Polsko povede boxer, obdivovatel Trumpa a „dodavatel prostitutek“? Kdo je Karol Nawrocki?
Historik a kandidát podporovaný opoziční národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) Nawrocki stojí v čele Institutu národní paměti (obdoba českého Ústavu pro studium totalitních režimů), který vede od roku 2021. Do té doby působil jako ředitel Muzea druhé světové války v Gdaňsku, odkud také pochází. Kandidátem opoziční formace PiS do prezidentských voleb se stal loni v listopadu. V prvním kole voleb 19. května skončil druhý za kandidátem vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafalem Trzaskowským, který získal 31,36 procenta hlasů, zatímco Nawrockému dalo hlas 29,54 procenta voličů. Společně tak postoupili do druhého kola.
Minulý týden Nawrocki udělal vstřícné gesto vůči voličům krajní pravice, když se podepsal pod požadavky stanovené krajně pravicovým libertariánem Slawomirem Mentzenem, který v prvním kole prezidentských voleb skončil na třetím místě, čímž si podle médií mohl zajistit jejich podporu v rozhodujícím druhém kole hlasování.
Server onet.pl napsal v pondělí 26. května, že se Nawrocki v minulosti, když během studií pracoval jako člen ostrahy Grand Hotelu v Sopotech, podílel na dodávání prostitutek hostům. Odvolává se na někdejší spolupracovníky nynějšího prezidentského kandidáta, kterým údajně tento přivýdělek také nabízel. Nawrocki odmítl tato nařčení jako „politickou prostituci“ a „snůšku lží a nenávisti“ a slíbil, že na Onet podá žalobu v občanskoprávním řízení a také trestní oznámení.
Nechtěnou pozornost na sebe Nawrocki přitáhl už koncem minulého týdne během televizní debaty s Trzaskowským, když si na okamžik zakryl ústa a cosi si vložil do úst. Původně tvrdil, že šlo o žvýkačku, pak ale jeho štáb připustil, že šlo o nikotinový výrobek. Podle polských médií si dal nikotinový sáček bez tabáku, jehož prodej dospělým je v Polsku povolený. Úřady ale upozorňují, že vzhledem k vysokému obsahu nikotinu jde o silně návykový výrobek. Novinář Piotr Kraśko ze soukromé televize TVN se pozastavil na nad tím, že Nawrocki si na jednu stranu zakládá na své image silného člověka, na druhou ale zřejmě nevydrží půldruhé hodiny bez dávky nikotinu. Tým Nawrockého v souvislosti s touto kontroverzí vyzval, aby oba kandidáti podstoupili test na přítomnost drog.
Nawrockého volební heslo, které zní „Polsko na prvním místě, Poláci na prvním místě,“ zrcadlí jeho názor na téměř milion ukrajinských uprchlíků žijících v této zemi. Zavázal se zachovat podporu Polska sousední Ukrajině, která bojuje proti ruské invazi, kritizuje ale štědrou pomoc poskytovanou uprchlíkům. V předvolebním videu prohlásil, že „sociální dávky jsou určeny především Polákům“ a že „ve frontách u lékařů a v nemocnicích musí mít přednost polští občané“.
Jeho vzorem je americký prezident Donald Trump, se kterým se dva týdny před volbami setkal v Bílém domě. Tvrdí, že mu americká hlava státu řekla, „vyhrajete.“ Toto setkání vedlo v Polsku k obvinění z vměšování USA do prezidentských voleb.
V kampani vyzval Nawrocki ke kontrolám na hranicích s Německem, jež by zabránily vstupu migrantů, které podle něj tato země vrací zpět. Také požadoval, aby Berlín zaplatil Polsku reparace za druhou světovou válku.
Dva týdny před prvním kolem hlasování čelil Nawrocki skandálu ohledně svých bytů. V televizní debatě, v níž se vyslovil proti zavedení daně z nemovitosti v Polsku, uvedl, že sám vlastní pouze jeden byt. Krátce nato média zjistila, že vlastní i druhý byt, který získal za nejasných podmínek.
Polský Institut národní paměti (IPN) je polskou obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Uchovává archivy a má na starosti vyšetřování zločinů komunismu a nacismu, je také vybaven prokurátorskými pravomocemi. Institut např. stojí za stíháním soudců a prokurátorů za trestné činy spáchané za výjimečného stavu, vyhlášeného 13. prosince 1981 tehdejším komunistickým režimem. Nawrockého z historického hlediska zajímá polská protikomunistická opozice, organizovaný zločin v době komunismu a dějiny sportu.
Loni Rusko zařadilo Nawrockého na seznam hledaných osob kvůli jeho snahám o odstranění památníků ze sovětské éry v Polsku.
Narodil se 3. března 1983 v přístavním městě Gdaňsk, kde v mládí hrál fotbal a boxoval a poté získal doktorát z historie a titul MBA v oboru programové a projektové řízení. V letech 2017 až 2021 byl ředitelem gdaňského Muzea druhé světové války. Kontroverze vyvolal tím, že zavedl změny v expozici muzea, přičemž někteří odborníci ho obvinili z „politického zasahování“ do zobrazování významných historických osobností.V IPN pracuje od roku 2009, s výjimkou období, kdy byl ředitelem gdaňského muzea.
Je autorem a editorem několika knih a desítek vědeckých a publicistických článků z oblasti soudobých polských dějin. Mluví anglicky a ve volném čase boxuje. S manželkou Martou má dvě děti a dospělého nevlastního syna.
Neřeš to. Komu není shůry dáno...