Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Optimismus české veřejnosti ohledně tempa očkování proti nemoci covid-19 se proti situaci před dvěma měsíci zvýšil. Za pomalé ho sice nadále považuje polovina lidí, nicméně v březnu si to myslely tři čtvrtiny. Počet lidí, podle nichž je rychlost vakcinace adekvátní, stoupl od té doby z 11 procent na 30 procent. Rychlé je podle sedmi procent a přibližně desetina nedokáže situaci posoudit. Vyplynulo to ze zjištění projektu National Pandemic Alarm (NPA), který monitoruje postoje a nálady společnosti s ohledem na pandemii koronaviru.

Co se týče místa, kde se nechat naočkovat, lidé nemají výraznou preferenci. Třetina těch, kteří ještě nejsou naočkovaní a očkování neodmítají, by ráda dostala injekci s očkovací látkou u praktického lékaře. Častěji než ostatní tomu dávají přednost lidé starší 55 let a obyvatelé vesnic. Očkovací centrum upřednostňuje 28 procent dotázaných, zejména vysokoškoláci a obyvatelé velkých měst. Čtvrtina Čechů by ráda šla na očkování do nemocnice či na polikliniku a 28 procent nemá žádné preferované místo, kde se nechat očkovat, častěji jsou to mladší lidé.

Nejvyšší správní soud dnes začal projednávat návrh na zrušení opatření ministerstva zdravotnictví, které kromě jiného nařizuje také preventivní testování zaměstnanců v sociálních službách na koronavirus. Na soud se nezávisle na sobě obrátili zaměstnanec a zaměstnankyně zařízení sociální péče, kteří testy s pětidenním intervalem pokládají buď za neústavní, anebo přinejmenším za nedostatečně odůvodněné.

Pisatelé návrhů se k soudu osobně nedostavili, zastupují je právníci. Advokát Tomáš Nielsen o svém klientovi řekl, že testování považuje za zásah do svých práv. Ministerstvo zdravotnictví podle něj mělo dost času, aby nechalo zpracovat vědeckou studii, která by prokázala účinnost preventivního testování na epidemii.

„Žijeme v době už asi rok a čtvrt po objevení se tohoto fenoménu, přesto chybí vědecky doložitelný argument, že plošné testování bezpříznakových osob reálně funguje,“ uvedl Nielsen.

Ústecký kraj ve středu převzal 247.000 antigenních testů na covid určených pro školy a další školská zařízení. Ze skladu Správy státních hmotných rezerv je přivezl krajský hasičský sbor. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí kraje Martin Volf.

Testy pracovníci krajského úřadu rozdělili a předali obcím s rozšířenou působností, které je následně budou zřejmě dnes doručovat do škol. „Naposledy obdržel v předchozí dodávce Ústecký kraj přes 246.000 antigenních testů dne 20. dubna. Další dodávku očekává Ústecký kraj v průběhu příštího týdne,“ doplnil Volf. Zásoby antigenních testů by tak měly být zabezpečeny přibližně na další dva týdny.

Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) bychom opravdu mohli v létě sundat roušky na venkovních akcích. Poznamenal to během tiskové konference, která se týkala Světového dne ústní hygieny. 

„Dosáhli jsme magického čísla 777 nakažených za včerejšek. Je to o 500 stovek méně, než ve stejném dni minulého týdne. Umožňuje nám to rozvolňovat a také nám to umožní sundat roušky. To je ta situace, kdy můžeme sundat roušky a mohli bychom tak zářit úsměvem,“ uvedl. 

Počet případů koronaviru v Praze klesl ve všední den poprvé od konce loňských letních prázdnin pod stovku. Ve středu laboratoře prokázaly 95 případů nákazy. Počet nakažených za sedm dní na 100.000 obyvatel, ze kterého vláda vychází při uvolňování protiepidemických opatření, v Praze klesl prvně od srpna na 50. V celé zemi je tento údaj na 58. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví.

Za týden přibyly čtyři případy podezření na úmrtí po očkování proti covidu-19, celkem jich Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) eviduje 69. U případů se prověřuje jejich případná souvislost s očkováním. Zdravotníci v Česku podali lidem ke stejnému datu zhruba 4,3 milionu dávek očkování. Lidé hlásí také další podezření na nežádoucí účinky, ústav jich k úternímu večeru zaznamenal 4512, což je zhruba o 330 více než před týdnem. Vyplývá to z pravidelné informace, kterou dnes SÚKL zveřejnil.

SÚKL uvádí, že všechna hlášení jsou pouhými podezřeními, nikoliv prokázanými nežádoucími účinky vakcín. Mezi vakcínami a reakcemi může existovat jen časová souvislost bez jakékoliv příčinné souvislosti. Všechna podezření na úmrtí po očkování jsou důkladně hodnocena v ČR a následně na celoevropské úrovni výborem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), v němž má ČR své zástupce.

Onemocnění covid-19 bylo na Slovensku v prvním letošním čtvrtletí, v době vrcholící silné druhé vlny koronavirové nákazy, nejčastější příčinou úmrtí. Výrazný přírůstek úmrtí tvořili prakticky jen lidé, kteří podlehli covidu-19. ČTK o tom dnes informoval slovenský statistický úřad.

V období od začátku ledna do konce března zemřelo na pětimilionovém Slovensku 24.179 lidí, tedy o 63,4 procenta více než v průměru za stejné období předchozích pěti let. Téměř dvě pětiny z celkového počtu zesnulých podlehly covidu-19, šlo hlavně o seniory.

„Covid-19 byl nejčastější příčinou úmrtí v každém z prvních tří měsíců roku 2021, je to nový fenomén. Během posledních měsíců let 2020 byl ještě na druhém místě za chorobami oběhového systému. Ty na Slovensku dlouhodobě dominují příčinám úmrtí,“ uvedla ředitelka odboru statistiky obyvatelstva slovenského statistického úřadu Zuzana Podmanická.

Za více než 14 měsíců od prvních případů covidu v ČR byla celorepublikově nejhorší situace koncem října 2020 a začátkem ledna 2021, kdy se sedmidenní incidence přiblížila 850 případům na 100.000 obyvatel. Začátkem března se pohybovala kolem 800, pak začala klesat. Z regionů byla z tohoto pohledu nejhorší situace v těch, které jsou na tom naopak nyní nejlépe. Na přelomu letošního února a března zaznamenávaly Královéhradecký, Plzeňský a Karlovarský kraji opakovaně přes 1200 nových případů za sedm dní na 100.000 obyvatel. K této hranici se ještě přiblížil Zlínský kraj, a to koncem loňského října.

Vývoj počtu nových případů koronaviru za uplynulých sedm dní na 100.000 obyvatel v jednotlivých krajích a celé ČR:

Středoškoláci strávili dosud kvůli epidemii covidu-19 zhruba čtyři pětiny aktuálního školního roku teoretickou výukou na dálku. Na běžnou výuku do školy mohli chodit 33 dnů z dosavadních 162. Až na jednu týdenní přestávku se v pondělí 24. května vrátí do učeben po zhruba sedmi a půl měsících. Více času mohli prezenčně strávit praktickým vzděláváním, které se obnovilo 26. dubna. V ČR je podle statistik ministerstva školství zhruba 300.000 žáků středních odborných škol a 90.000 studentů vyšších stupňů gymnázií. Podle České středoškolské unie mají mnozí v souvislosti s návratem do lavic obavy z přehnaného testování a známkování.

Střední školy se spolu s vysokými otevřou pro studenty jako poslední školská zařízení. Již dříve se do lavic vrátili žáci základních i mateřských škol. Prioritou v obnovení vzdělávání středoškoláků byla praktická výuka, která se na dálku často ani nedá nahradit. V aktuálním školním roce fungovala prezenčně 48 z 91 školních dnů prvního pololetí a dosud 19 dnů v pololetí druhém. Do konce školního roku zbývá dalších 29 školních dnů, celkem jich má letos druhé pololetí 100.

Z výpočtů ČTK plyne, že teorii měli středoškoláci ve škole od začátku září do dnešního dne 33 dnů ze 162. Doba strávená studenty výukou teorie doma tvoří dosud 80 procent školního roku. Pokud od 24. května do 30. června budou chodit do školy, sníží se tento podíl na 68 procent. Od začátku září do konce června tak zřejmě středoškoláci letos ve škole stráví zhruba třetinu školního roku.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu mluvil s prezidentem Miloš Zemanem o návštěvě srbského prezidenta Aleksandara Vučiče v Česku či očkování proti covidu-19. Možné odvolání ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) naopak neprobírali, řekl premiér novinářům dnes při návštěvě v Lysé nad Labem. Zopakoval, že šéf resortu zdravotnictví mu má do pátku odevzdat dokumenty ohledně svého majetku.

Babiš se s Vučičem setkal ve středu. Informoval poté, že Srbsko je připravené Česku darovat 100.000 dávek vakcíny proti covidu-19 od společností Pfizer/BioNTech. Po jednání se srbským prezidentem zamířil Babiš na Pražský hrad, kde bylo podle něj hlavním tématem právě očkování. „Pana Arenbergera jsme neřešili,“ dodal premiér.

V českých nemocnicích bylo ke dnešnímu ránu volných 6183 standardních lůžek s kyslíkem, 27 procent z jejich celkového počtu. Neobsazených lůžek s umělou plicní ventilací bylo 657, tedy 29 procent.

Pořadatelé Wimbledonu doufají, že budou moci přivítat v All England Clubu víc diváků, než se původně plánovalo. Vzhledem k lepšící se koronavirové situaci v zemi se předpokládá další uvolnění opatření a organizátoři očekávají, že by díky tomu mohli zaplnit více než povolených 25 procent kapacity.

Na základě vývoje počtu případů a postupu očkování v zemi je možné, že Velká Británie od 21. června zruší omezení sociálních kontaktů. Wimbledon, který za normálních okolností přivítá až 42 tisíc fanoušků denně, je na programu od 28. června. Naději pořadatelům navíc dává řada úspěšně uspořádaných akcí s diváky zařazených do testovacích projektů.

„Chápeme ale, že s ohledem na indickou mutaci ještě bude o tomto tématu velká diskuze mezi vládou a zdravotními úřady a jsme připraveni být flexibilní, abychom mohli odpovídajícím způsobem reagovat,“ uvedli zástupci All England Clubu v prohlášení. Všechna rozhodnutí o cenách vstupenek nebo odměnách pro hráče proto nechávají na co nejpozději. Předprodej vstupenek by měl být zahájen až v polovině června.

V Německu ve středu přibylo 12.298 nově potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2, což je zhruba o 5000 méně než před týdnem. O trvajícím ústupu epidemie nemoci covid-19 svědčí i další aktuální údaje zveřejněné dnes na webu Institutu Roberta Kocha (RKI).

Nadále klesá mimo jiné celostátní průměr nových případů nákazy na 100.000 obyvatel zjištěných během uplynulých sedmi dnů. Aktuálně RKI uvádí 68, zatímco ve středu jich bylo 72,8, v úterý 79,5 a v pondělí 83,1. Během předchozího týdne se tato čísla pravidelně pohybovala nad 100, minulý čtvrtek to bylo 103,6.

Počet pozitivních testů na koronavirus klesl i ve všední den pod tisícovku. Ve středu jich laboratoře potvrdily 777, nejméně ve všední den od loňského 7. září. Je to zhruba o 500 méně než před týdnem, oproti úterý počet nově potvrzených případů nákazy klesl zhruba o 400. Počet zemřelých s potvrzeným onemocněním covid-19 se blíží 30.000, ke středě jich ministerstvo od začátku epidemie eviduje 29.967. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví.

Počet případů covidu na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní, zásadní ukazatel pro rozvolňování, dál klesá. K dnešku se snížil na 58, což je o pět méně než ve středu. Reprodukční číslo, které udává rychlost šíření epidemie, se druhý den drží na 0,79. Hodnota pod jednou ukazuje na zpomalování šíření, pod jednou je číslo R nepřetržitě od půlky dubna.

V Indii přibylo za poslední den 276.110 případů nákazy koronavirem a 3874 úmrtí pacientů s nemocí covid-19. Podle agentury Reuters o tom dnes informovalo indické ministerstvo zdravotnictví. Infekce se nyní šíří především ve venkovských oblastech, kde je nedostatečná zdravotnická infrastruktura.

V Indii, která má přes 1,3 miliardy obyvatel, počátkem května přibývalo denně i více než 400.000 nákaz koronavirem, minulý týden ale začaly denní počty nakažených klesat, až se dostaly po třísettisícovou hranici. Celkový počet potvrzených nákaz od začátku pandemie dosáhl v Indii 25,77 milionu, což je nejvíce na světě po Spojených státech. Zemřelých země eviduje 287.122. Vzhledem k nedostatečnému testování jsou ale skutečné počty infikovaných i zemřelých pravděpodobně mnohonásobně vyšší.

Praktici nakonec dostanou méně vakcín Moderny, než čekali. Upozornil na to iRozhlas.cz. Místo 50 tisíc to bude jen 37 tisíc dávek vakcíny. „Polovina bude distribuována do ordinací a polovina odložena na druhé dávky,“ uvedl mluvčí distribuční společnosti Avenier Martin Nesrsta.

Školačky omdlévaly po potížích s dýcháním v respirátoru

CNN Prima News popisuje případy školaček, které měly potíže s dýcháním a dokonce omdlévaly ve škole kvůli respirátorům. „Moje neteř, které je 10 let, ve třídě omdlela,“ popsala pro CNN Prima News maminka Alena. „Moje spolužačka při vyučování omdlela. Říkala, že ji bolí hlava a špatně se jí dýchá, a pak to přišlo. Všichni jsme se o ni báli. Za chvíli se probrala, ale bylo jí špatně,“ přidala se Nela ze 7. třídy.

„Rodiče mi omlouvali žákyni na několik dní z výuky. Jako důvod uvedli bolest hlavy kvůli roušce. Děti jsou celkově unavené, bolí je hlava. Ale zase upřímně je to lepší, než kdyby do školy nechodily,“ dodala učitelka Hana ze základní školy v Praze.

"Udivuje mě, kdo všechno se považuje za pracovníka kritické infrastruktury státu. Vážím si těch, kdo měli příležitost "předběhnout", ale odpovědně tak neučinili," uvedl Lukáš Zelený, právník dTestu, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu a předseda Spotřebitelského poradního výboru při MPO ČR.

Dobré ráno. Ve Varšavě se v neděli uzavře polní nemocnice pro pacienty s covidem-19, kterou ministerstvo vnitra vybudovalo na Národním stadionu, kde se v roce 2012 hrály zápasy v rámci ME ve fotbale. Na stadionu zůstane očkovací centrum, ve kterém zatím vakcínu proti covidu-19 dostalo přes čtvrt milionu lidí. V neděli bude propuštěn z provizorní nemocnice poslední pacient. "Částečně bude rozebrána, ale většina infrastruktury zůstane na místě. Bude to pojistka pro čtvrtou vlnu pandemie," uvedl šéf kanceláře premiéra Mateusze Morawieckého Michal Dworczyk. V první nemocnici tohoto typu v Polsku se léčilo celkem 1800 pacientů s covidem-19.

List Gazeta Wyborcza napsal, že tato nemocnice i ostatní podobná zařízení vybudovaná během pandemie v dalších polských městech se stávaly terčem kritiky kvůli tomu, že stahovaly zdravotníky z tradičních nemocnic. Ty se přitom se závažným nedostatkem personálu potýkaly už před příchodem pandemie. Náklady na varšavskou polní nemocnici činily přes 20 milionů zlotých měsíčně (112,76 milionu korun). Podle původních plánů v ní mělo být tisíc míst, na počátku bylo v provozu něco přes sto lůžek, později tři sta a nejvíce 550.

V Česku armáda loni na podzim postavila záložní nemocnici v areálu výstaviště v pražských Letňanech. Žádní pacienti v ní ale nikdy neleželi. Fakultní nemocnice Bulovka, pod kterou zařízení spadalo, vyčíslila náklady na nájem, energie a další služby na téměř 100 milionů korun.