„Obžalovaným se nedostalo spravedlivého procesu. Byla popřena jejich presumpce neviny,“ uvedl Ústavní soud. Za problematické označili soudci nakládání s pachovými stopami obou odsouzených.
Nález je naprosto zásadní pro policejní dokazování trestných činů v celé ČR. Precedenční verdikt Ústavního soudu se týká trestní věci Martina S. a Miloše Z. K jejich odsouzení za vyloupení klenotnictví v Uherském Hradišti justice použila jako stěžejní důkaz metodu pachové identifikace a pachovou stopu.
Metoda odporuje vědě
Ústavní stížnost spolu s žádostí o obnovu řízení podala dvojice odsouzených Miloš Z. a Martin S. Ti od prvopočátku popírají, že by zlatnictví přepadli. Podle svých slov byli v době přepadení v práci. V únoru 2019 je přesto zlínský krajský soud poslal na osm a pět let do vězení.
Soudce Ústavního soudu Pavel Šámal k problematice pachových stop. Jiří Nováček
„Žádné zlatnictví jsem nevykradl, ani jsem k tomu neměl důvod. Ani nevím, jak se drží zbraň,“ tvrdil u soudu Miloš Z. Martin S. se posledního přelíčení nezúčastnil.
Kauza představuje událost, která se v historii trestního řízení v ČR ještě nestala: Elita odborné vědecké veřejnosti vydala prohlášení, že metoda pachové identifikace je z vědeckého hlediska, tak jak byla prováděna, zcela nevěrohodná a odporuje aktuální vědeckým poznatkům!
Drama na ulici s otazníky
Podle policie pachatelé přijeli ke klenotnictví na motocyklu, jeden měl zbraň. Šperky za více než 1,2 milionu korun se ale útočníkům s kuklami na hlavách odnést nepodařilo.
Zamezili tomu dva kolemjdoucí, kteří utrpěli těžká zranění. Jednoho ze zasahujících mužů postřelili lupiči do nohy, druhého zranily střepy z rozbitých skleněných dveří do prodejny. Lupiči na místě nechali tašku se šperky, šroubovák a páčidlo a prchli na motocyklu.
Obhájci: Pachové stopy nevěrohodné
Obhájci obou odsouzených se snažili poukázat na nové důkazy, především na znalecký posudek zpracovaný Českou zemědělskou univerzitou v Praze, podle kterého nelze výsledky pachové identifikace považovat za věrohodné.
„Pachová identifikace rozhodně není neomylná. Zpracovaný znalecký posudek je opravdu zásadní a v dalších soudních řízeních by se mohl projevit. Ale vidím v našem případě podstatné i výpovědi svědků. Popisovali, že by motorka při váze obou těchto mužů, kteří na ní měli odjíždět z místa činu, byla neovladatelná,“ sdělil obhájce Martin S. Filip Opatřil.
Poukazoval na stav, kdy údajný řidič motocyklu Martin S. měl v době spáchání činu šedesát a Zezula 120 kilogramů.
„Jeden z kriminalistů u zlínského soudu řekl, jak se přišlo na obžalované. Došlo k tomu tak, že se policisté ptali občanů, kdo by to mohl být. Následně se ozval někdo, kdo dal tip, a policisté zjistili, že tip byl správný,“ uvedl soudce zlínského soudu Jiří Dufek. V neprospěch odsouzených vedl řetězec nepřímých důkazů.
Případy s pachovými stopami
Žondra má smůlu, v base zůstane
Na pachových stopách se přitom točí desítky kauz, například pořezání tenistky Petry Kvitové (31) z roku 2016. Justice na jejich základě označila za pachatele Radima Žondru (36). Ten si odpyká celý 11letý trest, u Ústavního soudu se stížností neuspěl. Jeho případ se totiž odehrál ještě předtím, než vědci spolehlivost metody pachových stop zpochybnili.
Vražda prostitutky nemá pachatele
Na základě nepřesvědčivých pachových stop se dostal po zásahu Ústavního soudu již dříve na svobodu Jan E. (32). Soud jej poslal za mříže na 13 let za vraždu prostitutky (†65) v Brně. Ústavní soudci zmínili extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a zpochybnili i použití pachových stop jako klíčového důkazu. Muž si i tak odseděl 8 let.
Vrah z tramvaje 22
Obnovu procesu a zproštění viny budou nyní žádat právníci Američana Gilberta M.. Ten sedí jedenáctým rokem v kriminále za vraždu v pražské tramvaji 22. Justice jej poslala na základě pachových stop za katr na 16 let. Na konečné tramvaje 22 v ulici plk. Mráze měl zastřelit muže (†34), se kterým měl předtím konflikt v baru.
