Landovský o válce: Moskva otevřeně lže, jsou to zvěrstva! V Česku jsme v bezpečí
Na ukrajinská města dopadají další ruské bomby a počty obětí, a to včetně dětských, narůstají každým dnem. V noci z neděle na pondělí Rusové útočili na Kyjev i město Sumy. Jejich bomby zasáhly obchodní centrum a chemičku, kde zapříčinily obří únik čpavku. Ukrajinská tajná služba dostala informaci o tom, že do Charkova míří ruské jednotky s cílem obsadit ho a zmasakrovat obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Zelenskyj volá mimo jiné po bezletové zóně nad Ukrajinou. Proč ji NATO nezavede? Je opatrná reakce Aliance na místě a jak nás spojenci v případě zhoršení bezpečnostní situace ochrání? Nejen o tom hovořil v pondělním Epicentrum český velvyslancem při NATO Jakub Landovský.
„Moskva otevřeně lže. Všichni víme, jak válka vypadá. Je to absolutní zvěrstvo a porušení všech pravidel a porušení mezinárodních smluv. Všechny meze jsou překročeny,“ řekl na úvod velvyslanec Landovský.
Podle něj bychom nyní měli myslet na dvě věci. A tedy jak pomoci Ukrajincům a jak našim občanům zajistit bezpečí. Zatím se ale Češi nemusí obávat. „Jednoznačně jsme v bezpečí. A to proto, že funguje NATO zajišťující vojenské bezpečí a ekonomické bezpečí nám zajišťuje EU,“ zdůraznil velvyslanec.
Bezletová zóna otevřeným vstupem do války
Západ podle části veřejnosti ale stále nedělá dost, respektive NATO. Jak ale připomíná velvyslanec, aliance je obranného charakteru. A i zavedení bezletové zóny, po které volá Ukrajina, by mohlo vyvolat nechtěnou reakci. „Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul.
„V Evropě se organizuje proválečný tábor. Sledujeme, že ti v Evropě, kdo nechtějí mír, začali jednat,“ prohlásil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó a obvinil evropské lídry scházející se v Paříži, že chtějí zabránit dohodě o konci války na Ukrajině. Naopak přivítal jednání mezi Spojenými státy a Ruskem.
Ve vztahu k USA je Evropa v bodu obratu, řekl francouzský expremiér Manuel Valls. „To nás nutí více než kdykoli jindy podpořit naši obranu Ukrajiny a zvýšit výdaje na obranu,“ prohlásil o současné situaci, kdy Evropané nedostali pozvánku k jednáním mezi USA a Ruskem.
Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo s nasazením 147 dronů, informovalo letectvo napadené země. Protivzdušná obrana jich 83 sestřelila a dalších 59 se zřítilo, aniž způsobilo škodu. Ukrajinské letectvo uvedlo, že v důsledku ruského útoku vznikly škody v Charkovské, Kyjevské, Poltavské a Záporožské oblasti. Bližší informace k nim nezveřejnilo.
V Kyjevě utrpěl zranění 22letý muž. V několika čtvrtích jsou poničené obytné domy, jinde vznikl požár v průmyslovém podniku nebo v areálu skladiště, uvedl šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.
Šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu napsal, že „při nepřátelském teroru“ nejvíce utrpělo město Marhanec. Zranění jsou čtyři lidé ve věku od 22 do 64 let. Škody jsou na osmi větších obytných domech a několika rodinných domcích, dále pak na různých komerčních objektech nebo na elektrickém vedení.
Na dotaz, kde jsou tedy naše hranice – pomyslná červená linie – Landovský uvedl, že se nyní hovoří o hranici v podobě využití chemických zbraní. „To je posunutí konfliktu na jinou úroveň a Rusko by za to enormně zaplatilo,“ dodal.
Konflikt je podle velvyslance jak vystřižený z 18. nebo 19. století. Zdůraznil také, že Rusko je jasným agresorem. A proč by se Češi neměli bát utrhnout i ze svého pohodlí? A byla Fialova cesta do Kyjeva chybou? To se dozvíte již nyní v záznamu rozhovoru.
B-moll je název stupnice. V souvislosti s Čajkovským jde o jeho nádherný klavírní koncert, což nemá souvislost s těmi Střevíčky.