14°C
Chmelík, Eva Benešová a jejich někdejší podřízený, referent Jan Horák, čelili obžalobě z toho, že nezákonně přiřkli dnes již zemřelé Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi v pražských Strašnicích a na Žižkově. Způsobili tak údajně státu škody ve stamilionech korun, u Chmelíka je škoda vyčíslená na téměř 372 milionů korun.
Chmelík si pravomocně vyslechl roční trest vězení s podmínečným odkladem na dva roky, a to za maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. V ústavní stížnosti neúspěšně tvrdil, že jeho trestní odpovědnost je promlčená. Obhajoba také uváděla, že mezi jeho jednáním a škodlivým následkem chybí příčinná souvislost a ke vzniku škody přispěly i další okolnosti.
„Soudy připustily, že příčin, které vedly k následku v podobě způsobení škody České republice, bylo více, nicméně dle trestněprávní teorie tato skutečnost nevede k přerušení příčinné souvislosti,“ stojí v usnesení ÚS.
Podmínečný trest dostala také Benešová. Vrchní soud ji uznal vinnou z přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Žalobci prosazovali trest za zneužití pravomoci. Nejvyšší soud na základě jejich dovolání nařídil vrchnímu soudu, aby rozhodl znovu. Benešová reagovala ústavní stížností, rozhodnutí ÚS zatím buď nepadlo, anebo čeká na zpřístupnění.
Nejvyšší soud zrušil také zprošťující rozsudek nad referentem Horákem. Pražský vrchní soud mu poté letos v únoru uložil podmínku.
Bečvářovi
Trojice úředníků se zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi. Bednářovou označil Horák za neteř po Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratrovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.
Bečvářovi před únorem 1948 vlastnili rozsáhlé území, na kterém dnes stojí například hotel Don Giovanni, Rádio Svobodná Evropa nebo sídliště Solidarita.
