18°C
Clam-Gallsův palác patří mezi největší, ale hlavně nejhodnotnější stavby na území hlavního města. Jeho dezolátní stav tak byl ostudou jak Prahy, tak celé České republiky, proto dlouho plánovaná rekonstrukce byla mezi veřejností přivítaná s velkým nadšením. Když se loni na podzim palác otevřel veřejnosti, začaly se ve veřejném prostoru objevovat pochybnosti, jestli byly restaurátorské práce provedeny na té nejvyšší možné úrovni.
Jak laická, tak především odborná veřejnost se pozastavovala především nad tmavě šedou barvou, kterou byla natřená fasáda, ale vadily i další detaily – třeba „domalování“ fragmentů nástěnných maleb.
Necitlivé přemalby
Uměleckohistorická společnost se rekonstrukcí zabývala na své valné hromadě, kde se usnesla, že celá rekonstrukce je systémovým selháním. Proto své připomínky zaslala ve formě otevřeného dopisu ministrovi kultury Martinu Baxovi (ODS).
„Obnova paláce a uměleckých děl s ním spojených dle našeho přesvědčení nebyla provedena dostatečně citlivě a její úroveň neodpovídá současným obecným standardům, a to jak z pohledu mezinárodní, tak i domácí památkové teorie a praxe. Máme zde na mysli především způsob provedení nátěrů Braunových kamenných soch a reliéfů na průčelí paláce a nepřijatelné necitlivé přemalby, které poškodily nově odkryté, torzálně dochované fresky na stěnách hlavního schodiště, spojované se jménem Carla Innocenza Carloneho. Diskutabilní zůstává také nové barevné pojetí vnějšího pláště,“ stojí v dopise.
Někteří členové výboru Uměleckohistorické společnosti se dokonce vyjádřili ve stylu, že zrestaurované malby působí amatérsky a spíš než do barokního paláce by se hodily do nějaké pizzerie. „Výsledkem je umělecky pokleslá forma připomínající spíše výzdobu nějaké pizzerie než jednu z našich nejcennějších barokních nástěnných maleb. ‚Restaurované‘ scény jsou navíc na schodišti konfrontovány s autenticky dochovanými částmi Carloneho maleb, což vytváří nežádoucí kontrast,“ vysvětluje Jan Dienstbier z Ústavu dějin umění.
Praha pochybení odmítá
Pražský magistrát jakékoli pochybení odmítá. „Hlavní město se opět dostalo do názorové třenice odborníků, kteří k rekonstrukci vyjadřují své vlastní postoje. Praha se v rámci rekonstrukce spolehla na odborný dohled a názor odborníků z Národního památkového ústavu, kteří musí podle zákona tento dohled provádět. V případě jakýchkoliv nežádoucích kroků by tento orgán jistě zasáhl a situaci napravil, proto Praha kritiku důrazně odmítá,“ uvedl ředitel Magistrátu hlavního města Prahy Martin Kubelka.
„Rekonstrukcí se v rámci svých kompetencí zabývala i památková inspekce Ministerstva kultury ČR, která neshledala pochybení. Závazná stanoviska byla vydána v souladu s vyjádřením Národního památkového ústavu (NPÚ) územním odborným pracovištěm v Praze. Zakázka byla provedena zcela v souladu s platnou legislativou a byla jedinou možnou cestou, jak dostát zárukám na hotové dílo a koordinovat provádění prací za dodržení technologických postupů.“ vyloučil možná pochybení mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Stavba roku
Výtky odborníků jsou přitom v kontrastu s výsledky soutěže Stavba roku 2022. Tam rekonstrukce Clam-Gallasova paláce utržila hned dvě prvenství. Jednak cenu veřejnosti, pak i ocenění odborné poroty.
Geniální talent W. A. Mozart. Češi ho zbožňovali, ve Vídni umírá v osamění a bídě Videohub
