Českem se masivně šíří svrab. Prymula o nejhorší situaci za 20 let: Nakazit vás může i mazlíček

Svrab způsobuje zákožka svrabová, což je velmi drobný parazit, který se dokáže zavrtat do jemné kůže. „Svrab se nenajde na místech, která jsou typická výrazným rohověním, jako jsou třeba paty," vysvětluje epidemiolog Roman Prymula. „Je to velmi zajímavé onemocnění a dá se poznat i téměř laicky. Zákožka si najde svoji cestu a jak se zavrtá, tak se projeví zánět kolem vstupu do její chodbičky, pak se vytvoří drobný proužek a pak opět výstup z chodbičky, to znamená, že na povrchu kůže vytváří malinké zarudlé činky," popsal jak můžeme na kůži rozeznat svrab.

Šíření svrabu je podle Romana Prymuly masivní a může postihnout i ty, kteří dodržují hygienu. „Může se šířit velmi intenzivně v různých dětských kolektivech, a dokonce i od domácích mazlíčků. Nakaženi bývají i divočáci," varuje Prymula. „Zákožka svrabová je citlivá, takže když ji zavřeme do nějakého igelitového pytle, tak po pár hodinách není schopná přežívat, řekněme pro jistotu 48-72 hodin,“ uvedl Prymula s tím, že dostupná léčba je v současné době kvalitní. Zároveň ale také zdůraznil, že je důležité vyléčit i mazlíčky, aby se předešlo opakované nákaze.

Svrab v Česku: Případů v zemi stále přibývá. Úřady registrují téměř 5 tisíc pacientů

Nová vakcína na covid

V Epicentru jsme hovořili i o současné situaci s narůstajícími případy covidu -19. „Máme nové vakcíny, které by nás měly chránit i proti novým mutacím viru," říká Prymula o vakcíně, která byla nově zaregistrována 1. září tohoto roku. „Minimálně každý, kdo je v riziku, či seniorové, by měli mít alespoň jednu dávku této nové vakcíny," doporučuje zkušený epidemiolog.  Starší vakcíny už podle jeho slov nemají dostatečnou účinnost proti novým variantám.

„Covid může mít stále závažný průběh, a i přes letní období vidíme lidi s obtížnými symptomy," varoval Roman Prymula. „Vidíme řadu osob, které se nakazily třeba i v letním období, a byť  je ten covid nezahubil, tak přesto ten průběh úplně jednoduchý nebyl a říkají, že třeba 67 dnů měly úporné teploty, bolesti hlavy, nemohly v podstatě nic jiného dělat, takže to onemocnění zas úplně benigní není,“ popsal epidemiolog a připomněl i následky tzv. dlouhého covidu.