Slib o zjednodušení voleb vládě nevyšel. Co chtějí upravit strany po sněmovních volbách?

Česká republika je v Evropě raritou. Volby má rozložené do dvou dnů. Češi mohou volit vždy v pátek a sobotu. Už nějaký čas se mluví o tom, že by se měl systém změnit tak, aby byly volební místnosti otevřené jen v jeden den. Dohady se ale vedou mimo jiné o tom, který by byl ten nejvhodnější. Říjnové volby nicméně budou stále podle starých pravidel. Nové poslance vybereme opět v pátek a sobotu, konkrétně 8. a 9. října.

Menšinová vláda ANO a ČSSD, která vznikla po volbách v roce 2017, má změnu volebních pravidel ve svém programovém prohlášení. „Zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám (včetně zavedení korespondenční volby, zrušení místní příslušnosti pro vydávání voličských průkazů). Prosadíme zefektivnění volby do Senátu zavedením jednokolového systému,“ píše se v oficiálním vládním dokumentu.

Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), pod jehož resort volební legislativa spadá, sice návrh změn připravil, ale tím to skončilo.

Změny, které Hamáček navrhoval:

• Pouze jeden hlasovací den, a to vždy pátek od 07:00 do 22:00
• Možnost odevzdat hlas v předstihu, v pondělí nebo ve středu volebního týdne na obecním úřadu během určených dvou hodin do speciální urny ve dvou obálkách stejně jako u korespondenční volby.
• Zavedení korespondenční volby ze zahraničí pro volby do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu a volby prezidenta.
• Návrh počítá také se zrušením povinnosti doručování hlasovacích lístků všem voličům do domácností. Doručován má být pouze přehled stran bez obálky.
• Elektronizace volebního procesu zahrne zřízení informačního systému správy voleb obsahující seznam voličů, registr kandidátních listin, registr okrskových volebních komisí a nástroj pro sestavování elektronických petic. O vydání voličského průkazu má být možné zažádat na portálu občana, písemně nebo osobně u kteréhokoli obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu a určit si úřad, kde si žadatel průkaz vyzvedne nebo který ho žadateli zašle. 

Část změn měla platit od července 2020, tedy už při loňských krajských volbách. Další změny měly přicházet do praxe pak postupně v letech 2022 a 2023. Projednání na vládě ale zbrzdily jiné priority. „Bylo kvůli pandemii covid-19 zrušeno,“ řekl stroze loni v létě Blesk Zprávám Adam Rözler z ministerstva vnitra.

Česko bude i dál raritou Evropy. Volby v jeden den se odsouvají, zbrzdil je koronavirus

Jednodenní hlasování, korespondenční volby i hlasování v předstihu tak čeká na další vládu. Pokud si je tedy bude chtít vzít za své.

Ani v programech jednotlivých stran, či hnutí a koalic není ale jednotný postoj na případné zavedení změn ve volebních zákonech.

Co nejvíc věcí přiblížit realitě a potřebám 21. století. To vše skrývá současná politická reprezentace, ať vládní či opoziční pod pojem digitalizace. Tedy umět komunikovat s úřady co nejvíce pomocí digitálních technologií – přes internet. Voleb by se to ale podle současné končící vládní koalice týkat nemělo.

„Co se týče hlasování po internetu, není v současnosti zvažováno. S hlasováním online jsou totiž spojena vážná bezpečnostní rizika. Elektronické hlasování nemůže být reakcí ani na situaci současné pandemie, protože vždy bude s ohledem na některé voličské skupiny nezbytné zachovat možnost hlasování ve volební místnosti,“ dodal v loňském roce pro Blesk Zprávy Adam Rözler z resortu vnitra.  

Koalice Pirátů a Starostů by ale chtěla tuhle myšlenku oživit. Odvolává se přitom na Estonsko, které umožňuje lidem volit přes internet od roku 2007. „V současnosti dostupné informační technologie umožňují bezpečné konání řádných voleb po internetu. Je tedy zapotřebí hledat možnosti zavedení internetového hlasování i v České republice. Jeho cílem je zpřístupnění voleb všem občanům odkudkoliv a z jakéhokoliv zařízení a v konečném důsledku zvýšení volební účasti a modernizace voleb jako takových,“ slibuje koalice ve svém volebním programu v kapitole Snadná volební účast.

Hlasování přes internet mají ale Piráti a Starostové zakotvené v předvolebních slibech jako jediná parlamentní síla. Na jeho prosazení si vyhrazují čtyři roky.

Stejně jako Hamáčkův návrh pak chtějí Piráti se Starosty také prosadit korespondenční hlasování ze zahraničí. „Již 19 členských států EU v nějaké formě umožňuje korespondenční hlasování,“ přidali zástupci koalice další z argumentů.

Hlasování by podle Pirátů i Starostů mělo být navíc jednodenní, s možností odevzdání přednostního hlasu a vyřídit si voličský průkaz kdekoliv, tedy ne jen v místě svého trvalého bydliště.

S koalicí PirStan se shodne kolice SPOLU složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v potřebě zavést alespoň korespondenční hlasování. „Prosadíme možnost korespondenční volby ze zahraničí pro sněmovní, prezidentské a evropské volby,“ slibuje koalice SPOLU ve svém volebním programu na straně 51.

Lepší pravidla, která budou odrážet vůli voličů, chce koalice zavést také v případě komunálních voleb. „Nikoli však formou přímé volby starostů,“ píše koalice bez dalších podrobností v programu před sněmovními volbami pro rok 2021.

Vládní sociální demokracie ve volebním programu zmínku o změně volebních pravidel nemá. Stejně tak není ani mezi prioritami KSČM. Hnutí ANO zatím svůj volební program nezveřejnilo, premiér Andrej Babiš (ANO) ho avizuje až na září.