Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Vysoký představitel Japonského olympijského výboru Jasuši Morija dnes ráno skočil pod vlak metra. Podle policie, která okolnosti smrti dvaapadesátiletého funkcionáře vyšetřuje, šlo patrně o sebevraždu. Informovala o tom agentura Reuters.

Letní olympijské hry v Tokiu se měly konat už v loňském roce, ale byly odloženy kvůli pandemii koronaviru. Vláda a organizační výbor OH vytrvale opakují, že hry, jejichž úvodní ceremoniál je naplánovaný na 23. července, se letos uskuteční navzdory nedávnému nárůstu nových případů nákazy.

Také Mezinárodní olympijský výbor trvá na tom, že hry budou podle plánu. Japonský premiér Jošihide Suga opakovaně uvedl, že úřady udělají vše, aby zajistily bezpečné hry. V Tokiu nicméně stále platí výjimečný stav a průzkumy veřejného mínění ukazují, že značná část japonské veřejnosti je proti pořádání olympijských her.

Roušku, která nezatěžuje životní prostředí, vyvinuli vědci Technické univerzity v Liberci. Díky použití kyseliny mléčné se rouška v přírodě rychle rozloží, a je ji tak možné kompostovat. ČTK o tom dnes informoval mluvčí univerzity Radek Pirkl. S koronavirovou pandemií jsou použité roušky stále větším problémem, denně se jich produkují miliony a plast, ze kterého jsou vyrobeny, může v přírodě zůstávat i desítky let. Novinka z Liberce by tak mohla ekologickou zátěž výrazně zmírnit.

„Kyselina mléčná je látka, kterou důvěrně zná i naše tělo, při větší námaze se nám běžně vyplavuje ze svalů, čímž brání jejich přetížení. Tělo ji umí snadno odbourat a stejně tak i příroda. Po použití můžete takovou roušku s klidem hodit na kompost," řekl Petr Louda ze strojní fakulty liberecké univerzity. Naproti tomu polypropylen, který je hlavním materiálem většiny běžně vyráběných chirurgických roušek nebo respirátorů, se v přírodě rozkládá desítky a možná i stovky let.

Od listopadu do jara letošního roku v Královéhradeckém kraji zemřelo v pobytových službách pro seniory přibližně 300 lidí s prokázaným onemocněním covid-19. „Nedisponujeme daty o celkových úmrtích ani meziročním porovnáním pro takto specifické časové období,“ uvedl pro ČTK Lechmann.

Situace v domovech důchodců v Královéhradeckém kraji v souvislosti s koronavirem je nyní klidná. Proočkovanost klientů těchto zařízení je zhruba 75 procent. Zájem o očkování je u nich vysoký, těch, kteří vakcinaci odmítají, nebo to nedovoluje jejich zdravotní stav, je zhruba sedm procent. ČTK to dnes řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.

Část cestujících na letišti přiznala, že jim český lékař v zahraničí vydal potvrzení o testu na koronavirus, ačkoli ho neabsolvovali. Na dotaz ČTK k opětovnému testování turistů vracejících se letecky z Tuniska do Prahy to dnes uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Přetestování si v sobotu večer vyžádala cizinecká policie. Kulhánek uvedl v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News, že nechá prověřit, zda byl postup oprávněný.

„Zároveň jsem požádal ministerstvo zdravotnictví o metodický pokyn pro cestovní kanceláře, kde by se jasně uvedlo, jaké praktiky testování jsou v souladu s ochranným opatřením k cestování a jaké nikoli,“ doplnil.

Moderním pětibojařům začíná mistrovství světa. V náročných podmínkách v Káhiře se bude bojovat i o účast na olympijských hrách v Tokiu. V české výpravě po zranění ramene chybí Martin Vlach, další reprezentanty ovlivnil koronavirus.

„Sestava, která se objeví na mistrovství světa, je nakonec hodně jiná od toho, co jsme si představovali. Ale taková je situace,“ uvedl reprezentační kouč Jakub Kučera.

Mistrovství světa nabízí poslední možnost přímé kvalifikace na olympiádu v Tokiu. Kvalifikační limity splní pouze medailisté. 

Portugalský premiér António Costa v neděli kritizoval vyřazení své země z britského zeleného seznamu. Znamená to, že Britové, kteří se od úterý vrátí z Portugalska, budou muset nastoupit do desetidenní karantény, uvedla agentura Reuters. Portugalská vláda se obává dopadů na cestovní ruch, jelikož Britové tvoří jednu z největších skupin zahraničních návštěvníků této jihoevropské země.

„Nemůžeme se spoléhat na tento nestabilní systém, který se mění každé tři týdny,“ uvedl portugalský premiér Costa. Britské rozhodnutí zpřísnit podmínky návratu z Portugalska považuje za „neopodstatněné“. „Není to dobré pro ty, kteří si naplánovali svou dovolenou, ani pro ty, kteří organizují služby v cestovním ruchu,“ dodal portugalský premiér a vyzval Londýn, aby se připojil k systému cestovních osvědčení, který chce od 1. července spustit Evropská unie.

Dvě třetiny Čechů chtějí v současné situaci podle průzkumu pražského letiště, který vypracovala společnost Median, vycestovat do zahraničí. To je asi o 20 procentních bodů více než loni. Část lidí nadále odrazují protikoronavirová omezení. Uvedlo to dnes Letiště Praha, které poptávku po cestování mapovalo v průzkumu i vloni. Podle jiného dnes zveřejněného průzkumu agentury STEM/MARK pro MF DNES naopak více než polovina lidí plánuje dovolenou v Česku. 

Právě cestování podle průzkumu Letiště Praha schází většině Čechů ze všech volnočasových aktivit během pandemie koronaviru nejvíce. Ochotu vycestovat do ciziny v průzkumu deklarovalo 67 procent dotázaných. Velká část z nich okamžitě, další například do dvou měsíců. Nejvyhledávanějším cílem by byly destinace u moře.

Jedna z nejmodernějších lanovek v tuzemsku, nová šestisedačková lanová dráha horského areálu Kraličák na Šumpersku, zahájí v polovině června svůj provoz. „Stane se tak při konání závodu cyklistické amatérské série Kolo pro život, otevřena bude také pro veřejnost,“ řekla dnes ČTK mluvčí areálu Petra Křížková. Lanovka byla připravena k provozu již na zimní sezonu, kvůli koronavirovým opatřením se však naplno rozjet nemohla. Provozovatelé střediska také několikrát oddalovali její slavnostní křest. Majitelé areálu loni do vybavení investovali 250 milionů korun.

Městská nemocnice Ostrava (MNO) ukončila provoz poslední covidové jednotky. Péči o pacienty s covidem-19 převzala běžná oddělení. Novinářům to dnes sdělila mluvčí nemocnice Andrea Vojkovská. Nejvíce covidových lůžek mělo zařízení na přelomu roku, pro pacienty bylo tehdy vyčleněno sedm standardních oddělení se 140 lůžky a tři JIP oddělení se 14 lůžky.

Nemocnice funguje v běžném režimu včetně plánovaných operací. „Nacházíme se v situaci, kdy si personál zaslouženě vybírá dovolenou, zároveň se ale jednotlivá pracoviště snaží naplno vrátit k běžnému provozu,“ řekla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Marcela Murasová. „Stále provozujeme pracoviště, která se vybudovala navíc a kde pracuje personál, který na svých odděleních samozřejmě chybí. Jedná se o dvě antigenní odběrová centra, odběrový stan PCR a očkovací centrum,“ dodala.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) potřebuje na programy podpory COVID 2021 a Nepokryté náklady dvě miliardy korun navíc oproti původnímu plánu. Na každý program bylo vyčleněno šest miliard korun. Pro uspokojení všech žádostí v COVID 2021 bude třeba dalších až 800 milionů korun, u COVID Nepokryté náklady by se měla vyčleněná suma zvýšit o 1,2 miliardy korun. Tématem by se na dnešním jednání měla zabývat vláda, vyplývá z materiálů, které má ČTK k dispozici.

Půlroční provoz libereckého zařízení pro ubytování bezdomovců nakažených koronavirem stál zhruba pět milionů korun. Objekt v Zeyerově ulici sloužil pro celý Liberecký kraj a od loňského listopadu do letošního dubna v něm bylo umístěno 32 lidí. Mezi nimi byli dva Slováci a jeden muž propuštěný z vězení. Novináře o tom informoval krajský náměstek pro sociální oblast Petr Tulpa (Starostové pro Liberecký kraj – SLK).

Podle hejtmana Martina Půty (SLK) šlo o službu, která byla na základě krizového zákona nařízena vládou obcím s rozšířenou působností (ORP). „Nicméně po nějaké diskusi se starostkami a starosty jsme se shodli na tom, že budovat deset zařízení, což by byla jejich povinnost na území celého kraje, by vzhledem k počtu klientů nedávalo smysl, takže vznikla dohoda, že bude jedno zařízení pro celý kraj,“ uvedl hejtman. Míní, že pokud by si každá ORP musela zřídit vlastní zařízení, bylo by to výrazně dražší.

Příspěvkové organizace ve zdravotnictví, které zřizuje Pardubický kraj, se loni stejně jako nemocnice akutní péče potýkaly s epidemií koronaviru. Navzdory tomu většina skončila v zisku. Ztrátu 2,4 milionu korun zaznamenal pouze Odborný léčebný ústav Jevíčko, rok předtím vytvořil zisk 3,6 milionu korun. Zhoršený výsledek ovlivnila snížená zaplněnost lůžek o pacienty s covidem-19.

Epidemie zasáhla hlavně zaplněnost lůžek, zvláště v Rehabilitačním ústavu v Brandýse nad Orlicí a Odborném léčebném ústavu v Jevíčku. Hejtmanství překládalo pacienty z nemocnic Pardubického kraje nejen do těchto dvou organizací, ale do všech dalších, které kraj zřizuje. „Vytvořili jsme tak dostatečnou kapacitu pro covidová pracoviště. Ve všech těchto organizacích byla lůžka rozdělena na covidovou a necovidovou péči a právě covidová péče přinášela zvýšené náklady na ochranné pracovní pomůcky a léčebný materiál,“ uvedla Matoušková.

V Královéhradeckém kraji v neděli poprvé po téměř roce nepřibyl nový potvrzený případ covidu-19. Naposledy byl v kraji nulový záchyt nákazy v neděli 26. července loňského roku. Vyplynulo to z dnešních dat ministerstva zdravotnictví. Epidemie koronaviru v Královéhradeckém kraji ustupuje od konce února.

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně připravila rehabilitační program pro pacienty, kteří mají po prodělaném covidu-19 zdravotní problémy. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Program připravila klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace. Lidé mají po covidu různé zdravotní potíže. „Především dechové potíže, ale i blíže nespecifikované problémy, jako je únava při běžných denních činnostech, bolesti svalstva, malých i velkých kloubů a podobně,“ popsala primářka kliniky Michaela Sosíková.

Zdravotníci v Česku dosud aplikovali 5,87 milionu dávek očkování proti covidu-19, u většiny používaných vakcín jsou k plnému naočkování potřeba dvě dávky. Ukončené očkování má 1,74 milionu lidí.

Počty potvrzených případů covidu-19 v krajích za posledních sedm dní v přepočtu na 100 000 obyvatel:

Na Slovensku dnes začalo očkování ruskou vakcínou Sputnik V proti nemoci covid-19.

Jako první v Žilině na severu Slovenska látku dostal místní obyvatel Igor Koník. Novinářům řekl, že ruské vakcíně důvěřuje, protože byla vyvinuta v zemi s dlouholetou tradicí očkovacích látek. Zájem Slováků o tuto vakcínu je ale obecně zatím nízký. Právě Žilina patří k regionům, kde je o Sputnik V na Slovensku zatím největší zájem z celé země. Do pátku se v čtvrtém největším městě země registrovalo na očkování Sputnikem V přes 600 lidí.

„Čekal jsem na Sputnik. Pokud by to nebylo možné na Slovensku, požádal bych ruskou ambasádu o možnost jet se naočkovat do Ruska,“ prohlásil Koník, který do očkovací místnosti přišel oblečený v poutnickém hábitu a který v minulosti zavítal na některá světová poutnická místa.

Na pětimilionovém Slovensku si podle registračního systému vybralo Sputnik V zatím jen kolem 5000 lidí, přihlašování začalo minulý týden. Podle smlouvy by Bratislava mohla odebrat až dva miliony dávek. Používání Sputniku V se na Slovensku rozbíhá postupně, většina z osmi vyčleněných očkovacích center pro tuto vakcínu ji začne podávat až později v tomto týdnu.

V květnu začalo v Česku podnikat 5008 živnostníků, zatímco 5837 jich své podnikání přerušilo a 1710 svoji živnost trvale ukončilo. Počet nových podnikatelů byl o šest procent vyšší než v květnu loňského roku, zatímco počet přerušených živností se zvýšil o 56 procent. Naopak počet lidí, kteří svoji živnost ukončili, se meziročně snížil. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

Počet přerušených živností byl v dubnu a v květnu minulého roku poměrně nízký, protože živnostníci mohli využívat státní kompenzační bonus 25.000 korun měsíčně. Řada z nich proto rozhodnutí o přerušení živnosti odložila na později, typicky na srpen a září, kdy se jim vrátila povinnost platit zálohy za sociální a zdravotní pojištění.

Dá se však podle očekávat, že s ukončením vládních podpůrných opatření se bude zvyšovat i počet končících živnostníků, zatímco vývoj počtu nových živnostníků se bude odvíjet od rychlosti obnovy ekonomického růstu.

Ve dvou největších indických městech se dnes začnou znovu otevírat podniky a obchody v rámci postupného rozvolňování koronavirových opatření v době, kdy počet případů nákazy covidem-19 vytrvale klesá.

Jak informovala agentura AP, v indické metropoli Dillí začnou s jistými omezeními znovu fungovat nákupní centra a tržiště a rozjede se také metro, které zatím smí obnovit provoz na polovinu své kapacity. V Bombaji se částečně otevřou restaurace, kina, obchody či posilovny ve čtvrtích, kde počet nakažených klesl pod pět procent populace. Minulý týden úřady v Dillí umožnily obnovení části výroby a stavebních činností.

Indie, která má více než 1,3 miliardy obyvatel, zaznamenala během vrcholu nákazy v květnu více než 400 000 nových případů denně. Dnes klesl počet nově nakažených na nejnižší počet za poslední dva měsíce; 100 636 nových případů.

Průmyslová výroba v Česku v dubnu meziročně stoupla o 55,1 procenta, což je dosud nejvíc. Téměř čtyřapůlnásobně se zvýšila výroba aut. Loni v dubnu ale průmysl silně omezila opatření vlády proti šíření koronaviru a také dobrovolná přerušení výroby právě třeba v automobilkách. Proti březnu se výroba zvýšila o 1,9 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad.

„Vlivem loňského lockdownu dosáhl dubnový růst průmyslové produkce historických hodnot,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Český průmysl podle něj jede na plné obrátky a jeho produkce se přibližuje svému dosavadnímu maximu z roku 2019.

Dovolenou v létě letos neplánuje více než polovina Čechů a z těch, kteří ji plánují, je většina pro tuzemskou destinaci, konkrétně 57 procent. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM/MARK pro MF DNES. Důvodem jsou především obavy z nákazy koronavirem a také finanční situace. Lidé chtějí také více poznávat českou krajinu.

„Letní dovolenou si nechtějí nechat ujít především lidé s vysokoškolským vzděláním, Pražané a ­obecně obyvatelé velkých měst,“ uvedl sociolog Jan Burianec. Do zahraničí se letos chtějí podívat především mladší lidé do třiceti let, doplnil.

Přes 32 procent lidí, kteří se rozhodli, že si letní rekreaci ujít nenechají, jich jako hlavní důvod, proč nepojedou za hranice, zmiňuje, že dovolená V Česku vychází levněji. Druhým nejsilnějším motivem, proč zůstat v Česku, je strach z nákazy především některou z mutací koronaviru. „Zaznívají i tradiční argumenty, mezi které patří preferování tradičního českého chalupaření, nebo se respondentům u nás jednoduše líbí a po exotice netouží,“ uvedli autoři průzkumu.

Turnaj série PGA Tour The Memorial v Dublinu vyhrál v play-off na první dodatečné jamce Patrick Cantlay před Collinem Morikawou. Oběma americkým golfistům spadlo v Ohiu do klína vedení poté, co musel kvůli pozitivnímu testu na covid-19 po třetím kole odstoupit suverénní lídr Jon Rahm.

Španěl Rahm směřoval po sobotě za obhajobou loňského triumfu s náskokem šesti ran, ale po prokázané nákaze koronavirem už do nedělního kola nastoupit nemohl. Morikawa s Cantlayem se tak dostali společně do vedení a o první místo se dělili i po 18 nedělních jamkách se skóre -13.

Městský soud v Praze dnes v rámci insolvenčního řízení se společností ČSA posoudí pohledávky, které v minulých týdnech přihlašovali jednotliví věřitelé. Aerolinky i jejich majitelé chtějí provést reorganizaci podniku. Letecká společnost přiznala ve vlastním návrhu na insolvenci dluhy kolem 1,8 miliardy korun, celkové dluhy však mohou být vyšší. Provoz dopravce zatím pokračuje. Do prvního květnového týdne se do insolvenčního řízení přihlásilo téměř 2500 věřitelů, většinu z nich tvořili právě cestující. 

ČSA zasáhly dopady epidemie koronaviru, během krize dopravce musel zrušit velké množství spojů. Kvůli ztrátám už během loňského roku propustil kolem 300 pracovníků. V únoru pak firma oznámila Úřadu práce záměr propustit až všech 430 zaměstnanců. ČSA v této souvislosti upozornily na to, že jde o jeden z kroků v připravované reorganizaci, a záměr tak nemusí znamenat propuštění všech.

Takzvané incidenční číslo, tedy počet nakažených za uplynulý týden v přepočtu na 100 000 obyvatel, kleslo pod hodnotu 22. Ještě před měsícem bylo nad 100. Snižuje se ve většině krajů.

Reprodukční číslo, které udává průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, se k dnešku zvýšilo na 0,83. Po téměř třech týdnech se vrátilo nad 0,8, stále se ale drží výrazně pod hodnotou jedna, což znamená, že šíření epidemie zpomaluje.

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 1117 nových případů koronavirové nákazy. Jedná se o pokles oproti pondělí z minulého týdne, kdy Institut Roberta Kocha (RKI) nahlásil 1978 nově infikovaných. Sedmidenní incidence, tedy počet nakažených na 100 000 obyvatel za uplynulý týden, je podle dnešních dat 24,3. V neděli to bylo 24,7 a před týdnem 35,1, napsal agentura DPA.

RKI však upozornil na to, že některé spolkové země měly prodloužený víkend kvůli náboženskému svátku Božího těla. „Při interpretaci počtu případů musíme brát v úvahu, že o svátcích lékaře vyhledává méně lidí, kvůli čemuž se také odebírá méně vzorků a provádí se méně laboratorních vyšetření,“ uvedl RKI.

To tu už dlouho nebylo – za jediný den v Česku nepřibylo ani 100 případů. Konkrétně v neděli bylo nově nakažených 90, nejméně od 13. července loňského roku. Pod stovku byl denní přírůstek naposledy 19. července. 

Od počátku loňského března, kdy se v Česku objevili první nakažení koronavirem, ministerstvo eviduje víc než 1,66 milionu potvrzených případů nákazy. S nemocí covid-19 dosud zemřelo 30 164 lidí.