Přitom počátky školství v této nejmenší z pražských městských částí sahají teprve do roku 1805. Tehdy v Petrovicích, nikterak velké vesnici, žádná škola nestála, proto „petrovické děti docházely do Čestlic,“ píše Petr Říha v knize Petrovice: 770 let – historie, současnost a budoucnost Městské části Praha – Petrovice. Mezi Petrovicemi a Čestlicemi, které leží těsně za krajem Prahy, je to vzdušnou čarou zhruba čtyři kilometry vzdálenosti.
Výuka na zvonici
Tato praxe probíhala po většinu 19. století, než se obec rozhodla pro zřízení tzv. pokoutné školy. Tímto termínem se rozuměly školy, které byly vesměs považovány za vedlejší, poskytovaly jen to nejnutnější vzdělání, a fungovaly v naprosto skromných poměrech. „Vyučovalo se dokonce i na kostelní půdě – na zvonici,“ popisuje Říha.
Učitelé byli tehdy mizerně placení, a o jejich vzdělání také mnohdy nemohla být řeč. Jak dokládá zápis z petrovické kroniky, jistý Josef Frič, který post učitele zastával, byl prý sotva o pár let stár, než děti, které mu byly svěřeny. „Často se stalo, že se tento učitel se svými žáky dal do rvačky,“ cituje Říha zápis z kroniky.
První škola
Teprve v roce 1883 se začalo se stavbou nejstarší petrovické školy. „Místo pro ní bylo vybráno na rozcestí U křížku na křižovatce měcholupské a uhříněveské silnice, dnes křižovatka ulic Edisonovy a Bellovy,“ líčí Říha. Ještě téhož roku byla škola uvedena v provoz a její budova coby jedna ze dvou ZŠ Praha Petrovice, funguje dodnes.
Velké sídliště
Ve 20. století prošly nejen Petrovice, ale vůbec celá oblast Jižního Města překotnými změnami. Jejich současný ráz ovlivnilo v roce 1968 připojení k hlavnímu městu. Z neveliké vsi, kde žilo něco málo přes půl tisíce obyvatel, se rázem stala součást velkoměsta. Tomu odpovídalo také plánování budoucí zástavby.
Tak jako se transformovaly okrajové části Prahy v nynější sídliště jako třeba Jižní Město či Severní Město (Prosek, Ďáblice, Bohnice), počítalo se s panelovým sídlištěm i v Petrovicích. Aktuálně zde žije přes 6 tisíc obyvatel, a to právě zásluhou panelového sídliště, které je prakticky na dohled od podobných panelových „hradeb“ Jižního Města.
Náhlý příboj nových obyvatel, které se svorně stěhovaly i do souběžně vznikajícího sídliště v Horních Měcholupech, samozřejmě nastolil otázku – co bude s jejich dětmi? Zatímco „ve školním roce 1957/1958 bylo škole zapsáno 146 dětí,“ jak podotýká Říha, na přelomu 80. a 90. let se jich čekal veskrze šestinásobek.
Největší a nejmodernější škola
Reakcí na výstavbu panelového sídliště byla pochopitelně výstavba nové školy v nynější Dopplerově ulici, jež nese jméno známého fyzika – autora tzv. Dopplerova jevu. Otevřena byla v den, kdy se měnily staré pořádky za nové – symbolicky přesně 17. listopadu 1989.
„Jednalo se o největší a nejmodernější školu v republice,“ uvádí Říha s tím, že právě kvůli událostem Sametové revoluce „její otevření proběhlo nenápadně a ze zpráv bylo vytlačeno událostmi důležitějšími.“ Přitom se jednalo o olbřímí projekt s velkým areálem, na němž se nachází „ovocný sad, skleník, všechna myslitelná sportoviště,“ vypočítává Říha.Nedávno se areál školy rozšířil dokonce i o hmyzí hotel.
Aktuálně jsou v Petrovicích, kde se kdysi děti vzdělávaly ve zvonici, základní školy dvě. Zmíněná ZŠ Praha Petrovice, pod níž dnes spadá i ZŠ v Dopplerově ulici, a jedna soukromá ZŠ, která se nachází v sousední Bellově ulici. Jaký to překotný vývoj, který vystihuje i městskou část. Přitom jen v ZŠ v Dopplerově ulici se k roku 2020 učilo „jen“ přes 500 žáků – kapacita by přitom podle Říhy měla vystačit s dalšími 200 žáky navíc.
Tehdy rarita, dnes standard
Takto dimenzovaná kapacita, která kdysi vystačila na „největší školu v republice“, je přitom dnes pomalu standardem. V Praze 9 v ulici U Elektry má vzniknout základka pro 700 žáků. Pro 540 dětí by měla vzniknout nová základní škola v Praze 7, se stejným počtem dětí by v plánované nové základní škole ráda vyžila i radnice Dolních Měcholup, kdežto v nedaleké Uhříněvsi má mít budoucí základní škola požadovanou kapacitu dokonce 810 dětí, podobně jako to plánuje Praha 12 v Komořanech.
I to je však v porovnání s nynější největší základní školou v České republice pořád ještě málo. Podle ČTK se nachází v Boskovicích na Blanensku, a vznikla v roce 2005 sloučením hned tří samostatných škol. Celkem do ní dochází 1 380 dětí, které má vzdělávat zhruba 150 učitelek a učitelů.
