Hřib v kroji uchvátil Piráty, povede je do voleb. Senátorka Šípová neuspěla

Ještě během volby nového předsedy České pirátské strany na podzim minulého roku Hřib, který nakonec zvítězil, tvrdil, že partaj do voleb určitě nepovede. To se ale změnilo a začátkem letošního roku předseda na nominaci kývl. „Přijímám tuto výzvu, protože chci bojovat za skutečné změny, které naši zemi posunou vpřed. Naše zdravotnictví, dostupné bydlení nebo boj proti korupci jsou oblasti, kde lidé dlouhodobě čekají na změny,“ uvedl s tím, že cítil podporu mnoha lidí uvnitř i vně strany. Předseda Pirátů Hřib na dotazy Blesku zaslané jeho mluvčí, i přes původní příslib, neodpověděl.

Senátorka Šípová uvedla pro Blesk, že jako hlavní rozdíl mezi nimi vnímá to, jakou cestu zvolit, aby se nejlépe a nejefektivněji dosáhlo na vytyčené cíle strany, nikoliv to, jak jsou cíle definovány. „Pro mě je důležitou hodnotou Pirátů váha členského hlasu a vnitrostranická demokracie, Zdeněk Hřib je patrně zastáncem větší centralizace rozhodování a ostřejšího způsobu vedení kampaně,“ uvedla senátorka, které její mandát vyprší v příštím roce.

Skončit by jí ale mohl i mnohem dříve, neboť již hlásila zájem o čelo středočeské kandidátky do sněmovních voleb. „Musím ale v dialogu se stranou promyslet všechna pro a proti,“ doplnila pro Blesk. Hřib v posledních týdnech vyrukoval hned s několika virálními videi – v jedné z inscenací například usekl ruku, která měla patřit europoslanci Filipu Turkovi (Motoristé sobě).

Hřib chce upravit jméno kandidátky

Hřib, který měl 12 nominací, během svého vystoupení na fóru uvedl, že by chtěl přinést do politiky nové tváře a nové myšlenky. „Chtěl bych navrhnout, abychom do voleb šli pod upraveným názvem kandidátky - Piráti a odborníci. Není to o tom, že bychom neměli dost odborníků ve svých řadách, je to snaha podtrhnout to, že my tu kompetenci skutečně máme. Je potřeba říkat na plná ústa, že máme řešení, která jsou založena na faktech,“ uvedl Hřib. Na dotazy členů doplnil, že už nějaké odborníky-externisty oslovil. „Ta jednání probíhají, nejsem sám v předsednictvu, kdo odborníky oslovuje,“ podotkl. Podoba kandidátek je záležitostí krajských fór, pokud však bude zvolen národním lídrem, chtěl by představit svůj tým s odborníky zevnitř i zvenčí.

Šípová uvedla, že by se zapojení odborníků do kampaně nebránila, akcentovala ale ženy ve straně a navrhovala, aby se kandidátka jmenovala „vyváženě“ Piráti a odbornice. „Naše strana prochází obdobím změn a hledá novou dynamiku. Přišla jsem s jasnou vizí, nejen získat důvěru voličů, ale překročit i dvojciferný výsledek a vrátit se zpět do Sněmovny. Kdybych tomu nevěřila, tak tady nestojím,“ řekla Šípová, která kandiduje s pěti nominacemi z krajů. „Kandiduju proto, že věřím, že Piráti mohou znovu překonat výzvy a znovu posílí nadšení nejen mezi členy, ale i mezi voliči,“ uvedla. Je podle ní potřeba se mezi lidi vrátit fyzicky, nejen na internetu. Mezi její teze patří otevřenost, důvěra, odvaha, inovace a zdravá drzost.

Pro Hřiba nakonec hlasovalo 492 z 643 hlasujících členů strany. Šípovou zaškrtlo 301 Pirátů. Protože ke zvolení bylo třeba získat víc než polovinu hlasujících, plánované druhé kolo volby se neuskutečnilo. Vedle zhruba 200 Pirátů, kteří přijeli do Zlína osobně, hlasovali další on-line.

Stranu opustilo mnoho lidí

Některým straníkům vadí, že Hřib v minulém roce prosadil tzv. novou pirátskou vlnu. Plán, který například dle vlivného Piráta Mikuláše Ferjenčíka – bratra místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové – stranu vycentroval, co se levopravé škály týče. A nejde jen o ty, kteří opustili ihned po sjezdu, kde byl Hřib zvolen, jako například expertka strany na drogovou problematiku Janka Michailidu, která byla někdy označována nálepkou „neokomunistka“.

Bývalý europoslanec strany a někdejší místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa Blesku prozradil, že nedávno stranu opustil například Vojtěch Pikal, bývalý poslanec a místopředseda Poslanecké sněmovny, který dlouhodobě zajišťoval vnitřní fungování předpisů strany.

Nový lídr Pirátů Hřib: Chci dvouciferný výsledek ve volbách. Jsem expertem na digitalizaci

„Nová vlna v praxi efektivně zlikvidovala vnitrostranickou demokracii a transparentnost. Mechanismy přímé demokracie, které tam byly, jsou momentálně tak přenastavené, že řadový člen nemá efektivně moc šanci uspět. Pokud se má něco stát, tak jedině díky tomu, že se aktivuje pražská mašina na hlasování,“ sdělil Peksa. Dlouhodobě se spekuluje o tom, že na Piráty mají největší vliv právě „mocné rody“, zejména Richterová či Jakub Michálek, šéf poslaneckého klubu.

Skrze reformy se ze strany „ajťáků“ dle Peksy stala skupina lidí, co „nedokáže napsat program na vypsání malé násobilky“. Kromě technického odboru se Pirátům prý rozpadl i personální odbor, který měl na starosti řízení dobrovolnických kampaní. Ty fungovaly za málo peněz velmi efektivně.

„Věřím, že jejich odchod z politiky není navždy. Vím, že to jsou lidé, kterým na dění v naší zemi záleží,“ uvedla k odchodům senátorka Šípová.

Kde se stala chyba?

Podle zastupitele města Ostravy Davida Witosze, který loni na pirátském fóru neúspěšně kandidoval proti Hřibovi, jsou nynější odchody jen špičkou ledovce. „Vše to začalo mnohem dříve. V roce 2017 se mnoho Pirátů dostalo do Sněmovny a vlastně ta práce šla sama. Následoval úspěch v obecních volbách 2018, kdy jsme obsadili tři největší radnice v zemi. A tehdy se stalo, že mnoho lidí odešlo z celostátní politiky, aby se věnovalo právě komunálu. Nastala fragmentace, rozutekli jsme se na x front a v dalších sněmovních volbách jsme dopadli tak, že máme 4 poslance,“ popsal Witosz.

Piráti se rozhodli: „Kapitánem“ místo Bartoše bude Hřib! Michailidu na protest ruší členství

Ten mezi lety 2018–2022 byl ostravským radním. Podle Witosze se pak Piráti museli „šíleně uskromnit“ a potlačit některé své priority na úkor svých koaličních partnerů, což Witosz nazývá „klid na práci“. Nyní jako značné ohrožení pro Piráty vnímá hnutí STAN, které je také liberální. „Z výzkumů nám vyplývá, že druhá strana, se kterou máme voličský překryv, také ví, kam míříte, a tedy zkouší vše, aby oslovila stejného voliče. Pak není největším nepřítelem ANO, které stojí na druhé straně barikády, ale ten, kdo stojí vedle vás,“ vysvětlil.

Kam dál? Asi konečná, říká Pirát

Podle Peksy „dřív, nebo později vznikne nějaká platforma, kde bude realizovatelná sociálně liberální politika“. „Akorát mám obavu, že už to nebude pod hlavičkou pirátský strany, respektive kontinuita s Českou pirátskou stranou už bude jen velmi volná,“ uvedl s tím, že „ta část Pirátů, kterým záleželo na původních ideálech, to už vzdala“. 

Bartošova zpackaná digitalizace. Testy ukázaly i bezpečnostní chyby, hrozily útoky hackerů

„Aktuální perspektiva je taková, že Piráti budou ještě nějaké měsíce existovat kolem 5 %. Nicméně v létě, kdy začnou kampaně jednotlivých stran, tak narazíme na již zmíněné problémy, málo peněz a dobrovolníků,“ doplnil Peksa s tím, že pokud se nestane nějaký zázrak, dopadne dle něj strana stejně jako ve volbách v minulém roce, kdy Piráti zaznamenali velkou porážku jak v eurovolbách, tak krajských volbách. „Už je to asi konečná,“ zhodnotil bývalý europoslanec, který je stále členem Pirátů.

Ne defétismu

Méně černě vidí budoucnost Pirátů Šípová. „Skutečně jsme utrpěli ránu, ovšem tak to v politice chodí – někdy se daří, jindy ne. Piráti mají voličům a voličkám co nabídnout a já neznám žádnou stranu s lepším politickým programem,“ zhodnotila senátorka.

Ani Witosz nevnímá situaci zcela tragicky. „Sněmovní volby jsou důležité, ale není třeba to lámat přes koleno, to také není dobře. Strana nejsou jenom poslanci, ale více jak tisíc hodně aktivních občanů na všech úrovních. Nepřecházel bych do defétismu,“ vysvětlil svůj pohled na věc. Witosz prý doufá, že v rámci sobotní volby lídra, který povede Piráty do sněmovního klání na podzim, „budou všichni vidět i za horizont sněmovních voleb“.