Následovaly dramatické sekundy boje o jeho život. Okamžitě k němu přiběhli další rodiče a poskytli mu první pomoc až do příjezdu záchranářů. Sanitka z Považské Bystrice dorazila na místo bohužel pozdě. Rodina se topí v slzách a nedokáže se smířit s Rudolfovým tragickým odchodem.
Ruda byl po operaci srdeční chlopně v invalidním důchodu. Žil pro svou milovanou rodinu. „Vychovával mě jako vlastní od mých šesti let. Týden předtím byl u lékaře a ten mu řekl, že je v pořádku, a nasadil mu nové léky,“ řekla s pláčem webu Nový Čas Dominika (22), která se těžko smiřuje s tím, že její otčím odešel tak brzy.
Osudného dne Rudolf vyšel jen pár schodů směrem k třídě a zkolaboval. Rodičovské sdružení okamžitě ukončili a snažili se muže oživit. „Až do příjezdu sanitky ho zachraňovali zdravotní sestřička a hasič, kteří byli naštěstí na rodičovském sdružení, takže dostal profesionální první pomoc. Po příjezdu sanitky ho ještě oživovali půl hodiny, ale bohužel se nedalo už nic dělat,“ řekla ředitelka školy Katarína Hromcová.
Rudolfa pochovali po třech dnech a rodina zatím nezná přesnou příčinu smrti. Podle některých rodičů přijela sanitka až z Považské Bystrice a cesta jí trvala kolem 40 minut. „Posádka rychlé lékařské pomoci dorazila k pacientovi 17 minut od přivolání, vyrazili do 22 sekund od ohlášení,“ informovala mluvčí záchranářů Alena Krčová a dodala: „Ambulance byla k pacientovi vyslaná z Považské Bystrice, protože geograficky bližší posádky zasahovaly při záchraně života a zdraví dalších pacientů.“
Dominika si však myslí, že kdyby škola měla defibrilátor, mohli jejího otčíma zachránit. „Nedostal šanci zachránit se, protože máme zdravotní péči takovou, jakou máme. To je přece šílenost, aby byla jediná záchranka na celé město Bytča a nejbližší až v Považské Bystrici. Defibrilátory by měly být v městech a měl by k nim být okamžitý přístup,“ pláče Dominika, která ví, že už život otci nezachrání, ale chtěla by, ať se zdravotní situace na Slovensku zlepší.
