Když v roce 2016 na Staroměstské náměstí přijelo auto, ze kterého vyskákali ozbrojení muži v maskáčích, prchající lidé se strachy málem ušlapali. Policie celou akci zarazila ve chvíli, kdy to vypadalo, že na náměstí dojde k rituální popravě. V ten moment ještě nikdo nemohl vědět, že se jedná pouze o představení a že ozbrojenci nad hlavami mávají jen atrapami zbraní. Organizátoři své shromáždění tehdy magistrátu oznámili jako divadelní představení, jehož součástí budou i herci převlečení za vojáky, že bude jejich představení takto věrohodné a neohleduplné, ale nikdo nemohl dopředu tušit.
Podobné kontroverze budí ale i aktivisté blokující magistrálu v ranní špičce. V minulém roce se k ní opakovaně přilepovali klimatičtí aktivisté a v posledních dnech se po ní s transparenty prochází zase aktivisté požadující snížení rychlostního limitu. Všechny tři akce se setkávají s velmi ostrou kritikou a dotčení obyvatelé se často podivují, proč jsou podobné akce vůbec povolené. Magistrát proto publikoval tiskovou zprávu, ve které schvalování veřejných shromáždění uvádí na pravou míru.
Když magistrátním úředníkům na stole přistane ohlášení veřejného shromáždění, jsou téměř vždy postaveni před hotovou věc. Rozhodovat o tom, zda shromáždění povolí či nepovolí, není jejich kompetence. Veřejná shromáždění se totiž podle zákona nepovolují, ale pouze oznamují. Jejich konání je zakotveno v listině Základních práv a svobod a organizátoři jsou si toho dobře vědomi. „Právo shromažďovací je důležitější než volný průjezd v dopravní špičce na Nuselském mostu,“ řekl novinářům jeden z pořadatelů pochodů po Magistrále. Jestli svého práva zneužijí a svou akcí zajdou za hranice slušnosti, je tak pouze na svědomí svolavatelů.
Zákaz jen v krajních případech
„Oznámení posuzuje úřad podle zákona pouze po stránce formální, kde kontroluje náležitosti a lhůty, dále po stránce obsahové, kde kontroluje soulad oznámeného účelu se zákonem – tedy zda svolavatelem oznámený účel například nepodněcuje k násilí – a po stránce faktické, tedy zda není ve stejném místě a čase oznámeno jiné shromáždění,“ stojí v tiskové zprávě z 8. března. Zakázat nějaké shromáždění kvůli jeho obsahu mohou úředníci jen ve velmi krajních případech. Smyslem shromáždění by například muselo být podněcovat nenávist či přímo násilí vůči různým skupinám obyvatel. „Je však patrné, že někteří svolavatelé jsou schopni tyto zákonné náležitosti dodržet tak, aby akce nemohly být zakázané a jejich účel nebyl v rozporu se zákonem,“ podotýká magistrát v tiskové zprávě.
V případě aktuálně velmi diskutovaných shromáždění, která blokují provoz na Magistrále, zákaz v úvahu příliš nepřipadá. Úředníci totiž nesmí svým jednáním zmařit účel shromáždění. „Zákaz kvůli omezení dopravy přichází v úvahu spíše zcela teoreticky za stavu, kdy by shromáždění blokovalo určitou oblast dlouhodobě, což ale dle situace určitě znamená více než několik hodin, takové jednání by navíc muselo znemožnit například přístup občanům k jejich bydlišti, do zaměstnání a podobně. Případně pokud by dlouhodobě znemožnilo zásobování a tyto potřeby by nešlo realizovat jinak, například pěším přístupem,“ stojí v tiskové zprávě.
Jediným efektivním nástrojem, jak situaci korigovat, je dohled na místě. Kvůli ochraně ostatních obyvatel mohou na místě policisté nebo dohlížející úředníci na místě organizátorům udělit pokyny, kterými mohou docílit jistého kompromisu. Policie může například po dohodě se svolavateli měnit trasy pochodu, nebo jej v případě významnějších prohřešků rozpustit. Aktivistům požadujícím snížení rychlostního limitu například policie přikázala pohybovat se jen ve dvou pruzích, aby je třetím mohla auta objíždět.
Ekoaktivisté blokovali magistrálu. (10. března 2023) Aktu.cz
