Bartoš: Nechci Česko pod vládou ANO a SPD. Špinavé bitcoiny? Lidé už mají dost afér! Pomohou Pirátům Zelení?
Ještě nedávno se mohlo zdát, že Česká pirátská strana je na pokraji své existence: opouštěly ji známé tváře, které nesouhlasily s »vycentrováním« pod novým předsedou. Nyní však předvolební průzkumy vyprávějí jiný příběh – Piráti se odrazili ode dna a mohou být v konečném důsledku pomyslným jazýčkem na vahách. Bez nich totiž současný premiér Petr Fiala (ODS) na další funkční období v roli premiéra může zapomenout. Co jim pomohlo a nemůže být kandidatura společně se Zelenými naopak přítěží? Pro Blesk se nad pirátskými ambicemi pozastavil expředseda Pirátů Ivan Bartoš. Česko pod vládou ANO a SPD si nechce ani představovat, vzkázal.
Jestliže spojování podobně smýšlejících stran bylo symbolické pro minulé sněmovní volby, v těch nadcházejících říjnovových jde o nutnost. Spojuje se pravice i levice, a pokud nejde hned o koalici, subjekty minimálně vpouští na své kandidátní listiny osobnosti jiných stran s vidinou potenciálního lepšího výsledku. Nejinak je tomu u Pirátů, kteří se posledně spálili v rámci koalice PirSTAN, která se – v důsledku kroužkování ze strany voličů Starostů, který znamenal zisk pouhých 4 poslaneckých křesel pro Piráty – okamžitě po volbách rozpadla.
Nyní Piráti českých politických vod vsázejí na Zelené a hlásí: kroužkovat se tentokrát může, taky to budeme dělat. Přitom zpočátku o vpuštění zástupců Strany zelených na pirátské kandidátky nebyl ze strany současného vedení zájem, jak popsalo Blesku několik zdrojů obeznámených se situací v České pirátské straně. Paradoxním impulsem ke změně pohledu bylo zvolení exposlance a bratra místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové Mikuláše Ferjenčíka za lídra strany v Pardubickém kraje. Jeho kandidatura totiž kraj dost rozdělila a někteří jeho kolegové s ním do toho nechtěli jít.
Zde se zrodil nápad pozvat na kadidátku Zelené, kteří zde měli s Piráty dobré vztahy – spolupracovali společně mimo jiné v opozici. Zelení ovšem zpočátku vyjednávali o nějaké formě předvolební spolupráce i s dalšími subjekty, protože sami by nebyli schopni postavit kandidátky ve všech krajích. Jednali se stranou Volt, Budoucností, Levicí a hnutím Kruh. Nakonec ale dali přednost pohodlnějšímu přimknutí se k Pirátům, kde cítili větší šanci na úspěch.
A co rozhodlo pro spolupráci u Pirátů? Straně dle informací Blesku scházeli kvůli klesajícím preferencím odborníci, které předseda Zdeněk Hřib v únoru, když byl zvolen celostátním lídrem kampaně, sliboval. Dokonce navrhoval, aby strana šla do sněmovních voleb s upraveným názvem kandidátky - Piráti a odborníci.
Expert: Voliči nemají kam jít
Politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy míní, že za rostoucím trendem u Pirátů stojí jednak fakt, že jejich voliči nemají ke komu jinému přejít, jednak že mají silné voličské jádro. Navíc prý voliči přijali Bartošovu verzi, proč digitalizace stavebního řízení skončila katastrofou. „Uvěřili, že to možná spustil příliš brzo nebo to manažersky úplně nevychytá, ale jinak to vlastně myslel dobře,“ doplnil Mlejnek.
Roli hraje i protikorupční étos. „Plus jim mohla nahrát ta bitcoinová kauza, protože oni si ještě ve vládě stěžovali na ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) a nyní v opozici zaujali principiální postoj a tvrdě po tom šli, takže z toho také určitě nějaké body získat mohli,“ sdělil Mlejnek Blesku.
Ani spřáhnutí se se Zelenými nevidí kriticky. „Ačkoliv se může zdát, že to jde proti snaze Zdeňka Hřiba vycentrovat Piráty, tak já si myslím, že to spojení může být jenom plus, protože voliči Pirátů jsou pragmatičtí, drží se jich a mohou ocenit, že netříští hlasy,“ uvedl politolog. Progresivistické snahy Zelených dle něj nejsou takové, aby Pirátům vysloužily nálepku novodobých komunistů. S tou se právě část Pirátů potýkala v minulosti.
Bartoš: Zelení nás doleva netáhnou
Rozhovor s bývalým předsedou České pirátské strany a lídrem pro nadcházejí sněmovní volby ve Středočeském kraji, poslancem Ivanem Bartošem (45):
Ještě v prvním kvartále letošního roku politologové spekulovali, zda se vůbec Piráti dostanou po říjnových volbách do Sněmovny. Vaši stranu opouštěly některé známé tváře, protože nesouhlasily s jejím směřováním. Nyní se ovšem vaše preference dle volebních průzkumů stabilizovaly a přeskočení 5procentní hranice byste měli mít jisté. Jak se vám to podařilo?
„V rámci naší kampaně Kde domov Tour jsme navštívili všechny kraje, mluvili jsme s tisícovkami lidí a skutečně jsme slyšeli jejich konkrétní příběhy a problémy jako dostupnost bydlení a s tím související náklady domácností. Mám od nich zpětnou vazbu, že mají dost všech těch nekonečných afér a zákulisního politikaření. Na jednání Sněmovny se často řeší podobné záležitosti namísto skutečných problémů.
Například kauza špinavých bitcoinů z posledních dnů – je to jenom další důkaz, kam až sahají staré struktury a jak moc je potřeba, aby přišla nějaká změna. Když si naopak vezmete činnost Pirátů v politice, tak v roce 2017 jsme šli do Sněmovny a o čtyři roky pozděj do vlády proto, abychom prosadili konkrétní věci jako modernizaci státu či dostupnější bydlení. Významnou částí naší agendy navíc vždycky byl boj s korupcí, přičemž si myslím, že za poslední zhruba rok, co Piráti už nejsou ve vládě, lze pozorovat, že téměř všechna protikorupční opatření byla ze strany ODS zablokována. Peníze často končí u různých zákulisních hráčů či oligarchů. V naší kampani voličům říkáme, jak má stát fungovat, aby byl pro lidi. Jeden z našich benefitů, který se pak odráží v těch průzkumech, je, že za těch 15 let, co jsme v politice, tak máme skutečně čistý štít, co se týče nějakých korupčních afér.“
Nemohou vám nyní Zelení, kteří jdou na vašich kandidátkách v 8 krajích, spíše uškodit, pakliže jste již stabilně nad 5 procenty? Nejste ve všech názorech zcela totožní…
„Není to nějaký kalkul, máme naše kandidátky tradičně otevřené nejen pro členy Pirátů, ale i pro odborníky z řad dalších stran. Je to běžná praxe. Když si vezmu rok 2017, tak na našich kandidátkách byli třeba Evropané CZ nebo lidé z „5 % pro vzdělání”. Odborníky ze Strany zelených budeme mít v osmi krajích. Ve středních Čechách, kde vedu kandidátní listinu já, mám zástupce jiných – menších – politických stran. Pro mě je obecně podstatné, že odborníci přinášejí silné know-how. Třeba v oblasti životního prostředí, což výborně doplňuje naše kandidáty.“
Zelení zpočátku vyjednávali i s dalšími subjekty, například se stranou Volt, Budoucností nebo s Levicí. Nevnímáte to tak, že vás táhnou třeba někam víc doleva, než kde se třeba nacházejí Piráti jako středová stana, jak o tom mluvil předseda Zdeněk Hřib?
„Vzhledem k tomu, že jsou to odborní kandidáti na kandidátce Pirátů a jdeme do voleb s pirátským programem, tak si myslím, že to máme dobře vycentrované a ta kandidátka je různorodá.“
Zelení deklarovali, že se s Piráty shodnou na 90 %, přičemž z těch zbylých 10 % se řešila například ta jaderná energetika, ale našly by se i další příklady…
„Kandidáti, kteří dávají nějaké své prohlášení, jsou ve všech stranách, ale závazný je ten program. Ano, máme třeba různý pohled na otázku jádra, ale musíme brát v potaz, že v České republice se Dukovany staví… Ani Poslanecká sněmovna, ani vláda už v následujících letech ve věci energetického mixu, čili otázku zda s jádrem nebo bez něj, nebude rozhodovat, to už je rozhodnuto. Navíc když byli Piráti v minulém volebním období v Evropském parlamentu ve frakci Greens/EFA, tak tam také bylo víc stran než jenom Zelení. Piráti měli vyjednanou svou pozici právě v oblasti jaderných zdrojů.“
Vezměme si jiné téma, zbrojení. V té souvislosti výzvu Zelených z minulého roku, ve které „vyzývají vládu ČR, aby přestala podporovat další eskalaci konfliktu a blokovat snahy mezinárodního společenství o mírové řešení“, co se dění v Pásmu Gazy týče. Ve stejném textu pak dodávají, že „jako Zelení se hlásí k myšlence, že násilím nelze vynutit žádné trvalé řešení konfliktů, ani mezi státy“. Tehdy jste jako Piráti ještě ve vládě seděli a vyzývali tedy mimo jiné vašeho tehdejšího ministra zahraničí…
„Já si myslím, že Zelení chtějí bezpečnou Českou republiku, jsem o tom přesvědčen. Nemám to nastudováno, nesleduju, co kde kdo publikuje. Co se toho geograficky nejbližšího konfliktu týče, Zelení jednoznačně vnímají autoritářské Rusko jako hrozbu nejen pro Ukrajinu, kde se stále válčí. Tady si nemyslím, že není rozkol.“
Zmínil jste kontaktní kampaň. O čem lidé nejčastěji říkají, že je tíží?
„Když vyčlením stranou strach z vnějšího nebezpečí, tedy zejména z rozpínavosti Ruska, tak jsou to náklady na domácnost jako celek: ať už to je zkrátka nájem nebo pořízení si nemovitosti na hypotéku, dále pak energie. To se může dále zhoršit zavedením povolenek na dopravu a domácnosti, tzv. ETS 2. My čerpáme inspiraci v Rakousku, kde mají tzv. Energetický bonus a peníze z něj jdou na ruku přímo lidem nad 18 let podle toho, kde vlastně v Rakousku bydlí – jestli ve velkém městě nebo někde na vesnici – lidé na venkově, kde je větší závislost na automobilech a menší dostupnost veřejné dopravy, dostávají vyšší částku než obyvatelé měst.“
Dále občany také samozřejmě trápí, že hodně pracují, ale nemají za to ty peníze, který by si představovali. Ve veřejném prostoru hodně zaznívají různé výkřiky, ale já mám za to, že když politik něco řekne, tak má taky sdělit, jak toho docílí. Takové to »platy jako v Německu«, když vidíme, že vláda k tomu zkrátka potřebné kroky nedělá… Trochu mě překvapilo, že hnutí ANO chce svůj program představovat až těsně před volbami, což jim umožňuje v současnosti hodně mlžit a kritizovat. Ale co mě zarazilo velmi, bylo, že i strany, které často lidem tvrdí, jak jsou ekonomicky kompetentní, nehodlají v kampani představovat svůj ekonomický program a zcela se přitom vyhýbají otázce daní, protože se na něm v rámci koalice TOP 09, KDU-ČSL a ODS prostě neshodnou. To si myslím, že je ostuda. Dovolím si říct tohle slovo, protože si myslím, že to není vůbec zodpovědné a strany, které mají ambici tuhle zemi řídit, by k tomu takhle přistupovat neměly. Ty nadcházející volby nejsou otázkou, zda Petr Fiala nebo Andrej Babiš, ale jakým směrem se Česká republika a její občané v následujících letech vydají.
Abyste ale mohli prosadit program, musíte do vlády. Ženete se tam znovu?
„Podíl na tom, jak můžete ovlivňovat politiku strašně závisí od výsledku voleb. Mě osobně trošku děsí, že už si SPD Tomia Okamury vybírá ministerstva, které by zabralo společně s těmi dalšími menšími stranami, se kterými jdou v holportu. Jako Piráti vždycky před volbami zveřejňujeme naši povolební strategii a letos to nebude jiné.
Českou republiku, kde nám vládne ANO Andreje Babiše s SPD, si ale nechci ani moc představovat. Pro mě je nejdůležitější, aby Piráti dosáhli na dobrý výsledek, dvouciferný. Aby nás prostě nemohl nikdo obejít. Fialův kabinet bez Pirátů na některé své sliby zcela rezignoval, v programovém prohlášení je například zvýšení slevy na poplatníka a spousta dalších věcí, které by okamžitě pomohly většině lidí.“
V rámci kampaně jste vyjeli i do zahraničí, konkrétně do Spojeného království. Co si slibujete od korespondenční volby?
„Možnost korespondenční volby jsme prosazovali dlouhodobě a jsem přesvědčen, že krajané v zahraničí mají mít možnost rozhodovat o tom, co se děje v České republice. Nemusí to rovnou být lidé, co tam žijí dlouhodobě, ale jsou tam třeba na studiích nebo jsou tam na nějakým work and travel a vlastně ta cesta na tu ambasádu je někde fakt náročná. Nejel jsem tam jen tak z plezíru, byli jsme zde v rámci delegace sněmovního Kontrolního výboru na služebním jednání na Nejvyšším kontrolním úřadu v Británii. Ale využil jsem ten čas ráno a pak třeba i večer na setkání s krajany.
Měli jsme ho v hospodě Hanged, Drawn and Quartered (v překladu Oběšený, tažený a čtvrcený – pozn.red.) kousek od Toweru. Bylo to fajn, pokecali jsme, zahrál jsem na harmoniku. Myslím si, že to má smysl, i když se tam třeba nedostaví až tolik lidí. Jsem také poměrně aktivní na sociálních sítí a komunikuju s krajany v různých skupinách, takže ne vždy je potřeba osobní přítomnost. Nicméně současná vláda podle mě měla zabrat a spustit nějakou kampaň, která korespondenční volbu vysvětluje tak, aby lidé, kteří na to třeba nemají tolik času, se podívali, jestli to je těžké či jednoduché, a mohli se s někým třeba i poradit.“
V čerstvém průzkumu od agentury STEM jste se, co se mladých voličů od 18 do 29 let týče, umístili na sdíleném druhém a třetím místě společně s hnutím ANO, jen o kousek za Spolu na první místě. Značí to pozitivní obrat? Protože sám jste říkal, že Piráti už taky hodně zestárli, mají vlastní děti a nejsou to již ti nezkušení…
„Jsem přesvědčen, že generační obměna nastává i v Pirátské straně a je to podle mě dobře. Jako dvojku ve středních Čechách mám člověka mladšího 30 let, Samuela Volpeho, který už má dokonce historii v komunální politice, je zastupitel v Líbeznicích, jinak studuje práva. Na 7. místě pražské kandidátky máme zase Katerinu Demetrashvili, velmi aktivní političku z Mladého Pirátstva. Takže v primárkách u nás mohou uspět i mladí, nehrajeme si u nás na to, jestli jste senior nebo junior.
Důležité je, že politiku můžete dělat, a to nehledě na věk. Pokud jste mladý liberální člověk, co má rád svobodu – a teď nemám na mysli to, když liberál začne diktovat lidem, jak mají žít, to mně není blízký –, tak si myslím, že Piráti jsou přirozenou a vlastně jedinou volbou a dokázali jsme to ve všech hlasováních či v našich návrzích. Jsme ale také jediná strana, která aktivně řeší i otázku duševního zdraví mladé generace, která strávila dva roky doma v lockdownu, když byly zavřené školy.“
no Bartoši , Ty seš ještě na svobodě ? a kdy začneš platit ty škody , které jsi napáchal to digitalizací , co ? samozřejmě že nikdy . tak alespon drž tu " dredovanou " hubu . . . . . .