Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Za úterý ve Vietnamu, který má asi 98 milionů obyvatel, přibylo 6559 infikovaných koronavirem, čímž tam celková bilance potvrzených případů nákazy od začátku pandemie překonala 120.000.

Děti od šesti do 12 let nebudou muset mít předvstupní test na covid, když se vracejí z dovolené z rizikových zemí. Návrh podle ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka (ČSSD) projedná vláda.

Podle dat z Univerzity Johnse Hopkinse se už covidem-19 nakazilo 196 899 257 lidí. Z toho 4 207 574 s nákazou zemřelo. Nutno podotknout, že data vychází z oficiálních statistik, a tedy mohou být zkreslené podle toho, jak v zemích testují.

Aktivních případů je nyní téměř 14,5 milionu. Z toho 87 tisíc je ve vážném nebo kritickém stavu v nemocnicích.

Po Praze bude jezdit očkovací autobus, v němž se bude očkovat bez registrace.

„Autobus bude přistavený na místech, která jsou frekventovaná, nebo na významných akcích,“ řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). První zastávkou autobusu bude zoologická zahrada. Tam se zájemci o očkování budou moci bez předchozí registrace pro dávku vakcíny dostavit o víkendu na přelomu července a srpna v čase od 09:00 do 17:00.

V dalších dnech bude autobus stavět například na náplavkách u Hořejšího a Rašínova nábřeží, na Olympijském festivalu ve Stromovce nebo na pražském Výstavišti. Přesnou trasu a provozní dobu očkovacího místa zájemci najdou na webu Prahy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ustoupil od plánu, aby jel počátkem srpna s podnikatelskou misí do Vietnamu a Jižní Koreje. Odklad cesty zdůvodnil šířením koronaviru ve Vietnamu.

Denní počty nově nakažených koronavirem ve Vietnamu sedm dní v řadě přesáhly hranici 6000. Stávající omezení pohybu by se tak ve velkých městech mohla zpřísnit či prodloužit. S odvoláním na vietnamské úřady o tom píše agentura Reuters.

Testy dovolenkářů: Po návratu domů by na ně měli jít i očkovaní, míní česká vědkyně v Anglii

Ministerstvo zahraničí rozšířilo tento týden seznam států, ze kterých se budou muset Češi po svém návratu uchýlit do pětidenní izolace a podstoupit PCR test. Jde o oblíbenou dovolenkovou destinaci, jakou je Řecko, mimo jiné ale také Irsko nebo Monako. Opatření se netýká lidí s ukončeným očkováním. A právě to lze teoreticky vnímat jako problém, míní vědkyně Petra Mlčochová, která působí na Cambridgeské univerzitě. Nebezpečí dle ní představuje zejména nakažlivější varianta covidu známá jako delta.

Dovolenkáři, pozor! Lex voucher brzy skončí. Do kdy a jak je možné využít státem chráněné poukazy? Čtěte ZDE

Lidé by se měli podívat na to, jaký voucher vlastně mají a jaké mají možnosti v případě lex voucheru do 31. srpna. Podle prezidenta Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Romana Škrabánka by se měli klienti cestovkám před koncem této lhůty ozvat. „Měli by zažádat o peníze a uvést aktuální platební údaje. Nemůžeme pracovat s  rok starými údaji. Mnoho lidí také platilo přes platební kartu,“ řekl na dotaz Blesk Zpráv, jak mají nyní klienti s lex voucherem postupovat.

Výzvu uchýlit se do desetidenní karantény dostal v Británii od elektronické aplikace sledující kontakty nakažených koronavirem rekordní počet lidí. V týdnu do 21. července aplikace doporučila izolovat 690.000 lidí v Anglii a Walesu, o týden dříve takové upozornění varovně zapípalo na mobilních telefonech téměř 620.000 obyvatel. Uvedla to dnes BBC.

Aplikace známá pod přezdívkou "pingdemic" (od slova "ping", cinknout) trasuje lidi s potvrzenou nákazou virem SARS-CoV-2 a jejich blízké kontakty pak nabádá k izolaci. Ta není nařízená zákonem, vláda ji však důrazně doporučuje. V posledních týdnech ale kabinet kvůli rostoucím počtům lidí, kteří se takto dostali do karantény, čelil stále větším problémům. Proto přijal řadu výjimek, aby zajistil hladký provoz zásobování nebo veřejný pořádek.

Do karantény tak nemusejí například zaměstnanci skladů v supermarketech, řidiči nákladní dopravy, policisté, hasiči nebo celníci, pokud se každý den v zaměstnání prokážou negativním testem na koronavirus.

Největší výzvou pro Krajskou zdravotní, která spravuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji, je nedostatek sester. Péče o pacienty je zajištěna jen díky jejich obětavosti, uvedl Josef Škola, primář Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny (KAPIM) a krajský koordinátor intenzivní péče. Společnost shání pro své nemocnice 250 všeobecných sester.

Pandemii koronaviru zvládly nemocnice podle Školy jen díky osobnímu nasazení a osobním obětem sester. "Sestry pracují dvakrát navíc, mají přesčasové hodiny, a sestra, která je v práci, tak namísto jednoho resuscitačního pacienta má na starosti dva. Je více hodin v práci a pracuje za dvě, což je špatně," uvedl Škola. Systém je podle něj založen na obětavosti a nedodržování legislativy.

Po maximálním nasazení v době největšího zatížení nemocnic covidovými pacienty se sestrám neulevilo ani nyní. "Musíme poskytnout péči všem, kterým jsme ji odložili, jede se na plné obrátky, personál z maratonu covidu přešel do zajištění necovidové péče, která již nemůže být odkládána," uvedl Škola. Práce v chronickém stresu a vyčerpání není podle Školy dlouhodobě udržitelná. "Je sice pravda, že jsme mohli odložit vrstvy oděvu, ale skutečně si nikdo pořádně odpočinout nemůže," uvedla vrchní sestra Hana Oliva. Jen na oddělení intenzivní péče chybí přes 42 sester.

Firmě AstraZeneca ve čtvrtletí klesl zisk o čtvrtinu na 550 milionů dolarů. A to navzdory prudkému růstu tržeb, k němuž přispěla vakcína proti covidu.

Podle dat AFP bylo po celém světě osm měsíců od zahájení očkování podáno více než 4 miliardy dávek vakcín proti covidu-19 .

Rychlost postupu očkovacích programů se mírně zpomalila, čtvrtá miliardy se dosáhlo za 30 dní, zatímco u té předchozí stačilo dní 26. První a druhé miliardy bylo dosaženo zhruba po 140, respektive 40 dnech.

Asi 40 % celkového počtu vakcín bylo podáno v Číně (1,6 miliardy), v závěsu se drží Indie (451 milionů) a USA (343 milionů).

Pákistán od prvního srpna zakáže leteckou dopravu pro všechny, kdo se nebudou moci prokázat certifikátem o prodělaném očkování proti covidu-19. Bude také vyžadovat, aby se do 31. srpna nechali očkovat všichni zaměstnanci ve veřejném sektoru, informovala dnes agentura Reuters.

Pákistánská vláda dnes oznámila celou sérii dalších omezení v rámci boje proti koronaviru. Od prvního srpna tak nebudou moci nenaočkovaní lidé vstoupit do vládních úřadů, škol, restaurací a nákupních středisek. Učitelé a žáci starší 18 let, stejně jako zaměstnanci veřejné dopravy a obchodů, se budou muset nechat očkovat do konce srpna.

Stejně jako řada dalších zemí jihovýchodní Asie zažívá Pákistán v poslední době nárůst počtu nakažených, především kvůli šíření varianty delta.

Některá placená koupaliště v Ústeckém kraji jsou kvůli podmínkám ministerstva zdravotnictví pro vstup prázdná.

Podle provozovatelů chybějí hlavně rodiny s dětmi, které volí volně přístupná místa ke koupání, tedy rybníky a jezera. Pro vstup na koupaliště je nutné, aby se příchozí prokázali dokladem o bezinfekčnosti, jako je například očkování nebo negativní test na koronavirus.

Vodní plochy v Ústeckém kraji jsou podle hygieniků většinou vhodné ke koupání. Tam, kde se nemusí platit vstup, je ve slunečných dnech plno.

Počet podaných dávek vakcíny proti koronaviru od začátku očkování v Královéhradeckém kraji překročil hranici půl milionu. Plné očkování má v kraji více než 250.000 lidí.

Podle hejtmana Martina Červíčka (ODS) je Královéhradecký kraj jedním z nejvíce proočkovaných regionů v ČR.

„V našem kraji již máme 250.000 občanů plně oočkovaných vakcínou proti onemocnění covid-19, což je téměř 54 % z dospělé populace a rozočkováno první dávkou zhruba 34.000 zájemců o očkování. Děkuji všem, kteří k tomu přispěli,“ uvedl hejtman.

V Bratislavě od rána protestují stovky odpůrců restrikcí proti šíření koronaviru. Vadí jim rovněž novela zákona, která mírně zvýhodňuje očkované a kterou prezidentka Zuzana Čaputová podepsala v pondělí.

Demonstrace začala před prezidentským palácem a dav později zablokoval nedalekou ulici. V centru města se začínají tvořit kolony.

Protestující tvrdí, že bojují proti omezování práv a proti „genocidě národa“, popisuje agentura TASR, podle níž demonstranti kritizují Čaputovou, slovenskou vládu i parlament. Účastníci demonstrace také odmítají očkování proti covidu-19 i testy na koronavirus. Celou pandemii totiž označují za podvod.

Vláda Burundi prohlásila, že přijme vakcíny proti covidu-19, neponese však žádnou odpovědnost za možné vedlejší účinky. Stane se jednou z posledních zemí na světě, která tak učiní.

Ministr zdravotnictví Thaddee Ndikumana včera uvedl, že vakcíny dorazí s podporou Světové banky.

„Vakcína bude podána těm, kteří ji potřebují,“ zmínil ministr zdravotnictví.

První dávku vakcíny proti covidu-19 dostalo v Brazílii 100 milionů obyvatel. Oznámil to ministr zdravotnictví Marcelo Queiroga. Dokončené očkování má zhruba pětina obyvatel této jihoamerické země. Brazílie je po Spojených státech druhou zemí na světě, kde v souvislosti s nemocí covid-19 zahynulo v absolutních číslech nejvíce lidí.

Alespoň jednu dávku vakcíny má zhruba 48 % brazilské populace. „Všichni dospělí budou naočkováni alespoň jednou dávkou do konce září a úplně naočkovaní budou do prosince,“ uvedl ministr zdravotnictví. Brazílie chce v příštích týdnech také začít očkovat mladé lidi ve věku 12 až 18 let.

Brazílie používá více preparátů od západních i čínských výrobců. Některé vakcíny na základě licence vyrábějí místní firmy.

Úředníci udělali zásadní chybu, když včas nenastartovali očkování ve firmách, uvedla Hospodářská komora. Systém by fungoval jako sněhová koule.

Denní počet případů koronaviru v Japonsku, které hostuje olympijské hry, poprvé překročil 10 000. Jen v Tokiu bylo hlášeno 3865 nových případů nákazy.

Univerzita obrany nepočítá s tím, že by se příští akademický rok znovu uskutečnil především distančně jako ten loňský. Novinářům to dnes při slavnostním vyřazení studentů univerzity řekla její rektorka Zuzana Kročová. Dodala, že studenti i zaměstnanci jsou z velké části očkovaní.

„Nepočítáme s distanční výukou. Počítáme s tím, že se může stát, že bude horší epidemická situace, ale my máme možnost, jak zajistit to, aby studenti, kteří potřebují praktickou výuku, jí dosáhli. Naši studenti jsou ovakcinováni více než ze dvou třetin, zaměstnanci univerzity asi 75 procent, máme velkou proočkovanost, neobávám se, že bychom učili distančně,“ uvedla Kročová.

Do začátku července Senegal zaznamenal méně než 44 000 případů nákazy a 1 166 úmrtí. Od začátku července však epidemie koronaviru nabrala na síle. Jen za tento měsíc přibylo více než 15 000 případů a 139 úmrtí.

Rusko již potřetí tento měsíc zaznamenalo rekordní počet úmrtí ve spojitosti s covidem-19. Poslední údaj hovořil o 799 obětech. V zemi stále přibývají případy nákazy.

Pracovní skupina pro koronavirus registrovala za posledních 24 hodin 23 270 nových případů infekce. 3 356 z nich spadá do oblasti Moskvy. Nejnovější údaje zvyšují celkový počet případů na 6 218 502.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune označil anglická cestovní pravidla za diskriminační. Anglie již dříve oznámila, že zachová karanténní opatření pro cestující přicházející z Francie, pro zbytek zemí EU a USA však již podobná pravidla platit nebudou.

„Je to přehnané a upřímně řečeno nepochopitelné. Nemá to ani zdravotní opodstatnění. Zkrátka nic z toho není podloženo vědecky a diskriminuje to Francouze,“ uvedl Beaune.

Bývalý prezident Václav Klaus podal k pražskému městskému soudu žalobu na ministerstvo zdravotnictví kvůli pokutě 8000 korun za loňské vystoupení bez roušky před Obecním domem v Praze.

Podle Klause je uložení pokuty trestem za politický akt, nikoli za porušení hygienických pravidel nastavených ministerstvem v souvislosti s epidemií nemoci covid-19.

Soudí, že krátký projev venku před minimem posluchačů nemohl mít žádné epidemické následky. Podle něj si úřad navíc vynucuje dodržování opatření, které následně zrušil soud pro nezákonnost. Pokutu nicméně zaplatil. 

Hlavní barmská věznice Insein v Rangúnu nechala naočkovat 600 vězňů proti covidu-19, zatímco se barmské vojenské úřady snaží dostat pod kontrolu sílící vlnu nákazy po celé zemi.

Za středu přibylo podle údajů barmského ministerstva zdravotnictví téměř 5000 nových případů a 365 úmrtí. Ale podle lékařů a pohřebních služeb jsou čísla mnohem vyšší, napsala dnes agentura Reuters.

Vzhledem ke stoupajícímu počtu obětí hodlají vojenské úřady postavit v největším barmském městě Rangúnu deset nových krematorií, která budou schopná spalovat více než 3000 těl denně.