Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

ČR je v EU v proočkovanosti dospělých mírně pod unijním průměrem. Nejlépe je na tom Malta, Irsko a Dánsko, nejhůře Rumunsko a Bulharsko.

Očkování proti covidu-19 začalo ve většině zemí Evropské unie vloni 27. prosince. Letos v polovině ledna si Evropská komise stanovila cíl naočkovat do léta 70 procent dospělé populace. Tohoto cíle bylo podle prohlášení komise dosaženo dnes. Situace v jednotlivých zemích se ale velmi liší, některé státy už stanovený cíl přesáhly, zatímco jiné do něj mají ještě daleko. Plně chráněno očkováním je nyní podle komise 256 milionů ze zhruba 450 milionů obyvatel zemí evropského bloku.

Přehled zemí EU podle procenta plně naočkovaných dospělých obyvatel:

Od září se budou moci lidé testovat i za on-line asistence zdravotníka, test bude mít platnost 24 hodin. Umožní to mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví. Podle zástupců firmy, která takové testování nabízí, si tak lidé mohou test udělat například doma a nemusí se objednávat do odběrových míst. Firma o tom dnes informovala ČTK.

„Nyní tedy toto testování, pokud je provedeno onl-ine za dozoru zdravotnického pracovníka, tak je postaveno naroveň antigenního samotestu, který je proveden na místě například nějaké kulturní akce,“ řekl tehdy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). 

„Lidé si mohou udělat test z pohodlí domova, či odjinud za pomocí asistence odborného zdravotnického personálu, nabízíme tak alternativu ke klasickému testování, okamžitou a bezpečnou,“ uvedl jednatel společnosti Test do kapsy Michael Šturm. Firma nabízí test za 260 korun.

Letiště Václava Havla v Praze posílí od středy 1. září kontroly cestujících na příletech. Potřebné dokumenty pro vstup do České republiky budou společně kontrolovat pracovníci letiště, příslušníci cizinecké policie a celní správy. Letiště tak reaguje na postupně narůstající provoz a aktuálně platné podmínky státu pro cestování během koronavirové pandemie. Letiště Praha o tom dnes informovalo v tiskové zprávě.

„Nový model koordinujeme se zástupci ministerstva zdravotnictví i dalšími bezpečnostními složkami, které na letišti působí. Posilujeme také personální kapacity i vybavení tak, abychom urychlili celý proces odbavení na příletech. Cestující mohou rovněž kontroly na příletu do České republiky sami urychlit, pokud budou mít předem zjištěné aktuální podmínky a všechny dokumenty připravené,“ řekl místopředseda představenstva Letiště Praha Jiří Kraus.

Hospodářská komora chce na dnešním jednání s ministerstvem zdravotnictví probrat testování v zaměstnání či případné další uzávěry ekonomiky, které podnikatelé zásadně odmítají. Komora to dnes uvedla v tiskové zprávě. Schůzky s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, která se uskuteční od 16:00, se kromě Hospodářské komory zúčastní další zástupci podnikatelů, například Svaz průmyslu a dopravy ČR. Vojtěch minulý týden řekl, že povinné pravidelné testování ve firmách by dávalo smysl, pokud by počet nakažených za týden v přepočtu na 100.000 obyvatel přesáhl hodnotu 75.

Hospodářská komora podle svého prezidenta Vladimíra Dlouhého dlouhodobě apeluje na vládu, aby povinnost pracovníků prokázat se v zaměstnání testem zaváděla jen v místech, kde se zhorší epidemická situace. Zaměstnavatelé jsou podle Dlouhého ochotni výsledky testů kontrolovat, ale nechtějí testování organizovat. „Podle individuálních možností a konkrétních podmínek jsou podniky připravené zaměstnancům v zajištění testů pomáhat, například poskytovat vlastní testovací kapacity. Taková pomoc ale musí být dobrovolná, nikoliv nařizována vládou jako povinnost,“ uvedl Dlouhý.

V mateřských školách v minulém školním roce ubyla pětina dětí mladších tří let a na úrovni základních škol narostl zájem o individuální vzdělávání a o odklad povinné školní docházky. Důvodem může být i epidemie covidu-19, kvůli které se někteří rodiče rozhodli nechat děti doma. Na on-line tiskové konferenci to dnes řekli pracovnice Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Důvodem, proč se rodiče rozhodli takto malé dítě do školky nepřihlásit, mohla být pandemie, ale také navýšení rodičovského příspěvku v roce 2020,“ řekla. Ukazuje se tak, že počet dětí ve školkách ovlivňuje kromě demografického vývoje i zájem rodičů, počet odkladů a různá opatření v rodinné politice, dodala.

Dál se měnil i zájem o způsob plnění povinné školní docházky. Narostl zájem o individuální domácí vzdělávání, kdy žák chodí do školy jen na přezkoušení. „V minulém roce tuto možnost pro plnění základní školní docházky využilo 4600 žáků, téměř třiapůlkrát víc než v roce 2015,“ uvedl ČSÚ. 

Za výbavu pro prvňáka rodiče letos podle společnosti Česká distribuční zaplatí zhruba dva tisíce korun, o 200 korun více než loni. Nejnákladnější položkou zůstává aktovka. V meziročním srovnání školní batohy zdražily, stejně jako pera nebo barevné papíry. Naopak méně peněz lidé letos vydají za pastelky nebo nůžky. Šíření nákazy koronaviru se promítlo i do nabídky obchodních řetězců. Ve školních letácích je proti loňsku dvakrát více elektroniky a potřeb pro on-line výuku než v uplynulém roce. Vyplývá to z analýzy akčních letáků, kterou provedla společnost Česká distribuční. Výsledky má ČTK k dispozici.

 „V nabídce najdete třeba nastavitelnou vertikální myš nebo oporu zad na kancelářskou židli, aby bylo dlouhé vysedávání u počítače snesitelnější,“ uvedl dále Sikora. V akčních školních letácích jsou podle něj zařazeny také webkamery nebo sluchátka.

Počet hospitalizací lidí s prokázaným covidem zůstává nadále nízký. V pondělí bylo v nemocnicích 53 pacientů s covidem, z toho osm v těžkém stavu. V mezitýdenním srovnání klesl počet hospitalizací o 14, pacientů v těžkém stavu je o třetinu nižší.

Od začátku loňského března, kdy se v Česku objevily první případy nákazy, bylo v zemi potvrzeno téměř 1,68 milionu případů koronaviru. Většina nakažených se vyléčila, 30.404 lidí s prokázanou nákazou zemřelo. V srpnu do statistik přibylo zatím 26 úmrtí.

V pondělí v Česku přibylo 241 potvrzených případů onemocnění covid-19, o 33 více než před týdnem. Za posledních sedm dní připadá na 100.000 obyvatel ČR v průměru 13 nových případů nákazy novým typem koronaviru, zatímco v pondělí to bylo 12. Reprodukční číslo se šestý den v řadě drží nad hodnotou jedna, což znamená, že šíření epidemie zrychluje. Pro dnešek kleslo z pondělních 1,06 na 1,05.

Nejvíce se nemoc v posledních dnech šíří v Praze, kde na 100.000 obyvatel připadá za poslední týden 28 nově odhalených případů infekce. Následuje Středočeský kraj s 16 případy a Jihočeský s 15 případy.

Naopak nejnižší incidenční číslo má Královéhradecký kraj. Na 100.000 obyvatel tam připadá pět nových případů za poslední týden.

Od 20. září se bude očkovat další, pro většinu Čechů třetí dávkou proti covidu. Tu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (34, za ANO) doporučuje všem nad 60 let, nebo třeba lidem s chronickým onemocněním. Další »včelku« ale budou moci dostat všichni, kterým uplyne osmiměsíční lhůta. Podívejte se na podrobnosti.

Pěkné úterní ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Lidé, kteří od cestovních kanceláří (CK) loni dostali za zrušené zájezdy kvůli pandemii koronaviru poukazy podle zákona takzvaného lex voucher, mají dnes poslední možnost na jejich uplatnění. Pokud je nevyužijí na pořízení jiné dovolené i s pozdějším datem zahájení, než je 31. srpna, případně se s CK nedomluví na prodloužení platnosti poukazu, mají do 14 dnů nárok na vrácení peněz.

CK kromě poukazů vydávaných podle nové legislativy nabízely i vlastní vouchery. Na ty se vztahují jiné podmínky. Objem vydaných poukazů za zrušené zájezdy, podle lex voucher i pravidel CK, činí podle ředitele obchodu a marketingu ERV Evropské pojišťovny Štěpána Landíka asi 2,4 miliardy korun.

Některé velké CK avizovaly, že peníze za zrušené cesty chtějí klientům zvládnout vrátit před zákonným termínem, který připadá na 15. září. CK Blue Style 18. srpna informovala, že všechny zákazníky s poukazy lex voucher uspokojila. CK jich vydala tisíce, více než třetinu lidé uplatnili na nový zájezd. Blue Style kromě těchto poukazů nabízela i své vlastní pod názvem TravelSafe. Ty si podle dřívějšího vyjádření obchodní ředitelky CK Lenky Pátek za nerealizovaný pobyt vybralo téměř 80 procent ze 130 000 klientů.

CK patřící do skupiny DER Touristik Eastern Europe, pod kterou na českém trhu spadají CK Fischer, Exim Tours, Nev-Dama nebo portál e-Travel, dříve ohlásily, že peníze za lex vouchery vrátí do konce srpna. „Zbývá nám vyplatit pouze jednotky procent původního objemu a jsou to například klienti, kteří nám zatím nepotvrdili číslo učtu. V září tedy nebude žádný z našich klientů držet v ruce jakýkoliv typ voucheru,“ uvedl mluvčí Exim Tours Petr Kostka. V rámci celé skupiny vydaly zmíněné CK poukazy za vyšší stovky milionů korun, asi 60 procent z nich lidé uplatnili při nákupu nového zájezdu.

Klienti CK Čedok využili k nákupu nové dovolené také 60 procent vydaných poukazů, uvedla mluvčí CK Eva Němečková. Čedok za nevyužité poukazy předpokládá vyplatit asi 80 milionů korun, k 25. srpnu měl vyúčtovaných 40 procent voucherů.

Průzkum: Z lidí, kteří loni odmítali vakcínu, ji chce 45 procent

Z lidí, kteří vakcínu proti covidu-19 před rokem rozhodně odmítali, ji dostalo nebo chce 45 procent. Přesvědčit se podařilo zejména starší bez maturity, naopak mladší bez vysoké školy často ochotu nechat se očkovat ztratili. Vyplývá to z výsledků další etapy výzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research.

„Ochota k očkování závisí kromě věku a spojených obav na důvěře politickým institucím i zdravotníkům, informovanosti a mediálních zdrojích. Ale i na osobních zkušenostech, vyšší ochotu mají při očištění dalších vlivů lidé, kteří znají někoho, kdo zemřel na covid,“ napsal k tomu na twitteru ředitel společnosti Daniel Prokop.

Sociologové se také dotazovali, co by odmítající a váhající přesvědčilo, aby se očkovat nechali. „Více fungují věci zaměřené na dostupnost v regionech a hlavně redukci obav, tedy možnost výběru typu vakcíny, a to, že by stát bral odpovědnost za vedlejší účinky, například hradil stoprocentní nemocenskou, aby se lidi nebáli výpadku z práce,“ popsal dále Prokop.

Očkování proti covidu má v domovech seniorů a se zvláštním režimem asi 92 procent klientů a 60 až 65 procent pracovníků, uvádí asociace poskytovatelů péče.

Vakcínu proti covidu-19 dostalo v některých pobytových zařízeních sociálních služeb i více než 90 procent klientů, zjistili krajští zpravodajové ČTK. Proočkovanost personálu ale bývá nižší. Větší ochotě zaměstnanců nechat se naočkovat brání podle některých provozovatelů sociálních služeb šíření dezinformací. Klienti pobytových sociálních zařízení a zaměstnanci v sociálních službách patří podle odborníků mezi skupiny lidí, které by měly dostat třetí dávku vakcíny proti novému koronaviru. O okruhu lidí, kteří by měli dostat třetí posilující dávku očkování proti covidu-19 dnes jedná vláda. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) kabinetu také navrhne zavedení povinného testování neočkovaných klientů a neočkovaných zaměstnanců sociálních služeb.

Vakcínu snižující riziko spojené s onemocněním covid-19 má devět z deseti klientů v oslovených domovech seniorů na Vysočině. Mezi zaměstnanci je očkovaných méně. V třebíčském Domově pro seniory Koutkova - Kubešova je to podle ředitelky Hany Chalupové asi polovina pracovníků. V Domově Ždírec je bez očkování 15 z 86 pracovníků, řekla ČTK ředitelka Martina Matějková.

Z mutací koronaviru v Česku nadále dominuje nakažlivější delta, stejně jako v minulých týdnech je ve zhruba 95 procentech z kontrolovaných pozitivních testů. Narůstá ale podíl jejích subvariant, které jsou souhrnně označovány jako delta plus. ČTK o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

„I v ČR narůstá podíl subvariant delty, jejichž výskyt je pravděpodobně důvodem nárůstu počtu pozitivně testovaných v okolních zemích,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. V Česku takový vývoj zatím data neukazují. To, že se v Česku zatím epidemická situace nezhoršuje, lze podle Mackové přičítat jednak rostoucí proočkovanosti a jednak míře promořenosti české populace z předchozích vln epidemie.

Do Vietnamu dorazil dar 250 000 dávek vakcín proti covidu-19 od České republiky, jde o vakcíny od společností AstraZeneca a Moderna. Na twitteru o tom dnes informovalo ministerstvo zahraničí. O daru v červenci rozhodla vláda.

Česko do konce roku podle rozhodnutí kabinetu poskytne darem nejméně 2,39 milionu vakcín proti covidu-19. Poputují do balkánských zemí, Afriky a Asie. Dar je součástí dřívější dohody lídrů členských států EU, podle které unie daruje třetím zemím společně 100 milionů dávek vakcíny.

Ve Skotsku za poslední den přibylo více než 7100 nově nakažených koronavirem, což v konstituční zemi Spojeného království představuje maximum od začátku pandemie covidu-19. Informoval o tom server stanice BBC. 

Skotský ministr zdravotnictví Humza Yousaf uvedl, že místní zdravotnický systém NHS se ocitá pod značným tlakem. Napilno mají nejvíce sanitky svážející do nemocnic pacienty s covidem-19. Hospitalizováno je nyní 507 lidí, z toho 52 leží na jednotkách intenzivní péče.

Obzvláště mnoho nově nakažených je mezi dětmi a mladistvými, což experti dávají do souvislosti se začátkem školního roku v polovině srpna. Panují obavy, že se stejný epidemický trend projeví také v Anglii, kde letní prázdniny končí tento týden.

Skotská premiérka Sturgeonová na twitteru uvedla, že se musela uchýlit do samoizolace poté, co byla v úzkém kontaktu s osobou, u níž se prokázala nákaza koronavirem. V izolaci setrvá nejméně do doby, než obdrží výsledek PCR testu na covid-19.

Výrobce sloupů z betonu Sloupárna z Majdaleny na Jindřichohradecku nyní chystá například i podstavce pro zásilkové boxy k rodinným domům. Poptávka po boxech podle firmy stoupla v souvislostí s pandemií nemoci covid-19. Sloupárna jinak dodává hlavně sloupy do energetiky, řekli dnes ČTK zástupci firmy na českobudějovické výstavě Země živitelka. Sloupárna je jediným výrobcem sloupů z předpjatého betonu v Česku. Do budoucna chce minimalizovat produkci odpadových kalů a využít je pro jinou výrobu.

Jednou z nových zakázek jsou podstavce pro boxy zásilkové služby. „Mají představu, že to bude u rodinného domku. Kdo si víc objednává, bude tam mít box, a protože je plechový, lehký, tak aby tam měli těžký podstavec. Začali jsme dělat vzorky,“ řekl ČTK konstruktér Jiří Kurš. Poptávka po podstavcích souvisí podle firmy s dopady koronavirové krize, kdy byl omezen pohyb a obchod, takže si řada lidí začala více objednávat zboží domů.

Nyní je naočkováno 27 procent dětí ve věku 12-15 let. Očkované děti budou mít jednodušší život nejen ve škole (nemusí se testovat), ale i při sportování nebo návštěvě kina.

V neděli přibylo v Česku 81 případů covidu, je to o čtvrtinu méně než před týdnem. Reprodukční číslo mírně stouplo na 1,06, nad jednou je pátý den.

Incidenční číslo, které ukazuje týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel, kleslo ke dnešku na 12 z nedělních 13. Mezi kraji jsou ale velké rozdíly. Praha je na tom delší dobu nejhůře, za uplynulých sedm dní připadá na 100.000 obyvatel 28 nakažených. Následuje Středočeský kraj s incidencí 16 a Liberecký s Jihočeským krajem se 14 nakaženými v přepočtu na obyvatele. Naopak v Olomouckém a Královéhradeckém kraji je to na 100.000 lidí pět případů koronaviru za týden, v Pardubickém šest. Z okresů se epidemie nyní nejvíc šíří v okolí hlavního města - okresy Praha-západ a Praha-východ mají incidenci 27. Na druhou stranu v řadě dalších regionů jsou za poslední týden pouze jednotky případů a Jesenicko zůstává bez jediného potvrzeného případu za sedm dní.

Počet lidí, kteří jsou s koronavirem v nemocnicích, zůstával v pracovních dnech minulého týdne nad 60. O víkendu klesl pod 50. Na konci loňských prázdnin vyžadovalo nemocniční péči přes 150 pacientů s covidem. V těžkém stavu je od pátku devět pacientů, což je stejný stav jako naposledy koncem letošního července.

V České republice s covidem dosud zemřelo 30.402 osoby. Počet mrtvých v Česku v poslední době výrazně klesá, přesto je ČR podle údajů serveru ourworldindata.org stále na čtvrtém místě podle celkového počtu potvrzených obětí koronaviru přepočtených na milion obyvatel (2834). Nejvíc obětí koronaviru na počet obyvatel vykazuje Peru (5938), následují Maďarsko (3119) a Bosna a Hercegovina (2998).

Ve středu 1. září to bude rok, co se do Česka ve velkém vrátila povinnost nošení roušek.

• Nošení roušek a další ochrany dýchacích cest se stalo jedním se symbolů boje proti nemoci covid-19. Jejich zavedení v půlce loňského března přijímala veřejnost různě. Roušky se nosily do konce června 2020, po letním uvolnění se ale v září vrátily. Od letošního února je převážně nahradily respirátory. Nošení roušek po jejich zavedení část populace nejen v ČR odmítala - někteří argumentovali nepříznivými zdravotními důsledky, část lidí nenosila roušky na znamení odporu proti vládním nařízením. Většina Čechů ale tuto povinnost dodržovala.
• Loni bylo nošení roušek venku bylo zrušeno od 15. června, povinnost roušek ve vnitřních prostorech nebo ve veřejné dopravě padla 1. července 2020. Netýkalo se to však metra a v Praze zůstaly roušky povinné při vnitřních akcích pro více než sto lidí.
• Částečně se roušky začaly vracet koncem července, kdy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) oznámil, že od 25. července 2020 budou povinné na vnitřních hromadných akcích nad sto osob v celé ČR. Regionálně vymezená povinnost nosit roušku v té době platila také například ve zdravotnických či sociálních službách na Vysočině, v Libereckém, Ústeckém a Jihočeském kraji, zakrývání nosu a úst bylo během léta nezbytné rovněž v regionech s vyšším výskytem nemoci covid-19.
• Od 1. září 2020 se roušky vrátily na úřady, do hromadné dopravy (v Praze i do vestibulů a na letiště) a do zdravotnických a sociálních zařízení. Znovuzavedení roušek ale provázel zmatek. Ministr Vojtěch původně oznámil, že roušky budou od 1. září i v obchodních centrech, školách mimo třídy, v kadeřnictví a hospodách. To ale nakonec neplatilo. Během září se opatření postupně zpřísňovalo, zakrytí nosu a úst začalo být povinné uvnitř budov, což platilo i pro školy (původně s výjimkou prvního stupně ZŠ).
• Od 21. října bylo pak nošení roušek nutné také venku na území obcí, pokud byli lidé blíže než dva metry. Po návratu žáků prvních a druhých tříd do škol po skončení vánočních prázdnin museli při vyučování mít nasazenu ochranu nosu a úst i oni. Od 1. března 2021 byly ale i tyto děti kvůli zhoršení epidemiologické situace doma. Do lavic se žáci prvního stupně ZŠ vrátili od 12. dubna. Roušky či respirátory musely nosit ve školách všechny děti povinně, s výjimkou mateřských škol.
• Vládní nařízení až na výjimky (třeba žáky a učitele autoškol) do letošního února neurčovala druh ochrany dýchacích cest. Až 19. února řekl tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) po jednání vlády, že ministerstvo nařídí nošení respirátorů, nanoroušek nebo dvou chirurgických roušek v místech, kde je větší koncentrace lidí. Cílem mělo být zvýšit ochranu před koronavirem, který se v ČR v začal šířit v nakažlivějších mutacích.
• Od 25. února tedy platí v ČR až na výjimky povinnost nosit respirátor či jinou kvalitnější ochranu dýchacích cest. Respirátor s třídou ochrany nejméně FFP2 musejí lidé nosit v obchodech, provozovnách služeb, na zastávkách, v prostředcích hromadné dopravy, na letištích či dalších frekventovaných místech. Povinné jsou také ve zdravotnických zařízeních, kde se poskytuje ambulantní péče, nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. Platila i povinnost nosit respirátor v autech, pokud v nich nejedou členové jedné domácnosti. To už dnes neplatí, ale stále se musí respirátory nosit ve vozech taxislužby.
• Od 25. února se také respirátor či chirurgická rouška musely nosit ve všech prostorách staveb či venku, pokud byly rozestupy mezi lidmi menší než dva metry. Povinnost nosit ochranu nosu a úst oznámilo ministerstvo zdravotnictví 27. února, platit začala od března. Ochranné prostředky musel zaměstnancům podle mimořádného opatření ministerstva zajistit zaměstnavatel. Od pondělí 10. května už bylo nutné nosit ochranu dýchacích cest ve venkovních prostorách jen při setkání dvou a více osob vzdálených od sebe méně než dva metry, pokud nejde o členy jedné domácnosti.

Děkujeme, že jsme s námi sledovali dnešní zpravodajství z pandemie koronaviru. Zde je přehled nejdůležitějších událostí za neděli z Česka:

• V sobotu laboratoře prokázaly nemoc covid-19 u 132 lidí. Je to je prakticky stejně jako před týdnem, kdy přibylo 133 nakažených.
• Reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného zůstává čtvrtým dnem nepatrně nad hodnotou jedna.
• Incidenční číslo, které ukazuje týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100 000 obyvatel, je druhý den 13, předtím dlouho stagnovalo na hodnotě 12.
• Ani v nejrizikovějším scénáři vývoje epidemie covidu-19 se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na podzim nepočítá s uzavíráním služeb a obchodů.
• Přeočkovávání proti covidu-19 by mělo u lidí s vyšším rizikem při nákaze podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) začít v polovině září.
• Na ministerstvu zdravotnictví skončil interní audit zadaný kvůli přípravě protiepidemických opatření rušených soudy. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) výsledky má už k dispozici, zveřejnit je chce v září.

Česká vakcinologická společnost doporučuje podat třetí dávku vakcíny proti covidu jednak lidem, kteří mají sníženou imunitu a základní dávka očkování by pro ně nemusela být dostatečně účinná, a pak těm, u kterých hrozí po čase vyprchání imunity. V prvním případě jde o pacienty, kteří se léčí se zhoubným nádorem, lidi po transplantacích orgánů a kmenových buněk, bez sleziny, ale také například o ty, kteří mají pokročilou či neléčenou infekci virem HIV. Do této skupiny jsou zařazeni i pacienti, kteří se léčí vysokými dávkami kortikosteroidů, mají některé druhy biologické léčby či podstupují terapii potlačující imunitu.

Počet lidí, kteří jsou s koronavirem v nemocnicích, se ve všední dny tohoto týdne pohyboval kolem 65. O víkendu klesl na 57, podobně jako minulou sobotu. Před rokem ve stejnou dobu vyžadovalo nemocniční péči skoro třikrát víc pacientů s covidem.

Migrény jsou mnohdy popisovány jako problémy, které řeší hlavně ženy. I když se u nich vyskytují zhruba třikrát častěji, zasáhnout mohou také muže. Trpí jimi i Miroslav, který kvůli silným bolestem dokonce musel opustit své podnikání. V dobách, kdy mu bylo nejhůř, zažíval záchvaty migrén i 28 dní z měsíce. Pomohla mu až kompletní změna celého života a biologická léčba ve specializovaném centru. V jednom takovém pracuje neuroložka Ingrid Niedermayerová, podle které během pandemie migrén a bolestí hlavy přibylo. Lidé byli více ve stresu, nehýbali se a pracovali v nevhodném prostředí, což potíže významně zhoršilo. Více zde.