22°C
Jeden příběh mluvící za všechny, to je případ domu Koželužská 587 v Libni. Dům byl v minulosti součástí libeňské židovské čtvrti, druhé nejvýznamnější v Praze, hned po židovské čtvrti na Starém Městě. Ačkoliv se víceúčelová stavba nachází na památkově chráněném území, roky už chátrá a její zdi „zdobí“ barevné graffiti. Památkáři nic nezmohou, samotná budova totiž není nemovitou památkou a nevykazuje žádné významné památkové hodnoty.
„Objekt leží na území ochranného pásma Pražské památkové rezervace, chráněny jsou zde však pouze zásahy, které by se projevily v panoramatu Pražské památkové rezervace,“ sděluje Blesku Iva Dryková z pražského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ ÚOP). Jeho stav by musel negativně ovlivnit Pražskou památkovou rezervaci (PPR), aby měla památková péče zákonný důvod s tím něco dělat.
„Ochranné pásmo PPR chrání siluetu a hmotovou strukturu rezervace a existuje především kvůli regulaci výškových staveb,“ dodává Andrea Holasová, tisková mluvčí NPÚ. Památkáři tak nemají žádnou možnost zasahovat.
Vlastnická divočina
Nicméně dle zákona dle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu je vlastník stavby mimo jiné povinen udržovat stavbu v dobrém stavu po celou dobu její existence. Řešení situace je tedy v působnosti stavebního úřadu Prahy 8. Dohodnout se s vlastníkem však nebude vůbec jednoduché. Podle informací uvedených v katastru nemovitostí patří budova včetně pozemku celkem 11 vlastníkům. Se dvěma vlastníky byla navíc zahájena exekuce, která jakékoliv práce na budově komplikuje.
Na vyjádření radnice Prahy 8 zatím Blesk čeká.
Jedna z posledních vzpomínek na staré ghetto
Budova představuje pozůstatek zástavby Riegrovy ulice, která byla takto přejmenovaná roku 1898, původně nesla název Na Náměstí, a která ležela v srdci starého libeňského židovského ghetta. Po jeho zrušení bylo roku 1880 sloučeno se Starou Libní. Místní obyvatelé provozovali především kožedělnou výroby, díky výhodné pozici v blízkosti řeky. Jednalo se totiž o velmi špinavou a páchnoucí práci s velkou spotřebou vody. Odtud pochází současný název ulice Koželužská z roku 1947.
Podle historických map stávalo na místě čp. 587 stavení, které bylo zřejmě významně poničeno povodní roku 1890. Před rokem 1914 byla zástavba obnovena a bylo také dostavěno nároží jako čp. 433 v nové uliční čáře, kdy zde vyrůstala nově regulovaná řadová zástavba postupně nahrazující z tehdejšího hlediska pro město nevyhovující domky židovské čtvrtě. Libeň totiž byla roku 1898 povýšena na město a roku 1901 sloučena s Prahou.
