Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Přibývá také úmrtí. V úterý zemřelo poprvé od půlky května více než 30 lidí s covidem za jediný den. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Počty případů covidu výrazně rostou v celé ČR. Nejvyšší týdenní incidence je opět v Olomouckém kraji, kde dosáhla 633 případů na 100 000 obyvatel. Takzvané incidenční číslo, které je nyní celorepublikově 419, se oproti středě zvýšilo o 33. Nejhorší epidemická situace je i nadále na severu Moravy a ve Slezsku. Naopak nejnižší incidenční číslo vykazuje Karlovarský kraj.

Ve středu přibylo 9460 případů covidu, o 3600 víc než před týdnem. Hospitalizovaných je 2300, nejvíc od 5. května. Incidenční číslo stouplo na 419.

Kolaps cestovní kanceláře kvůli pandemii: Společnost Firo-tour uznala úpadek. Firma souhlasí s insolvenčním návrhem, který podali věřitelé, věc chce řešit formou konkurzu. Firo-tour dříve podnikala jako cestovní kancelář (CK), na letošní rok se jí ale nepodařilo získat pojištění proti úpadku, od ledna proto pokračuje jako cestovní agentura. Prodeje zájezdů jí klesly meziročně o 90 procent.

Ministerstvo pro místní rozvoj letos ke konci září evidovalo 620 aktivních CK. Činnost k tomuto datu od začátku roku přerušilo 84 kanceláří, devět bylo zrušeno a 11 vyhlásilo úpadek. Na začátku loňského roku v ČR fungovalo 856 CK.

U části dětí se podle táborových vedoucích začala vlivem opatření proti epidemii covidu-19 projevovat větší agresivita, potřeba samoty a nižší schopnost spolupráce. Téměř polovina dětí proti době před covidem-19 nyní víc používá chytré telefony či počítače. Často se jim zhoršila fyzická kondice. Vyplynulo to z ankety, kterou letos na podzim udělala Česká rada dětí a mládeže (ČRDM). Ankety se zúčastnilo 321 vedoucích táborů. ČTK o tom informovala mluvčí ČRDM Soňa Polak.

Češky se podle průzkumu společnosti dm drogerie markt po uzávěrách kvůli pandemii koronaviru vrátily k líčení. Intenzita a pravidelnost ale klesla u 66 procent z nich. Přestože možnost vyzkoušet si líčidla v prodejně je na prvním místě při rozhodování u 14 procent respondentek, v průběhu pandemie si mnoho žen zvyklo kosmetiku nakupovat na internetu. Oceňují především rychlé a pohodlné objednání a výhodnější ceny. Vyplývá to z průzkumu, který pro dm drogerie markt připravila agentura STEM/MARK.

Každý den se momentálně podle průzkumu líčí 37 procent českých žen, 22 procent se maluje jen v pracovní dny. Dalších 26 procent Češek kosmetickému zkrášlování věnuje čas pouze příležitostně, zhruba desetina oslovených se maluje dvakrát až třikrát v týdnu. Jen výjimečně se líčí čtyři procenta žen. Více než před pandemií dekorativní kosmetiku používají tři procenta žen, ve věku 25 až 29 let jich je asi sedm procent.

Více než čtvrtina Češek a Čechů si od začátku epidemie finančně pohoršila. Největší propad zažívají lidé s nízkým příjmem. Celkem asi 45 procent domácností má vážný i menší problém s příjmem vyjít. Naopak desetina lidí je na tom lépe než před covidovou nákazou. Ukázal to zářijový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG. Ve výsledcích se neodráží skokový růst cen energií.

STEM mapuje stav od roku 1993. Hůře než v době vzniku samostatného Česka lidé vnímali finanční situaci své domácnosti jen dvakrát, a to koncem 90. let a za minulé finanční krize mezi lety 2008 a 2013. Nejlépe finančně se cítili na počátku loňského roku před epidemií, poté nastalo zhoršování. Loni v září bylo vnímání zhruba stejné jako při oživování v roce 2016. Do letošního května se nálada ještě zlepšila, nyní je stav podobný jako před rokem.

„Covidová krize zasáhla českou společnost, domácnosti a jednotlivce v nejlepší ekonomické kondici, v jaké země a lidé kdy byli. Je to důležité pro vyrovnávání se s touto covidovou krizí,“ řekl šéf STEM Martin Buchtík. Uvedl, že nejhůře se zhoršila situace těch, kteří na tom nebyli dobře už před epidemií. „Výrazné problémy má zhruba desetina dospělých, tedy kolem 800 000,“ upřesnil sociolog. Podle zjištění STEM největší finanční otřes představovaly první uzávěry z loňského jara, které zasáhly hlavně některé obory hospodářství.

V programu Obchůdek 2021 požádalo podle MPO o podporu 11 krajů. Všem byla schválena maximální výše dotace, a to tři miliony korun. Příjem žádostí skončil v pátek.

Horská střediska investovala podle jejich asociace do rozvoje a modernizace za poslední dva roky zhruba miliardu korun. Vzhledem k pandemii koronaviru a omezením, kvůli kterým se loňská sezona nemohla prakticky uskutečnit, se v investicích čekal větší útlum. Nejvíce peněz, asi 80 procent zmíněné částky, provozovatelé skiareálů vynaložili na zvýšení bezpečnosti, kvality a komfortu služeb. Na on-line tiskové konferenci to dnes řekl ředitel Asociace horských středisek (AHS) Libor Knot.

Horská střediska se podle Knota zaměřují především na modernizaci přepravních zařízení a sjezdových tratí. Zařizují nová večerní lyžování či skicrossové tratě. Investují také do on-line řešení nákupů skipasů, samoobslužných pokladen nebo rezervace zapůjčení vybavení. Rozšiřují také gastronomické služby. Zbývající část peněz směřuje podle Knota nejčastěji do zasněžování, s čímž souvisí i budování akumulačních nádrží.

Velká část ze zmíněných investic připadá podle Knota na střediska Lipno, Kraličák, Dolní Morava, Malá Úpa, Skiarena Jizerky, Ještěd a Klínovec.

„Epidemie se nevyvíjí dobře. Nemocnice se začínají plnit, na řadě míst se začíná omezovat plánovaná péče. Jsem přesvědčen, že je naší povinností učinit maximum, abychom ochránili nejzranitelnější skupinu našich klientů, tedy lidí starších 65 let, kteří dosud nebyli očkováni. Proto děkuji Správní radě za podporu a velmi rychlou reakci,“ řekl ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek k příspěvku 500 korun na vitaminy pro neočkované seniory 65+ jako motivaci pro dokončení očkování.

„Současný vývoj epidemie sledujeme se značným znepokojením, i proto Správní rada reagovala velmi promptně. Kolegům bych touto cestou chtěla poděkovat za jejich konstruktivní a věcný přístup, díky němuž může VZP začít nabízet svým klientům benefit za očkování de facto okamžitě. Jsem ráda, že pojišťovna zvolila formu poukazu do lékárny, což samo o sobě může motivovat příjemce bonusu k pořízení dalších prostředků na posílení imunity,“ říká předsedkyně správní rady Věra Adámková, poslankyně za ANO.

Zdravotníci v Česku aplikovali za úterý 39 103 dávek vakcíny proti covidu, skoro o 3500 víc než ve stejný den minulého týdne. Zhruba 60 procent úterního počtu připadalo na posilující dávky.

Zájem o očkování v Česku v poslední době roste. Za posledních sedm dní bylo aplikováno skoro 181 000 dávek. Bylo to o 16 400 víc než o týden dřív, a to navzdory čtvrtečnímu státnímu svátku, kdy se očkovalo výrazně méně než v běžný všední den.

Od začátku vakcinace koncem loňského prosince bylo v Česku aplikováno více než 12,3 milionu dávek. Ukončené očkování má podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví 6 103 446.

Laboratoře v Česku podle průběžných údajů otestovaly v úterý na přítomnost nového koronaviru 84 200 vzorků, zhruba o 29 000 méně než před týdnem. Ubylo zejména antigenních testů, jejichž počet klesl ze skoro 51 900 na necelých 30 000. To by mohlo souviset s omezením úhrad testování z veřejného pojištění od začátku tohoto týdne. Údaje o test ale do statistik přicházejí se zpožděním, takže počet v úterý otestovaných vzorků se může ještě změnit.

Podíl pozitivních testů se ve všech třech sledovaných kategoriích v mezitýdenním srovnání významně zvýšil. U preventivních testů bylo v úterý pozitivních 5,5 procenta vzorků, nejvíc od poloviny ledna. Před týdnem vyšla pozitivně necelá tři procenta preventivních testů.

V případě epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních za týden ze 7,7 na 13,1 procenta, což je nejvíc od 3. dubna. U diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, se podíl pozitivních zvýšil o více než 11 procentních bodů na 29,5 procenta. To je nejhorší výsledek od 24. března.

VZP nabídne nově očkovaným lidem nad 65 let příspěvek 500 korun na vitaminy a doplňky z lékárny. Informace jim pošle dopisem v příštích dnech.

Počet hospitalizovaných je nejvyšší od 7. května. V mezitýdenním srovnání přibylo v nemocnicích 790 lidí s covidem, v těžkém stavu je o 110 pacientů více.

Nejvíce se infekce šíří na severu Moravy a ve Slezsku. V Olomouckém kraji připadá 572 nově odhalených případů za poslední týden v přepočtu na 100 000 obyvatel a v Moravskoslezském kraji je to 533.

Počty potvrzených případů covidu-19 v krajích za posledních sedm dní v přepočtu na 100 000 lidí:

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví

Máme pro vás aktuální data o koronaviru v Česku:

• Počet mrtvých za celou dobu pandemie ze zvýšil na 30 840.
• Za posledních sedm dní zemřelo v Česku s covidem 156 lidí. To je zhruba polovina počtu úmrtí za celý říjen.
• Potvrzených případů je od 1. března 2020 1 783 227, celkem 1 679 786 nakažených se z nemoci vyléčilo.
• Počet případů za sedm dní na 100 tisíc obyvatel se zvýšil na 386, ještě včera byl údaj 352.
• Za úterý zdravotníci vyočkovali 39 103 dávek.

V úterý testy potvrdily 9902 případů nákazy covidem, téměř o 60 procent víc než před týdnem. Hospitalizovaných je poprvé po téměř půl roce více než 2000. V těžkém stavu bylo 288 pacientů.

Mělo by v Česku být kvůli zpomalení nákazy očkování povinné? Zavést ho není jednoduchou disciplínou, jak zjistily Blesk Zprávy. „Zákon o ochraně veřejného zdraví ukládá povinnost podrobit se pravidelnému očkování v případech a termínech upravených v prováděcí vyhlášce Ministerstva zdravotnictví (Vyhláška č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem) (dále jen „vyhláška“). Povinnost očkování proti onemocnění covid-19 ve vyhlášce v současné době není. Pokud povinnost očkování není součástí dané vyhlášky, nelze ho prozatím po nikom vyžadovat. To by bylo možné až v případě, pokud by se očkování proti onemocnění covid-19 změnou vyhlášky zařadilo mezi povinná očkování,“ upozorňuje prostřednictvím Blesk Zpráv.

Pokud by očkování proti onemocnění nebylo zapsáno ve vyhlášce, která je podle Ústavního soudu v současném nastavení v souladu s Listinou základních práv a svobod, bylo by požadování vakcinace protizákonné. Podle Fialové by zaměstnavatelé byli oprávnění kontrolovat očkování nejspíše jen v případě, že by bylo potřeba k výkonu práce.

Obdobného názoru je i advokát David Šupej ze Sedlakova Legal, který již dříve pro Blesk poznamenal, že „s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci by však mohl stanovit povinnost očkování pro řádný výkon práce ve výjimečných případech, např. u zaměstnanců, kteří musejí často cestovat do rizikových zemí.“

„Za včerejšek krajské hygienické stanice hlásí 9 902 nově pozitivních. Je to potvrzení pokračujícího rychlého růstu, mezitýdenní nárůst 58 %. Pokud se nic nezmění a trend bude pokračovat, můžou být příští týden počty nově pozitivních kolem 15 000,“ uvedl redaktor vědy České televize Vladimír Piskala. Kolem osmé ráno uvidíme, zda ministerstvo zdravotnictví údaje potvrdí.

Hejtmani by preferovali, kdyby testování na koronavirus ve školách pružněji reagovalo na aktuální epidemickou situaci. Navrhují proto, aby stát poskytl každému kraji dostatečný počet testů, které by každý region okamžitě využil v případě nárůstu případů covidu-19.

„Preferovali bychom systém, kdy by zakoupené testy měly k dispozici krajské pedagogické instituty a byl by jich takový dostatek, aby bylo možné testovat v kraji nebo okresu podle výskytu určité incidence," prohlásil po zasedání rady Asociace krajů ČR její předseda a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). "Vyhodnocení situace by bylo ideální například ve čtvrtek, testy by se během pátku a víkendu rozvezly a v pondělí by žáci mohli podstoupit testování. Povede to k tomu, že by se testovalo v regionech, kde se ta incidence aktuálně vyskytuje, a ne s týdenním zpožděním.“

Antigenních testů na koronavirus bylo v pondělí po jejich zpoplatnění asi o třetinu méně než před týdnem. PCR testů naopak o třetinu přibylo. Celkově bylo zaneseno do statistik ministerstva zdravotnictví za první listopadový den 92.903 testů, z nich 39.927 antigenních a 55.490 testů PCR. Od listopadu zdravotní pojišťovny nehradí preventivní testy zájemcům z řad neočkovaných dospělých, pokud nemají potvrzení, že se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů.

Před týdnem v pondělí zdravotníci evidovali 62.177 antigenních testů a 40.421 testů PCR, celkově tedy více než 102.000. Z nich dvě třetiny tvořily testy preventivní, tedy vyžádané přímo testovanými. Testů diagnostických, které objednali lékaři kvůli příznakům pacienta, bylo 9254 (devět procent) a testů epidemiogických, vyžádaných hygieniky pro kontakty nakažených, 22.502 (22 procent).

V poslední době se zvýšil zájem o takzvané protilátkové léky, které chrání nakaženého před těžkým průběhem covidu-19. Za uplynulých deset dní zdravotníci podali asi 1800 dávek těchto léků. Zhruba před měsícem si pro tyto léky denně přicházely jen jednotky pacientů, i když byly v zásobě tisíce dávek, informovala náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková.

Monoklonální protilátky může dostat každý nakažený, kterému hrozí těžký průběh covidu. Musí se ale podat v časné fázi onemocnění. Jsou vhodné i pro mladé lidi, kteří mají například vysoký krevní tlak či jsou obézní, byly podány i dětem. Pacient je může dostat asi v 80 nemocnicích, které mají urgentní příjem, na základě žádanky od praktického lékaře či specialisty.

Loňské úrovně až 9500 hospitalizovaných a ke 2000 na JIP v jednom dni ale podle statistika Ladislava Duška pravděpodobně už dosaženo nebude. „V podobném rozsahu je to extrémně nepravděpodobné. To už bychom teď viděli na daleko prudších nárůstech,“ řekl na dotaz ČTK.

Řada seniorů, kteří se dostanou do nemocnice, tam podle něj stráví jen několik dní na kyslíkové podpoře. Části pomohou také monoklonální protilátky, léky, které fungují podobně jako očkování a mohou se podat nově nakaženým, aby se nedostali do vážného stavu. I tak mohou být podle něj dosažena zhruba poloviční čísla proti loňským maximům.

Nebýt vakcíny leželo by na JIP s covidem až o 1000 lidí víc než současných 256, řekl šéf ÚZIS Ladislav Dušek. Hospitalizovaných bude přibývat, ale zřejmě méně než loni.

K prokázání bezinfekčnosti se budou vedle PCR testů na nemoc covid-19 dál používat podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové i antigenní testy, protože evropské společenství je uznává.

"Přestat uznávat antigenní testy úplně nemůžeme, protože se uznávají jako relevantní na území evropského společenství a jsou uznávány evropským společenstvím. Tak se v tom přeshraničních styku budou uznávat, samozřejmě. Diskutujeme také o možnosti uznávat v určité situaci jen ty přesnější PCR testy," uvedla hlavní hygienička.

Po 15. listopadu by mohlo skončit lokální testování ve školách v okresech, kde je nad 300 nových případů nákazy covidem na 100 000 obyvatel týdně. Po tomto datu už by se testovalo jen tam, kde to nařídí krajská hygienická stanice, a používaly by se pouze PCR testy. Vyplývá to z informací ČTK z dnešního jednání centrálního řídícího týmu.

Ve školách se děti na covid-19 testovaly toto pondělí v osmi okresech. Příští pondělí se testování zopakuje a rozšíří o dalších 23 okresů, poslední kolo lokálního testování by se mělo konat 15. listopadu.

Hasiči dnes ze skladu SSHR rozvezli přes půl milionu antigenních testů pro školy v 10 krajích.