Piráty opouští další známá tvář: Senátorka Šípová nemá jistotu, kam se loď ubírá
Senátorka Adéla Šípová požádala o ukončení členství v České pirátské straně. Jde tak během několika málo dnů již o několikátou významnou tvář, která tak činí. Kromě Šípové tak učinil i bývalý europoslanec Mikuláš Peksa, exsenátor na Praze 8 Lukáš Wagenknecht či exposlanci František Kopřiva a Vojtěch Pikal.
Za důvod ukončení členství označila Šípová na pirátském fóru „nečitelnost strany“ a „nejistotu, kam se pirátská loď ubírá“. V partaji prý pozoruje „nekolegiální vztahy“ a „celkovou vyprázdněnost“. Ve své senátorské práci bude pokračovat coby nestraník. V horní komoře Parlamentu Šípová zasedá ve společném klubu Pirátů a SEN Václava Lásky. Chce ovšem zůstat registrovanou příznivkyní Pirátů.
„Můj odchod neznamená odklon od pirátských hodnot, kvůli kterým jsem do politiky vstupovala a za které bojuji. Na tom se nic nemění,“ napsala senátorka, která má svůj mandát obhajovat v příštím roce, na pirátském fóru. To je od změn v minulém roce v některých částech uzavřeno veřejnosti. „Nebudu nic komentovat,“ uvedla senátorka stroze v pátek na dotaz Blesku.
Senátorka naposledy šokovala výrokem, když politici nedostali – kvůli neschválené legislativě stanovující platy poslanců a dalších ústavních činitelů včetně soudců – za leden výplaty, že snad nebude muset prodat ledvinu.
„Mám rezervu na měsíc, ale je to pro mě jediný příjem. Ministr už začal mluvit o vyplacení zálohy. Mluvím ale o situacích, kdy něco podobného se stává lidem v hmotné nouzi, rodičům dětí. A prostě situaci těchto dvou skupin lidí v myšlenkách porovnávám,“ vysvětlovala Šípová nepříliš obratně, když na ni padla kritika, že bere plat, o kterém se běžným lidem ani nesní.
Křídlo, které nezvítězilo
Loni na podzim se v Praze konal sjezd Pirátů, tedy celorepublikové fórum, kde si to po odchodu dlouholetého lídra Ivana Bartoše mezi sebou rozdaly dvě křídla partaje. Šípová byla jednou z 6 kandidátů na předsednickou funkci, v průběhu klání ovšem odstoupila a podpořila Lukáše Wagenknechta, který proslul zejména jako auditor. Wagenknecht, který v září neobhájil post senátora na Praze, se ovšem v listopadu předsedou strany nestal – ve finále ho porazil pražský náměstek primátora pro dopravu a exprimátor hlavního města Zdeněk Hřib. A to poměrně těsně! Z 866 hlasů jich Hřib získal 454 a Wagenknecht obdržel podporu od 401 Pirátů. Hřib obratem slíbil, že chce stranu reformovat a učinit ji více středovou na pravolevém spektru.
Tzv. Nová vlna, jak Piráti reformy pojmenovali, ale sklidila kritiku právě od lidí blízkých křídlu, které prohrálo. V únoru, kdy se ve Zlíně konala volba lídra pro podzimní sněmovní klání, například Peksa, který mezi lety 2017-2019 byl místopředsedou strany, pro Blesk uvedl: „Nová vlna v praxi efektivně zlikvidovala vnitrostranickou demokracii a transparentnost. Mechanismy přímé demokracie, které tam byly, jsou momentálně tak přenastavené, že řadový člen nemá efektivně moc šanci uspět.“ Právě vnitrostranická demokracie přitom byla tím, na čem si Piráti odjakživa zakládali.
V duelu o volebního lídra vyzvala Hřiba, který zvítězil, právě Šípová. Tehdy ještě nic nenaznačovalo, že by chtěla stranu brzy opouštět. „Skutečně jsme utrpěli ránu, ovšem tak to v politice chodí – někdy se daří, jindy ne. Piráti mají voličům a voličkám co nabídnout a já neznám žádnou stranu s lepším politickým programem,“ zhodnotila tehdy proběhlé volební (ne)úspěchy Pirátů pro Blesk senátorka.
Důvody? Různé
Dle informací Blesku například za odchodem Wagenknechta stálo to, že exdiplomat Vladimír Votápek, který má být pirátským lídrem v Karlovarském kraji pro sněmovní volby, byl údajně členem KSČ až do roku 1992, tedy i pár let po sametové revoluci. To v pražském pirátském centru zvedli někteří přítomní Piráti na debatě v úterý s tím, že jde o silné reputační riziko pro jejich stranu v nadcházejících volbách.
Následně Wagenknecht oznámil, že toto je pro něj „červenou linií“. Piráti si dlouhodobě »protrpěli« své s tím, že jsou označováni za neokomunisty. Kopřiva naproti tomu na sociální síti X pouze uvedl, že se už nadále neidentifikuje s fungováním České pirátské strany natolik, aby byl jejím členem.
Česká pirátská strana pro Blesk uvedla: „Vladimír Votápek má čistý lustrační rejstřík a opakovaně od roku 1992 získal prověrku na stupeň tajné. Podporu demokracie prokázal nejen osmiletou službou v diplomacii, kam nastoupil v roce 1992, ale i poté od roku 2000 až dodnes intenzivní publikační činností na téma boje s riziky plynoucími z autoritativních a totalitních režimů a důsledků nezvládnuté korupce.“ „Členství v KSČ považuje za chybu,“ doplnili Piráti.
Chyba vůči bývalým kolegům?
Do »odpadlíků« se před pár dny pustil Jakub Michálek, šéf poslaneckého klubu Pirátů. Partaj je dle něj zpět v plné síle a pouze ji opustili různí „trafikanti, turisti a startrekisti (viz sci-fi sága Star Trek – pozn.red.)“. Za to ale schytal Michálek kritiku od kolegů, posledně například od jedné ze čtyř pirátských poslankyň Kláry Kocmanové. „Za mě byla chyba, jak se Jakub Michálek k odchodům našich členů vyjádřil, já bych to takto nikdy nenapsala. Vážím si práce, kterou pro Pirátskou stranu v předchozích letech udělali,“ sdělila Blesku. Rozhodnutí Šípové považuje za její osobní a hodlá ho respektovat.
Piráti kráčí velmi sebevědomě ke třem procentům. Tedy, v lepším případě.