Summit o rozpočtu v Bruselu skončil fiaskem. Babiš zmínil zlobu i pozvání pro Merkelovou

Aktualizováno -
21. února 2020
20:47
Autor: ČTK - 
20. února 2020
19:05

Mimořádný summit Evropské unie věnovaný víceletému rozpočtu bloku dnes večer po dvou dnech skončil bez dohody. Oznámil to předseda Evropské rady Charles Michel. Zástupci 27 zemí navzdory úpravě návrhu nedokázali nalézt shodu na celkové výši rozpočtu pro období 2021-2027. Budou se proto k vyjednávání muset vrátit při další vrcholné schůzce. Na summitu byl i český premiér Andrej Babiš (ANO) a varoval, že státy mají výrazně rozdílné představy. Důvodem rozporů je především postoj čtyř zemí - Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska.

„Bohužel jsme zjistili, že nejsme schopni dosáhnout dohody a potřebujeme více času... Bylo to složité vyjednávání, zvláště po brexitu,“ prohlásil Michel, který s prezidenty a premiéry jednal s několikahodinovou přestávkou nepřetržitě od čtvrtečního odpoledne.

Výsledek summitu Evropské unie rozpočtu EU na další období, který skončil bez dohody, neohrozí českou ekonomiku ani firmy, uvedl premiér Andrej Babiš. Česko může totiž ještě čerpat peníze z unijních fondů v rámci stávajících období až do roku 2023.

Babiš uvedl už po čtvrtečním jednání: „Nemám pocit, že jsme blíže řešení. Pokud rada navrhne částku, na kterou nemá peníze, protože čistí plátci nechtějí akceptovat ten koeficient, tak samozřejmě máme zásadní problém.“

Šéf české vlády upozornil, že rozdíl mezi návrhem šéfa Evropské rady Charlese Michela a požadavky čistých plátců do rozpočtu EU činí 75 miliard eur (1,88 bilionu Kč). Spory byly i v otázce slev pro bohaté země, tzv. rabatů, či možného pozastavení financí pro státy nerespektující evropské hodnoty.

Lídři nechtějí ustoupit

Česká republika je podle Babiše flexibilní pokud jde o odvody země do rozpočtu EU. V případě požadavků na české příjmy z unijní pokladny ale Babiš ustoupit nehodlal. To však tvrdila před začátkem jednání velká část prezidentů a premiérů - nehodlají slevit ze svých požadavků.

Skupina států západní a severní Evropy požadovala snížení navrhovaného objemu rozpočtu právě s odkazem na letošní odchod Británie z EU. Ten způsobí příjmový propad přes deset miliard eur (čtvrt bilionu korun) ročně, což podle původně předložené varianty měly z větší části kompenzovat bohaté země.

Evropská komise odpoledne předložila účastníkům summitu upravený návrh, jenž měl vyjít vstříc požadavkům velké části států. Nová varianta však při krátkém večerním zasedání podporu nezískala.

Merkelovou pozval Babiš do Prahy

Na jednání v Bruselu nechyběla ani německé kancléřka Angela Merkelová. „V rámci českého předsednictví visegrádské čtyřky jsem pozval paní kancléřku Merkelovou do Prahy a ona pozvání přijala,“ řekl Babiš Právu.

Český premiér v pátek jednal i se šéfem Evropské rady Michelem. Ten dnes po dlouhých nočních jednáních o sedmiletém rozpočtu EU poračoval v bilaterálních rozhovorech s lídry členských zemí.

Noční maraton a nedobrý návrh

Michel vedl se zástupci členských zemí přes noc separátní jednání, která skončila až po šesté hodině ráno. Začátek druhého dne summitu proto v pátek odložil na večer, aby mohl ve schůzkách pokračovat.

Summit o EU: Premiér Andrej BabišSummit o EU: Premiér Andrej Babiš | Facebook Andreje Babiše

Michel původně dal najevo, že v případě potřeby je připraven summit protáhnout na několik dní. Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že současný Michelův návrh „opravdu není dobrý“ a že jeho země spolu s Rakouskem, Dánskem a Švédskem trvá na snížení celkového objemu rozpočtu o desítky miliard eur proti Michelovým představám. Ty počítají pro období 2021–2027 s celkovou částkou 1,094 bilionů eur (téměř 28 bilionů korun).

O škrtání však nechtěly slyšet státy zvláště východního a jižního křídla EU, které z rozpočtu více dostávají, než platí.

„Nebudeme souhlasit se změnou struktury rozpočtu a s jeho snížením,“ nechal se slyšet polský premiér Mateusz Morawiecki. Stejně jako další lídři zemí profitujících ze zemědělské a kohezní politiky odmítal jejich omezování ve prospěch nových priorit, jako jsou azylová politika, digitalizace či výzkum a vzdělávání.

Další spory byly i v otázce slev pro bohaté země, s nimiž bez konkrétní výše Michelův návrh počítá a na nichž Německo či Nizozemsko trvají.

Rabaty, na něž se mají složit ostatní státy, mají podle představ Berlína či Haagu kompenzovat fakt, že mezeru v unijním rozpočtu ve výši přes deset miliard eur ročně způsobenou britským odchodem budou zaplňovat z větší části peníze zmíněných bohatých zemí. Například italský premiér Giuseppe Conte před jednáním prohlásil, že slevy v budoucím rozpočtu jsou pro ně nepřijatelné.

Mimořádný summit EU: Německá kancléřka Angela Merkelová a lucemburský premiér Xavier Bettel (20. 2. 2020)Mimořádný summit EU: Německá kancléřka Angela Merkelová a lucemburský premiér Xavier Bettel (20. 2. 2020) | Reuters

I samotný začátek summitu se ve čtvrtek o téměř dvě hodiny zpozdil právě kvůli bilaterálním schůzkám.

Michel se sešel například s Merkelovou a také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, jejichž země mají jako největší unijní ekonomiky při rozpočtových rozhovorech značnou váhu. Merkelová podle fotografií také rozdala řadu polibků kolegům.

Michel spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou se rovněž sešel s vůdci kvarteta zemí požadujících snížení rozpočtu, které hodlá přesvědčit o změně postoje i prostřednictvím zmíněných rabatů. Šéfka unijní exekutivy Michelův návrh ocenila, neboť podle ní klade důraz na priority komise – boj s klimatickými změnami a digitalizaci.

Předseda parlamentu EU: Rozpočet není dost vysoký

Méně spokojenosti dal najevo předseda Evropského parlamentu David Sassoli, který s vůdci sedmadvacítky zemí promluvil bezprostředně před začátkem jejich jednání. „Výše rozpočtu, který je tu prezentován, je jednoduše nedostačující,“ řekl Sassoli, podle něhož by měly členské země přidat několik desítek miliard eur a najít nové vlastní zdroje na financování rozpočtu.

Summit EU o rozpočtu: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der LeyenováSummit EU o rozpočtu: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová | Reuters

Europoslanci, kteří tradičně požadují vyšší výdaje než členské státy, do vyjednávání o víceletém rámci však na rozdíl od ročních rozpočtů nemají možnost zasahovat. Musí s ním však vyslovit konečný souhlas a mohou tak jeho přijetí zablokovat, což podle Sassoliho není vyloučeno.

Unijní činitelé připomínají, že v minulosti byly k dohodě o dlouhodobém rozpočtu potřeba alespoň dva summity.

jezidedek ( 22. února 2020 11:13 )

muj špinavý klone udavači tvuj estebácký otec brzy tam bude Babiš nikdy socko!!

jezidedek ( 22. února 2020 10:55 )

junkiexi!! estebáka cobola máš doma tátu také to bylo uprutné hovado milicionář,pomocník VB udavač i vy ostatní zjistěte si kdo byli vaši rodiče 90% s vás nemá nárok kokoliv kritizovat!! jste rodilé špíny.

air_ ( 21. února 2020 23:00 )

Ten smích, kde ukazuje světu mandle, to jej naučila ženuška.

junkiexl ( 21. února 2020 22:23 )

A uz zase te rozcapena tlama. Vyprosuji si, abyste tohoto estebackeho cobola nazyvali “ cesky premier”.Nanejvys “ premier Ceska” nebo “ urputne hovado”. Dekuji za pozornost.

zdenek43 ( 21. února 2020 21:55 )

Anglani se nakaleli, ze jim byl s e b r a n .... britský rabat, tedy slevu, kterou pro Británii v roce 1984 vyjednala tehdejší premiérka Margaret Thatcherová.....
NEZ ABY SE V Z D A L I - Thatcherovská sleva přitom přesáhla 6 miliard eur, za rok 2013 dokonce za rok 2014 činily bezmála 7 miliard eur........
TAK Anglie " HODILA COPEM " a na celou EVROPSKOU UNII SE V Y K A L E L A . . . . . nehledejte vtom nic jineho - je a jen p r a ch y..............
Pro Velkou Britanii slevu vyjednala v roce 1984 tehdejší premiérka Thatcherová. Ostatní státy podlehly jejímu přesvědčení, že Británie by měla do rozpočtu posílat míň peněz, protože i méně peněz dostává na společnou zemědělskou politiku. To byla tehdy pravda, teď ale dostává VB 115 % evropského průměru.
Kvůli britské slevě přitom málem zkrachovala jednání o rozpočtu na léta 2007 až 2013. Nyní začíná Evropská komise i samotné členské státy tlačit!!!, aby se Británie své výhody v z d a l a a začala platit do unijního rozpočtu stejně jako ostatní.
Výrazným kritikem rabatu je i poradce kandidáta na francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho Alain Lamassoure. Pro týdeník European Voice se vyjádřil, že pokud EU chce, aby se Francouzi od roku 2013 vzdali části dotací pro své zemědělce, musejí se Britové vzdát rabatu.
...... Data za kalendářní rok, která lze lépe mezinárodně srovnávat, nabízí statistiky Evropské komise. Podle nich Velká Británie zaplatila do unijního rozpočtu v roce 2014 zhruba 14 miliard eur. Thatcherovská sleva přitom přesáhla 6 miliard eur. Stále jde ale jen o hrubé výdaje, proti nimž je třeba započítat dotace a granty, které Británie z unijního rozpočtu ve stejném období čerpala. Ty v roce 2014 činily bezmála 7 miliard eur. Zajímavostí je, že takřka polovina těchto plateb směřovala do zemědělství. A právě britské zemědělské organizace volají po setrvání země v Evropské unii.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud