V únoru 1948 se dostali k moci komunisté. A nad Československem se tehdy nakupily temně rudé mraky v podobě nejrůznější perzekucí, propouštění ze zaměstnání, vykonstruovaných politických procesů a justičních vražd. Mezi nejznámějšími oběťmi byli například válečný hrdina Heliodor Píka, Milada Horáková, ale i někdejší prominent komunistického režimu Rudolf Slánský.

Jména odsouzenců názorně ukazují, že komunistická zvůle si nevybírala ani mezi společenským postavením odsouzenců, nebránila se poslat na smrt ženy, nebo dokonce za mříže odsoudit adolescenty! Tak jako se tomu stalo v roce 1949 s ilegální skupinou Blesk, kterou tvořili studenti karlínské obchodní akademie.

„Sundáme ho, syčáka!“

„Ilegální činnost Oddílu Blesk (název měl symbolizovat rychlost, s jakou své akce provádí) započala na sklonku listopadu 1948, kdy Ivo Mikuláštík (nar. 30. dubna 1933) zasvětil ve škole do svých aktivit – tedy do výroby protikomunistických letáků – spolužáky Zdeňka Duchoslava (nar. 13. října 1932) a Luďka Šáchu (nar. 28. června 1931),“ píše historik Petr Mallota v časopise Paměť a dějiny. „Postupně došlo na zapojení dalších spolužáků a známých.“

S ohledem na to, že se věkem jednalo ještě o chlapce, měla skupina nadmíru ambiciózní cíle. Plánovali vykrást sklad zbraní, na Matějské pouti sebrat vzduchovku, ničit komunistický majetek, nebo připravit ozbrojené povstání. Odvaha měla velké oči, nicméně zrovna tak velké odhodlání. Chlapcům se skutečně podařilo opatřit si jednu pistoli. Zároveň jejich hlavní skutečná náplň souvisela s šířením tiskovin, které studenti sepisovali na základě zahraničních vysílání.

V tomto ohledu už se jednalo o skutečně ilegální činnost, podotýká Malotta. Vylepovali nejrůznější letáky na lampy, šířili články o někdejším prezidentu Edvardu Benešovi a ve svých tiskovinách se o únoru 1948 nezdráhali hovořit jako o „puči“.

A nezůstalo jen u toho! „Obětí studentů se stal i obraz generalissima Stalina umístěný v jedné z učeben Obchodní akademie v Praze-Karlíně,“ podotýká historik. „Vykonavatelem pomsty byl Ivo Mikuláštík, který za asistence Jaroslava Hnyka zarámovaný obraz srazil ze zdi, což prý komentoval slovy: Sundáme ho, je to syčák, patří mu to, chtěl okupovat naši zemi!“

Zbití mládežníci

Činnost skupiny trvala zhruba rok. Zjara roku 1949 byli odhaleni a zatčeni první členové. Do vězeňských mundúrů se brzy museli převléci další. O tom, co je mělo čekat, neměli ani tušení.

„Při revizi případu na konci 60. let nejstarší člen skupiny PavelGlomb-Müllner vzpomínal, že ho vyšetřovatelé bili obuškem přes obličej a že musel podepisovat protokol se zavázanýma očima,“ líčí Mallota. Jeho slova tehdy jako svědek potvr zoval i Ivo Mikuláštík, který uvedl, že i ostatní včetně jeho samotného byli biti, on prý rukama přes obličej, Jiří Velíšek obuškem přes chodidla.“

Před tribunálem

V černu 1949 došlo k politickému procesu na půdě Státního soudu v Praze – čili v dnešní budově na Pankráci. Studenti byli obviněni z velezrady, přičemž tehdy náctiletým chlapcům byly nemilosrdně uděleny několikaleté tresty v Ústavu pro mladistvé v Zámrsku, včetně propadnutí majetku a finančních pokut!

Jak to bylo?

Právě o procesu s ilegální skupinou Blesk bude páteční dramatická inscenace. „Přestože jejich činnost nebyla ve své podstatě způsobila režim nějak vážněji ohrozit, byli ve vykonstruovaném procesu odsouzeni,“ sdělila Blesku Petra Jungwirthová, mluvčí ÚSTR.

„Rekonstrukce se odehraje pod taktovkou režiséra Víta Mazánka z 11:11 Production, který na základě archivních materiálů vypracoval scénář, a se studenty divadelní představení nazkoušel,“ uvádí dále. Diváci tak budou mít jedinečnou příležitost poznat dusnou atmosféru nesvobody, která u nás bezmála půl století přetrvávala, a která ohrožovala každého, kdo jen trošku nesouhlasil s režimem, na vlastní oči i uši.

Kde: Vrchní soud, náměstí Hrdinů 1300, Praha 4 – Nusle.
Kdy: 8. března 15:30.
Vstupné: Zdarma.

Fotogalerie
15 fotografií