Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Zájem o očkování proti covidu-19 má podle průzkumu agentury STEM, který si zadalo ministerstvo zdravotnictví, 52 procent lidí. Proti prosinci je to o 13 procent více. Podobné výsledky ukazují i další průzkumy zveřejněné v lednu a únoru. Zhruba dvě třetiny lidí, kteří mají o vakcinaci zájem, považuje za hlavní motivaci ochranu svých blízkých. Dalšími důvody je vidina cestování nebo účasti na společenských akcích. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Do úterý bylo v ČR podáno více než 483.000 dávek vakcíny. Dokončené očkování dvěma dávkami má téměř 182.000 lidí.

Mezi lidmi staršími 60 let je zájem o očkování 70 procent. „Lidé nad 60 let patří do prioritních skupin, se kterými v očkovací strategii pracujeme. Jedná se o osoby, které spadají do rizikových skupin obyvatel a onemocnění covid-19 u nich má potenciál závažnějšího průběhu,“ uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Ústavní stížnost senátorů na obnovení nouzového stavu proti vůli Sněmovny bude hotová ve čtvrtek. Ve stejný den bude moci být také odeslána Ústavnímu soudu. ČTK to dnes řekl předseda senátorů ODS Zdeněk Nytra. Ke stížnosti se podle něj zatím připojily dvě desítky senátorů, stačilo jich deset. Další mají možnost připojit se do čtvrtečního rána.

„Vláda obešla vůli Sněmovny, která prodloužení nouzového stavu odmítla. Nemění na tom nic ani nedělní žádost 14 hejtmanů,“ uvedl Nytra k důvodům stížnosti. Na postoj Sněmovny senátoři čekat nechtějí.

Za protiústavní označili postup vlády nejen senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS), ale také mnozí ústavní právníci, například Jan Kysela, Václav Pavlíček, Marek Antoš nebo Jan Wintr. Podle nich není možné znovu vyhlásit nouzový stav bez časové prodlevy. „Pod pláštíkem nového vyhlášení jde o trvání téhož nouzového stavu, který však měl na základě vůle Poslanecké sněmovny skončit,“ uvedl Kysela.

Fakultní nemocnice Brno dostala další dodávku vakcíny Pfizer proti nemoci covid-19, řekla ČTK mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Nemocnice obdržela osm boxů očkovací látky, jeden box obsahuje 195 ampulí, z každé může být až šest vakcín, celkem má tedy nemocnice přes 9300 dávek. Část si ponechá, část dá dalším zařízením v kraji a jeden box pošle jako mimokrajskou pomoc Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

Nemocnice použije vakcíny částečně na druhé kolo očkování, ale především pro nové zájemce o očkování v prvním kole. Na výstavišti v záložní nemocnici je očkovací centrum, kde zdravotníci očkují seniory nad 80 let zaregistrované v systému. Denně by mělo očkování dostat několik stovek zájemců.

Počet nových případů nákazy koronavirem ve světě klesl minulý týden o 16 procent. Snížil se rovněž počet nových úmrtí pacientů trpících nemocí covid-19, a to o deset procent. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO). Pozitivní trend se ovšem neprojevuje v Česku, které v současné době zaznamenává jedny z nejvyšších nárůstů případů infekce na světě na 100.000 obyvatel. Slovensko zase v posledních dnech registruje nejvíce úmrtí souvisejících s covidem na 100.000 obyvatel.

Celkově bylo minulý týden na celém světě odhaleno 2,7 milionu nových případů koronaviru a 81.000 úmrtí, informovala v úterý večer WHO. Pět ze šesti oblastí světa hlásí více než desetiprocentní pokles nových případů - v Africe a západním Pacifiku to bylo 20 procent, v Evropě 18 procent, v Americe 16 procent a v jihovýchodní Asii 13 procent. Jediná oblast, kde množství nových případů narostlo, je podle WHO východní Středomoří.

Sedm dětí z první třídy dnes ráno na Základní škole Bosonožská v brněnském Starém Lískovci vyzkoušelo samoodběr vzorku ze slin pro testování na covid-19. Ukázku testování připravila brněnská společnost Bakter Medical, která testy Saligen vyrábí. Všechny děti si test zvládly s mírnou pomocí rodičů udělat samy.

„Určitě je to jednodušší a příjemnější než stěry z krku. Byli jsme na testech i s mladší čtyřletou dcerkou a děti se dost bály. Takovéhle testování by pro děti ani rodiče nebyl problém,“ konstatovala maminka prvňáka Davida Martina Presová.

Děti obdržely zkumavku s tekutinou a dostaly za úkol přidat stejné množství slin. I když s úkolem někteří školáci mírně bojovali, nakonec zkumavky zvládli naplnit všichni. „Moc to nešlo, chtělo by to trénink. Ale pokud by se takhle testovali pravidelně, určitě bychom to nacvičili,“ poznamenala maminka jedné z dívek, které testy zkoušely.

Plná Nemocnice Sokolov nemohla v úterý na jeden den přijímat pacienty s covidem. O víkendu jich přijala velký počet. Situace se již mírně uklidnila.

Slovensko žádá ostatní členské země Evropské unie o vyslání zdravotníků na pomoc při léčbě pacientů infikovaných koronavirem. Žádost dnes schválila vláda premiéra Igora Matoviče. Podle ministerstva zdravotnictví by Slovensko tímto způsobem chtělo alespoň na jeden měsíc získat deset lékařů a 25 zdravotních sester. Pomáhat by měli v nemocnicích na jednotkách intenzivní péče.

Slovenská zdravotnická zařízení se dlouhodobě potýkají s nedostatkem personálu a po propuknutí koronavirové nákazy se situace ještě zhoršila. V pětimilionové zemi bylo k úterý hospitalizováno 3835 pacientů s potvrzeným covidem-19 nebo s podezřením na toto onemocnění.

Ruské zdravotnické úřady za posledních 24 hodin zaznamenaly 12.828 nových případů nákazy koronavirem. Je to nejméně od 9. října loňského roku, informovala dnes s odvoláním na koronavirový štáb agentura Interfax.

Celkový počet známých případů nákazy v Rusku k dnešku vzrostl na zhruba 4,11 milionu. V zemi, která má 146 milionů obyvatel, zároveň za poslední den zemřelo 467 lidí nakažených koronavirem. Celková bilance úmrtí tím stoupla na 81.446.

Zdravotníci dostanou odměny za podzimní vlnu epidemie covidu-19 patrně nejdříve v červnu. Vláda dosud neschválila, kolik peněz půjde na vypsání dotačního programu, ze kterého se budou prémie zdravotníkům vyplácet. Kvůli rozpočtovým pravidlům je odměny možné vyplatit nejdříve tři měsíce od data, kdy na ně vláda peníze schválí. Napsal to dnes server Aktuálně.cz. O odměnách opakovaně mluvil premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), který jako termín výplaty naposledy zmínil duben.

„Pokud by vláda v nejbližší možné době finanční prostředky na dotační program schválila, mohly by být odměny vyplaceny nejdříve v květnu. Reálnější se ale jeví až červen,“ cituje server mluvčí ministerstva zdravotnictví Barboru Peterovou.

Obnovení stálých kontrol na hranicích s Českou republikou a rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko nijak neohrožuje dodávky potravin do Německa, hromadění zásob je proto nerozumné a nesolidární. V rozhovoru s médii skupiny Funke to dnes prohlásila německá ministryně výživy a zemědělství Julia Klöcknerová.

„Ke křečkování není jediný důvod,“ řekla Klöcknerová, podle které dodavatelské řetězce narušeny nebyly, a zásobování funguje. „Kdo i tak hromadí, chová se nejen nelogicky, ale také nesolidárně,“ uvedla.

Zdravotníci dostanou odměny za podzimní vlnu covidu-19 patrně nejdřív v červnu, chybí rozhodnutí vlády, píše Aktuálně. Ministr Blatný naposled mluvil o dubnu.

Případné otevření obchodů není podle Blatného možné označovat jako rozvolňování. Pokud se otevřou, tak za podmínek, které budou bránit šíření viru.

„Nesmí to být pojato jako rozvolňování. Toto slovo se nesmí použít. Na to není čas. Je čas se zamyslet nad tím, co vše jsme všichni schopni udělat pro to, abychom se mohli vrátit k normálu,“ apeloval Blatný na občany. 

Během tiskové konference přitom několikrát zopakoval, že nastavená opatření nefungují, a vláda proto bude diskutovat nad tím, zda se při dodržování pravidel nespoléhat na každého jednotlivce. 

„Můžeme nastavit opatření, jakkoliv silná chceme, ale pokud nejsou dodržována, je úkolem nás všech najít způsob, jak zajistit, aby dodržována byla,“ míní Blatný. 

Pokud by padla opatření a vláda by spoléhala na každého zvlášť, čekali by ministři a imunologové na vyhodnocení situace zhruba 14 dní.  

Nemocnice se mají podle ministra Blatného i jeho náměstka připravit na situaci takzvané prioritizace pacientů. Tedy na situaci, kdy nebudou moci poskytnout stejně kvalitní zdravotní péči všem pacientům. „V situaci, kdy bude nedostatek nějakého tipu péče a budou dva nemocní, tak se budou dělat rozhodnutí na základě medicíny a lékařské etiky,“ varoval náměstek Černý. Jinými slovy, lékaři by se museli rozhodovat, kdo bude mít přednost při léčbě.

I když je v současné době podle aktuálních statistik naplněnost covidových lůžek na samé hraně, Česko zatím podle ministra Blatného i jeho náměstka Vladimíra Černého žádat nebude. 

Pacienti se zatím budou převážet v rámci republiky. Nemocnice mají poptávat lůžka přes centrální registr. 

„Až bude zbytková situace 10%,“ řekl Blatného náměstek, kdy bude ČR využívat přeshraničí pomoci.„Zatím všechny požadavky o umístění pacientů na adekvátní lůžko byly naplněny,“ dodal náměstek. 

„Někteří lidé měli pocit, že touto vakcínou se nechtějí očkovat,“ řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný k využití vakcíny AstraZeneca při očkování. 

„Vakcína vás má ochránit před smrtí. Všechny vakcíny to plní a není potřeba se jí bát. Toto plní i vakcína AstraZeneca,“ odmítá Blatný zpochybňování této vakcíny a připomněl, že tak jako v jiných případech potvrdila bezpečnost vakcíny Evropská léková agentura. 

Ministr Blatný nevyloučil další uzavírání nejvíce postižených okresů. Situace tomu napovídá podle Blatného například na Plzeňsku. 

„Tento týden byl ve hře jeden z plzeňských okresů – je to jedna z lokalit, která se v současné době blíží k těm nejpostiženějším,“ řekl Blatný. Zatím tam byla ale podle ministra přijata jiná opatření. 

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) promluvil na tiskové konferenci o situaci napříč republikou. Situace ani podle něj není dobrá. 

„Dochází ze západu na východ k rozšiřování onemocnění a přibývá pacientů,“ varoval Blatný. Podle ministra by mohlo docházet k dalšímu uzavírání regionů. 

„Je jasné, že západní část republiky je na tom nejhůř a jejich nemocnice jsou nejvíce zatížené. Zde je i vyšší výskyt britské mutace,“ varuje Blatný podle kterého může být kritická situace v případě, že se nebudou dodržovat nastavená pravidla během dvou, tří týdnů po celé republice. 

Roste stále počet hospitalizovaných. Aktuálně jich je podle ministra 6171, z toho 1170 lidí na jednotkách intenzivní péče. 

„Je vysoká zátěž nemocnic, neustále trvá nedostatek personálu. V některých regionech je prakticky kapacita nemocnic vyčerpána, dochází k transportu pacientů mezi regiony. Systém jako celek se blíží k plnému limitu,“ varuje ministr Blatný. 

Ministerstvo se proto podle Blatného chystá na zhoršování situace.  

„Možná budeme snižovat i počty nemocnic, které nebyly zapojeny. Dali jsme pokyn, aby vznikly pracoviště neodkladné pomoci, uvažujeme znovu o pracovní povinnosti,“ nastínil ministr. 

Podle Blatného se může přiblížit situace, kdy budou nemocnice přijímat jen ty případy, které akutně ohrožují život.  

„V současné době to, co se děje, je jednoznačně dáno tím, že jednotlivá opatření nefugují, když nejsou dodržována na individuální úrovni,“ dodal Blatný s tím, že může přijít situace, kdy se stát začne spoléhat bez omezení na každého občana. 

„Zdá se, že jedinou možností je spolehnout se na to, že lidé, kteří budou mít možnost rozhodnovat o sobě sami, budou rozhodovat správně,“ vidí situaci Blatný.  

Během dvou nebo tří týdnů může být situace v celé zemi stejně vážná jako v okresech Cheb, Sokolov a Trutnov, které vláda uzavřela kvůli rychlejšímu šíření nákazy novým typem koronaviru. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného se v západní polovině Česka více šíří nakažlivější britská mutace viru. Na dnešní tiskové konferenci řekl, že není možné vyloučit při zhoršení ani uzavření dalších regionů.

Ministr zopakoval, že plošná opatření nefungují, když nejsou individuálně dodržována. „Řešením je uvědomělý přístup každého z nás místo dalších restrikcí,“ řekl ministr.

Kapacity nemocniční péče jsou podle něj na hraně, fungují jen díky převozům pacientům mezi kraji. Při dalším zhoršování situace ministerstvo zvažuje zapojení i specializovaných nemocnic, které se dosud na léčbě pacientů s covidem-19 nepodílely. Další možností je i obnovení pracovní povinnosti mediků a případně i zdravotníků z ambulantního sektoru.

Česko by mělo obdržet další dávky vakcíny od farmaceutické firmy AstraZeneca. Na twitteru o tom informoval reportér Českého rozhlasu Matěj Skalický.

Při dotazu na to, zda vláda přece jen neuvažuje o požádání o pomoc německé strany, se premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem na summit V4 do Polska nechal slyšet: „Pane redaktore, prosím vás, já už to řeknu po desáté ještě jednou. Včera znovu jsem volal paní koordinátorku v Karlovarském kraji paní Uhíkovou a ptám se jí: Potřebujete pomoct? Dělám to každý den. Pokud mi řekne, že ano, já okamžitě zavolám saského premiéra Kretschmera, se kterým jsem o tom mluvil opakovaně, a on mi opakovaně říká: řekněte nám, kolik lidí chcete přesunout k nám. Toto nenastalo. Vy tady stále opakujete, že my jsme nepožádali. Pokud nás nepožádá Karlovarský kraj – a nepožádal – tak nemáme co zařizovat. Já, pokud mě požádaj, tak okamžitě budu kontaktovat naši konzulku v Mnichově a saského premiéra a samozřejmě to budeme řešit. Tady stále někdo opakuje, že my nechceme. Není to pravda. Já jsem připraven samozřejmě to řešit. Ale pokud nás nikdo nepožádá, jak to máme řešit? Prosím vás, je potřeba se ptát paní koordinátorky a některé vyjádření lidí z toho kraje. Podle mého názoru nevědí, jak to funguje a ten rámec je vytvořen. Německo bude solidární s námi, ale pokud nemám ten požadavek, tak to nemůžu řešit. V momentě, když mi řekne koordinátorka: potřebuji převézt tolik pacientů, okamžitě volám do Německa a budu to zařizovat. Toto ještě nikdy nenastalo.“

Čeští pendleři budou muset v Sasku předkládat při hraničních kontrolách potvrzení o důležitosti své profese od tohoto pátku. Oznámilo to saské ministerstvo sociálních věcí, které má na starosti i resort zdravotnictví a boj s pandemií nemoci covid-19. Německo považuje Českou republiku za oblast s výskytem nebezpečných mutací koronaviru, proto v neděli obnovilo kontroly na pomezí s Českem a přes hranice pouští jen vybrané profese pendlerů.

Trutnovsko je nadále okresem v ČR, kde se nákaza šíří nejrychleji. Za posledních sedm dní tam přibylo v přepočtu na 100.000 obyvatel asi 1065 případů.

V Praze testy v úterý odhalily 1336 případů koronaviru, nejvíc od 7. ledna. Minulé úterý bylo případů o 188 méně. S nákazou se nyní v hlavním městě potýká 12.486 lidí, víc jich bylo naposledy počátkem roku. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Zdravotníci v metropoli v úterý aplikovali 2309 dávek vakcín proti nemoci covid-19, očkování bylo druhou dávkou dokončeno u 1647 lidí, ukazuje také web. Zátěž pražských nemocnic pacienty s nemocí covid-19 zůstává vysoká.

V úterý přibylo v Česku 12.486 potvrzených případů covidu, nejvíc od 8. ledna. Od začátku epidemie se v ČR prokazatelně nakazilo 1,1 milionu lidí.

V nemocnicích bylo v úterý 6171 pacientů s covidem, z toho 1200 ve vážném stavu. Na jednotkách JIP a ARO je 165 volných lůžek pro lidi s covidem.

"Situace není dobrá, znovu se zhoršila, ta čísla za včera jsou 12 500, máme už velmi malý počet JIPkových lůžek a samozřejmě my budeme muset v pátek rozhodnout. Já jsem svolal na sedmnou hodinu ráno vládu, která bude muset rozhodnout, jakým způsobem dál. Jsou tady názory, že uvolňovat např. obchody je absolutní šílenství, protože samozřejmě máme tady podle různých průzkumů 50 procent občanů, kteří opatření nedodržují," varoval Babiš při tiskovce v Kbelích.

"Otázka je, jestli při přísných epidemiologických opatřeních by byli občané ochotni jít na takovou nějakou celospolečenskou dohodu, kde by se řeklo: pojďte teď to všichni dodržovat, my ty obchody teda rozvolníme a teď říkám, že ta debata musí proběhnout, musí proběhnout na vládě, musí proběhnout s opozicí. A pak řeknem, jak dál. Kritizovat ta opatření a zároveň je nedodržovat, není řešení," dodal Babiš.