22°C
Na hlavním nádraží je cítit nezaměnitelný smrad na rozhraní mezi Vrchlického sady a vstupem do haly. Pochází z kanálu a může za něj kombinace dvou faktorů.
„Stoka před hlavním nádražím má minimální sklon. A zápach tam je způsobený hlavně provozem stánků s občerstvením, které nedodržují kanalizační řád a nepovoleně vypouštějí mastné odpady do kanalizace,“ řekl v pořadu Selfie z Prahy mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.
Kanály ale páchnou na více místech, nejen u hlavního nádraží. Před restauracemi to tedy bývá proto, že do odpadu vypouštějí tuky. Jinde z důvodu, že lidé házejí do kanálu věci, které brání volnému průchodu splašků. A pak samozřejmě kanály smrdí před deštěm.
Praha odporně smrdí! Zbořili lanovku na Petřín. A psi mají své pisoáry. Matěj Smlsal, Matěj Šrám, David Vaníček
„Kanalizace se dnes nejčastěji čistí vysokotlakými proplachovacími soupravami. To je automobilová cisterna vybavená čerpadlem, které pod vysokým tlakem přivádí vodu do speciální trysky. Reaktivní silou se tryska s hadicí pohybuje kanalizací a při zpětném pohybu dojde k posunu materiálu usazeného v kanalizaci do revizních šachet. Z revizních šachet se materiál následně vytěží,“ uvedl mluvčí Mrázek.
K čistění kanalizace se stále častěji používá přefiltrovaná voda nasátá přímo z kanalizace, čímž šetří pitnou vodu.
Na Můstku to smrdí od roku 1978
Typický je také zápach ve vestibulu metra A na Můstku. Konkrétně u výstupu směrem do ulic 28. října a Na Můstku. „Trvá už od zahájení provozu ve stanici v roce 1978,“ uvedla mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková.
Podnik se zatím dobral ke dvěma teoriím, co smrad způsobuje. Žádnou se ale zatím nepodařilo ověřit hmatatelným důkazem.
První možností je čpavek. „Při výstavbě metra se v okolí stavby objevily tekuté písky, které bylo z technologických důvodů stavby nutno zpevnit zavedením sítě trubek se zmrazeným čpavkem. Přitom došlo k úniku části chladiva mimo trubky a okolní hornina je čpavkem nasycena,“ sdělila Řehková.
A pak je tu ještě druhá varianta, že kdesi hluboko prasklo kanalizační potrubí. „A velmi malá část obsahu kanalizace se přes mnoho geologických vrstev dostává až do blízkosti ostění, které však není ve vzduchotěsném provedení,“ dodala Řehková.
19 pomočených míst čistí denně
Na řadě míst v Praze je cítit moč. Speciálně těmto prostorám věnují Pražské služby mimořádnou péči. Na 19 míst, především v centru města, vyráží denně multikára s kropící nástavbou.
Splachuje je roztokem z rostlinných výtažků a čisticích prostředků. „Místa poté voní například levandulovým extraktem,“ uvedl mluvčí Pražských služeb Radim Mana.
Mezi denně čištěná místa patří podchod pod magistrálou ke Státní opeře, Týnská ulička nebo průchod z Hybernské na náměstí Republiky.
„V zimním období je čištění prováděno pouze za příznivých klimatických podmínek, tedy při teplotách vozovky a vzduchu nad tři stupně,“ dodala mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková.
Městem se ale linou i další smrady. Například na nábřeží na Smíchově některým vadí odér z nedalekého pivovaru, na rohu Dlouhé a Revoluční v Praze 1 bývají cítit koně a u spalovny v Malešicích pro změnu odpadky.
