Prezidentem republiky se zvolený kandidát stane až ve chvíli platného složení ústavou předepsaného slibu do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou parlamentních komor. To je rozdíl od senátorů a poslanců, kterým mandát vzniká již zvolením.

Ano. Pokud by nastávající prezident nesložil předepsaný slib, nebo ho složil s výhradou, nemohl by se funkce ujmout a pohlíželo by se na něho jako na nezvoleného. O opakování může rozhodnout Nejvyšší správní soud přijetím návrhu neplatnosti uskutečněné volby. Ten musí být podán do 7 dnů od vyhlášení výsledků.

Prezidentská inaugurace se koná u příležitosti společné schůze Senátu a Sněmovny. Tradičně probíhá ve Vladislavském sále. Nový prezident v jejím průběhu přednese svůj první projev ve funkci. Inaugurační program dále většinou zahrnuje vojenskou přehlídku, uctění památky sv. Václava v katedrále sv. Víta či položení květin k soše T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí nebo na jeho hrob v Lánech. Mandát Miloše Zemana skončí 8. března 2023. Protože inaugurace nové hlavy státu se koná vždy bezprostředně po uplynutí funkčního období předchůdce, dá se předpokládat, že tentokrát bude o den později – tj. ve čtvrtek 9. března 2023.

Prezidenta nelze po dobu výkonu funkce stíhat za trestný čin, ani za jiné skutky. Imunitu získává složením slibu. Spáchal-li trestný čin před složením slibu, je možné ho stíhat po skončení mandátu.

Budoucího prezidenta čeká celá řada úkolů a času nebude mít nazbyt. Překlenovací období do začátku mandátu je necelých 6 týdnů. Během této doby se musí připravit inaugurace a vybudovat zázemí pro nový hradní tým. Nastávající hlava státu se bude také muset vzdát všech funkcí, které nejsou s postavením prezidenta slučitelné (např. poslanecký mandát). Dále bude třeba určit, kde na Pražském hradě bude mít prezident pracovnu. (Např. Miloš Zeman ji ponechal na stejném místě, kde ji měl Václav Klaus). Vítěz českých prezidentských voleb nemá žádné specifické označení. Od chvíle zvolení se mu říká pane prezidente.

Zajištění ochrany prezidenta republiky, jeho manželky, případně dalších členů rodiny spadá do gesce Útvaru ochrany prezidenta republiky. Jeho vedení se snažilo monitorovat činnost kandidátů již během poslední fáze kampaně. Osobní ochranu tak nově zvolený prezident dostává prakticky ihned po vyhlášení výsledků. Budoucí hlava státu dostává k dispozici i policejní vůz. Za chráněnou osobu se pokládá také prezidentova manželka, i když její tým je menší. Poskytnutí ochrany dalším členům rodiny je věcí vyhodnocení bezpečnostní situace.

Ne. Vlajku prezidenta republiky může užívat jen po dobu mandátu. To se týká i tradičních fanfár z opery Libuše či užívání Pražského hradu a zámku v Lánech. Složením slibu se stane rovněž nositelem Řádu bílého lva, Řádu Tomáše Garrigua Masaryka a držitelem klíče od korunní komory.

Ohledně portrétních fotografií nastupujících prezidentů neexistují závazná pravidla. Bývá zvykem, že k uveřejnění dochází v řádu týdnů po inauguraci. Nejdříve je třeba rozhodnout, kdo portrét pořídí. V minulosti to bývala většinou ČTK, tuto tradici porušil až Miloš Zeman. Vyvěšování portrétů ve školách či v úředních budovách je historická zvyklost, ale ne povinnost. Specifická je česká praxe prezidentských známek. Doposud každý z prezidentů se po zvolení dočkal »své« známky. Na přípravě jejího návrhu se dříve podíleli významní umělci. Podle portrétu se vytvořily rytiny, ze kterých se tisklo hlubotiskovou ocelorytinou. Návrh schvaluje sám nový prezident. Známky mají prioritu a vycházejí v řádu dnů po inauguraci.

Termín první dáma je v některých zemích užíván ve vztahu k manželce hlavy státu. Vyjadřuje její tradičně chápané společenské postavení »první mezi ženami«, kterou je coby choť »prvního občana«. Na rozdíl třeba od USA není první dáma v České republice formálně definovanou pozicí. Manželky prezidentů se proto mohou svou veřejnou činností zasazovat o témata dle svého zájmu. Prezidentovu choť oslovujeme občansky »paní XY«, nebo jejím akademickým titulem, užívá-li ho. Role první dámy se manželka prezidenta ujímá jeho inaugurací.

Jak to bude mít s bydlením? Pražský hrad je sídlem hlavy českého státu od poloviny 9. století, kdy se zde usadil kníže Bořivoj. Jeho příkladu následovali téměř všichni panovníci a prezidenti. Přerušit tuto dlouhou řadu by bylo gestem neúcty k historii i nevděku k odkazu předchůdců. Otázka bydlení prezidentského páru (či celé »první rodiny«) bude nejspíš řešena opatrně a citlivě. V rozlehlém areálu je sice několik set místností, ale není zde prakticky žádné kapacitně důstojné a technicky vybavené zázemí, které by se mohlo stát domovem například čtyřčlenné rodiny. Původní byt prezidenta Masaryka již neexistuje, tzv. Prezidentský domeček v zahradách čeká rekonstrukce a Lumbeho vila je tak akorát pro dva. Pokud jde o kanceláře, až do dne inaugurace užíval zvolený prezident dosud vždy vlastní zázemí, respektive zázemí stejné jako během kampaně.