16°C
Přihlásit se nebo registrovat
Na silácká prohlášení, zkratky i polopravdy je bohatá probíhající prezidentská kampaň. Andrej Babiš (68, ANO) a Petr Pavel (61) se osočují z různých neduhů. Které z nich jsou na místě? A kdo střílí ostrými při klidu zbraní? To na základě duelu v České televizi rozebral Blesk!
„Vy jste tady použil slovo, že těm našim lidem chcete pomáhat. Vy jste jim pomáhal tím, že jste jim rozdával cukrátka a zadlužil jste tuhle zemi nejvíc v její historii,“ vmetl expremiérovi Pavel. Babiš se ale bránil, že dal více peněz důchodcům, hasičům či policistům a také snížil daně. A zopakoval, že Česko je šestá nejméně zadlužená země v Unii. „Dluh koncem roku 2021 byl nižší, než když jsem se stal ministrem financí v roce 2014,“ dodal. Jenže Česko je podle dat Národního kontrolního úřadu z roku 2021 nejrychleji se zadlužující zemí v Unii. A také státní dluh roku 2021 (2,466 bilionu Kč) byl výrazně vyšší než v roce 2014 (1,664 bilionu Kč). Tvrzení, že Babiš, potažmo jeho vláda, Česko zadlužili, proto lze vnímat jako pravdivé bez ohledu na okolnosti (pandemie koronaviru).
„Jaké jste měl hodnoty, když jste vstupoval do kurzu rozvědčíka vedeného KGB? Jaké jste měl hodnoty, když jste vstupoval do NATO?“ řekl expremiér v debatě Pavlovi. Narážel tím na skutečnost, že generál studoval na vojenských školách, v letech 1988 – 1991 pak dělal kurz zpravodajské správy generálního štábu pro pracovníky vojenské rozvědky pro práci v zahraničí a speciální úkoly. „Nikdy jsem práci vojenského zpravodajce v komunistickém režimu nevykonával, takže jakékoliv obviňování z toho, že jsem byl komunistický rozvědčík, je nesmysl, protože to ani časově nevychází,“ odpověděl Pavel. Ten ve svém oficiálním životopise uvádí, že jako výsadkář sice organizačně spadal pod vojenské zpravodajství, nikoliv však vojenskou kontrarozvědku (VKR) a chlubí se čistým lustračním osvědčením. Historik Petr Blažek z dostupných archivních dokumentů zase tvrdí, že ve vojenské rozvědce pracoval Pavel už od léta 1988.
„Když tedy použiju terminologii pana poslance Babiše, že jsem já vládním kandidátem, tak on je kandidátem Hradu a Miloše Zemana,“ řekl Pavel v reakci na tvrzení, že on je kandidátem vlády. Jak to tedy je? Dosluhující prezident Zeman opravdu několikrát řekl, že podporuje Babiše, že ho bude volit a že pro něho je přijatelnější hlavou státu, protože je politicky zkušený. Hrad se ale do jeho kampaně nevkládá jinak než slovně, expremiér navíc podal kandidaturu díky podpisům 56 poslanců hnutí ANO. Maximálně lze říci, že je Babiš preferovaným kandidátem Hradu, tam ale vše končí.
„Zaprvé o válce tady mluví vláda. Pan Pavel je provládní kandidát,“ zopakoval Babiš svoji mantru o Pavlovi coby vládním kandidátovi. Koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) ale vlastního kandidáta nepostavila a loni v říjnu vysvětlila, že nevysílá do boje o Hrad vlastního člověka, aby nerozmělňovala hlasy. „Naším cílem a odpovědností jako nejsilnějšího uskupení zůstává zabránit vstupu populistických a extremistických sil do funkce prezidenta republiky,“ prohlásil tehdy premiér Petr Fiala (58, ODS) a mezi osobnostmi vhodné pro funkci zmínil právě Pavla, Danuši Nerudovou (44) a Pavla Fischera (57). Proč také Pavel nemůže být pokládán za vládního kandidáta? Svou kandidaturu totiž opírá o více než 81 tisíc podpisů občanů. Fiala navíc podporu Pavlovi vyjádřil až po 1. kole.
„Jsem rád, že pan poslanec zmínil tu svoji knihu: O čem sním, když náhodou spím, protože tam krásně dokresluje tu roli mírotvorce, do které se teď pasoval. Protože v té knize hovoří o tom, že by se NATO mělo změnit z obranného na útočný pakt, takže já myslím, že tady je celkem jasné, že vy jste se moc nezabýval tím, k čemu NATO vlastně slouží,“ vmetl Pavel Babišovi. Expremiér, při bližším pohledu do publikace, nezamýšlel, že by NATO mělo vyvolávat války po celém světě, ale že by mělo „…útočit proti pašerákům lidí ve Středozemním moři a potápět prázdné lodě,“ v reakci na tehdejší migrační krizi. Citováním věty o útočném faktu bez upřesnění dalšího se tak Pavel dopouští vytržení z kontextu.
„Putin vraždí i civilisty a vraždí obyvatelstvo, vraždí vojáky. A vy jste zkrátka chtěl poslat naše vojáky na Ukrajinu, aby tam de facto mohli bojovat nebo chránit a mohli tam přijít o život. A já to nechci,“ rozohnil se expremiér, čímž odkazoval na tweet Pavla z 8. března 2022, kdy podle Babišovy interpretace chtěl generál vyslat bojovat české vojáky na Ukrajinu. Co Pavel tehdy vlastně napsal? „Nesmíme se bát udělat pro Ukrajinu víc – nabídnout například vojáky NATO a leteckou podporu, aby zabezpečili evakuační koridory a ochranu civilistů v nich. Naše síla a odhodlání ji použít je jediná možnost, jak zastavit humanitární katastrofu,“ uvedl. Pavel však mluvil o vytvoření humanitárních koridorů pro civilisty, tak to i v debatě vysvětloval.
„Když to byl (Pavel) takový významný zastupitel NATO, tak on si povídal s Gerasimovem (náčelník ruského generálního štábu, který nyní velí okupačním jednotkám na Ukrajině – pozn. red.), dal si ho na Instagram a stále mluví o válce, tak měl tomu zabránit, ne?“ vyčetl Babiš Pavlovi. Tým generála skutečně po výzvě expremiéra, aby se pochlubil fotkami s významnými osobnostmi, uveřejnil vedle jiných i tu s Gerasimovem. Podle Pavla ale k jednání v roce 2017 došlo proto, že bylo Severoatlantické alianci jasné, že po dvouleté komunikační pauze s Moskvou by mohla k eskalaci vést i banalita. Generál argumentoval, že vše proběhlo v rámci snah o zachování míru. „Takže z pověření třiceti zemí jsem jednal s generálem Gerasimovem. Samozřejmě ta moje příprava probíhala i v Severoatlantické radě a byla posvěcena všemi třiceti členskými státy, jinak bych tam ani jednat nemohl,“ dodal Pavel.
„Pan Babiš tady mluví o tom, že by chtěl být prezidentem všech, ale šedesát procent občanů této země by vás za žádných okolností nevolilo,“ rýpl si do svého protihráče generál poté, co expremiér deklamoval, že chce na Hradě zastupovat i ty, kteří ho nemají v lásce. Některé průzkumy pak Pavlovy výpočty téměř potvrzují. Například průzkumy agentur STEM z 23. ledna, Median ze stejného dne a IPSOS z 22. ledna. Méně optimistický pro generála je průzkum Data Collect a Kantar pro Českou televizi z 21. ledna. Vše se bude odvíjet od volební účasti, která by podle průzkumů mohla vysoko přesáhnout 70 procent.
Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, neboli též Istanbulskou úmluvu, ratifikovaly přes tři desítky států. Česko mezi nimi dosud není. Ratifikace neproběhla ani za vlády Andreje Babiše, dokument dala k ledu také Fialova vláda. Jak by s ní naložili kandidáti? „Není důvod se tomu nějak vyhýbat. A zatím k tomu vlády nenašly odvahu. Já si myslím, že bychom to měli udělat, protože to samo o sobě bude znamenat větší ochranu nejenom žen, ale samozřejmě i dětí v rámci domácího násilí,“ řekl k tomu Pavel.
Babiš Istanbulskou úmluvu označil v debatě za nesmysl, šel by spíš změnou českého trestního zákoníku. „Já jsem nedávno psal dopis ministru spravedlnosti Blažkovi, aby okamžitě předložil návrh novely zákona, která jasně definuje, co je to násilí. Protože násilí je často i v rámci manželských svazků. Takže v tom jsem se angažoval,“ řekl expremiér. Proč Česko text dosud neratifikovalo? Dokument totiž vyvolává emoce mezi konzervativními politiky i v církvi. Podle nich taková dohoda není potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě.
Mělo by Česko v případě napadení Polska nebo tří pobaltských států vyslat spojencům na pomoc armádu, k čemuž nás ostatně členství v NATO zavazuje? Dostat odpověď z Babiše na hypotetickou otázku měl velký problém moderátor ČT Martin Řezníček. „Určitě ne, určitě ne a já si myslím, že je potřeba mluvit o míru. Pan generál mluví o válce. Vláda mluví o válce,“ odmítl Babiš. A jeho výrok v Polsku i v Pobaltí silně rezonoval. „A co spojenecké povinnosti vyplývající z členství v NATO?,“ pozastavil se konzervativní portál niezaležna.pl. Europoslanec za vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost Ryszard Czarnecki o Babišovi na twitteru napsal, že „plácá páté přes deváté“ a doporučil mu, „ať si panáček přečte mezinárodní smlouvy, které Česko podepsalo“.
Své prohlášení ve smyslu, že Litva, Lotyšsko i Estonsko by České republice vždy pomohly, zveřejnili také šéfové diplomacií pobaltských zemí. „Od jakéhokoli politika zacházejí taková slova, i když jsou založena na úvahách domácí politiky, trochu příliš daleko. Není to moc zodpovědné,“ uvedl lotyšský šéfdiplomat Edgars Rinkévičs (49). Premiér Fiala pak apeloval na to, aby se prezidentská kampaň vedla s ohledem na české státní zájmy. „S ohledem na to, že Česká republika musí být - i ve vlastním zájmu - vnímána jako seriózní spojenec a partner,“ uvedl premiér.
V duelu @CzechTV jsem vůbec nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku o napadení Polska nebo Pobaltí. Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět. Je zodpovědností světových politiků, aby válce zabránili.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) January 22, 2023
„Nikdy jsem článek 5, tedy kolektivní obranu NATO, nezpochybnil. Jen jsem si nechtěl ani představit, že by mohlo dojít ke třetí světové válce. Proto politici musejí usilovat o mír a zabránit válce. Z kontextu debaty to bylo jasné,“ žehlil včera kritiku Babiš.
1917
