Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Děkujeme za pozornost našemu online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě. Máme pro vás přehled koronavirového dění, začínáme v tuzemsku.

• Testy v pátek v Česku potvrdily 180 případů koronaviru, v pracovním dni nejméně od loňského 10. srpna. Proti minulému pátku se denní přírůstek počtu nákaz snížil téměř o polovinu. Na 100 000 obyvatel připadá za uplynulých sedm dní méně než 15 nakažených, podobně nízko bylo takzvané incidenční číslo naposledy také loni před polovinou srpna.
• Ukončené očkování proti nemoci covid-19 mají v Česku přes dva miliony lidí ze zhruba 8,5 milionu, kteří mají na vakcínu nárok. Dávek bylo dosud rozdáno 6,44 milionu.
• Alespoň jednu dávku vakcíny dosud dostalo téměř 4,4 milionu lidí. Podle odborníků je pro navození kolektivní imunity potřeba, aby se nechalo očkovat alespoň 70 procent populace, tedy přibližně 7,5 milionu lidí.
• Peníze na podzimní doučování žáků po výuce na dálku dostanou školy před začátkem nového školního roku. Jak již dříve uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO), půjde zhruba o 250 milionů korun na aktivity do konce prosince. Úřad je rozdělí mezi všechny základní a střední školy v ČR, zohlední přitom podíl žáků s problémy. Základní školy získají asi 150 až 740 korun na dítě. Střední školy obdrží kolem 150 korun na žáka na podporu závěrečných ročníků.

Peníze na podzimní doučování žáků po výuce na dálku dostanou školy před začátkem nového školního roku. Jak již dříve uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO), půjde zhruba o 250 milionů korun na aktivity do konce prosince. Úřad je rozdělí mezi všechny základní a střední školy v ČR, zohlední přitom podíl žáků s problémy. Základní školy získají asi 150 až 740 korun na dítě. Střední školy obdrží kolem 150 korun na žáka na podporu závěrečných ročníků.

V Británii zaznamenali dalších 12 úmrtí na koronavirus a 7 738 nově nakažených. O den dřív to bylo 17 úmrtí 8125 případů, uvedla agentura Reuters.

Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) zmrazit platy ústavních činitelů včetně soudců pro příští rok na letošní úrovni narazí zřejmě v pondělí na nesouhlas jeho kabinetu. Stojí to v návrhu stanoviska pro pondělní jednání vlády na vládním webu.

Parlament loni rozhodl o tom, že platy zákonodárců, členů vlády, prezidenta či soudců zůstanou letos na loňské úrovni. Cílem bylo snížit výdaje státu, které vzrostly v souvislosti s epidemií koronaviru. Očekávaný růst platů pro příští rok, který by podle Babiše měl představovat nejméně 5,9 procenta, premiér pokládá za nepřijatelný.

Pojďme se podívat, jak se postupně vyvíjelo registrování k očkování v České republice. 

27. prosince - V Česku se začalo s očkováním proti nemoci covid-19. První dávky vakcíny od firem Pfizer a BioNTech v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) dostali premiér Andrej Babiš (ANO) a veteránka Emilie Řepíková. Za první dva dny bylo očkováno asi 3000 lidí.

12. ledna - Do ČR dorazilo prvních 8400 dávek vakcíny proti covidu-19 od firmy Moderna. Dostala je Fakultní nemocnice Ostrava, která je rozdělila do domovů seniorů a sociálních zařízení v Moravskoslezském kraji.

26. ledna - Registr k očkování proti covidu-19 začal fungovat i pro zdravotníky.

27. února - Registrovat se mohli začít zaměstnanci škol, a to učitelé i nepedagogičtí pracovníci. Přednostní právo přihlásit se měli do 28. března.

1.března - K očkování se mohli začít hlásit lidé nad 70 let

 23. března - Alespoň jednu dávku vakcíny dostal více než milion lidí.

24. března - Systém pro registraci se otevřel pro pacienty s vážnými chronickými nemocemi, kteří získali doporučení od ambulantních specialistů. Jejich kódy platily do konce dubna.

14. dubna - K očkování proti covidu-19 se začali hlásit lidé, kterým je mezi 65 a 69 lety.

23. dubna - Internetová registrace se otevřela pro lidi ve věku 60 až 64 let.

28. dubna - Registrovat se mohli začít zájemci ve věku 55 až 59 let.

5. května - K očkování se začali registrovat lidé ve věku 50 až 54 let.

11. května - Otevřela se registrace k očkování pro lidi ve věku od 45 let.

17. května - K očkování se mohli začít registrovat lidé ve věku 40 až 44 let.

24. května - K očkování se mohli začít registrovat lidé ve věku 35 až 39 let.

26. května - K očkování se mohli začít registrovat lidé ve věku 30 až 34 let.

4. června - K očkování se mohli začít registrovat lidé ve věku od 16 do 29 let.

V ČR se začalo očkovat proti nemoci covid-19 jako ve většině ostatních zemí EU koncem loňského prosince a celkem bylo dosud podáno 6 436 606 dávek vakcíny. Ukončené očkování mají v Česku přes dva miliony lidí ze zhruba 8,5 milionu, kteří mají na vakcínu nárok. K očkování se mohou přihlásit lidé od 16 let, alespoň jednu dávku vakcíny dosud dostalo téměř 4,4 milionu z nich. Podle odborníků je pro navození kolektivní imunity potřeba, aby se nechalo očkovat alespoň 70 procent populace, tedy přibližně 7,5 milionu lidí.

Očkování v ČR po měsících:

K hrobu lidických mužů při dnešním pietním aktu položili věnec premiér Andrej Babiš (ANO), vedení Senátu, Sněmovny nebo ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zajímavé je, že Babiš a Zaorálek oproti loňsku tentokrát už sundali roušku.

Míra stresu v práci se proti loňskému roku příliš nezměnila. Zvýšil se však stres v životě pracovníků, kteří se přesunuli do domácích kanceláří, kvůli čemuž jim scházely sociální interakce s kolegy i hranice mezi soukromým a pracovním životem. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.

Stres v práci zažívá 86 procent zaměstnanců, jen 18 procent jich však uvádí, že jde o stres častý a vyčerpávající. Občas je v práci ve stresu 52 procent pracovníků a 16 procent zmiňuje spíše stres pozitivní, založený na bázi adrenalinu, který je dále motivuje. Proti loňskému roku nejde o zásadní výkyv.

Až 40 procent respondentů ovšem uvádí nárůst stresu v osobním životě. „Jde zejména o pracovníky, kteří se s vypuknutím pandemie přesunuli na home office a do online prostředí. Chybí jim přímá sociální interakce a často bojují se smazáváním hranic mezi pracovním a osobním životem. Pracují ve ztížených podmínkách, vedle práce často řeší péči o děti, a proto se v mnoha případech cítí i více vytížení,“ uvedl ředitel Grafton Recruitment a GI Group Martin Malo.

Na větší vytížení a množství práce než před vypuknutím pandemie si stěžuje 34 procent pracovníků. Nejčastěji jde o lidi z oboru podnikových služeb (43 procent). Do značné míry to může být tím, že tento obor podle asociace ABSL v době pandemie často rozšiřoval svou působnost a přebíral práci od sesterských center v Asii, kde nedokázali v době pandemie a zavřených kanceláří zajistit hladký provoz z domova.

Ministerstvo školství rozdělí v létě pro základní a střední školy 250 milionů korun na podzimní doučování po výuce na dálku. Podle podílu dětí s problémy obdrží asi 150 až 740 korun na žáka.

Zatímco v pátek byli světoví lídři na summitu G7 na snímcích zachyceni většinou venku a bez roušek nebo respirátorů, v sobotu ve vnitřních prostorách byli před bilaterálním jednáním prezident Francie Emmanuel Macron a britský premiér Boris Johnson už s rouškou. Na samotné jednání si ji ale nicméně sundali.

Unikátní koloběžky s pomocným elektromotorem, na kterých lidé zvládnou ujet mnohem více kilometrů, než kdyby spoléhali jen na sílu svých nohou, začala v Hanušovicích na Šumpersku vyrábět společnost Kostka-kolobka.

Loni Kostka-kolobka zaznamenala více než třetinový nárůst odbytu koloběžek. V Česku a zahraničí prodala několik desítek tisíc koloběžek. Poptávka po koloběžkách roste průběžně, loni ji umocnila pandemie koronaviru, kvůli které lidé v době omezených aktivit hledali nové možnosti pohybu a sportování. Díky tomu, že většinu dílů vyrábí v tuzemsku, byla schopna pokrýt velkou část poptávky. Polovinu produkce firma exportuje do několika desítek zemí.

Epidemie v Česku zpomalila na úrovně z loňských prázdnin, ještě na začátku letošního března v Česku denně přibývalo až téměř 17 000 případů nákazy. Snižuje se také počet úmrtí s nemocí covid-19, už víc než dva týdny s nákazou umírá méně než deset lidí za den. V březnu bylo denně až kolem dvou stovek zemřelých.

Od počátku loňského března, kdy testy koronavirus v Česku poprvé potvrdily, ministerstvo eviduje víc než 1,66 milionu případů nákazy. S covidem-19 dosud zemřelo 30 224 lidí.

Reprodukční číslo, které udává průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, k dnešku kleslo na 0,66 z pátečních 0,72. Pod 0,7 se vrátilo po dvou týdnech. Pod hodnotou jedna, což ukazuje zpomalování šíření epidemie, se drží od poloviny dubna.

V pátek v Česku přibylo 180 případů koronaviru, v pracovním dni nejméně od loňského 10. srpna. Na 100 000 obyvatel je za týden méně než 15 nakažených.

Češi trikem obcházejí samoizolaci po návratu z dovolené. Hrozí jim až milionová pokuta.

Lidé v Česku ve velkém nedbají pravidel platných po příjezdu z dovolené z tmavě červených zemí a úmyslně se vyhýbají povinné samoizolaci, ze které se mohou „vykoupit“ negativním PCR testem. Pokud vyjedou například do populárního Egypta nebo Tuniska se zahraniční cestovní kanceláří, obejdou povinnost tím, že buď vůbec nevyplní příjezdový formulář, nebo tam cílovou dovolenkovou destinaci zamlčí. Týká se to hlavně odletů z Polska, Německa a Rakouska. Spoléhají tak na to, že na ně hygienici „nedosáhnou“. Ministerstvo zdravotnictví ale varuje: Dopouštíte se přestupku, pokuta může být až milion korun. A experti volají po tvrdších kontrolách i přísnějších opatřeních.

Krásné sobotní ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Nejdřív se vrátíme ke zprávě o úmrtí očkovaného důchodce ve Velkých Hamrech. Povinné očkování pro všechny, kteří pracují se seniory. Právě takovou debatu chce podle zjištění Blesk Zpráv otevřít u ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) šéfka resortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Reaguje tak na případ úmrtí klienta z domova seniorů ve Velkých Hamrech na Jablonecku. Muž zemřel s covidem-19 v nemocnici. Byl očkovaný. Nakazil se zřejmě od pracovnice ústavu, která očkování odmítla.

Děkujeme za pozornost našemu online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě. Máme pro vás přehled událostí, které přinesl pátek, začínáme tuzemskem.

• V Česku epidemie dál slábne, ve čtvrtek testy na koronavirus potvrdily 190 nových případů, před týdnem to bylo přes 400. Oproti středě je nárůst nižší zhruba o 60 případů. Dál klesá také incidenční číslo, na 100 000 obyvatel připadá za uplynulých sedm dnů méně než 16 nakažených. Nejvyšší je dál v Jihočeském a Libereckém kraji s 28 případy. Z okresů zůstává situace nejhorší na Českokrumlovsku, kde na 100 000 obyvatel za poslední týden činí 64 nakažených. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.
• Denní přírůstky nakažených postupně klesají od začátku letošního března, kdy se v Česku dostaly téměř na 17 000. Nyní jsou ve všední dny na úrovni z poloviny loňského srpna. V tomto týdnu laboratoře od pondělí do čtvrtka odhalily 1120 případů, v minulém to bylo ve stejném období 1763 a v předminulém 2399. Od počátku loňského března, kdy se v Česku objevili první nakažení koronavirem, ministerstvo eviduje víc než 1,66 milionu potvrzených případů nákazy.
• Od začátku epidemie eviduje ministerstvo zdravotnictví 30.219 zemřelých s covidem. Ze zemí Evropské unie je nyní Česko s 13 mrtvými na milion obyvatel za dva týdny na 16. místě. Nejhůře je na tom v tomto ohledu Řecko s 47 mrtvých na milion obyvatel za 14 dní. Vyplývá to z dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).
• Existují čtyři scénáře dalšího vývoje epidemie covidu-19. Pravděpodobně na podzim nastane zhoršení, bude stoupat reprodukční číslo, ale epidemie nezatíží nemocnice. Pak je možné vývoj udržet měkkými opatřeními. Na diskusi zástupců oboru hotelnictví a gastronomie (HoReCa) a vládních představitelů to dnes řekl epidemiolog Rastislav Maďar. Podle něj je málo pravděpodobný scénář, že nastane útlum epidemie. „Tomu nevěřím, tak naivní nemůžeme být,“ řekl. Další možností je, že infekce bude postihovat lokální ohniska a kolektivy neočkovaných. Za předpokladu dobré proočkovanosti se ale nebude šířit plošně.
• Polsko, Rumunsko a Monako se od pondělí na mapě cestovatele posunou do zelené barvy. Pro tyto země neplatí žádné povinnosti při příjezdu. Polepší si také Chorvatsko, Švýcarsko, Kypr, Estonsko a Azorské ostrovy, které se přesunou do oranžových území se střední mírou rizika nákazy koronavirem. V dnešní tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Pandemie koronaviru je také jedním z témat summitu lídrů sedmi nejsilnějších ekonomik světa G7. Hostí ho Británie a v pátek do Cornwallu dorazilo hned několik členů královské rodiny. Kromě královny Alžběty II. přijel i princ Charles s Camillou nebo princ William a vévodkyně Kate. Samotní lídři pak s sebou vzali i své partnerky nebo partnery. Dorazila tak například i čerstvě vdaný Carrie Johnsonová nebo Brigitte Macronová.

Britové plánovali od 21. června další uvolnění protikoronavirových opatření, ale nyní panují obavy, že tento termín bude odložen kvůli stoupajícímu počtu nakažených. Rozhodnutí o dalším postupu má v pondělí oznámit premiér Boris Johnson.

Dnes v Británii přibylo 17 mrtvých; celkový počet obětí pandemie covidu-19 v zemi se 67 miliony obyvatel stoupl na 127.884, což je nejvyšší počet v Evropě.

Británie dnes zaznamenala nejvyšší denní nárůst počtu případů koronavirové nákazy od konce února. Většinu nových případů představuje nákaza nebezpečnou variantou viru SARS-COV-2 známou jako delta, která se poprvé objevila v Indii, informovala agentura AP.

Podle vládních údajů přibylo 8125 nových případů, což je nejvíc od 26. února. Varianta delta, která je pokládána za asi o 60 procent nakažlivější než předchozí dominantní kmen, nyní představuje více než 90 procent všech nových případů nákazy v Británii; v Anglii by to ale podle informací listu The Guardian mohlo být až 96 procent.

Česká pošta loni kvůli pandemii koronaviru prohloubila ztrátu o jednu miliardu na 1,382 miliardy korun. Letos se chce podnik vrátit k zisku, řekl ČTK mluvčí pošty Matyáš Vitík.

První výzva programu COVID Nepokryté náklady, kde příjem žádostí začal 19. dubna, se týká 1. ledna až 31. března. Ministerstvo průmyslu a obchodu k 3. červnu postoupilo k proplacení 1946 žádostí za zhruba dvě miliardy korun. K tomuto datu v systému evidovalo dalších 334 podaných a 2100 rozpracovaných žádostí v objemu asi 2,4 miliardy korun. Resort odhaduje, že na první výzvu bude potřebovat pět miliard, připraveno původně bylo šest miliard korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes zveřejnilo druhou výzvu programu COVID Nepokryté náklady. Žádosti o podporu za duben a květen bude přijímat od 28. června do 13. září. Dotace budou moci získat podnikatelé, kterým za duben a květen klesl obrat alespoň o 50 procent oproti stejnému období roku 2019. Žádost bude možné podat za oba měsíce, maximální výše pomoci tak bude 25 milionů korun, nebo jen za duben, kdy dotace na jednoho žadatele nesmí přesáhnout 15 milionů korun. MPO to dnes uvedlo v tiskové zprávě.

Podnikatelé budou moci z programu stejně jako v první výzvě získat příspěvek na 60 procent nepokrytých nákladů. Provozů s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku se týká pomoc 40 procent nákladů. Jeden žadatel může čerpat dotaci až do deseti milionů eur (asi 254 mil. Kč) z veřejné podpory. Na druhou výzvu programu je připraveno 1,2 miliardy korun a nevyčerpané peníze z první výzvy, do které je možné se hlásit do 19. července.

Slovinsko daruje České republice 10.530 dávek vakcíny společností Pfizer/BioNTech jako pomoc v boji proti epidemii nemoci covid-19. Rozhodla o tom ve čtvrtek večer slovinská vláda, informovala dnes slovinská média.

Kabinet Janeze Janši sdělil, že se jedná o projev solidarity s Českem. Neupřesnil, kdy by tato zásilka očkovací látky měla být předána. Podle zveřejněného sdělení ale bude ČR poskytnuta přímo od výrobce z jedné z budoucích dodávek určených pro Slovinsko.

Varianta koronaviru poprvé objevená v Indii a označovaná řeckým písmenem delta je v Británii o 60 procent nakažlivější než původní virus. S odvoláním na dnes zveřejněné výsledky studie britské vládní zdravotní agentury Public Health England (PHE) o tom informovala agentura AFP. V Anglii je kvůli nárůstu nových případů ohrožena poslední fáze rozvolnění koronavirových restrikcí, plánovaná na druhou polovinu června.

Celkový počet nákaz varianty delta za poslední týden vzrostl z téměř 30.000 případů na více než 42.000. Podle zdravotnických úřadů k této variantě náleží 90 procent všech nových případů v zemi. Je nicméně povzbudivé, uvádí agentura, že nárůst případů se neprojevil na počtu nových pacientů, kteří by vyžadovali hospitalizaci. V britských zdravotnických zařízeních se nyní s covidem-19 léčí tisíce lidí.

„Data naznačují, že vakcinační program nadále zmírňuje dopad této varianty,“ a to u populací, kde je vysoké procento lidí naočkovaných dvěma dávkami, uvádí PHE.