Propojené životy dvojčat Františka a Ondřeje, kteří žijí podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci, jejich neustálé hašteření i osobitý pohled na svět, se nejprve staly námětem knihy a později i dokumentu. Ten právě v sobotu vyhrál Velkou cenu v hlavní soutěži karlovarského filmového festivalu. František i Ondřej se ceremoniálu účastnili.
Dva bratři, dvojčata, kterým osud nerozdal zrovna nejlepší karty, se narodili 3. května 1963 v Prachaticích do rodiny slovenských Rumunů. Ti přišli po válce osídlit české pohraničí. Rodina pocházela z Nového Šasteleku, někdejší součásti Rakouska-Uherska, která je dnes rozdělená mezi Rumunsko a Ukrajinu.
Stögrova Huť se po odchodu Němců stala osadou s pár domy, kde žije jen několik stálých obyvatel. Jedněmi z nich byli právě oba bratři.
Mezi disidenty
Ve škole bratry z chudé rodiny, kteří neuměli česky, šikanovali, proto na ni zanevřeli a vyšli ze sedmé třídy. František se stejně jako jeho bratr Ondřej vyučil zedníkem a po vojně odešel pracovat do panelárny na pražském Zahradním Městě.
V mládí utrpěl těžký úraz na pile ve Vimperku. „Udělalo to cink, myslel jsem, že klacek projel pilou. Chci se opřít a nejde to, místo ruky jsem měl takové dlouhé šlachy. Tekla z toho krev, ale nebolelo to,“ vzpomínal František pro Paměť národa. O část ruky přišel.
V Praze žil v komunitě „mániček“ a představitelů disentu kolem filosofa Jana Patočky, spisovatele Egona Bondyho či kapely The Plastic People of the Universe.
Styděl se před Havlem
Na Šumavu se vrátil v roce 1987 a koncem 80. let byl aktivní v disidentském Hnutí za občanskou svobodu. Po listopadové revoluci v roce 1989 pomáhal zakládat Občanská fóra ve městech a vesnicích regionu.
Na tuto životní etapu vzpomínal: „Najednou jsem si uvědomil, že moje role v této revoluci byla být v odboji, být proti něčemu. Když se to legalizovalo, přestal jsem na schůze chodit,“ uvedl. „Pak jsem se styděl před Havlem, říkal: ‚Nesmíme couvnout,‘ a já jsem couvl. Ale jinak jsem ani nemohl. Člověk, který vyjde ze sedmé třídy, nemůže dělat žádnou veřejnou funkci.“ Ve Stögrově Huti pak spolu s bratrem pořádal občasné koncerty a výstavy.
V hospodářství měli krávu, vola, slepice, psy a kočky. František rád cestoval, navštívil San Francisco či New Orleans, Mexiko i Indii. Psal také básně, především pro literární časopisy. V roce 1997 se odhodlal k jejich vydání ve sbírce Zpřítomnění aneb Pocity Františka Klišíka. Vyšla vlastním nákladem v pouhých sedmi kusech.
VIDEO: Na hladině rybníkav Ohrobci u Prahy našli lidé v neděli ráno tělo neznámého muže, později vyšlo najevo, že se jedná o Františka Klišíka (†62).
Na hladině rybníka v Ohrobci u Prahy našli lidé v neděli ráno tělo neznámého muže. David Malík
