Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Americká technologická společnost Apple odkládá návrat svých zaměstnanců do kanceláří nejméně o měsíc, tedy na říjen. Reaguje tak na opětovné šíření mutací koronaviru v mnoha zemích. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg.

Výrobce iPhonů jako jeden z prvních mezi americkými technologickými giganty odkládá plán na přesun do normálního provozu, tedy do režimu před pandemií. Své zaměstnance o návratu uvědomí s měsíčním předstihem.

Šéf Applu Tim Cook na začátku června uvedl, že zaměstnanci by se měli začít vracet do kanceláří začátkem září alespoň na tři dny v týdnu. V interní zprávě se Cook odvolával na dostupnost očkování a na fakt, že nově nakažených koronavirem ubývá.

Navzdory hladkému přechodu k práci na dálku nenahradil podle Cooka tento režim adekvátně osobní spolupráci. „Vím, že nejsem jediný, komu chybí ruch, energie, kreativita, osobní spolupráce a pocit společenství, který jsme spolu vytvořili,“ sdělil mimo jiné Cook zaměstnancům.

Někteří zaměstnanci se posléze proti plánu návratu do kanceláří postavili a žádají flexibilnější podmínky v případech, kdy je práce z domova možná, napsal server The Verge s odvoláním na interní dopis.

Karanténní opatření přijímaná v boji proti koronaviru pravděpodobně nepředstavují vyšší riziko pro lidské zdraví než pandemie samotná. Vyplývá to ze studie amerických vědců, uveřejněné v odborném časopise BMJ Global Health. Studie na mezinárodních datech zkoumala dopady uzávěr na úmrtnost, pravidelné lékařské prohlídky a duševní zdraví.

Autoři zkoumali země, které zavedly přísná opatření a současně registrovaly relativně nízký počet potvrzených případů koronaviru, aby zjistili, zda uzávěry souvisejí s nadprůměrnou mortalitou. Po srovnání mezinárodních dat o úmrtnosti dospěli k závěru, že země jako Nový Zéland či Austrálie v loňském roce nezaznamenaly úmrtnost nad úrovní předpokladů založených na dřívějších trendech. Naopak země jako Brazílie, Švédsko, Rusko nebo některé části USA, které přijaly mírnější protikoronavirová opatření, mají za uplynulý rok nadměrný počet úmrtí.

„Jde o jeden z nejpřesvědčivějších důkazů podporujících názor, že lék nebyl horší než samotná nemoc,“ řekl deníku The Guardian autor studie Gavin Yamey z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. „Zdá se, že země, které zareagovaly rychle a důrazně, často zaznamenaly méně úmrtí než v předchozích letech. Jeden výzkum ukázal, že uzávěry snížily průměrnou roční úmrtnost o šest procent jen tím, že zamezily přenosu chřipky,“ dodal vědec.

Kvůli obavám z šíření nákazy koronavirem bude v oblasti nejhůře postižené nedávnými katastrofálními povodněmi na západě Německa působit očkovací autobus. Lidé si do něj budou moci přijít pro vakcínu či test na covid-19 bez předchozího objednání, informovala dnes agentura DPA.

Očkování a testování jsou nejdůležitější preventivní opatření proti nárůstu počtu nákaz, řekl mluvčí ministra zdravotnictví spolkové země Porýní-Falce. „Vzhledem k infrastruktuře, která je takto poničená, tu existuje nebezpečí,“ dodal.

Autobus očkovacího centra v Koblenzu se ještě dnes přemístí do města Bad Neuenahr-Ahrweiler, kde začne s očkováním obyvatelstva vakcínami BioNTech a Johnson & Johnson.

Ahrweiler je okresem v celém Německu zdaleka nejhůře postiženým bleskovou povodní z minulého týdne. Úřady tu zatím registrují 117 mrtvých a 749 zraněných. V celém Německu zahynulo v důsledku záplav nejméně 165 lidí.

„Očkováním a rychlotesty chceme postiženým i těm, kteří pomáhají, udělat nebyrokratickou nabídku, abychom v oblasti katastrofy udrželi pandemii na uzdě,“ řekl státní tajemník ministerstva Denis Alt. Současně vyzval všechny dospělé, kteří se dosud nenaočkovali, aby tak co nejrychleji učinili.

Zotavení globální ekonomiky z pandemie nemoci covid-19 způsobí, že růst emisí skleníkových plynů, které přispívají ke změnám klimatu, bude do dvou let na rekordu. Ve své zprávě to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

„Odhadujeme, že úplné a včasné zavedení doposud oznámených opatření k oživení ekonomiky způsobí růst emisí oxidu uhličitého v roce 2023 na rekordní úroveň a pak dál poroste,“ uvedla IEA.

Plánované výdaje na čistou energii představené vládami činí 380 miliard USD (8,3 bilionu Kč). To jsou pouhá dvě procenta celkovým finančních prostředků vyčleněných na stimulaci ekonomik v reakci na pandemii. Tato částka představuje asi třetinu toho, co je podle IEA potřeba, aby svět do poloviny tohoto století dosáhl čistých nulových emisí.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek po dnešním jednání se svými protějšky ze čtyř evropských zemí nevyloučil další opatření na hranicích kvůli covidu-19. Avizoval vznik skupiny, která o opatřeních zajistí včasné informace. Šéfové diplomacie ČR, Slovinska, Slovenska, Maďarska a Rakouska se též shodli v tom, že jedinou efektivní cestou je očkování co největší části populace. Uvedli na tiskové konferenci.

Šlo o páté jednání skupiny zvané Central 5 (C5). Vznikla zhruba před rokem a její hlavní cílem byla spolupráce v boji proti pandemii. „Musíme být stále na pozoru před novými mutacemi viru a přizpůsobovat jim naši strategii,“ řekl Kulhánek. Proto navrhl, aby vznikla síť kontaktních osob, které budou spolupráci zemí C5 v boji proti covidu koordinovat.

Další pozitivní test na koronavirus měl v české výpravě v Tokiu trenér plážových volejbalistek Simon Nausch. Informoval o tom Český olympijský tým. Nausch má za ženu volejbalistku Markétu Slukovou Nausch.

Další očkování bez registrace v Praze, navíc pozdě večer

Očkovací centrum Canadian Medical v Praze 6 poskytne ve středu 21. července možnost očkování bez registrace. Proběhne v pozdních večerních hodinách, mezi 19. a 23. hodinou, takže mohou přijít i lidé, kteří nestihnou běžnou otevírací dobu kvůli práci. Pokud bude o termín zájem, centrum plánuje přidat další.

Ve věku sto let zemřel v pražské Fakultní nemocnici Motol neurochirurg Vladimír Beneš. V posledním roce života dvakrát prodělal covid, pandemie mu podle slov jeho vnuka velmi znepříjemňovala život. Více zde.

V Rusku za uplynulý den přibylo 23 770 potvrzených případů nákazy novým koronavirem a 784 úmrtí po nákaze covidem-19. O den dříve to bylo 24 633 nových případů a 719 úmrtí. V zemi s přibližně 146 miliony obyvatel se od začátku pandemie nakazilo už více než šest milionů lidí, z nichž 149.922 nákaze podlehlo, oznámil dnes vládní operativní štáb.

Rusko čelí prudkému nárůstu nových případů nákazy. Úřady to připisují nové, nakažlivější mutaci delta a také pomalému postupu očkovací kampaně, poznamenala agentura Reuters.

Firmy Pfizer a BioNTech, které vyrábějí vakcíny proti covidu-19, začnou Izraeli okamžitě dodávat další vakcíny, pokud se země rozhodne začít obyvatele očkovat třetí dávkou. Podle izraelské televize jde o tajnou dohodu, k níž přispělo jednání premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Pfizeru Albertem Bourlou. Izrael od minulého týdne očkuje třetí dávkou lidi se sníženou imunitou, očkování zbylé populace ministerstvo zdravotnictví zatím nepovažuje za nutné a trvá na tom, že dvě dávky očkování jsou dostatečnou ochranou.

Podle televize ale Izrael možná rozhodne o třetí dávce pro lidi starší 60 let ještě předtím, než vydá k této fázi očkování svolení americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Televize citovala z nedávného výzkumu provedeného na Yaleově univerzitě v USA. Podle něj třetí dávka významným způsobem zvyšuje imunitu proti covidu-19.

Izrael zatím třetí dávkou očkuje lidi se sníženou imunitou, například ty, kteří mají za sebou transplantaci ledvin či jater, a to i když k tomu zatím FDA žádné povolení nevydala.

V Olomouci se otevře nové očkovací místo bez předchozí registrace v prostorách obchodního centra Šantovka, fungovat by mělo od poloviny příštího týdne. Očkovat se zde budou moci proti covidu-19 lidé starší 16 let, k dispozici jim bude vakcinace od firem Pfizer/BioNTech a Johnson & Johnson. Očkovací centrum bude ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc v provozu po dobu deseti hodin sedm dní v týdnu, řekl hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN).

Období červenec až září je pro aerolinky obvykle nejdůležitějším obdobím, které má i největší podíl na zisku firmy. Zvýšením kapacit v tomto období se easyJet připojil ke konkurenčním nízkonákladovým společnostem, jako je Ryanair a Wizz Air, které také zvýšily kapacity.

Pozitivní výhled easyJetu přichází téměř po roce a půl cestovních omezení. Aby letecké společnosti přežily, byly za tu dobu nuceny propouštět, snížit velikost své flotily a vzít si další půjčky. Za duben až červen, což je pro easyJet třetí finanční čtvrtletí, firma kvůli omezené přepravní kapacitě vykázala ztrátu před zdaněním 318 milionů liber (9,4 miliardy Kč). Výhled na zbytek roku easyJet odmítl poskytnout, protože situace je i nadále nejistá.

Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet plánuje v období červenec až září zvýšit přepravní kapacitu na 60 procent úrovně před pandemií. Znamená to velký skok ze 17 procent v předchozím čtvrtletí. Ke zvýšení kapacit ji přimělo zmírnění proticovidových omezení a zájem o cestování v Evropě, informovala dnes agentura Reuters.

Aerolinky uvedly, že si jsou jisty poptávkou po cestování v létě a na podzim. Svůj letový řád zaměří hlavně na evropské destinace, protože Evropa začala protipandemická opatření rušit rychleji než Británie.

Šéf easyJet je v posledních dvou měsících jedním z nejhlasitějších kritiků přístupu Británie k cestování. Kritizoval hlavně změny na poslední chvíli, které způsobily prudký nárůst rezervací a poté masivní rušení.

Z naplánovaných letů na léto je jich 60 procent v rámci Evropské unie. Obvykle bývají lety easyJetu rovnoměrně rozděleny mezi Británii a EU. Nicméně aerolinky v nadcházejícím období očekávají zlepšení rezervací z Británie, protože se ruší karanténa pro plně očkované při příjezdu z některých evropských zemí.

V očkovacím centru na pražském Smíchově vyočkovali za první den jen 182 dávek vakcíny, uvedla Česká televize. Je to výrazně méně než na obdobném očkovacím místě na hlavním nádraží v Praze nebo v obchodním centru Chodov, kde na očkování přišlo 842 lidí.

Souvislost mezi spánkovými obtížemi a závažností průběhu onemocnění dosud nebyla zjištěna. Problémy mají mnohdy i lidé po bezpříznakovém nebo lehkém akutním průběhu covidu. Nastupují pozvolna, často až za několik dnů či týdnů po prodělané nemoci, proto nemusí být vždy souvislost s nákazou covid-19 na první pohled patrná.

„Zatím není jasné, jak dlouho mohou spánkové (a neurologické příznaky typu mozkové mlhy) přetrvávat. Část pacientů pozoruje pouze krátkou epizodu insomnie či nadměrné denní spavosti během nebo krátce po akutním onemocnění. U jiných trvají spánkové obtíže v řádu měsíců a s postupem času se zhoršují,“ doplnila Dvořáková. Podle ní je otázkou, zda stále jde o přímý důsledek onemocnění covid-19 nebo spíše o přechod do chronicity ovlivněný stresem, pokusy o samoléčbu např. alkoholem a vytvořením nesprávných návyků.

Podle odborníků je důležité vyhledat odbornou pomoc včas, a předejít tak dalším chronickým zdravotním problémům, které se s poruchami spánku pojí. „Některé spánkové příznaky, jako jsou noční můry či živé sny doprovázené pohyby končetin nebo křikem, navíc mohou být první známkou závažnějšího neurologického onemocnění,“ upozornila lékařka. Studie má pomoci i s poznáním příčin poruch spánku, které mohly vzniknout vlivem pandemie, třeba psychickou zátěží spojenou se sociální izolací, nejistotou a obavami o zdraví či živobytí.

Nová studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) má pomoci zmapovat neurologické a spánkové problémy po prodělání covidu, přispět má i k vylepšení péče o pacienty. Podle prvních výsledků výzkumu má potíže téměř polovina lidí, kteří covid prodělali. Jde například o poruchy paměti, problémy s řečí či pocit zpomaleného myšlení. Problémy mohou podle odborníků přetrvávat řadu měsíců. V ČR dosud chyběla studie, která by oblast více mapovala. Změnit to má výzkum, na němž odborníci z NUDZ právě pracují. Veřejnost se může zapojit na www.neurocovid.cz, řekl dnes ČTK mluvčí NUDZ Jan Červenka.

O dopadech onemocnění covid-19 na jednotlivce i celou společnost zatím podle vědců není dostatek informací. „U více než poloviny pacientů se objevují poruchy spánku. Mezi ty nejčastější patří nespavost, typicky spojená s nočním pocením, nebo naopak zvýšená potřeba spánku. Vysoké procento pacientů si rovněž stěžuje na výskyt nočních můr a velmi živých snů, které jsou někdy doprovázeny i výraznými motorickými nebo hlasovými projevy,“ popsala lékařka Tereza Dvořáková z Národního ústavu duševního zdraví. Uvedla, že jde o faktory, které mohou mít podstatný dopad na fungování jedince v pracovním i osobním životě. Výskyt poruch spánku potvrzují i data ze zahraničí.

Nejhorší situace ohledně šíření nákazy je v krajském srovnání nadále v Praze, kde za uplynulý týden připadá na 100 000 obyvatel 41 nakažených. V porovnání s předchozími dvěma dny se tento údaj ale mírně snížil. Nejlepší situace je v Olomouckém, Jihomoravském, Karlovarském a Zlínském kraji, kde je incidence šest. Z okresního srovnání vychází nejhůře Plzeň-sever, kde je týdenní incidence 53,3.

Jedinou účinnou prevencí proti koronaviru je podle odborníků očkování. V pondělí zdravotníci dali 85.633 injekcí s vakcínou, počet podaných dávek tak od začátku očkování na konci loňského roku překročil 9,6 milionu. Ukončené očkování má přes čtyři miliony lidí.

Testy v pondělí potvrdily v Česku 216 případů nemoci covid-19, o 25 méně než před týdnem. Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, zůstalo na 0,95. Nezměnil se ani počet nakažených na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní, pátý den za sebou je na hodnotě 15. Mírně přibylo hospitalizovaných pacientů s koronavirem, v pondělí jich bylo 37, o šest víc než v neděli. Vyplynulo to z dnes zveřejněných údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Podle jeho údajů se sice zvýšil počet nakažených koronavirem, kteří jsou v nemocnici, nicméně těch, kteří jsou ve vážném stavu, ubylo. V neděli jich bylo sedm, v pondělí pět.

Dva hráči mexické baseballové reprezentace měli před odletem týmu na olympijské hry pozitivní testy na koronavirus. Hector Velázquez a Sammy Solis museli po zjištění výsledků nastoupit do izolace, zbytek týmu čeká v hotelových pokojích na další testy.

Mexiko by mělo vstoupit do olympijského turnaje 30. července v Jokohamě zápasem s Dominikánskou republikou.

Počet pozitivních testů na koronavirus mezi účastníky olympijských her od začátku července stoupl podle pořadatelů na více než 70. Nákaza se objevila i mezi sportovci v olympijské vesnici, kde se jako první prokázala u dvou jihoafrických fotbalistů.

Máme pro vás aktuální data o koronaviru v Česku. Za pondělí přibylo 216 pozitivně testovaných, nákaza se od začátku pandemie 1. března objevila tak už u 1 671 372 lidí. Z nemoci covid-19 se 1 638 061 pacientů vyléčilo, 30 341 jich zemřelo a 37 jich je aktuálně hospitalizovaných.

Zdravotníci pak za pondělí vyočkovali 85 633 dávek vakcíny a celkem provedli už 9 607 987 vpichů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) prosazuje, aby se v Česku kromě testu, prodělané nemoci nebo očkování uznávala jako bezinfekčnost také vysoká hladina protilátek - podobně jako v Rakousku. Právě vysoká hladina protilátek je totiž podle něj důvodem, proč není naočkovaná jeho dcera Vivien. Na stejný argument narazil Babiš ve chvíli, kdy chtěl na podporu očkování získat svého přítele a hokejistu Jaromíra Jágra. „Jsme nejpromořenějším národem na světě,“ podpořil šéf vlády svůj argument. Většina tuzemských odborníků je přitom k hladině protilátek jako k indikátoru bezinfekčnosti skeptická.

„Myslím si, že další lockdown nebude,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na CNN Prima News směrem k letošnímu podzimu. „Směřujeme k rozvolnění, ne k nějakému zpřísnění. Sledujeme, jak to ve Velké Británii dopadne,“ dodal. Na vládní radě pro zdravotní rizika Babiš řešil s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou, zda má dále cenu trvat na zákazu tance, když v barech už teď nahlas hraje hudba a lidé se tu překřikují.

„Chceme se vrátit k normálu, proto musíme mezi sebou přesvědčovat všechny, kteří nejsou naočkovaní, aby se naočkovali,“ řekl premiér na CNN Prima News.

Covidové prsty jako vážný příznak u dětí: Sophii (13) ničí život už od podzimu. Sofia (13) ze skotského Clackmannanshire nikdy neměla pozitivní test na koronavirus, ba ani na protilátky. Přesto trpí obtíží, kterou někteří lékaři doporučují zařadit na seznam hlavních příznaků covidu-19: covidovými prsty, totiž bolestivými otoky a záněty, kvůli nimž nemůže prakticky vůbec chodit.

Záněty prstů na nohou, způsobené koronavirem, mohou vést k zarudlé, ba fialové kůži, otokům a puchýřům podobným omrzlinám. Zpravidla se tento symptom projeví do týdne od koronavirové infekce a do dvou týdnů zase zmizí. Ale může trvat i výrazně déle, píše server Daily Mail.

Krok za krokem se Česká republika blíží k magické hranici proočkovanosti proti onemocnění covid-19. Plně vakcinováno je už přes 4,2 milionu lidí. Už nyní bychom ale podle některých světových kapacit měli začít myslet na přeočkování. Třetí dávku již začínají nabízet v Izraeli a v plánu to má i Maďarsko. Blesk Zprávy zjišťovaly, jak se to s přeočkováváním vlastně má, pro koho bude potřeba a kdy bychom mohli znovu zamířit do očkovacího centra. Ačkoliv nejsou účinky třetí dávky pořád zcela jasné, zatím mají studie pozitivní výsledky, a to i v případě ochrany před variantami, jako je i delta.

V Německu za poslední den přibylo 1183 nových případů nákazy koronavirem, což je o něco méně než v pondělí, kdy úřady ohlásily 1292 infikovaných. Vyplývá to z dat zveřejněných Institutem Roberta Kocha (RKI). V sousední zemi ale dál roste klíčový epidemický ukazatel, který uvádí počet nových případů v týdenním úhrnu v přepočtu na 100 000 obyvatel. Zatímco v pondělí byla tak zvaná sedmidenní incidence na hodnotě 10,3, dnes se zvýšila na 10,9.

Nejnižší sedmidenní incidenci v Německu zaznamenali 6. července, kdy byla na hodnotě 4,9. Od té doby nepřetržitě roste. Přesně před týdnem přibylo v zemi s přibližně 83 miliony obyvatel 646 nakažených, nyní je to zhruba dvakrát tolik.

Celkově se v Německu dosud potvrdilo skoro 3,75 milionu případů nákazy virem SARS-CoV-2, 91 397 jich skončilo úmrtím. Za poslední den kvůli covidu-19 zemřelo 34 lidí.