„Zemřel výborný kamarád.“ Fialu těžce zasáhla smrt Pernese (†76) po boji se zákeřnou nemocí
„Těžce mě zasáhla zpráva o odchodu Jiřího Pernese,“ vzkázal premiér Petr Fiala (ODS) po úmrtí 76letého historika. „Především to byl skvělý člověk a výborný kamarád. Bude mi moc chybět,“ poznamenal premiér v prohlášení. Na Pernese zavzpomínal i senátor Stanislav Balík, profesí politolog a historik. „V poslední době bojoval se zákeřnou nemocí. Věděli jsme, že vyhrát nemůže - bojoval ale statečně. Pane docente, milý Jiří, díky za vše,“ loučil se s Pernesem Balík.
Lítost nad úmrtím historika Jiřího Pernese dnes vyjádřil nejen premiér Petr Fiala (ODS), který se podílel na založení oboru politologie na Masarykově univerzitě a poté stál v čele katedry politologie i celé univerzity.
„Těžce mě zasáhla zpráva o odchodu Jiřího Pernese. Byl to vynikající historik, autor řady objevných vědeckých prací, který také dokázal naše dějiny poutavou formou přiblížit veřejnosti. Ale především to byl skvělý člověk a výborný kamarád. Bude mi moc chybět,“ napsal premiér na síti X.
Pernes studoval v letech 1966 až 1972 český jazyk a dějepis na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, dnešní Masarykově univerzitě, absolvoval postgraduální studium muzeologie. V roce 2008 se stal docentem.
Nejprve pracoval v několika muzeích, například ve Slavkově u Brna, mezi lety 1990 a 1992 řídil Moravské zemské muzeum.
Balík: Statečně bojoval se zákeřnou nemocí
„Zemřel Jiří Pernes. Historik moderních dějin, vynikající popularizátor historie, vysokoškolský učitel. V těchto týdnech je to čtvrtstoletí, kdy jsem končil své magisterské studium historie. V té době na brněnské filozofické fakultě interně nepůsobili lidé, kteří by se věnovali našim dějinám po roce 1945. Přednášel nám jako externista jen on - a byly to přednášky kouzelné. Proto jsem jej oslovil, zda by nemohl být skutečným (ne formálním) vedoucím mé diplomové práce, kterou jsem posléze na podzim 2000 vydal jako svou první knihu Miloval jsem okrasu domu Tvého. Bludovský monstrproces 1950-1952. Tím, že na fakultě neměl kancelář, konzultace probíhaly u něj doma,“ zavzpomínal senátot, politolog a historik Staislav Balík.
„V poslední době bojoval se zákeřnou nemocí. Věděli jsme, že vyhrát nemůže - bojoval ale statečně. Pane docente, milý Jiří, díky za vše. Za vše, co jste udělal, za krásné knihy, za krásné přednášky, za milá setkání. Odpočívejte v pokoji,“ dodal Balík.
Krátce v čele ÚSTRu
Pernes působil od roku 1994 v Ústavu pro soudobé dějiny a 14 let vedl brněnskou pobočku. Do čela Ústavu totalitních režimů byl zvolen v roce 2010, ale po měsíci a půl byl odvolaný kvůli podezření z plagiátorství. I když se podezření nepotvrdilo, Pernes už se na ředitelské místo nevrátil.
„S profesorem Pernesem ztrácíme nejen významného historika, ale i člověka, který dokázal historii přibližovat široké veřejnosti. Shodou okolností jsem si včera prohlížel jeho novou práci, vydanou nakladatelstvím Academia, Na prahu socialismu. Československo v letech 1956 – 1960. Bude nám chybět nejen jako kolega, ale i jako člověk se smyslem pro humor a věcný dialog,“ uvedl Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
Pernes patřil k úspěšným popularizátorům historie, byl hostem řady televizních pořadů, působil jako odborný poradce a spolutvůrce dokumentů.
Třikrát získal Cenu Egona Erwina Kische za literaturu, před pěti lety obdržel Cenu města Brna v oblasti společenských věd. Mezi jeho publikace patří například Život plný nepřátel aneb Život a smrt Františka Ferdinanda d'Este, Až na dno zrady. Emanuel Moravec či Takoví nám vládli. Komunističtí prezidenti Československa a doba, v níž žili.
Kandidoval do Senátu i europarlamentu
Po revoluci v roce 1989 se Pernes také politicky angažoval, ale úspěšný byl pouze v roce 1994, kdy se jako člen ODA dostal do brněnského zastupitelstva. Později kandidoval neúspěšně do Senátu, také do Evropského parlamentu či znovu do brněnského zastupitelstva.
A Fiala ne a ne exnout.