České „blafy“, mzdy i zrada umělců. 6 témat, která rozhodnou volby

Téma číslo jedna, kterému se věnuje snad každý předvolební program. A je tak mocné, že si ČSSD stěžuje, že jim téma ukradlo hnutí ANO. Nová směrnice, kterou ještě musí odhlasovat národní státy, je ale mírnější než ta, kterou navrhovali europoslanci v čele s Olgou Sehnalovou (50, ČSSD). Problémem jsou výjimky, které byly ke směrnici přidány, a kvůli nimž lze zákaz dvojí kvality obejít. Kdy se tedy v Česku dočkáme stejně kvalitního salámu, jako mají Němci? To nevíme, ale strany agitují, že to umí zařídit.

Dvojí kvalita potravin: Česko pohořelo v kvalitě pizzy, kávy i pracího prášku. | Blesk / Zuzana Štíchová

Loni do Evropské unie nelegálně přicestovalo 150 tisíc lidí. Sice to byl nejnižší počet za posledních pět let, ale migrační krize z minulých let stále hýbe politickým děním. Povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nakonec přijaty nebyly, i tak jde s tímto tématem do voleb několik nacionalistických stran. Posílení bezpečnosti na vnějších hranicích Unie a lepší spolupráci mezi bezpečnostními složkami prosazují pravicovější subjekty jako lidovci či ODS, ale i sociální demokraté slibují, že jejich europoslanci nikdy nepodpoří kvóty.

Migranti dál míří přes Středozemní moře | Reuters

Velké firmy, které podnikají v EU, často neplatí daně v zemi, kde působí, ale v daňových rájích. Kromě toho, že se strany hecují, která z nich přijde s řešením, mají i jinou »náplast«: lákají voliče na zavedení tzv. digitální daně pro firmy, jako jsou Google nebo Facebook. Kromě Pirátů chtějí velké hráče podobně regulovat i ANO a ČSSD.

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg | Reuters

Více než kdy dříve zajímá dle všech dostupných průzkumů voliče životní prostředí. A i evropští politici to vědí – státy Unie proto nedávno formálně stvrdily zákaz jednorázových plastů, jako jsou třeba tyčinky na čištění uší. I čeští kandidáti do Bruselu toto vědí a zpravidla mají boj proti znečištění, suchu či explozi těžko recyklovatelného plastu v programu. Nejhlasitěji se ale na stranu ochrany klimatu staví kandidátka hnutí Spojenci pro Evropu.

Greta Thunbergová (16) je známá už téměř rok díky svým ekologickým aktivitám | Reuters

Mezi předvolebními sliby se objevují návrhy i na společnou evropskou minimální mzdu. To navrhují komunisté, ale i ČSSD. Podle nich by to mělo snížit rozdíly v příjmech mezi Východem a Západem, kdy je v sousedním Německu průměrná mzda třikrát vyšší než v Česku. Sociální demokraté také otevřeli téma zkrácení.

Zrada, podraz, nedostatek empatie. I tak hodnotili čeští umělci a autoři na konci března chování většiny českých europoslanců, z nichž takřka všichni chtějí ještě jeden mandát u bruselského »korýtka«. Až na dvě světlé výjimky totiž ani jeden nepodpořil směrnici o ochraně autorských práv – o to, aby prošla, se nakonec postarali poslanci z jiných unijních zemí.

Směrnice má přitom zajistit, aby tvůrci měli nárok na část zisku, který díky jejich dílům hlavně na reklamě generují takzvaní internetoví giganti jako Google a Facebook – ti navíc v Česku odvádějí minimální, či dokonce nulové daně. Na konci letošního března na dva klíčové články kývli jen dva čeští europoslanci - Pavel Svoboda a Michaela Šojdrová (oba KDU-ČSL). Zbývají ještě dva roky, během nichž se směrnice bude aplikovat do národních zákonů. A pak snad už bude prostředí, v němž se mísí internet a umění, fér.

Europoslanci hlasovali o copyrightu, tedy směrnici o autorském právu (12.9.2018) | Reuters