18°C
V pátek 28. července se pro veřejnost konečně otevřela Štvanická lávka. Nové propojení mezi Holešovicemi a Karlínem je 300 metrů dlouhé, Prahu vyšlo na 350 milionů korun, stavělo se asi rok a půl. První úvahy o lávce jsou minimálně 20 let staré. Jen pár dní po otevření se však objevuje nejen na sociálních sítích kritika. Dopadlo to tak, jak mělo?
Svítí až moc
Okolo jedenácté hodiny večerní se vypravil na novou lávku světelný expert Hynek Medřický, aby změřil intenzitu osvětlení. „Přímo pod zábradlím jsem naměřil 254 luxů, to je světlo jak v kanceláři a přitom je skoro noc, uprostřed lávky je hodnota 24 luxů, podle stavebních plánů je však uvedeno, že maximální průměrná hodnota osvětlení by měla být 7 luxů,“ napsal Medřický k videu na Instastories. Taková intenzita přitom přirozeně láká hmyz z blízka i z daleka.
Architekt lávky Petr Tej pro Blesk vysvětluje, že osvětlení se teprve bude ladit. „Intenzita osvětlení bude upravena po provedení měření na úroveň osvětlení požadovaného normou. Osvětlení lávky je navrženo v souladu s nejnovějšími trendy, kdy není osvětlováno okolí, ale pouze ta část lávky, mostovka, kde je potřeba osvětlení zajistit. Nevytváří se tak žádný tzv. světelný smog. Při nočních pohledech na lávku z řeky a nábřeží osvětlení není vidět. To je zásadní jak z hlediska panoramatu města, tak z hlediska ekologie. Osvětlení lávky jsme konzultovali se zahraničními specialisty a také například s Českou astronomickou společností.”
Jeho slova potvrzuje i Skanska, která lávku stavěla. „Osvětlení Štvanické lávky (LED pásy ukryté v madle zábradlí) je navrženo tak, aby se jeho intenzita dala upravovat. Aktuálně stále ještě pokračují dílčí práce potřebné pro kolaudaci, mezi které patří i finální nastavení intenzity osvětlení,“ doplnila Lucie Laňková z odboru komunikace společnosti Skanska. I bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) upozorňuje, že lávka bude vydávat téměř nulový světelný smog.
Proč lávka rezne?
Kontroverzi také vzbudily rezavé fleky, které se na lávce okamžitě objevily. Ani to ale není podle architekta Teje špatně. „Součástí betonové směsi jsou drátky, které zajišťují tahovou pevnost UHPC (ultra vysokohodnotného betonu) a díky nimž může být konstrukce navržena subtilní.“
„Drátků je v objemu betonu velké množství a několik se jich při odlévání segmentu dostane blízko povrchu. Tyto drátky podléhají korozi a podle našich zkušeností z jiných staveb do jednoho roku zmizí, odreznou. Následně dojde k efektu tzv. samohojení betonu, kdy se povrch sám zacelí. To je způsobeno částí nezhydratovaného cementu v matrici betonu, který krápníkovým efektem dírky zacelí,“ uvedl architekt.
Lákadlo pro sprejery
Největším problémem tak asi zůstávají tagy, které se na čistě bílém povrchu okamžitě objevily. I když o inteligenci lidí, kteří podobnými „krásami zdobí“ Prahu, si můžeme myslet leccos, pravdou je, že se tomu jen těžko dá vyhnout. A nová, čistě bílá plocha tyto pochybné existence přitahuje nejvíce. Lidé si z počmárané lávky dělají na sítích legraci, i když je z toho cítit spíš hořkost.
„Není to celý jenom past na taggery? Lávka má jenom 2 východy, a když u každého bude stát městapák, máte do měsíce všechny pražské taggery minimálně legitimované a pokutované. Jestli to tak bylo od začátku myšleno, je to super tah města,“ píše na twitteru Matěj V.
Naopak Josef se taggerům nediví: „Na druhou stranu co jinýho s takovou hromadou hnusnýho betonu.“ Institut plánování a rozvoje (IPR) však Pražany uklidňuje: „Malůvky se objeví určitě, ale z tohoto materiálu jdou dobře, lávka je opatřena antigrafitti nátěrem,“ uzavřel IPR.
Štvanická lávka je od pátku v provozu. Tři sta metrů dlouhá betonová konstrukce spojuje Holešovice a Karlín Blesk
