avizovali, že jsou případně připraveni uzávěru vyhlásit alespoň na území svých spolkových zemí.

V Rusku třetí den v řadě zaznamenali rekordní přírůstek úmrtí spojených s nemocí covid-19. Vládní krizový štáb dnes oznámil, že ve čtvrtek zemřelo 1254 pacientů s tímto onemocněním. Nakažených koronavirem SARS-CoV-2, který chorobu vyvolává, přibylo 37 156.

Denní přírůstky obětí spojených s covidem v Rusku v poslední době neustále stoupají. Od začátku pandemie krizový štáb eviduje 261 589 těchto úmrtí, statistický úřad Rosstat však uvádí kolem 460 000 obětí koronavirové infekce, neboť započítává i případy, kdy je koronavirus prokázán až po smrti.

Denní počty přibývajících infekcí koronavirem v Rusku v poslední době mírně klesaly, i když ve středu byl přírůstek 37 374 nakažených o něco vyšší než počet nově infikovaných z úterý. Celkem se v nejrozlehlejší zemi světa, kde žije přibližně 146 milionů lidí, koronavirem nakazilo 9,26 milionu lidí.

Rusko se od září potýká s výrazně zhoršenou epidemickou situací, kvůli čemuž úřady zpřísnily protikoronavirová opatření a prezident Vladimir Putin schválil na první listopadový týden celostátní mimořádné pracovní volno. Některé nejvíce postižené ruské regiony ale tuto „covidovou dovolenou“ ještě prodloužily.

Některé středočeské nemocnice začínají mít potíže s nedostatkem monoklonálních protilátek, tedy léků, které chrání nakaženého covidem-19 před těžkým průběhem nemoci. Například příbramská od pondělí pozastavila jejich aplikaci a čeká na mimořádný závoz. Mladoboleslavská nemocnice zatím nedostatek protilátek nemá, protože se předzásobila. Jak dlouho jí zásoby budou stačit, ale není jasné, vyplynulo z ankety ČTK.

Mladoboleslavská nemocnice podle mluvčí Hany Kopalové zaznamenala nárůst poptávky po aplikaci monoklonálních protilátek a předzásobila se. Zároveň výrazně navýšila počty lůžek, na nichž je možné protilátky aplikovat. Nedostatek zatím nepociťuje.

„My to víme, že ten problém nastane, proto jsme se předzásobili. V tuto chvíli máme protilátek dostatek. Na jak dlouho, to uvidíme. Záleží to i na tom, kolik bude chodit pacientů a kdy budou dodávky obnoveny,“ řekla Kopalová ČTK.

V Motolské nemocnici je k dnešnímu dni hospitalizováno 78 pacientů s koronavirem, z toho 10 s těžkým průběhem nemoci, na Twitteru o tom informovala Fakultní nemocnice v Motole.

Japonská vláda dnes schválila rekordních 55,7 bilionu jenů (10,9 bilionu Kč) na pomoc ekonomice zasažené pandemií. Informují o tom japonská média. Kabinet premiéra Fumia Kišidy počítá i se zapojením soukromého sektoru, s jehož penězi celkový objem pomoci dosáhne 78,9 bilionu jenů (15,4 bilionu Kč).

Součástí pomoci je například i snaha omezit rozdíly v příjmech, a to prostřednictvím zvýšení mezd. Vláda ale počítá i s penězi na posílení ekonomických zájmů země. Opatření mají pomoci k zotavení ekonomiky, která je po Číně a Spojených státech třetí největší na světě, ale která se ještě nevrátila na úroveň před pandemií covidu-19.

Zvýšením podpory domácnostem a firmám se vláda snaží splnit slib, že bude efektivněji přerozdělovat peníze. „Urychleným přijetím tohoto souboru ekonomických opatření znovu postavíme ekonomiku, kterou zasáhla pandemie, a co nejdříve ji vrátíme na růstovou dráhu,“ řekl premiér Kišida. Ten ještě před schválením o podrobnostech jednal s členy vládní Rady pro hospodářskou a fiskální politiku.

Neočkovaní v Německu nově nebudou smět bez negativního testu na koronavirus do autobusů, vlaků či do zaměstnání, kde nelze vyloučit kontakt s ostatními. Příslušnou novelu zákona o potírání infekčních chorob dnes schválila Spolková rada, která zastupuje německé spolkové země. Rada tak učinila i přes původní kritiku některých konzervativních spolkových zemí. Již ve čtvrtek návrh podpořil Spolkový sněm. Nová opatření začnou platit, po podpisu prezidenta a po následném zveřejnění novely ve spolkovém věstníku.

Novela vyžaduje od všech s výjimkou dětí pro cestování veřejnou dopravou doklad o očkování, prodělání nemoci, případně negativní test. Opatření se bude týkat vlaků, autobusů, ale také leteckých spojů či trajektů. Obdobné omezení bude platit i na pracovištích, kde není vyloučen osobní kontakt s ostatními lidmi. Neočkovaní zaměstnanci tak budou každý den muset podstupovat rychlotest, nebo každých 48 hodin PCR rozbor.

Do pečovatelských domovů bude nehledě na očkování vstup podmíněn aktuálním testem. Důvodem je snaha ochránit rizikové skupiny obyvatel, protože i očkovaní mohou infekci přenášet.

Novela má rovněž zaručit, že v Německu již nebude hrozit žádná plošná uzávěra obchodů a škol nebo vyhlášení zákazu cestování.

Rakousko spustí po nedávných rekordních počtech nových nákaz koronavirem od pondělí plošnou uzávěru, od 1. února rovněž zavede povinné očkování pro všechny obyvatele země. Po jednání s hejtmany spolkových zemí to dnes oznámil kancléř Alexander Schallenberg. Opatření se bude týkat i naočkovaných proti covidu-19, dosud v zemi platila omezení jen pro nenaočkované. Lockdown bude trvat nejméně deset dní, maximálně pak 20, řekl kancléř.

Rakousko je první zemí EU, která kvůli nově rostoucímu počtu nákaz omezuje volný pohyb osob a zavádí povinnou imunizaci všech obyvatel. Podle Schallenberga je potřeba v současné chvíli „čelit skutečnosti“. „Navzdory měsícům přesvědčování se nám nepodařilo přesvědčit dostatek lidí k vakcinaci,“ řekl konzervativní kancléř.

V Rakousku je nyní plně naočkovaných asi 66 procent obyvatel, což je jedno z nejnižších čísel v západní Evropě. „Trvale navýšit počty naočkovaných je jediným prostředkem, jak vyjít z tohoto začarovaného kruhu,“ poznamenal šéf rakouské vlády. „Nechceme pátou vlnu,“ dodal.

Více v článku Blesku.

Ve slovenských nemocnicích ve čtvrtek na 2945 stoupl počet pacientů s onemocněním covid-19, informovalo dnes národní centrum zdravotnických informací. Vytížení covidových lůžek se blíží k hranici 3000 hospitalizovaných, kterou ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský dříve označil za kritickou v souvislosti se zajištěním zdravotní péče.

Po výrazném zhoršení epidemické situace na Slovensku se počty hospitalizovaných s covidem-19 v průběhu jednoho měsíce zvýšily za trojnásobek výchozího stavu

Premiér Eduard Heger, jehož vláda ve čtvrtek rozhodla o zpřísnění omezení zejména pro neočkované obyvatele, uvedl, že nemocnice mají plně využité umělé plicní ventilace. Podporu těchto přístrojů, kterou potřebují zejména covidoví pacienti ve vážném stavu, potřebovalo 256 hospitalizovaných.

Slovensko sice dříve nakoupilo potřebnou techniku, zdravotnická zařízení se už ale před koronavirovou krizí potýkala s nedostatkem lékařů a dalšího zdravotnického personálu.

Turismus o adventu kvůli novým opatřením ztratí podle České unie cestovního ruchu (ČUCR) 2,9 milionu tuzemských návštěvníků. Domácí klientela se přitom výrazně podílela na oživení odvětví. Do hotelů, penzionů či kempů jich podle státní agentury CzechTourism letos ve třetím čtvrtletí zamířilo zhruba pětkrát více než hostů z ciziny. Kvůli novým restrikcím ubudou i zahraniční turisté, nutné jsou proto kompenzace. Bez nich začnou firmy podnikající v cestovním ruchu krachovat, tisíce lidí budou propuštěny. ČUCR to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Odhadovaný počet neočkovaných v ČR nad 12 let je podle ČUCR 2,9 milionu lidí. „Firemní a různé společenské akce se ruší, nebo významně omezují a ubývat bude navíc i zahraniční klientela. Německo už ČR přeřadilo do epidemicky vysoce rizikové oblasti,“ uvedl prezident unie Viliam Sivek. Ztráty v cestovním ruchu se podle něj prohlubují a firmy nutně potřebují státní pomoc.

Propad cestovního ruchu loni kvůli pandemii a souvisejícím opatřením podle dřívější informace ČUCR přesáhl 161 miliard korun. 

Ministerstvo zdravotnictví objednalo další dodávky monoklonálních protilátek, tedy léků, které chrání nakaženého covidem-19 před těžkým průběhem nemoci. Dorazit by měly příští týden. ČTK to řekl mluvčí ministerstva Daniel Köppl. V některých nemocnicích léky chybí. Podle Köppla ale v Česku je ještě asi 9000 dávek, nyní se přerozdělují.

„K 15.listopadu měly lékárny 11.797 dávek, nyní by měla být zásoba asi 9000 dávek,“ napsal ČTK Köppl. Týdně se podle něj spotřebuje asi 2500 až 3000 dávek, což by i s rezervou mělo vystačit na další dva týdny.

V příštím týdnu by do Česka měly dorazit další, celkem se podle Köppla jedná asi o 24.000 dávek. Nově by si léky podle mluvčího měly objednávat samy nemocniční lékárny.

O nedostatku léků na svém webu informovala příbramská nemocnice. „Jsme nuceni oznámit, že od pondělí 22. listopadu je pozastavena aplikace monoklonálních protilátek proti SARS-CoV-2 z důvodu jejich nedostatku v rámci České republiky,“ uvedla. Upozornila na to na twitteru i středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Proč se bude muset zastavit aplikace v nemocnicích? Proč není dostatek něčeho, co funguje?“ napsala.

Monoklonální protilátky se podávají nakaženým ve formě infuze. Brání šíření viru v těle a chrání před vážným průběhem nemoci. Musí se ale podat v časné fázi onemocnění. Pacient je může dostat asi v 80 nemocnicích, které mají urgentní příjem, na základě žádanky od praktického lékaře či specialisty.

Za uplynulý týden přibylo ve Zlínském kraji 6352 případů nákazy koronavirem. Počet nově nakažených se nadále zvyšuje, v předchozím týdnu jich bylo 4213. 

V nemocnicích v kraji přibývá pacientů s covidem, tři nemocnice z pěti již kvůli tomu omezily plánované operace. Ve Zlínské krajské nemocnici se operace začnou omezovat příští týden. Bez omezení se zatím operuje v Uherskohradišťské nemocnici, s omezením plánované operativy se počítá v případě dalšího nepříznivého vývoje. V nemocnicích ve Valašském Meziříčí, Vsetíně a Zlíně začali tento týden pomáhat vojáci. Od pondělí by měli nastoupit také v Uherskohradišťské nemocnici, o výpomoc vojáků zažádala i Kroměřížská nemocnice. Podle údajů ministerstva zdravotnictví bylo ve čtvrtek v nemocnicích v kraji 403 pacientů s covidem, z toho na intenzivních lůžkách jich bylo 51. K dnešku je volných 26 procent lůžek s umělou plicní ventilací a 25 procent standardních lůžek s kyslíkem.

Nejvíce nově nakažených v kraji je na Kroměřížsku, za týden tam přibylo 1159 nakažených na 100 000 obyvatel, před týdnem jich bylo 800.

„Na mapě je vidět, že situace v celé Evropě není dobrá. Česká republika není bohužel výjimkou. Všechny státy řeší nyní stejný problém jako my – jak zabránit dalšímu šíření koronaviru. Prosím, nechte se očkovat a hlavně dodržujte platná opatření,“ vyzval obyvatele ČR dosluhující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

 V Olomouckém kraji přibylo za uplynulý týden 7822 potvrzených nákaz koronavirem, v mezitýdenním srovnání je sedmidenní přírůstek vyšší o 791 případů. V úterý přibylo 1961 potvrzených nákaz covidem-19, je to nejvíc za celou pandemii, vyplývá ze statistik ministerstva zdravotnictví. V přepočtu na 100 000 obyvatel Olomoucký kraj za poslední týden vykazuje 1241 potvrzených nákaz koronavirem, což je v republice nejhorší údaj. 

Nejhorší situace je na Šumpersku, kde je evidováno v přepočtu na 100 000 obyvatel 1427 případů za uplynulý týden, nejvíce ze všech okresů v republice. Těsně za ním je Olomoucko s 1369 případy. Na Prostějovsku je to v přepočtu 1273 případů za posledních sedm dnů a na Přerovsku 984. Nejklidnější situace zůstává na Jesenicku, kde je vykazováno v přepočtu 618 případů.

V nemocnicích v Olomouckém kraji přibylo za posledních sedm dní do kvůli sílící pandemii koronaviru 255 lidí s covidem-19. Na jednotkách intenzivní péče v souvislosti s touto nemocí skončilo v uplynulém týdnu 29 lidí. V nemocnicích v kraji ve čtvrtek leželo 380 pacientů nakažených koronavirem. Nemocnice v kraji kvůli rostoucímu počtu pacientů s covidem-19 už omezují například plánované operace. Nemocnice Šumperk požádala o pomoc armádu a znovu se obrátí na dobrovolníky.

Ve čtvrtek zdravotníci v Česku aplikovali téměř 46 500 dávek očkovací látky, asi o 2000 víc než ve stejný den minulého týdne. Pro posilující dávku si přišlo uplynulý den zhruba 23 000 lidí, dohromady bezmála 590 000, to je ale zatím necelá polovina těch, kteří na ni půl roku po ukončené vakcinaci mají nárok. Celkový počet podaných dávek se blíží 13 milionům, plně naočkováno je přes 6,2 milionu lidí. Očkovat se mohou zatím lidé od 12 let. Tři ze čtyř používaných vakcín vyžadují dvě dávky, jedna je jednodávková.

Dá se očekávat, že zájem o očkování dál poroste. Kvůli prudce se zhoršující epidemické situaci se od pondělí 22. listopadu přestanou uznávat testy na covid-19 jako covidový certifikát.

Z celkového počtu přes 13 000 pozitivních testů bylo uplynulý den zjištěno 1323 nákaz u rizikové skupiny lidí starších 65 let. V mezitýdenním srovnání přibylo odhalených případů, i když se méně testovalo. Stále vysoká je pozitiva testů, což svědčí o zrychlování epidemie – u takzvané diagnostické a klinické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, je podle průměru za poslední týden pozitivní každý třetí vzorek. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé kvůli kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních stoupl za týden o skoro tři procentní body na 16,6 procenta. U nejvyužívanějších preventivních a plošných testů bylo ve čtvrtek pozitivních šest procent vzorků, podobně jako o týden dřív.

Počty potvrzených případů covidu-19 v krajích za posledních sedm dní v přepočtu na 100 000 lidí:

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví

Politici i odborníci apelují na občany, aby se nechali očkovat, případně si nechali podat posilující dávku vakcíny. Zmírní tak riziko nákazy, hospitalizace, těžkého průběhu nemoci i úmrtí. Lidé, kteří nepodstoupili očkování, tvoří podle údajů ministerstva většinu nově nakažených, hospitalizovaných i zemřelých. Ve čtvrtek zdravotníci v Česku aplikovali téměř 46 500 dávek očkovací látky, asi o 2000 víc než ve stejný den minulého týdne. Pro posilující dávku si přišlo dohromady bezmála 565 000 lidí, to je zatím necelá polovina těch, kteří na ni půl roku po ukončené vakcinaci mají nárok.

Denní nárůsty počtu nákaz v Česku stoupají zhruba od začátku září, poslední měsíc rostou velmi prudce. V polovině října se ještě pohybovaly kolem 1500 nově nakažených za den, na začátku listopadu už činily skoro 10 000 denně a tento týden překonaly hranici 22 000, což bylo nejvíc za jeden den za celou dobu epidemie. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška epidemie dál zrychluje. Nelze přesně říci, kdy nastane absolutní vrchol a kdy se epidemie vyčerpá. Do konce roku ale určitě začne brzdit nebo i klesat, soudí.

S covidem-19 v Praze v minulých sedmi dnech zemřelo 44 lidí, o týden dřív bylo úmrtí 38. V pondělí s koronavirem v hlavním městě zemřelo 14 lidí, víc než deset poprvé od poloviny dubna. Z pražských nemocnic třeba ve Fakultní nemocnici Bulovka bylo s covidem-19 ve čtvrtek 82 lidí, na konci října to byla zhruba čtvrtina tohoto počtu. O covidových pacientech informovala na Twitteru také Fakultní nemocnice v Motole, kde jich ve čtvrtek bylo 79, z toho 27 v těžkém nebo středně těžkém stavu. Na začátku listopadu bylo v Motole v těžkém nebo středně těžkém stavu asi 20 pacientů nakažených koronavirem.