Mezinárodní festival Mene Tekel se za velkého zájmu veřejnosti koná každým rokem. Loni jej podpořil ÚSTR spolu s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy. Budoucí právníci ve spolupráci s odborníky na léta nesvobody, jež byla ohraničena léty 1948 a 1989, zinscenovali politický proces, v rámci něhož bylo několik studentů v roce 1949 odsouzeno kvůli „klukovinám“ za velezradu.
Trest smrti
Letos znovu se zájemci mohou na vlastní oči i uši přesvědčit, jak takové politické procesy probíhaly. Tentokrát však s jiným příběhem. Pod vedením režiséra Víta Mazánka z 11:11 Production studenti nastudovali proces z roku 1952, který byl zaměřený proti tzv. kulakům čili rolníkům, kteří si chtěli uchovat svůj vlastní majetek a odmítali vstoupit do jednotného zemědělského družstva (JZD).
„Unikátní formát divadla seznamuje diváky atraktivní formou s vybraným politickým procesem,“ prozradila Tereza Blažková, odborná asistentka na Katedře právních dějin Právnické fakulty UK, která společně s Janem Kuklíkem vede vědecký seminář Rekonstrukce politického procesu. „Ve vybraném procesu s kulaky na Berounsku padaly vysoké tresty, a dokonce jeden trest nejvyšší.“ Šlo o rozsudek smrti, který byl nakonec „snížen“ na doživotní žalář.
Ve snaze likvidovat soukromé zemědělství se komunisté neštítili skutečně ničeho. Mnoho rodin přišlo o svůj domov, majetek, lidé byli posíláni do vězení, mučeni, trýzněni, zabíjeni. Tyto osudy čekaly i na 4 statkáře z Loděnice u Berouna, které soudce Votěch Rudý označil za „nejbrutálnější, nejomalenější a nejzvlčilejší vykořisťovatele, kteří nejednou v dějinách národů znovu nastolili moc statkářů a kapitalistů. Tito vydřiduchové se za každé války obohaťují z bídy lidu.“ Oběti kolektivizace dodnes připomíná pomník před budovou ministerstva zemědělství.
Inscenaci procesu bude možné zhlédnout v porotní síni Vrchního soudu v Praze na náměstí Hrdinů 1300 na Pankráci – tedy přesně v místech, kde se v minulosti obludné politické procesy konaly. Konat se bude 28. února od 15:00.
Noční můra se srpem a kladivem
V rámci dalšího doprovodného programu festivalu přichystal ÚSTR venkovní výstavu na náměstí Míru. Na svědomí ji má německý historik Gerd Koenen, který sám během studené války inklinoval ke komunismu. Na výstavě se proto zaměřil nejen na to, proč je komunistická ideologie tolik svůdná, ale i jak dokáže zredukovat člověka na pouhý materiál, který musí vykonávat to, co po něm „komunismus“, respektive jeho představitelé požadují.
Malířka nevšední a neohraničené fantazie. Na vernisážích vzbuzuje Klára Sedlo (29) svými akty rozpaky

„Komunistické přísliby spásy a zářné budoucnosti si našly miliony stoupenců po celém světě. Zároveň se ale proměnily v noční můru pro další miliony lidí, kteří se stali oběťmi násilných komunistických režimů,“ konstatuje Ladislav Kudrna, který je ředitelem ÚSTR.
Dveře dokořán
Z jeho iniaciativy se letos vůbec poprvé od přestěhování do nových prostor koná den otevřených dveří. Od loňského podzimu totiž ÚSTR sídlí v rekonstruovaném paláci Archa naproti Bílé labuti. Krom prohlídky zajímavých prostor čeká návštěvníky i „historické“ okénko.
„Zájemci zde vyslechnou zajímavé besedy o knihách a osobně se potkají s předními historiky ÚSTRu,“ nabádá mluvčí ÚSTR Petra Jungwirthová. V pásmu besed přiblíží poznatky ze svých historických výzkumů třeba Petr Mallota, který nedávno vydal knihu o popravách z důvodu politických procesů, Jana Horníka, jenž se zaměřuje na názory ruského fašistického ideologa Alexandra Dugina, či na Jana Vajskebra, jenž svůj zájem věnoval činnosti gestapa v Protektorátu Čechy a Morava. Den otevřených dveří se koná 27. února od 10:30 do odpoledních 16:30. Obě akce jsou bezplatně přístupné.