22°C
Poslední velká přestavba Tyršova domu známého také pod jménem Michnův palác, proběhla před více než sto lety, když se sem sokolové nastěhovali. Novou podobu tehdy navrhl architekt František Krásný, z barokního paláce se tak stalo moderní tělovýchovné zařízení, ve kterém se samozřejmě nacházela velká tělocvična se šatnami a umývárnami. Přímo pod tělocvičnou pak sokolové vybudovali nejstarší bazén v Praze. Ve zbytku prostoru nové zbrojnice bylo postaveno lehkoatletické cvičiště s běžeckým oválem.
Od té doby žádná větší rekonstrukce Tyršova domu neproběhla, a to i přesto, že ho v roce 2002 zatopila voda. Po povodni už navíc nebylo ani obnoveno lehkoatletické cvičiště a na jeho místě vzniklo parkoviště. V roce 2021 proto sokolové představili tzv. Strategii 2030, jejímž cílem je revitalizovat celý areál Tyršova domu a to pod taktovkou světoznámého a uznávaného architekta Josefa Pleskota.
Římské lázně a homole
Pleskot většinu svého díla situoval pod zem, kde mimo jiné navrhl i klasické římské lázně. Trnem v oku památkářů je však zamýšlená skleněná věž na nádvoří, která se má stát amfiteátrem. „Homole v sobě obsahuje amfiteátr pro produkci nového cirkusu, což je disciplína na pomezí divadla, cirkusu a sportu. Pod věží se po schodištích sejde do centrální recepce, odkud bude všechno na dosah a lidé se nebudou ztrácet. Bude vyjadřovat dynamiku sokolství. K věži mě ale také inspirovala jedna stará fotografie, na níž je vidět nádvoří Tyršova domu, kde je vztyčena asi dvacetimetrová dřevěná konstrukce připomínající rameno jeřábu,“ komentuje Pleskot své dílo s tím, že věž by měla navazovat na nedalekou Petřínskou rozhlednu.
Nejdřív pro, pak proti
Zajímavé je, že při představení projektu v roce 2021 vrchní ředitel sekce kulturního dědictví ministerstva kultury Vlastislav Ouroda návrh chválil. „Zde je to všechno v pořádku. Z toho mám radost. A v souvislosti s prosklenou věží, která pohledově koresponduje s rozhlednou na Petříně, chápu, že jen málokterý architekt by odolal tomu, aby z Prahy stověžaté neudělal Prahu stojednavěžatou.“
Jenže o rok později už pražští památkáři vydali k této studii nepřípustné rozhodnutí. „Dne 25. 7. 2022 podal vlastník objektu odvolání k Ministerstvu kultury ČR k vydanému Rozhodnutí. Dne 24. 11. 2022 Ministerstvo kultury svým Rozhodnutím zamítlo podané odvolání a potvrdilo Rozhodnutí Magistrátu, odboru památkové péče. V současné době řeší Městský soud v Praze žalobu vlastníka objektu proti Rozhodnutí Ministerstva kultury ČR,“ sdělil Blesku Jiří Skalický ředitel odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy.
V současné době jsou tedy veškeré přípravné práce zastaveny. „Ačkoli jsme více jak rok detailně studii konzultovali s Národním památkovým ústavem i jejím ředitelem a vyšli jsme vstříc ve všech směrech jejich požadavkům, je projekt nyní z důvodu rozhodnutí památkářů Magistrátu hlavního města Prahy zastaven. Nyní jsme v jednání s Ministerstvem kultury. Věříme, že se nám je podaří přesvědčit o kvalitě tohoto řešení,“ uzavírá Marek Tesař, ředitel kanceláře České obce sokolské.
Architekt Pleskot o změnách na Hradě: Jak se otevře lidem? A zátarasy jako „absolutní šlápnutí vedle“ Markéta Volfová, Lukáš Červený
