Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Od 24. října se změní podmínky pro cestující do Anglie. Lidé nově nemusejí čekat až na druhý den po příjezdu do země, ale mohou se nechat otestovat hned. Místo dražšího PCR testu jim navíc postačí levnější a rychlejší antigenní test, uvedlo v prohlášení britské ministerstvo zdravotnictví.

Nové podmínky se netýkají cestujících ze zemí, které britská vláda považuje z hlediska šíření koronaviru za vysoce rizikové. Na tomto seznamu jsou k dnešnímu dni Kolumbie, Dominikánská republika, Ekvádor, Haiti, Panama, Peru a Venezuela.

Britské zdravotní úřady dnes oznámily, že 43 tisíc lidí nejspíš obdrželo falešně negativní výsledek testu na koronavirus kvůli problémům v soukromé laboratoři. Informovala o tom agentura AP. Britský úřad pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) uvedl, že pozastavil činnost laboratoře ve městě Wolverhampton v hrabství West Midlands po zprávách o falešně negativních testech. Zařízení Immensa Health Clinic Lab nyní nesmí vyhodnocovat výsledky provedených testů na covid-19.

Chybné výsledky se týkají testů provedených od začátku září do tohoto týdne. K odhalení problému došlo poté, co někteří lidé, kterým vyšel pozitivní rychlotest, měli negativní výsledek PCR testu.

„Laboratoř zpracovala přibližně 400 tisíc vzorků, z nichž bude mít drtivá většina negativní výsledek. Zhruba 43 tisíc lidí ale mohlo dostat chybný negativní výsledek z PCR testů,“ uvedl úřad, podle kterého šlo o izolovaný incident jediné laboratoře.

Z Finska, Maďarska a Lucemburska bude od pondělí pro lidi nenaočkované proti covidu obtížnější návrat do ČR. Zjednoduší se naopak ze Švýcarska.

Letní povinnost testovat děti na táborech na koronavirus, případně prokazovat jejich očkování nebo imunitu z prodělané nemoci, byla v rozporu se zákonem, konstatoval zpětně Nejvyšší správní soud (NSS). Vyhověl tak stížnosti podané jménem chlapce, který se v červenci na táboře podroboval testování. Spornou část mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví už NSS nemohl zrušit, protože v mezičase celé pozbylo platnost. ČTK to zjistila z úřední desky.

Děti se musely testovat při nástupu na tábor a poté v týdenních intervalech. NSS konstatoval nezákonnost stanovené povinnosti v podstatě jen proto, že ustanovení odkazovalo na jinou část předpisu, kterou soudci označili za nezákonnou už v září.

V Česku za posledních 24 hodin přibylo 1534 nových případů, nejvíce tento týden a zhruba o 550 více než před týdnem. Počet nakažených v nemocnicích stoupl na 448.

Šest zařízení sociálních služeb v České republice má aktuálně klienty nebo zaměstnance nakažené koronavirem. V České televizi to dnes řekla Daniela Lusková z Asociace poskytovatelů sociálních služeb a ředitelka Domova U Biřičky. Výskyt nemoci covid-19 podle ní stoupá. Od června do srpna bylo nakažených jenom několik klientů i zaměstnanců, v září to bylo 55 lidí a za prvních deset dnů v říjnu už 28.

Koronavirová infekce se v září v Británii šířila převážně mezi dětmi poté, co se po letních prázdninách vrátily do škol. Přestože došlo k poklesu potvrzených případů nemoci covid-19 u dospělých, celkové přírůstky nakažených byly právě kvůli dětem vysoké. Vyplývá to ze studie, o které dnes informovala agentura Reuters.

Studie REACT, kterou dlouhodobě provádějí vědci z londýnské vysoké školy Imperial College, je jedním z posledních výzkumů, který ukazuje na vysoký počet nakažených dětí po návratu do školních lavic. Žáci v Anglii a ve Walesu nemusejí nosit ochranné roušky. Odborníci ale doporučují, aby se k opatření vrátili. Ve Skotsku a Severním Irsku jsou roušky zatím povinné.

Británie ve středu zaznamenala nejvyšší počet potvrzených případů nákazy koronavirem od poloviny července, přibylo 42.776 infekcí. Země v polovině července registrovala přes 54.000 případů denně. Přírůstky ve Spojeném království dalece přesahují počet nově infikovaných v ostatních evropských zemích.

Odborníci se domnívají, že růst počtu nových případů sám o sobě není problém, záleží na tom, jací lidé se koronavirem nakazí. V největším riziku je asi 300.000 až 400.000 seniorů, kteří se nenechali očkovat a nemoc neprodělali. Podle podrobnějších dat o nových nákazách bylo ze středečních téměř 1500 nových případů covidu 117 seniorů nad 65 let, 48 z nich nebylo očkovaných. Podle dřívějších dat asi třetina seniorů, kteří se koronavirem nakazili, potřebovala hospitalizaci.

Laboratoře ve středu provedly zhruba 66.000 testů, asi o 4000 více než před týdnem. U preventivních a plošných testů, které tvoří naprostou většinu, vzrostl podíl pozitivních proti minulé středě z 0,78 procenta na 0,94 procenta. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních stoupl z 3,71 na 4,41 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 5,4 na 7,38 procenta.

Od začátku epidemie loni v březnu odhalily laboratoře v Česku celkem 1,704.436 případů koronaviru. Více než 1,66 milionu lidí se z nákazy již vyléčilo.

Za celou ČR je nyní 80 nových případů covidu na 100.000 obyvatel za uplynulých sedm dní, o 28 více než před týdnem. Sedmidenní incidence rostla ve všech krajích. Nejvíce stoupla v Moravskoslezském (z 82 případů na 111 na 100.000 obyvatel), v Jihočeském kraji (z 71 případů na 96 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní) a Olomouckém kraji (z 53 na 77). Nejvyšší incidence je nyní v Moravskoslezském kraji (111 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní, před týdnem 82), v Jihočeském kraji (96 případů, před týdnem 71) a v Praze (80, před týdnem 68).

Ve středu přibylo v Česku 1497 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 450 více než před týdnem. Počet hospitalizovaných v úterý překročil hranici 400 lidí. Ve středu bylo v nemocnicích s covidem 407 pacientů, z toho 80 v těžkém stavu. 

Epidemie opět zrychluje už několik týdnů. Přibývá také nemocných, kteří s koronavirem zemřeli. Za posledních sedm dní je obětí 28. V první polovině září se přitom ještě počty úmrtí za týden pohybovaly v řádu jednotek. Celkem dosud zemřelo s covidem v Česku 30.524 nakažených.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po poradě s týmem na řízení epidemie svolal kvůli šíření koronaviru na dnešek vládní radu pro zdravotní rizika. Ministerstvo zdravotnictví na ní představí další strategii. Navzdory zrychlování epidemie vláda v uplynulých týdnech opatření spíše uvolňovala. „Covidová čísla se zhoršují, v nemocnicích končí více lidí, převážně neočkovaných. Očkování je jediný způsob, jak covid porazit,“ uvedl Babiš.

Británie dnes ohlásila 42.776 nových případů nákazy koronavirem, nejvíce od poloviny července, kdy bylo v Británii přes 54.000 případů denně. Za poslední den v zemi zemřelo 136 lidí v souvislosti s covidem-19, během červencové vlny pandemie v ostrovním království umíralo v průměru desetkrát méně lidí než teď, v lednu to ale bylo desetkrát více, vyplývá z údajů britského ministerstva zdravotnictví.

"Spojené království má nejvyšší podíly nakažených koronavirem a hlášených úmrtí v západní Evropě. Vlna (pandemie) začala v létě a stále má vzestupnou tendenci. Zatímco Francie, Německo, Španělsko a Itálie úspěšně potlačily vlnu vyvolanou variantou delta, Británie hlásí 40.000 nových případů," píší The Times.

Většina cestovních kanceláří klientům podle ministerstva pro místní rozvoj poukazy za zrušené zájezdy kvůli pandemii koronaviru proplatila. Kvalifikované odhady České asociace pojišťoven ukazují, že kanceláře vydaly vouchery v hodnotě 2,5 miliardy korun; zbývá vyplatit poukazy vydané podle nové legislativy v objemu kolem 20 milionů korun.

Výroba elektřiny v Česku byla loni nejnižší za 18 let. Činila 81,4 terawatthodiny (TWh), meziročně o 6,4 procenta méně a nejméně od roku 2002. Pětiletého minima v loňském roce dosáhla celková spotřeba elektřiny, která se meziročně snížila o 3,5 procenta na 71,4 TWh. Důvodem byly dopady pandemie koronaviru. Energetický regulační úřad ale upozornil, že ne všichni elektřiny spotřebovali méně - v případě domácností nastal naopak meziroční nárůst o 4,7 procenta.

Ministerstvo v úterý informovalo, že ustoupilo od plánu dalšího plošného testování na covid-19 ve školách. Minulý týden úřad mluvil o tom, že by se během podzimu mohla konat tři kola testování jako v září. Podle mluvčího ministerstva Daniela Köppla by ale výsledky testování nepřinesly nové informace o virové náloži v populaci. Rozhodnutí padlo na jednání integrovaného centrálního řídícího týmu, který je pracovním orgánem vládní rady pro zdravotní rizika. Ten se dnes podle plánu sešel znovu, premiér se měl účastnit zasedání on-line.

I přes zhoršující se situaci v některých regionech centrální řídící tým podle Köppla v úterý nenařídil zpřísnění protiepidemických opatření ani na lokální úrovni. Ve statistikách nakažených v některých regionech se podle něj "propisuje" nižší proočkovanost obyvatel v těchto oblastech. Epidemie se v poslední době zhoršila především v Moravskoslezském kraji, týdenní počet případů na 100 000 obyvatel tam překonal hodnotu 100, což byla letos na jaře pro vládu hranice pro změny protiepidemických opatření.

Od začátku očkování proti covidu-19 loni v prosinci bylo v Česku podáno celkem 11,9 milionu dávek vakcín a plně naočkováno je přes šest milionů lidí. V poslední době klesají počty očkovaných. V úterý dostalo vakcínu zhruba 8200 lidí, což je asi o 700 méně než před týdnem.

Incidenční číslo nadále roste téměř ve všech krajích a nejvyšší zůstává v Moravskoslezském kraji se 111 případy za sedm dní na 100 000 obyvatel. Nejnižší je s 24 případy v Královéhradeckém kraji.

Za posledních sedm dní zemřelo 27 nemocných, předchozí týden 19. V první polovině září se přitom ještě počty úmrtí za týden pohybovaly v řádu jednotek.

K dnešku se pak opět zvýšilo tzv. reprodukční číslo uvádějící, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný. Z úterní hodnoty 1,17 stouplo dnes na zhruba 1,23. Nad hodnotou jedna, která znamená zrychlování šíření epidemie, je číslo nepřetržitě od konce srpna. Dnes také znovu vzrostlo tzv. incidenční číslo, tedy počet nově potvrzených případů covidu-19 na každých 100 000 obyvatel za posledních sedm dní, používané státem pro určování protiepidemických opatření. Z úterních 61 stouplo na 65 případů.

Za celou dobu epidemie bylo v Česku od začátku loňského března zaznamenáno přes 1,7 milionu případů covidu-19. Zemřelo 30 518 nakažených.

V úterý přibylo v Česku 1511 případů nemoci covid-19, což je zhruba o třetinu více než před týdnem. Podobně vzrostl i počet hospitalizovaných s covidem-19, proti předchozímu úterku také asi o třetinu na 388. Z toho 78 lidí, tedy pětina, je v těžkém stavu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Denní nárůsty počtu nakažených koronavirem se tak nadále drží na nejvyšší úrovni od 11. května.

Stoupají i podíly potvrzených případů covidu-19 na počtu provedených testů. U preventivních a plošných testů, které tvoří naprostou většinu prováděných testů, vzrostl podíl pozitivních z 0,95 procenta za předchozí úterý na 1,36 procenta, což je nejvíce od konce letošního března. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních stoupl z 4,42 na 5,61 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 6,15 na 7,83 procenta. U epidemiologické i diagnostické indikace jsou podíly pozitivních nyní nejvyšší od první poloviny května.

V ordinacích praktických lékařů odstartovalo očkování proti chřipce. Někteří lékaři hlásí, že zájem je srovnatelný s loňským rokem, kdy byla o vakcíny rvačka, jinde srovnávají situaci s léty před pandemií. Jako tradičně mají o očkování zájem zejména senioři, chronicky nemocní lidé, ale zájem ve větších městech jeví i třicátníci. Lékaři se shodují na tom, že přibývá v tomto období viróz, někde až o 150 %. Zároveň se už lidé chtějí očkovat v ordinacích proti covidu-19, ale praktici stále čekají na vakcíny od firmy Pfizer/BioNtech.

Vážení čtenáři, i dnes pro vás máme přehled nejdůležitějších událostí z Česka:

• V pondělí přibylo v Česku nejvíce případů nemoci covid-19 za den od 11. května. Proti předchozímu pondělí množství nových případů vzrostlo zhruba o dvě třetiny na 1345. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
• Zároveň stoupl počet hospitalizovaných s covidem-19. V nemocnicích bylo v pondělí 373 lidí, což je nejvíce od začátku června. V těžkém stavu bylo 68 z nich.
• K dnešku po předchozím poklesu mírně stouplo tzv. reprodukční číslo, jež uvádí, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný. Z pondělní hodnoty přibližně 1,14 se zvýšilo na 1,17. Nad hodnotou jedna, která znamená zrychlování šíření epidemie, je číslo nepřetržitě od konce srpna.
• Dnes také stouplo tzv. incidenční číslo, tedy počet nově potvrzených případů covidu-19 na každých 100.000 obyvatel za posledních sedm dní, používané státem pro určování protiepidemických opatření. Z pondělních 56 se k dnešku dostalo na 61.
• Za celou dobu epidemie bylo v Česku od začátku loňského března zaznamenáno přes 1,7 milionu případů covidu-19. Zemřelo 30.512 nakažených.
• Od začátku očkování proti covidu-19 loni v prosinci bylo v Česku podáno celkem 11,9 milionu dávek vakcín a plně naočkováno je přes šest milionů lidí. V posledních měsících však vytrvale klesají počty očkovaných. V pondělí dostalo vakcínu zhruba 8300 lidí, což je asi o tisícovku méně než před týdnem.
• Ministerstvo zdravotnictví ustoupilo od plánu dalšího plošného testování na covid-19 ve školách. Minulý týden úřad mluvil o tom, že by se během podzimu mohla konat tři kola testování jako v září. Podle mluvčího ministerstva Daniela Köppla by ale výsledky testování nepřinesly nové informace o virové náloži v populaci. Rozhodnutí podle něj dnes padlo na jednání integrovaného centrálního řídícího týmu, který je pracovním orgánem vládní rady pro zdravotní rizika.
• Česko patří ve srovnání s ostatními státy Evropské unie mezi třetinu zemí, které měly kvůli opatřením proti covidu-19 loni nejdéle zavřené školy. Doba, po níž se žáci v roce 2020 učili distančně, zhruba odpovídala průměru v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyplývá to z materiálu, ve kterém ministerstvo školství pro vládu shrnulo dopady epidemie na vzdělávání. Podle materiálu měly děti v ČR od šesté třídy výš mezi loňským březnem a letošním červnem víc než polovinu výuky na dálku.
• Nárůst počtu nových případů nákazy koronavirem je podle imunologa Vojtěcha Thona z Masarykovy univerzity v Brně přirozený, protože jde o sezonní virus. Důležité je podle něj chránit několik stovek tisíc neočkovaných lidí, pro které je nemoc covid-19 velkým rizikem, protože mohou začít ve vážném stavu plnit nemocnice. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je stále asi 400.000 lidí ve věku nad 60 let, kteří nebyli očkováni ani nemají záznam o nákaze.

Česko patří ve srovnání s ostatními státy Evropské unie mezi třetinu zemí, které měly kvůli opatřením proti covidu-19 loni nejdéle zavřené školy. Doba, po kterou se žáci v roce 2020 učili distančně, zhruba odpovídala průměru v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyplývá to z materiálu, ve kterém ministerstvo školství pro vládu shrnulo dopady epidemie na vzdělávání.

Ministerstvo školství by podle obecně prospěšné společnosti EDUin mělo se svou podřízenou organizací Cermat připravit úpravy v jarních přijímacích a maturitních zkouškách, které budou zohledňovat zaostávání žáků po výuce na dálku. Společnost k tomu dnes úřad vyzvala v tiskové zprávě, informovala ČTK mluvčí EDUin Pavla Lioliasová. Podle ní ministerstvo sice nabádá školy, aby se nesnažily rychle dohnat učivo, které se děti nestihly při výuce na dálku naučit. Tato snaha je ale v rozporu s nezměněnými centrálně organizovanými přijímacími zkouškami nebo maturitami, upozornila organizace. Vyjádření ministerstva školství ČTK zjišťuje.

Společnost EDUin apelovala na to, aby ministerstvo a Cermat vytvořily plán pro dva možné scénáře. Připravit by se měly na situaci, že školy budou v tomto školním roce fungovat normálně, ale nepodaří se jim dohnat vše z distanční výuky, a ke zkouškám půjdou proto zaostávající děti. Přihlédnout by měly i k možnosti, že by se školy kvůli epidemii znovu zavíraly a situace by se ještě zhoršila

Johnsonův kabinet vyhlásil plošný lockdown až ve chvíli, kdy byl přetížený zdravotnický systém NHS. „Byla tam touha vyhnout se uzávěře kvůli obrovským škodám, které by způsobila ekonomice, zbytku zdravotnictví a společnosti. Při absenci dalších strategií, jako je přísná izolace nakažených, přesné trasování případů a rozsáhlé kontroly hranic, byla ale nevyhnutelná a měli ji vyhlásit dříve,“ uvedli ve zprávě poslanci.

Zákonodárci uvedli, že jejich vyšetřování bylo navrženo, aby odhalilo, proč si Británie v počátcích pandemie vedla „výrazně hůře“ než mnoho jiných zemí. Zpráva má také pomoci s vylepšením reakce na probíhající pandemii a přípravou na budoucí hrozby.

Poslanci ocenili včasné zaměření vlády na vakcíny proti covidu-19 a rozsáhlé investice do jejich vývoje. Díky tomuto rozhodnutí je podle nich v Británii, která má 67 milionů obyvatel, plně naočkováno téměř 80 procent osob starších 12 let.

Britská vláda během první vlny koronavirových nákaz otálela s vyhlášením národní uzávěry a nedokázala zamezit šíření nemoci covid-19, což vedlo k tisícům zbytečných úmrtí. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy britských poslanců, o které informovala agentura AP. Ke krizi přispělo také nedostatečné testování nakažených a nedůsledné trasování jejich kontaktů.

Britští odborníci se během prvních měsíců pandemie covidu-19 shodovali, že nákaza většiny lidí je nevyhnutelná kvůli nedostatečnému množství testů a takřka nulovým vyhlídkám na rychlý vývoj vakcíny proti koronaviru. Britská vláda kvůli těmto předpokladům otálela se zavedením přísných uzávěr, které byly k vidění ve východní a jihovýchodní Asii. Této chyby se ale podle zákonodárců dopustily i další země v Evropě a severní Americe.

Postupně klesají počty testovaných na koronavirus. Zatímco předchozí pondělí bylo provedeno asi 22.000 PCR a 46.000 antigenních testů, tento týden v pondělí už bylo PCR testů jen zhruba 21.000 a antigenních 42.000. Zvyšují se tak výrazně podíly odhalených případů nákazy na počtu provedených testů.

U preventivních a plošných testů, které tvoří naprostou většinu prováděných testů, vzrostl podíl pozitivních z 0,52 procenta za předchozí pondělí na skoro dvojnásobek, a to 0,96 procenta. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních stoupl z 2,68 na 4,69 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 3,98 na 6,84 procenta.