Západ ohrožuje Rusko!? To nebude dodržovat moratorium na rozmisťování raket kratšího doletu
Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už na konci minulého roku varoval, že Moskva bude muset upustit od svého moratoria na rozmisťování raket středního a krátkého doletu. Obvinil přitom Spojené státy, že začaly po světě tyto zbraně rozmisťovat. Poukázal tak na údajné „destabilizující kroky“ ze strany USA a NATO ve strategické oblasti.
„Protože situace se vyvíjí směrem k reálnému rozmisťování amerických pozemních raket středního a krátkého doletu v Evropě a asijsko-pacifickém regionu, ruské ministerstvo zahraničí konstatuje, že podmínky pro zachování jednostranného moratoria na rozmístění podobných zbraní pominuly,“ uvedlo ministerstvo ve svém dnešním prohlášení.
Kroky Západu podle ruské diplomacie vedou k hromadění destabilizujících raketových schopností v regionech sousedících s Ruskem, což vytváří přímou hrozbu.
Rozhodnutí o parametrech následných opatření hodlá ruské vedení učinit na základě analýzy rozsahu nasazení amerických a dalších západních raket středního a kratšího doletu. „Rozhodnutí o konkrétních parametrech odvetných opatření učiní ruské vedení na základě meziresortní analýzy rozsahu nasazení amerických a dalších západních pozemních raket INF, jakož i celkového vývoje situace v oblasti mezinárodní bezpečnosti a strategické stability,“ uvedlo ministerstvo.
V roce 1987 tehdejší prezident Spojených států Ronald Reagan a sovětský vůdce Michail Gorbačov podepsali smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Úmluva signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.
V roce 2019 USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa od smlouvy odstoupily, jako důvod uvedly porušování závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla, a následně potvrdila zánik úmluvy. Moskva zároveň tvrdila, že podmínky nadále dodržuje na základě jednostranného moratoria.
Mezi rakety středního doletu patří například ruský Orešnik. Jde o novou zbraň s šesti hlavicemi, která může dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu a lze ji jen obtížně zachytit běžnými radary. Rusko ji poprvé použilo loni při útoku na Dnipro. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy uvedl, že tak Rusko učinilo v reakci na údery ukrajinské armády na ruské území americkými a britskými střelami. Minulý týden šéf Kremlu ohlásil zahájení sériové výroby orešniků.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
