Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

„Vláda do jedné kapsy dává, z druhé o to víc vezme.“ Horská o daních i salámové podpoře

Video se připravuje ...
Autor: Markéta Volfová - 
6. ledna 2021
05:40

Nejvyšší snížení daní v novodobé historii. Takto propagovala těsně před koncem roku schválený daňový balíček ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jak dlouho nám ale dobrý pocit ze zvýšených přjmů vyrží? Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské to brzy pocítíme třeba při běžném nákupu nebo placení účtů za elektřinu. Zrušení superhrubé mzdy během krize bere jako čistě předvolební tah a podpory napříč sektory vláda lépe naslibovala, než ve skutečnosti provedla, řekla v Epicentru Blesku.

„Tohle snížení daní jde na dluh, a ten dluh nebude zadarmo. Každý rok budeme platit desítky miliard navíc,“ vysvětluje ekonomka s tím, že se to odrazí na našich výdajích. Ať už na dani z přidané hodnoty, či na spotřební dani. „Budeme například platit za méně ekologické spalování uhlí, připlatíme si za elektřinu. Vláda nám do jedné kapsy nyní dává, ale z té druhé nám v budoucnu bude o to více brát.“ dodává.

Za největší slabinu daňového balíčku Horská považuje to, že vůbec necílí na příjmově nejslabší skupiny. Přitom právě ty svůj zvýšený příjem s největší pravděpodobností do poslední koruny spotřebují. Lidé s vyššími platy vzhledem k situaci spíš přistoupí ke spoření, a ti vysokopříjmoví k investicím - ovšem v zahraničí, nebo do nemovitostí: „A tím se ještě více nafoukne problém jejich vysokých cen.“

Video  „Vláda nám do jedné kapsy dává, z druhé o to víc vezme.“ Horská o daních i salámové metodě podpory  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Nedokončené dálnice a zamrzlé hrubé mzdy

Premiér Andrej Babiš (ANO) se podle Horské mnohdy zcela nesmyslně opírá o explicitní podíl státního dluhu na HDP, který by se letos měl vyšplhat na čtyřicet procent: „Ten je skutečně nízký. Ale my tu máme dluh skrytý. Ten vidíme na ulicích, ve školství, v nemocnicích, na dálnicích, na železnicích. Jde o velký dluh republiky vůči občanům. Kromě toho nás čeká důchodová reforma. Kde na to budeme brát? Zapláčeme nad hrobem, až zjistíme, že se nám ta daňová reforma sakra nevyplatila.“

Konkrétně dlouho diskutované zrušení superhrubé mzdy měla vláda ve svém programovém prohlášení a podle nyní už bývalé členky Výboru pro rozpočtové prognózy na jeho uskutečnění měla dost času před propuknutím koronakrize. Jak říká, nyní se hodí akorát jako předvolební tah, který přišel vhod i firmám: „Ty napjatě čekaly, jestli na něj skutečně dojde. A nyní tak trochu spoléhají na to, že se zaměstnanci nechají uchlácholit navýšením čistých příjmů, aniž by museli zvedat hrubé mzdy.“ O něco lépe vidí Horská situaci v průmyslu: „Ten poměrně šlape a platy se v něm opatrně zvedají.“ 

Kdo hodně křičel, dočkal se pomoci

Spoléhat se na stát hodnotí ekonomka jako největší chybu covidového roku 2020: „Je to salámová metoda. Musíte oslovovat různá ministerstva, vyplnit spoustu formulářů. Není nic koncepčního. Máme covid nájemné, sport, kultura... Pes aby se v tom vyznal. Vždycky když někdo hodně křičel, byl hlasitý, dočkal se nějaké pomoci,“ poopisuje fungování kompenzačních programů.

Některé z nich ale oceňuje. I když dodává, že ve slibech byla vláda na jaře mnohem výkonnější: „Co bych ocenila, funguje program antivirus. Antivirus C, kde byly sníženy odvody sociálního a zdravotního pojištění, byl nejlepší program, který vláda přijala. I ten má ale minusy, protože zanechává zaměstnance v naději, že jejich pracovní místo přežije covidovou krizi, i když to nikdo z nás neví.“ Pro řadu pracovníků obzvlášť ze služeb příchází podle Horské čas na rekvalifikaci a hledání nového zaměstnání. 

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa