9°C
Neveliká obec, podél níž vede prakticky nejrušnější výpadovka v republice, spojující Prahu s Brnem. Ačkoliv Čestlicím říká podle posledního sčítání obyvatel „domov“ necelých 700 obyvatel, známé jsou především obchodní zónou hned za jihovýchodním okrajem hlavního města. Když se filmovým střihem navrátíme o necelých 800 let nazpět, jaké Čestlice bychom viděli očima obyvatele středověku?
Šestlice
Předně bychom se asi nedoptali, kde přesně leží. Dlouhá staletí byly Čestlice známé pod svým historicky původním názvem: Šestlice. Šlo o nevelikou ves, o níž se písemné prameny poprvé hovoří v roce 1227 „jako o součásti statku svatojiřského kláštera,“ uvádí publikace Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Majetkem nejstaršího českého kláštera, jehož věže baziliky tvoří nezaměnitelné panorama pražských Hradčan, byly Čestlice téměř 100 let, neboť už roku „1324 náležela ves Slávkovi z Čestlic.“ Majitelé vsi se často střídali. Byli mezi například vlastníci nedalekých Říčan i Průhonic, ale taktéž pražští měšťané.
Třeba roku „1380 měl vesnici Jan, děkan u sv. Apolináře v Praze, a pražský měšťan Bartoloměj Štuk. Ten prodal r. 1383 svůj díl pražskému měšťanovi Františku Kamaréřovi,“ uvádí kolektiv historiků pod editorským vedením Františka Holce.
Nejvyšší nouze
Východně od Prahy rostly husté a neprostupné hvozdy, které bychom na mapách dnes již nenašly. Podstatná většina z nich byla vykácena. „Raritou zůstává Milíčovský les, což je lokalita, která nikdy v historii lesem nepřestala být a zůstala jím až do dnešních dnů,“ poznamenává v knize Petrovice – 770 let: Historie, současnost a budoucnost městské části Praha – Petrovice Petr Říha. Milíčovský les se přitom nachází necelé 3 kilometry od Čestlic. Jenže existence neprostupných hvozdů hvozdů dávala záminku k řádění nejrůznějším zlodějům, lapkům a rabijátům, proti kterým bylo zapotřebí se bránit.
A tak ves od vsi zakládaly tvrze, kam by se mohli vesničané ukrýt a bránit v případech nejvyšší nouze. Pozůstatky některých tvrzí bychom na kraji pražských hranic bychom našli ještě dnes; Sibřina, Slavětice, které stávaly mezi Klánovicemi a Újezdem nad Lesy, Lítožnice u Běchovic, Chodovská tvrz, v nedalekých Říčanech dodnes stojí pozůstatky monumentálního hradu. Obranu svých statků a obyvatel oproti tomu podcenili majitelé Čestlic, kteří si s jejím zbudováním nejspíše dali pořádně na čas.
Upálení vojáci
Informace o existenci tamní tvrze jsou kusé. S největší pravděpodobností vznikla někdy kolem období husitských válek, jelikož tvrz je v pramenech poprvé připomínána až v roce 1457. O několik let dříve, právě během husitských válek, byla vesnice vypálena a vypleněna, a to dost krutým způsobem, o němž se zmiňuje přední český historik a kastelolog Augustin Sedláček.
V roce 1427 „přišlo do vsi pět rot vojska před Kolínem ležícího a chtěli odháněti dobytek, ale sedláci jich devět zabili; ostatní uprchli do chalupy a bránili se tu, až ta konečně zapálena a tak tu uhořeli,“ uvádí v knize Hrady, zámky a tvrze Království českého z roku 1927. „Když se to v ležení dozvěděli, udeřili na poplach, sto drábů vpadlo do Šestlic, zabili všechno obyvatelstvo, staré a mladé, a ves až do dna vypálili.“
06. 07. 1415 - DEN, KDY BYL UPÁLEN JAN HUS Videohub
Jako bájný fénix
Dějiny Čestlic vypálením, jak se dnes můžeme přesvědčit, neskončily. Povstaly z popela jako bájný pták fénix. Zda už v té době stála tvrz, či zda ji vystavěli až s obnovou vesnice, se lze jen dohadovat. Stejně tak je otázkou, zda by obyvatele Čestlic ubránila před zkázou.
Pakliže by tvrz vznikla zhruba v 15. století, neměla dlouhé existence. „Kdy tvrz zpustla, není zatím známo, ale kolem r. 1508 je zapsán již jen poplužní dvůr,“ dočteme se z knihy Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku s tím, že v té době už tvrz nestála.
