To byl šrapnel… Ústavní soud ve středu hodil vidle do volebního zákona a vypukly zuřivé boje o politickou budoucnost. K urnám máme zamířit už zkraje října, jenže kvůli verdiktu soudu není vůbec jasné, jak bude letošní sněmovní klání probíhat. A hlavně - jak budou přerozdělována poslanecká křesla. Parlament teď čeká zákonodárný sprint, aby se vše stihlo. Podívejte se na přehled změn, ale i na reakce politických špiček na rozhodnutí Ústavního soudu.
Jak v říjnu vybereme poslance? Parlament čeká kvůli změnám sprint. A Babiš soptil
1.Co škrtli a jak odvolíme?
Soudci ve středu prakticky zrušili používání tzv. d´Hondtovy metody pro přerozdělování poslaneckých mandátů. Ta sama o sobě není nespravedlivá, problém byl v jejím užití. „Kombinace d´Hondtova volebního dělitele s nestejně velkými 14 kraji výrazně zasahuje do rovnosti volebních hlasů,“ vysvětlil včera rozhodnutí předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (77). Co to znamená? V překladu to, že zvýhodněny byly velké strany před těmi malými.
Velkých změn také doznají pravidla pro koalice. Ty dosud musely získat 10, 15 nebo 20 procent (záleželo na počtu stran v uskupení), aby se vůbec dostaly do Sněmovny. Nově jim ale bude stačit jen 5 procent, tedy stejně jako stranám, které kandidují samostatně. Zůstalo ale rozdělení volebních obvodů podle krajů.
Video Volby 2021: ODS, TOP 09 a KDU-ČSL půjdou do voleb v koaliciVideo se připravuje ...Změny pro voliče?
Jak přesně se změny dotknou voličů, není zatím podle politologa Josefa Mlejnka jasné, musí se počkat na návrhy zákonodárců. „Pro voliče to v zásadě znamená, že se systém zpoměrní. Když strana získá 6 až 7 procent hlasů, tak bude mít 6 až 7 procent mandátů a nebude nijak penalizována,“ řekl Blesku s tím, že přesně to se stalo při posledních sněmovních volbách.
„TOP 09 a STAN překonaly těsně 5% klauzuli pro vstup do dolní komory, ale mají daleko méně než 5 % mandátů,“ uvedl příklad politolog. Jednou z nejčastějších variant, která včera zaznívala, byla ta, že by Česko bylo jediným volebním obvodem a každá strana by měla jedinou velkou kandidátku například o 200 jménech.
Žádný odklad
Nález soudu se bude vztahovat i na letošní volby, které se konají 8. a 9. října. V opačném případě by se to prý mohlo ohrozit legitimitu nové Sněmovny. Vůli jednat se všemi včera projevil jak ministr vnitra Jan Hamáček (42, ČSSD) i šéf Senátu Miloš Vystrčil (60, ODS). A zatímco místopředseda kabinetu chce jednat s předsedy politických stran, v Senátu jsou toho názoru, že vše by se napřed mělo vyřešit na úrovni obou komor Parlamentu. A vzhledem k volební kampani by podle Vystrčila bylo ideální, kdyby byla novela zákona ve sbírce do konce května. To by ale znamenalo, že politici musí najít schodu nejpozději do dubna. Jako klíčové a poslední datum se nyní jeví 3. srpen, kdy musí strany a hnutí uzavřít a odevzdat kandidátky.
2.Tvůrce Zeman vyslovil obavu
Vyškrtnutí některých paragrafů z volebního zákona neprošlo Ústavním soudem jednohlasně. Z patnácti členů byli proti čtyři. A to soudci Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek.
„Je snad nesporné, že »zbourání« volebního systému osm měsíců před volbami vyvolá velké politické pnutí a nejistotu, zda se do nadcházejících voleb podaří přijmout novou zákonnou úpravu, což může – při neúspěšném výsledku zákonodárného procesu – podlomit důvěru občanů ve fungování demokratického systému,“ uvedli.
Zeman: Destabilizace ze strany ÚS
Současná podoba volebního zákona je někdy nazývána jako pozůstatek opoziční smlouvy. Za tou stáli exprezident Václav Klaus (79) a současná hlava státu Miloš Zeman (76). Oba se také k dění v Brně vyjádřili.
Současný prezident varoval Ústavní soud ještě před tím, než byl znám verdikt, že jeho rozhodnutí by mohlo vést k destabilizaci země. Zeman také uvedl, že parlamentní strany budou muset nalézt politickou dohodu a obává se, co by se jinak stalo. „V případě, kdy nedojde mezi oběma komorami Parlamentu k dohodě například na uspořádání volebních krajů, nastává okamžik ústavní krize, pro kterou nemá ústava nastavené způsoby řešení,“ uvedl.
Video Babiše bych volil jako svého nástupce, řekl ZemanVideo se připravuje ...To Klaus byl ve svém vyjádření ostřejší. „Bez ohledu na již vypsaný termín parlamentních voleb a běžící volební kampaň provedl podstatný zásah do volebního zákona, a tím do české politiky. K této destabilizaci se Ústavní soud navíc uchýlil v situaci ekonomické a zdravotní krize,“ sdělil.
3.Babiš zuřil a pobouřil opozici
Rozhodnutí Ústavního soudu pořádně rozčílilo premiéra Andreje Babiše (66, ANO). Podle něj se jedná o snahu ovlivnit politickou situaci v zemi a otřásá to důvěrou lidí v ústavní systém. Navíc podle předsedy vlády není předseda soudu Pavel Rychetský nestranný a snaží se prý ovlivňovat výsledky voleb.
„Načasování je jasný důkaz, že jde o účelové politické rozhodnutí. Ústavní soud způsobí to, že další vlády budou neakceschopné, Sněmovna nefunkční, bude téměř nemožné udělat vládní většinu,“ uvedl Babiš s tím, že on byl na rozdíl od Rychetského zvolen ve volbách.
Video Babišův útok na Ústavní soud: Ztratil všechny zábranyVideo se připravuje ...„Opakovaně mluví o tom, že některé strany by ve Sněmovně neměly být, snaží se ze své pozice ovlivňovat aktivně výsledky voleb,“ řekl na adresu předsedy Ústavního soudu premiér. A vyzval Rychetského, aby se vyjádřil k tomu, zda bude kandidátem Starostů na příštího prezidenta. Proti jeho slovům se ale Rychetský ohradil. Soud se podle něj prý nesnaží ovlivnit politickou situaci, ale chrání ústavu a princip rovnosti ve volbách. Šéf Ústavního soudu také vyvrátil Babišova slova, že by se hodlal ucházet o funkci hlavy státu.
Co na to politické strany:
ANO: Jasná snaha odstranit Babiše
Že dosavadní volební systém nebyl spravedlivý, včera řekl premiér Andrej Babiš. „Nebyl spravedlivý, ale byl tady dvacet let. A někdo ho teď účelově mění,“ čílil se včera premiér s tím, že teď ho někdo účelově mění. Ten si také myslí, že je tady jasný způsob, jak ho odstranit z politiky. Jak si ale ANO představuje dohodu na novém systému, neodpověděl. „Musíme si na to nejdřív udělat analýzu,“ odvětil.
ČSSD: Musíme to stihnout změnit
Rozhodnutí soudu budou podle šéfa ČSSD a ministra vnitra Jana Hamáčka (42) řešit všechny sněmovní strany začátkem příštího týdne. Jeho ministerstvo už prý má připravené nějaké návrhy. „My musíme najít shodu. Nebude to úplně jednoduché. Není čas ztrácet čas a musíme na tom začít pracovat,“ uvedl pro Blesk s tím, že jemu jako předsedovi sociální demokracie by nevadila varianta řešení, že by Česko bylo jeden volební obvod.
TOP 09: Soud vytvořil velkou nejistotu
Rozhodnutí soudu vítá i další menší strana, TOP 09. „Na druhou stranu soud měl na rozhodnutí tři roky, ale rozhodl velmi blízko letošním volbám, čímž vytvořil velkou nejistotu, pro změnu zákona je nutný souhlas Sněmovny i Senátu a jednání nebude jednoduché,“ sdělila Blesku Markéta Pekarová Adamová (36) s tím, že jsou připraveni okamžitě vést debatu nad změnou zákona a najít shodu. Nejjednodušším řešením by podle ní bylo, kdyby byla zavedena celorepubliková kandidátka.
STAN: Soud nám dal za pravdu
Starostové a nezávislí rozhodnutí soudu vítají. Hlavně proto, že se jednalo právě proto, že se jednalo právě o podnět hnutí STAN. „Teď je šance, byť v krátké lhůtě, napravit relikt dělby tzv. opoziční smlouvy mezi Klausem a Zemanem a nastavit práh pro volby co Sněmovny i pro koalice spravedlivě. A hlavně narovnat přepočet hlasů na mandáty tak, aby váha hlasů všech voličů byla stejná - bez ohledu na to, v jak lidnatém kraji volí,“ uvedl pro Blesk šéf hnutí Vít Rakušan (42).
KDU-ČSL: Povede to k narovnání prostředí
Strany s výsledkem pod deseti procenty nebudou diskriminovány, doufá šéf lidovců Marian Jurečka (39). Podle něj je škoda, že soud projednával věc více než 3 roky. „Je důležité, že konečně se podaří toto neférové fungování volebního zákona změnit. Vrátit se k čistě poměrnému systému, jehož princip zde v minulosti před opoziční smlouvou byl, se zachováním současných volebních krajů“ řekl Blesku Jurečka.
Piráti: Myslíme si to dlouhodobě
Rozhodnutí Ústavního soudu podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše (40) potvrdilo dlouhodobý stranický názor, že hlasy voličů musí mít stejnou váhu. Je ale prý nepříjemné, že soud rozhodl zrovna na začátku volební kampaně. „Jsme připraveni společně se Starosty jednat tak, abychom mohli rychle doplnit volební zákon a volby se mohly řádně konat.“ Uvedl pro Blesk. Piráti by si představovali, aby se hlasy přepočítávaly na celostátní úrovni principem skutečné rovnosti hlasů.
ODS: Co nejdříve najít řešení
Podle opoziční ODS je nutné v co nejkratším čase najít řešení, podle něhož proběhnou říjnové volby. „Budeme se snažit být co nejvíce konstruktivní a dosáhnout dohody napříč politickým spektrem i oběma komorami tak, aby nedošlo k další destabilizaci politického systému,“ řekl Blesku šéf modrých Petr Fiala (56) s tím, že variant je zatím na stole dost.
Za pozitivní bere rozhodnutí soudu ústavní expert Jan Kudrna. „Bylo dávno zřejmé, že stávající volební zákon enormně poškozuje malé strany v některých krajích, ale na druhou stranu se nestačím divit, že ta věc nebyla rozhodnutá přinejmenším před rokem. Teď je nepřijatelná situace, protože bez úpravy zákona nelze dělat volby,“ upozornil pro Blesk.
Podle něj bude velmi obtížné najít shodu, ale politici se budou muset domluvit. Za ideální formu by uvítal to, kdyby se 14 volebních krajů změnilo na 8 celků, podobně jako tomu bylo před rokem 2000. „V průměru měly skoro stejný počet obyvatel. Na jeden kraj připadalo asi 25 mandátů a to už je záruka poměrnosti. Tyhle kraje už vyvanuly a používají se třeba pro organizaci soudnictví,“ popsal jednu z možností Kudrna
Vydrží předvolební koalice?
Menší strany mohou slavit úspěch, že volby pro ně budou spravedlivější. Jenže většina už se jich sešikovala do koalic. Přesto ale z paktu Pirátů a Starostů i koalice SPOLU (ODS, lidovci a TOP 09) zaznívá, že jejich uskupení zůstávají. „Koalice SPOLU nevznikla proti něčemu, ale pro něco. Rozhodnutí soudu její soudržnost neohrozí,“ napsal Blesku šéf ODS Petr Fiala s dovětkem, že koalice už má rozpracované programové priority.
A to, že by se aliance rozpadla, odmítli i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a šéf lidovců Marian Jurečka. Stejně hovoří í lídři druhé koalice. „My chceme vyhrát volby a dát naší zemi a lidem v ní naději, na tom volební systém nic nezmění. Tomu projektu věříme,“ napsal Blesku šéf STAN Vít Rakušan. A že se na spolupráci nic nemění, potvrdil i jeho kolega z Pirátů Ivan Bartoš.
Rozhodnutí ÚS: co očekávat od soudců, kteří studovali bolševické právo a byli v KSČ a možná i zapsaní jinde. Nebo snad soudce mohl nebýt členem KSČ nebo v komunistické straně lidové nebo socialistické? Jejich potomci, pokud chtěli být také právníci, neměli přijetím na studia problém, poněvadž obecně kriteria ke studiím byla: 1. politická příslušnost rodičů, 2. třídní původ rodičů, proto se nadále chovají jako elita. Někdy v devadesátých letech jsem slýchával, že např. nás činnost STB ještě potká.