Západ ohrožuje Rusko!? To nebude dodržovat moratorium na rozmisťování raket kratšího doletu
Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už na konci minulého roku varoval, že Moskva bude muset upustit od svého moratoria na rozmisťování raket středního a krátkého doletu. Obvinil přitom Spojené státy, že začaly po světě tyto zbraně rozmisťovat. Poukázal tak na údajné „destabilizující kroky“ ze strany USA a NATO ve strategické oblasti.
„Protože situace se vyvíjí směrem k reálnému rozmisťování amerických pozemních raket středního a krátkého doletu v Evropě a asijsko-pacifickém regionu, ruské ministerstvo zahraničí konstatuje, že podmínky pro zachování jednostranného moratoria na rozmístění podobných zbraní pominuly,“ uvedlo ministerstvo ve svém dnešním prohlášení.
Kroky Západu podle ruské diplomacie vedou k hromadění destabilizujících raketových schopností v regionech sousedících s Ruskem, což vytváří přímou hrozbu.
Rozhodnutí o parametrech následných opatření hodlá ruské vedení učinit na základě analýzy rozsahu nasazení amerických a dalších západních raket středního a kratšího doletu. „Rozhodnutí o konkrétních parametrech odvetných opatření učiní ruské vedení na základě meziresortní analýzy rozsahu nasazení amerických a dalších západních pozemních raket INF, jakož i celkového vývoje situace v oblasti mezinárodní bezpečnosti a strategické stability,“ uvedlo ministerstvo.
V roce 1987 tehdejší prezident Spojených států Ronald Reagan a sovětský vůdce Michail Gorbačov podepsali smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Úmluva signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.
V roce 2019 USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa od smlouvy odstoupily, jako důvod uvedly porušování závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla, a následně potvrdila zánik úmluvy. Moskva zároveň tvrdila, že podmínky nadále dodržuje na základě jednostranného moratoria.
Mezi rakety středního doletu patří například ruský Orešnik. Jde o novou zbraň s šesti hlavicemi, která může dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu a lze ji jen obtížně zachytit běžnými radary. Rusko ji poprvé použilo loni při útoku na Dnipro. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy uvedl, že tak Rusko učinilo v reakci na údery ukrajinské armády na ruské území americkými a britskými střelami. Minulý týden šéf Kremlu ohlásil zahájení sériové výroby orešniků.
Evropská komise plánuje uvolnit Maďarsku 550 milionů eur, aby zajistila souhlas premiéra Viktora Orbána s novým balíčkem sankcí proti Rusku, informoval Financial Times s odvoláním na své zdroje. Brusel zmrazil 22 miliard eur určených pro Budapešť v roce 2022 kvůli obavám o nezávislost soudnictví, práva uprchlíků, diskriminaci LGBTQ+ osob a akademickou nezávislost.
Od té doby Evropská komise několikrát souhlasila s uvolněním části finančních prostředků, aby zabránila Orbánovi vetovat podpůrná opatření pro Ukrajinu. V květnu Budapešť požádala Evropskou unii o 605 milionů eur. Zdroje listu FT sdělily, že Evropská komise nakonec souhlasila s částkou 550 milionů eur.
Maďarsko a Slovensko jsou země EU, které zůstávají závislé na dodávkách ruské ropy. Jejich představitelé pravidelně hrozí zablokováním sankcí EU proti Rusku.
Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla estonská vláda podle agentury Reuters.
„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na sociální síti X k novému, 19. balíčku sankcí. Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir. Podle šéfky evropské diplomacie je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii. Zákaz vývozu z EU bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.
