18°C
„Čerstvé ovoce, zelenina, tabák, všechno máme,“ slýchávali zákazníci večerky, která vypadala, jako by spadla z vesmíru. Žižkov kolem Olšanského náměstí se za více než 30 let od pádu komunismu příliš nezměnil. Naproti brutalistnímu hotelu Olšanka stojí mohutný panelák.
Na jeho okraji v průchodu do Baranovy ulice byla „narvána“ vietnamská večerka prodávající čerstvé ovoce, zeleninu jakožto další produkty typické pro podobné obchody. Zbytky plakátů na zdech odhalují, že byl vestavěn někdy kolem roku 1992 těsně před rozdělením Československa. Nyní po něm zbyl jen prach a špinavé lajny označující původní polohu večerky v podchodu.
Konec jedné epochy
„Stánek byl odstraněn kvůli rozšíření průchodu a schodiště,“ sděluje Blesku místostarosta Prahy 3 Ondřej Rut (Zelení). Celý panelák, jehož součástí byla i večerka, totiž čeká nákladná rekonstrukce za 188 milionů korun.
Dlouhodobě byl ve špatném stavu. Fasáda dostane tlumenou barvu, aby dům nerušil, získá nové zateplení a dojde také k rozšíření stávajících průchodů, což bude mít za následek i určité změny ve vnitřní dispozici, především pak v dolní části budov, kde se nacházejí komerční prostory.
Stávající provozy budou zachovány, to se však netýká vietnamského krámku. Provizorní objekt vlastnil soukromník, ale pozemek pod večerkou pronajímala za 10 Kč/m2/den pražská akciová společnost Technická správa komunikací (TSK). „Na místo se stánek nevrátí, protože po rekonstrukci bude o tento prostor v průchodu rozšířen schodiště a zbytek prostoru zůstane volný,“ doplňuje Jan Bartko (Piráti), radní Prahy 3.
Občanská sonda
S Bleskem jsme se vydali na místo, abychom se zeptali lidí, zda jim bude večerka chybět. „Ano, bude mi chybět. Chodívala jsem do ní však výjimečně,“ sděluje postarší paní Jitka. Není podle ní dobré, že se do průchodu večerka nevrátí. „Já jsem ji používala, když jsem honem něco potřebovala,“ dodává Jitka a kouká se do průchodu, kterým denně proudí lidé do práce a z práce z místních bytovek.
„Kdykoliv jsem tu šla pro synovce, tak jsem tu nakupovala,“ konstatuje zase vysoká Jitka s tetováním a havraními vlasy. Kupovala zde zeleninu a ovoce. „Je to škoda, pokud se nevrátí. Široko daleko není žádný obchod se zeleninou, ani jiný obchod. Pouze o něco výše Albert,“ konstatuje druhá Jitka. „Občas jsem do večerky chodila. Byla na dobrém místě. Trošku mě mrzí, že večerka skončila. Šla jsem po cestě a mohla si něco koupit,“ myslí si Halina mluvící s ukrajinským přízvukem.
Autorovo nostalgické okénko
Konec večerky připomíná osud legendárního žižkovského „nonstopáče“ s automaty a levným pivem u tramvajové zastávky Lipanská. Autor, jakožto Žižkovák, v minulosti navštěvující místní základní školu, si nenávratné proměny „Trojky“ všímá. Sice se městská část stává atraktivnější pro podnikání i bydlení, ale ztrácí něco ze svého svérázného ducha. Dochází ke gentrifikaci, tedy lokálním změnám, které jsou důsledkem toho, že bohatší lidé nakupují nemovitosti k bydlení v dosud méně prosperujících společenstvích.
„Z hospod se linul zpěv, prodávali tam všelijaké dobré věci – třeba sušené buřty. Já byla divoká a neposlušná. Neuznávala jsem žádnou autoritu. Četla jsem, co jsem chtěla, chodila na nepřístupné filmy. Ačkoli jsem si mohla dělat, co mě napadlo, tak jsem si vyvinula takovou zvláštní odpovědnost,“ citují Olgu Havlovou, žižkovskou rodačku, autorky Hana Primusová a Milena Pekárková v knize Olga.
Žižkov původně obývali zejména dělníci. Dokonce Olga Havlová pocházela z proletářské rodiny. Nejen obyvatelstvo, ale také pavlače a strmé ulice vedly k vytvoření svérázné městské části. Večerka, stejně jako bar, přispívaly ke specifickému koření místa. Oba podniky skončily, zbyly vzpomínky.
Olšanské náměstí v polovině srpna 2023. Jan Dařílek
