Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

O podávání třetí dávky očkování rozhoduje čím dál více zemí ve světě kvůli obavám z nových mutací koronaviru a postupnému oslabování ochrany poskytnuté předchozím očkováním. Mezi státy, které třetí dávku zvažují, je i Česká republika. Třetí dávkou už očkují například Izrael, Maďarsko, Chile, Srbsko či Německo, další země ji schválily. Rozhodnutí ale kritizuje Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které není přínos třetí dávky dostatečně prokázán. WHO se domnívá, že třetí dávka zatím není potřeba a že by se nejprve měli naočkovat lidé, kteří dosud vakcínu vůbec nedostali. Podle organizace by se státy měly zaměřit na zrychlené očkování v zemích, kde vakcínu dostala jen malá část obyvatel. Třetí dávka je určená k posílení imunity už naočkovaných lidí, ve většině zemí ji mají nejdříve dostat senioři a ohrožené skupiny obyvatel.

Na Slovensku v červenci po prvé po 13 měsících klesl celkový počet úmrtí oproti průměru za stejné období předchozích pěti let. ČTK o tom dnes informoval slovenský statistický úřad. Zejména v prvním letošním čtvrtletí demografický vývoj v zemi ovlivnil výrazný přírůstek zesnulých v souvislosti se silnou druhou vlnou epidemie covidu-19. V Česku se počty úmrtí po předchozím růstu vrátily koncem letošního května na úroveň let před epidemií.

„I díky výrazně zlepšené epidemické situaci jsme v červenci poprvé v tomto roce zaznamenali nižší počet úmrtí ve srovnání s pětiletým průměrem. Celkový počet zesnulých i nadúmrtnost se od ledna každý měsíc postupně snižují,“ uvedla ředitelka odboru statistiky obyvatelstva slovenského statistického úřadu Zuzana Podmanická.

Covidu-19 podlehlo v červenci na Slovensku 18 lidí, tedy nejméně od září roku 2020. Covid-19 tak již nebyl ani v první desítce nejčastějších příčin úmrtí, mezi kterými před koronavirovou krizí byly hlavně choroby oběhové soustavy a nádorová onemocnění.

Britská maloobchodní společnost Marks & Spencer (M&S) už ve více než polovině ze svých 254 větších obchodů neprodává pánské obleky. Důvodem je pandemie nemoci covid-19, která zrychlila trend k přechodu k volnočasovému oblečení, informuje server BBC.

M&S uvedl, že preference mužů se už před koronavirem přesunuly k zájmu spíše o samostatné elegantní části oblečení, které se dají vzájemně kombinovat, jako plátěné kalhoty a trika. Covid-19 pak tento trend ještě urychlil, dodal ředitel pánské konfekce Wes Taylor. Nyní tak firma prodává pánské obleky jen ve 110 velkých obchodech.

Marks & Spencer zažil pokles prodeje obleků již v roce 2019, a to o sedm procent. V prvních dvou měsících pandemie, kdy miliony lidí musely pracovat z domova, firma prodala jen 7500 obleků, což byl ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku propad o 80 procent. V době pandemie naopak výrazně vzrostl prodej šortek a běžeckých kalhot. Firma tak musela rychle přizpůsobit nabídku, aby více odpovídala rychle se měnících potřebám zákazníků. P

Po roční pauze se letos znovu uskuteční Mezinárodní pěvecká soutěž Gabriely Beňačkové. V Jihlavě se představí na šest desítek mladých operních pěvců z celého světa. První kola, která se konala v šesti evropských městech, skončila před dvěma dny. V Jihlavě se semifinalisté a finalisté utkají od 9. října. ČTK to řekl ředitel soutěže Jakub Pustina.

Loňský 13. ročník soutěže se kvůli koronaviru neuskutečnil ani v náhradním termínu letos zjara.

Prvních kol, která se konala v Německu, Rakousku, Maďarsku, Polsku i v České republice, se mohli pěvci účastnit osobně, nebo prostřednictvím zaslané nahrávky. „Většina volila osobní účast. Na místě jsem vždycky já jako ředitel soutěže, tak i paní Beňačková. Veškeré výkony se nahrávají na videokameru a pak z nich vybere porota. Předpokládám, že letos se v Jihlavě představí až 60 pěvců,“ řekl Pustina. Zájem soutěžit podle něho měli pěvci z asi 40 zemí světa.

Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) vedená epidemiologem Petrem Smejkalem doporučuje spojit přeočkování proti covidu-19 s očkováním proti sezonní chřipce. Uvedla to ve stanovisku k podání třetí dávky vakcíny. Podporuje podmínky nastavené ministerstvem zdravotnictví, aby byli prioritně znovu očkovaní lidé nad 60 let a pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách. Posilující dávku vakcíny by podle nich měly dostat i osoby s mentálním postižením. Podmínky podávání třetí dávky dnes projedná vláda, registrovat by se k ní mělo být možné od 20. září. Lidé dostanou SMS s upozorněním, že se mohou nechat přeočkovat.

„Publikované výsledky studií ukazují, že imunitně oslabení jedinci profitují z podání třetí dávky vakcíny,“ uvedla MeSES. Doporučuje ji proto podat nejen jako ochranu před těžkým průběhem případné nákazy těchto osob, ale také lidem, kteří s nimi přicházejí do častého styku. Třetí dávku navrhuje v souladu s ministerstvem minimálně osm měsíců po dokončení očkování.

Podle MeSES nová studie naznačuje, že podání vakcíny proti chřipce spolu s vakcínou proti covidu-19 je bezpečné a účinné. „Společné podání těchto vakcín by bylo výhodné i z hlediska logistického, protože rizikové skupiny, pro které je prioritně chřipková vakcína doporučena a případně i hrazena, se překrývají se skupinou rizikových jedinců, kteří by z třetí dávky proti covid-19 profitovali,“ dodali odborníci. Připravují se i vakcíny rovnou kombinované.

Besedy, výstavy, putování krajinou i tradiční ekojarmark nabídnou letos Ekologické dny Olomouc (EDO). Už druhý rok se tento olomoucký ekologický svátek přesunul z původního květnového termínu na září, a to s ohledem na epidemická opatření v souvislosti s koronavirem. Sérii akcí během jedenáctidenní přehlídky budou moci navštívit lidé v prostorách areálu pořádajícího centra ekologických aktivit Sluňákov v Horce nad Moravou i na půdě Muzea umění. Festival se uskuteční od 8. do 19. září, řekl dnes ČTK organizátor Michal Bartoš.

Ekologické dny mají ve městě dlouholetou tradici, jejich 31. ročník přinese letos řadu změn. „Za prvé je to téma, které letos zní Originál. Zaměřeno je na to, co je v přírodě a ve společnosti původní a kdy jde o napodobeniny. Hodně letos také spolupracujeme s Muzeem umění. Nové je také to, že vše, včetně Ekojarmarku, se bude letos odehrávat u nás na Sluňákově,“ uvedl Bartoš.

Protiepidemická opatření ve Vietnamu přispívají k rychlému růstu cen kávy na světových trzích. Káva robusta, která je typická právě pro Vietnam, jen od začátku roku zdražila asi o 50 procent a dostala se nad 2000 dolarů (43.300 Kč) za tunu.

Ve Vietnamu se káva připravuje k vývozu z velkého terminálu v Ho Či Minově Městě, v současné době tam ale je značně omezený provoz kvůli opatřením, která úřady zavedly ve snaze zastavit šíření koronaviru. V největším městě této jihoasijské země totiž začalo přibývat případů nákazy nakažlivější mutací delta, uvedla BBC. Město a jeho přístavy tvoří klíčovou součást globální dopravní sítě, která vede z Číny do Evropy. Uzávěra znamená, že exportéři mají problém dostat své zboží do přístavů, aby je mohli odeslat k odběratelům po celém světě.

Vietnamské ministerstvo zdravotnictví v neděli oznámilo, že v zemi se za den objevilo dalších 12.663 případů nákazy koronavirem, 344 lidí v souvislosti s nákazou zemřelo. Většina případů je právě v Ho Či Minově Městě a přilehlých průmyslových zónách. Od začátku pandemie se ve Vietnamu, který má zhruba 96 milionů obyvatel, nákaza zjistila u více než 435.000 lidí. Mrtvých je 10.749.

Plavecký areál v Pardubicích nebude mít letos v září dvoutýdenní odstávku, v jiné roky obvyklou. Zaměstnanci stihli všechno opravit během protikoronavirových opatření, kdy musely být bazény zavřené. ČTK to řekl ředitel areálu Jiří Vysoudil.

Plavecké areály byly kvůli covidu-19 opakovaně mimo provoz. Po otevření se v nich lidé musí prokazovat certifikátem o očkování, nebo být testovaní, případně mít doklad, že jsou v 180denním termínu po prodělání nemoci.

Uzavírky i nutnost prokázat se dokladem způsobily propad návštěvnosti, je zhruba na 60 procentech oproti dobám před covidem-19, řekl Vysoudil. „Kontrola opatření strašně zdržuje, odpoledne tu jsou fronty. Zadotovali jsme samotesty, jsou za 15 korun,“ dodal Vysoudil.

Registrace k přeočkování proti covidu-19 třetí dávkou se podle informací na twitteru Chytré karantény spustí 20. září. Doporučené bude pro všechny nad 60 let. Ráno tyto podmínky projednala rada vlády pro zdravotní rizika, potvrdil ČTK vedoucí tiskového odboru ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl. Odpoledne musí plán ještě potvrdit vláda. 

Podle dřívějších informací ministerstva by třetí dávku vakcíny lidé měli dostávat u praktických lékařů, případně v nemocnicích. Velká očkovací centra mimo zdravotnická zařízení se v září postupně ruší.

Základní pravidla pro přeočkování jsou:

1) Očkování je dobrovolné

2) Je možné 8 měsíců po dokončeném očkování

3) Důrazně ho doporučujeme všem nad 60 let

4) Očkujeme vakcínami na bázi mRNA (Moderna a Pfizer)

5) Registrace se otevře 20.9. 

Zdravotníci v neděli očkovali v Česku proti koronaviru téměř 7500 lidí, proti minulé neděli to bylo zhruba o 6000 méně. Údaje za uplynulý den se ale mohou ještě navýšit. Tempo očkování v posledních týdnech zpomaluje, nejvíce se očkovalo v červnu, kdy počet podaných dávek v pracovních dnech překonal i 120.000, o nedělích 40.000.

V Česku se očkuje od konce loňského prosince, dokončené očkování má nyní 5,691 milionu lidí, tedy 53,2 procenta z 10,7 milionu obyvatel. Rezervaci termínu očkování má přes 111.000 lidí a přes 229.000 lidí je registrováno a čeká na termín. Celkem se tedy podle dnešních informací ministerstva zdravotnictví očkování účastní 6,273 milionu lidí, neboli 58,6 procenta všech obyvatel. Cílem je dosáhnout plného očkování minimálně u 70 procent populace. Vládu dnes čeká jednání o tom, kdo by měl dostat třetí dávku očkování.

Očkovat se je nyní možné od 12 let. Ve věkové kategorii od 12 do 15 let má dva dny před začátkem školního roku alespoň jednu očkovací dávku téměř 126.000 dětí, což je 27,5 procenta populace v tomto věku. Rezervaci termínu očkování má téměř 10.000 dětí, dalších téměř 7000 jich je registrovaných a čekají na termín. Děti, které nejsou očkované nebo nemoc neprodělaly, se po návratu do škol budou opakovaně testovat.

Čtyřikrát přeložené turné Nostalgia 2020 skupiny Katapult se i přes zmírnění vládních protipandemických nařízení letos na podzim neuskuteční. Důvodem je skutečnost, že restrikce a omezení pro vnitřní prostory stále trvají a není již možné koncerty do nekonečna překládat. ČTK to dnes sdělil kapelník skupiny Oldřich Říha. „Opravdový restart“ podle něj stále ještě není na dohled.

Podle připravovaných vládních nařízení platných od 1. září bude umožněno pořadatelům kulturních akcí pustit do objektu plnou kapacitu diváků. Vstup je umožněn pro 3000 osob s potvrzením o očkování proti covid-19, s negativním testem či potvrzením o prodělané nemoci. Zbylou kapacitu koncertu mohou doplnit návštěvníci očkovaní nebo s potvrzením o prodělané nemoci a případně návštěvníci s testem, ale ti nesmí tvořit více než 50 procent ze zbývající kapacity.

„Katapult na podzim roku 2021 nebude vystupovat. Moratorium na naše koncerty platí také i pro rok 2022. Katapult, který nevystupuje od března 2020, se chce vrátit na koncertní pódia až v době normální, kdy nebude po covidu ani vidu ani slechu a slovo restrikce bude pojem zcela neznámý,“ prohlásil Říha.

V souvislosti s mRNA vakcínami se v médiích objevily zprávy, že jedním z vedlejších účinků je zánět srdečního svalu. Naše ordinace se rozhodně neplní lidmi se zánětem srdečního svalu po očkování, ujišťují čeští kardiologové. Staví se proti fámám a zveličování, které podle nich brání proočkování, a nahrávají tak vzniku dalších mutací světově rozšířeného viru. Na druhou stranu uvádí, že tato reakce na očkování existuje. Jak to tedy je se zánětem srdečního svalu po očkování a máme se tohoto vedlejšího účinku obávat?

Řada lidí, i chronicky nemocných, raději čeká, co vakcína udělá s ostatními. Kardiak, který se nakazí covidem, má přitom až trojnásobně vyšší riziko úmrtí na něj. Musíme si uvědomit, že pomalé tempo a neúplná vakcinace vytvářejí prostor pro vznik nových mutací

„Jenom léky, které nemají žádný účinek, tak samozřejmě nemají žádné vedlejší účinky a stejné je to s vakcinací. Je třeba se na to podívat správně - tedy podívat se na četnost nežádoucích účinků v celé populaci,“ řekl Vrablík, předseda České asociace preventivní kardiologie ČKS.

Odkaz na celý článek zde. 

Adam Kopley nedokázal přijít na to, co zabíjí zelenec, který si v květnu donesl do bytu. Až pak se ukázalo, že pachatel spí přímo pod jeho střechou. Díky práci z domova mohl pětatřicetiletý Kopley z Chicaga přistihnout původce churavění své rostliny - byl jím jeho čtyřletý kocour Gilbert plemene ragdoll, kterému květináč se zelencem připadal jako ideální místo k poležení, napsal zpravodajský server The Wall Street Journal.

Pandemie koronaviru přinesla do amerických domovů hojnost nových domácích mazlíčků a nových rostlin. Poskytla také majitelům koček více času sledovat chování svých svěřenců. A jedna z věcí, kterou přitom zjišťují, je, že kočky dokážou být pro domácí rostliny opravdovou zhoubou.

Kočky často útočí na rostliny kousáním a hrabáním. Zatímco sklony k hrabání jsou zjevné z kočičího záchodu, kde se instinktivně snaží zakrýt své výkaly, odborníci na kočky si nejsou jistí, proč naši mourkové a micinky tak rády okusují rostliny.

Nyní je naočkováno 27 procent dětí ve věku 12-15 let. Očkované děti budou mít jednodušší život nejen ve škole (nemusí se testovat), ale i při sportování nebo návštěvě kina.

„Právě nyní probíhá Rada vlády pro zdravotní rizika. Jedním z hlavních témat jsou třetí dávky očkování proti covid-19. Řešíme, pro koho budou určené a jak to bude v praxi probíhat,“ uvádí ministr zdravotnictví (za ANO) na svém twitteru. 

V neděli přibylo v Česku 81 případů covidu, je to o čtvrtinu méně než před týdnem. Reprodukční číslo mírně stouplo na 1,06, nad jednou je pátý den.

Incidenční číslo, které ukazuje týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel, kleslo ke dnešku na 12 z nedělních 13. Mezi kraji jsou ale velké rozdíly. Praha je na tom delší dobu nejhůře, za uplynulých sedm dní připadá na 100.000 obyvatel 28 nakažených. Následuje Středočeský kraj s incidencí 16 a Liberecký s Jihočeským krajem se 14 nakaženými v přepočtu na obyvatele. Naopak v Olomouckém a Královéhradeckém kraji je to na 100.000 lidí pět případů koronaviru za týden, v Pardubickém šest. Z okresů se epidemie nyní nejvíc šíří v okolí hlavního města - okresy Praha-západ a Praha-východ mají incidenci 27. Na druhou stranu v řadě dalších regionů jsou za poslední týden pouze jednotky případů a Jesenicko zůstává bez jediného potvrzeného případu za sedm dní.

Počet lidí, kteří jsou s koronavirem v nemocnicích, zůstával v pracovních dnech minulého týdne nad 60. O víkendu klesl pod 50. Na konci loňských prázdnin vyžadovalo nemocniční péči přes 150 pacientů s covidem. V těžkém stavu je od pátku devět pacientů, což je stejný stav jako naposledy koncem letošního července.

Všechny školy by měly zůstat otevřené a přijmout taková opatření, aby v nich hrozilo co nejmenší riziko nákazy covidem-19, uvedly dnes evropská pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) a Dětský fond OSN (UNICEF) pro Evropu a Střední Asii. Varují před vysoce nakažlivou koronavirovou variantou delta a vyzývají k ochraně fyzického i duševního zdraví dětí, zejména těch nejzranitelnějších.

„Pandemie způsobila nejkatastrofálnější narušení vzdělávání v historii. Je proto životně důležité, aby fyzická výuka ve třídách pokračovalo bez přerušení v celém evropské regionu. Má to zásadní význam pro vzdělávání dětí, jejich duševní zdraví a sociální dovednosti,“ uvedl regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge.

Školy by podle dnes zveřejněné zprávy obou organizací měly patřit k místům, která se uzavřou jako poslední a otevřou jako první. Děti by se měly testovat, ale jako prevenci šíření nemoci by měly školy dobře větrat, pokud je to možné pracovat po menších skupinách a dodržovat dostatečné odstupy mezi jednotlivými žáky i učiteli.

V České republice s covidem dosud zemřelo 30.402 osoby. Počet mrtvých v Česku v poslední době výrazně klesá, přesto je ČR podle údajů serveru ourworldindata.org stále na čtvrtém místě podle celkového počtu potvrzených obětí koronaviru přepočtených na milion obyvatel (2834). Nejvíc obětí koronaviru na počet obyvatel vykazuje Peru (5938), následují Maďarsko (3119) a Bosna a Hercegovina (2998).

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů serveru coronavirus.jhu.edu překročil 4,5 milionu. V červenci přibylo 100.000 mrtvých za 16 a deset dní, v srpnu to bylo za 11 dní a nyní dvakrát za deset dní. Nejvíce obětí na životech od začátku pandemie evidují v absolutních číslech Spojené státy, kde podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) zemřelo přes 637.000 lidí. Následují Brazílie (579.000 mrtvých), Indie (437.000), Mexiko (258.000) a Peru (198.000).

V Indonésii, která je jednou z nejzasaženějších zemí koronavirem, se děti za přísných hygienických podmínek vydaly do školy.

Ve středu 1. září to bude rok, co se do Česka ve velkém vrátila povinnost nošení roušek.

• Nošení roušek a další ochrany dýchacích cest se stalo jedním se symbolů boje proti nemoci covid-19. Jejich zavedení v půlce loňského března přijímala veřejnost různě. Roušky se nosily do konce června 2020, po letním uvolnění se ale v září vrátily. Od letošního února je převážně nahradily respirátory. Nošení roušek po jejich zavedení část populace nejen v ČR odmítala - někteří argumentovali nepříznivými zdravotními důsledky, část lidí nenosila roušky na znamení odporu proti vládním nařízením. Většina Čechů ale tuto povinnost dodržovala.
• Loni bylo nošení roušek venku bylo zrušeno od 15. června, povinnost roušek ve vnitřních prostorech nebo ve veřejné dopravě padla 1. července 2020. Netýkalo se to však metra a v Praze zůstaly roušky povinné při vnitřních akcích pro více než sto lidí.
• Částečně se roušky začaly vracet koncem července, kdy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) oznámil, že od 25. července 2020 budou povinné na vnitřních hromadných akcích nad sto osob v celé ČR. Regionálně vymezená povinnost nosit roušku v té době platila také například ve zdravotnických či sociálních službách na Vysočině, v Libereckém, Ústeckém a Jihočeském kraji, zakrývání nosu a úst bylo během léta nezbytné rovněž v regionech s vyšším výskytem nemoci covid-19.
• Od 1. září 2020 se roušky vrátily na úřady, do hromadné dopravy (v Praze i do vestibulů a na letiště) a do zdravotnických a sociálních zařízení. Znovuzavedení roušek ale provázel zmatek. Ministr Vojtěch původně oznámil, že roušky budou od 1. září i v obchodních centrech, školách mimo třídy, v kadeřnictví a hospodách. To ale nakonec neplatilo. Během září se opatření postupně zpřísňovalo, zakrytí nosu a úst začalo být povinné uvnitř budov, což platilo i pro školy (původně s výjimkou prvního stupně ZŠ).
• Od 21. října bylo pak nošení roušek nutné také venku na území obcí, pokud byli lidé blíže než dva metry. Po návratu žáků prvních a druhých tříd do škol po skončení vánočních prázdnin museli při vyučování mít nasazenu ochranu nosu a úst i oni. Od 1. března 2021 byly ale i tyto děti kvůli zhoršení epidemiologické situace doma. Do lavic se žáci prvního stupně ZŠ vrátili od 12. dubna. Roušky či respirátory musely nosit ve školách všechny děti povinně, s výjimkou mateřských škol.
• Vládní nařízení až na výjimky (třeba žáky a učitele autoškol) do letošního února neurčovala druh ochrany dýchacích cest. Až 19. února řekl tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) po jednání vlády, že ministerstvo nařídí nošení respirátorů, nanoroušek nebo dvou chirurgických roušek v místech, kde je větší koncentrace lidí. Cílem mělo být zvýšit ochranu před koronavirem, který se v ČR v začal šířit v nakažlivějších mutacích.
• Od 25. února tedy platí v ČR až na výjimky povinnost nosit respirátor či jinou kvalitnější ochranu dýchacích cest. Respirátor s třídou ochrany nejméně FFP2 musejí lidé nosit v obchodech, provozovnách služeb, na zastávkách, v prostředcích hromadné dopravy, na letištích či dalších frekventovaných místech. Povinné jsou také ve zdravotnických zařízeních, kde se poskytuje ambulantní péče, nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. Platila i povinnost nosit respirátor v autech, pokud v nich nejedou členové jedné domácnosti. To už dnes neplatí, ale stále se musí respirátory nosit ve vozech taxislužby.
• Od 25. února se také respirátor či chirurgická rouška musely nosit ve všech prostorách staveb či venku, pokud byly rozestupy mezi lidmi menší než dva metry. Povinnost nosit ochranu nosu a úst oznámilo ministerstvo zdravotnictví 27. února, platit začala od března. Ochranné prostředky musel zaměstnancům podle mimořádného opatření ministerstva zajistit zaměstnavatel. Od pondělí 10. května už bylo nutné nosit ochranu dýchacích cest ve venkovních prostorách jen při setkání dvou a více osob vzdálených od sebe méně než dva metry, pokud nejde o členy jedné domácnosti.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová dnes budou jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (všichni za ANO) o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Základní parametry rozpočtu vláda schválila v červnu. Celkové příjmy rozpočtu ministerstvo financí naplánovalo včetně peněz z EU na 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Schodek by tak měl činit 390 miliard korun.

Z červnového návrhu vyplývá, že výdaje ministerstva dopravy by v příštím roce měly meziročně klesnout o více než pět miliard na celkových 110,8 miliardy Kč. I přes snížení výdajů jde o druhý nejvyšší rozpočet ministerstva za poslední roky. Stát chce právě na dopravních projektech do budoucna založit impuls do ekonomiky po pandemii koronaviru.

Pěkné pondělní ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě. Začínáme výročím jednoho výroku.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) se před rokem, 31. srpna 2020, na Bledském strategickém fóru ve Slovinsku slovy „Best in Covid“ vyjádřil, že je Česká republika nejlepší v boji s koronavirem. O měsíc později začala v ČR druhá vlna nákazy, mnohem silnější než na jaře 2020, a ČR se po strmém nárůstu počtu nakažených i zemřelých stala jednou z nejhůře zasažených zemí na světě poměrně k počtu obyvatel.

První tři případy nového typu koronaviru se v Česku potvrdily 1. března 2020. Po dvou týdnech od prvního výskytu nemoci vláda přistoupila k razantnímu omezení chodu země, postupně se přidaly i některé velké firmy. Kabinet vyhlásil nouzový stav, který skončil po 66 dnech 17. května. Následné rozvolňování opatření skončilo na počátku letních prázdnin, kdy Češi mohli až na drobné výjimky odložit roušky.

V optimistické náladě vláda odmítala v létě jako strašení lidí výzvy k přípravě na možnou druhou vlnu epidemie. Už v první polovině září ale denní přírůstky nakažených poprvé překročily 1000 případů a začaly strmě růst. Koncem září Babiš v televizním projevu přiznal jako chybu, že kabinet v létě polevil v opatřeních proti šíření nákazy. Epidemie ale neustávala a vláda byla nucena postupně obnovit řadu restrikcí a od 5. října znovu vyhlásit nouzový stav, který byl několikrát prodloužen až do 11. března, tedy na 188 dní a poté znovu vyhlášen (celkově byl vyhlášen na 254 dní). Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovázela od podzimu znovu řada opatření.

Před Vánocemi vláda rozhodla o uvolnění opatření, koncem prosince se ale restrikce vrátily. Vzhledem k dramatickému nárůstu počtu nových případů covidu-19 začala platit přísnější opatření od března letošního roku. Mimo jiné platil zákaz opouštět území okresu nebo hlavního města Prahy, na jehož území má dotyčný trvalý pobyt nebo bydliště, bez zásadního důvodu, jakým je například cesta do zaměstnání či k lékaři. Po výrazném zmírnění šíření nákazy začala vláda od dubna postupně opatření uvolňovat.

Za celou dobu epidemie covidu-19 v Česku od začátku loňského března bylo v zemi potvrzeno asi 1,68 milionu případů nemoci a přes 30 300 lidí s covidem-19 zemřelo.