Vrchní soud v Praze podle Střížova dovolání sklouzl ke zjednodušenému náhledu na splnění podmínek pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody, tedy „nezohlednil dostatečně veškeré trestněprávně relevantní aspekty“.

Znovu před Vrchní soud

„Nejvyšší soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce v části týkající se výroku o trestu. Ztotožnil se s námitkami nejvyššího státního zástupce, které směřovaly proti mimořádnému snížení trestu pod dolní hranici trestní sazby pro obviněného referenta Pozemkového úřadu Praha,“ uvedl podle ČT mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Vrchní soud tak musí o trestu rozhodnout znovu.

Vlekoucí se kauza

Řadu let stará kauza má spletitý vývoj, postupně padaly různé rozsudky nad Horákem, včetně sedmiletého nepodmíněného trestu, ale také zprošťujícího výroku. Už dříve zasáhl i Nejvyšší soud, nesouhlasil zejména s výkladem, podle kterého někdejší úředník nejednal úmyslně, nýbrž z nedbalosti. Naposledy už vrchní soud akceptoval právní názor Nejvyššího soudu, avšak odmítl s ohledem na konkrétní okolnosti udělit nepodmíněný trest.

Horák podle vrchního soudu neměl motiv při restituci Bečvářova statku podvádět, ani z toho neměl prospěch. Od doby spáchání trestného činu uplynulo zhruba deset let, muž je v důchodovém věku a lituje svých pochybení. Podle žalobců však neprojevil skutečnou sebereflexi.

Jana H. spolu s jeho nadřízenými Evou B. a Petrem Ch. vinila obžaloba z toho, že nezákonně přiřkli dnes již zemřelé Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi a způsobili škodu ve stovkách milionů korun.

Eva B. naposledy odešla od odvolacího soudu také s podmínkou. Roční podmíněný trest nad Petrem Ch. je jediným verdiktem v kauze Bečvářova statku, který prošel celou soudní soustavou a potvrdil ho i Ústavní soud.

Fotogalerie
4 fotografie