Od vzniku samostatné České republiky se v čele hlavního města vystřídalo celkem 8 primátorů a 1 primátorka. Ti seděli v čele nejen hlavního města, ale předsedali také radním, s nimiž město řídili. Prvním pražským primátorem v čerstvě vzniklém českém státu byl v letech 1991 až 1993 Milan Kondr (ODS).
Už tomu nebylo dopřáno, aby nosil primátorský řetěz celé volební období – byl odvolán v květnu 1993. Po něm do čela hlavního města usedl Jan Koukal (ODS), který ve funkci setrval až do roku 1998, přičemž po volbách roku 1994, které v Praze vcelku drtivě vyhrála ODS, si až po zbytek volebního období udržela rada tutéž podobu. S jednou výjimkou. Roku 1996 do rady přibyl coby radní Filip Dvořák (ODS), o němž se někdejší primátor Jan Kasl (ODS) vyjádřil jako o „schopném, možná až všehoschopném“. Narážel tím na různé pochybné kauzy, které dlouholetého pražského politika, jenž se jednu dobu stal i starostou Prahy 1, provázely.
Zlatý padák
Nezřídka bývali primátoři a jejich radní či náměstci ze svých funkcí odvoláni. „Odejiti“ byli z různých důvodů Kondr, v roce 2013 též primátor Bohuslav Svoboda (ODS), spolu s ním i jeho radní a nynější starostka Prahy 2 Alexandra Udženija (ODS), která zodpovídala za pražský majetek a podporu podnikání, v roce 2015 totéž potkalo například i tehdejší radní pro oblast školství Irenu Ropkovou (ČSSD).
Jsou ale případy, kdy konec ve funkci radního či náměstka zákonitě neznamenal kariérní propad. Nejzvučnějším jménem v tomto ohledu je Jiří Paroubek (ČSSD), který v letech 1998 až 2004 zastával post náměstka primátora pro oblast finanční politiky.
Tohoto postu se musel lakonicky zříci v srpnu 2004, když si na něj kvůli ministerskému místu „vzpomněl“ tehdejší premiér Stanislav Gross (ČSSD). Paroubka pak čekal raketový vzestup – z pozice ministra pro místní rozvoj se po roce stal ministerským předsedou a posléze i předsedou ČSSD. V té době byl v čele hlavního města Pavel Bém (ODS). Po dobu jeho vlády se obměnilo více radních.
Když vře kotel
Ne vždy bývá konec politika ve funkci tak „klidný“. Nebylo tomu tak ani v případě Hlubučka, jehož k rezignaci vzývali i koaliční partneři krátce po zatčení. „Pokud se potvrdí, že je náměstek za STAN Petr Hlubuček obviněn ze zapojení do organizovaného zločinu, budu požadovat jeho okamžitou rezignaci,“ nechal se slyšet primátor Hřib (Piráti) v den, kdy Hlubučka zatkli na pražském magistrátu. Na nadcházející schůzi zastupitelů se pak mělo hlasovat o Hlubučkově odvolání – ten hlasování předešel sám vlastní rezignací.
Pokud se potvrdí, že je náměstek za STAN @p_hlubucek obviněn ze zapojení do organizovaného zločinu, budu požadovat jeho okamžitou rezignaci. Svolám k řešení této závažné kauzy také zástupce koalice, abychom zaujali společné stanovisko.
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) June 15, 2022
Nelibě své odvolání nesl v roce 2013 Bohuslav Svoboda. „Jsme připraveni hrát nejenom opozici, ale jedinou pravici, která v Praze je. Protože toto, co se tu teď hlasuje, to je paskvil. To je prostě zrada toho všeho,“ nebral si tehdy v rámci vyjádření pro Českou televizi servítky.
V návaznosti na jeho odvolání pak sám rezignoval i jeho náměstek pro zdravotnictví a současně dlouholetý starosta Prahy 18 Ivan Kabický (ODS). Ten totiž paradoxně hlasování o svém odvolání přečkal. „Já bych chtěl poděkovat za hlasy, které jsem dostal v této volbě, ale musím říci, z pochopitelných důvodů, které nebudu rozvádět, nevážím si těchto hlasů, odmítám tyto hlasy a rezignuji na svou funkci,“ sdělil tehdy podle ČTK.
Změny se nevyhnuly ani radě pod vedením Adriany Krnáčové (ANO), jež byla primátorkou v letech 2014 až 2018. Nejvíce třeskuté bylo v roce 2015 odvolání hned tří radních a jednoho náměstka – Matěje Stropnického (Zelení). Paradoxní bylo, že pro jejich odvolání hlasovala nejen opozice, ale našly se četné hlasy i v tehdejší koalici (ANO, ČSSD a Trojkoalice STAN, Zelení, KDU-ČSL). Ačkoliv se tehdy hovořilo o překvapivém odvolání, Stropnický to viděl jinak.
„Vývoj byl očekávatelný. Poté, co se mě nepodařilo odvolat prostřednictvím veřejného tlaku, tak koaliční partneři zvolili jiný způsob, v noci a de facto v utajení dýkou do zad,“ sdělil ČTK. Odvolání radních tehdy předcházela zhruba desetihodinová debata a došlo na něj v časných ranních hodinách po půlnoci.
Předcházely mu i dlouhodobé neshody uvnitř koalice. Ještě než k odvolání Stropnického došlo, vyjádřila se na jeho adresu primátorka Krnáčová pro deník E15 následujícími slovy: „Někde v jeho výchově se stala chyba. Má nedostatek pokory, zkušeností. Pro mě je velice těžké mu něco vysvětlovat. Řízení magistrátu není sport nějakého aktivisty.“
Čtyři roky otřesů
Asi nejneklidnější období na pražském magistrátu byla léta 2010 až 2014. Tehdy byl dosud naposledy odvolán pražský primátor. Nadto se koaliční vláda měnila hned dvakrát. Původně spolu po volbách v roce 2010, které v Praze vyhrála TOP 09, uzavřely koalici ODS a ČSSD. Koalice trvala rok a pro neshody ji nakonec ODS vypověděla s tím, že oslovila právě vítěznou TOP 09.
V jejím důsledku ale po dvou letech došlo k již zmiňovanému odvolání z postu primátora Bohuslava Svobody, jehož na zbývající rok volebního období vystřídal Tomáš Hudeček (TOP 09). Ten Praze vládl s jednobarevnou radou, která se těšila podpoře ČSSD.
Naopak relativně nejklidnější se jeví roky 1998 až 2002, které do čela města vynesly volby Jana Kasla (ODS). V jeho případě došlo ve vedení města pouze k jedné jediné, zato nepřehlédnutelné změně.
Půl roku před vypršením zastupitelského mandátu na svůj primátorský post Kasl rezignoval, následně kvůli rozporům ve straně i opustil řady ODS. Post primátora po něm převzal Igor Němec (ODS), pro něhož šlo doslova o Pyrrhovo vítězství. Psal se rok 2002 a v jeho srpnu Prahu postihly nejničivější povodně. „Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je, bych řekl, nadmíru výtečná. Všechny orgány pracují, jak mají,“ nechal se tehdy slyšet.
Nebýt toho Hlubučka
Rada hlavního města mohla být poprvé v novodobé historii Prahy od svého ustanovení až po uplynutí volebního období neměnná. Nestalo se tak. Petr Hlubuček byl 15. června, 3 měsíce před vypršením zastupitelského mandátu, zatčen a spolu s dalšími 12 lidmi obviněn kvůli podezřelému hospodaření v rámci Dopravního podniku hl. m. Prahy, v jehož dozorčí radě zasedal. Kauza vyvolala politické zemětřesení nejen v hlavním městě, ale i za jeho hranicemi. Na půdě magistrátu se dokonce hlasovalo o odvolání primátora Hřiba.
V jejím důsledku, kdy vyšlo najevo, že jedním z „hlavounů“ organizované zločinecké skupiny měl být podnikatel a lobbista s pochybnou pověstí – Michal Redl, jenž v minulosti spolupracoval s odsouzeným zločincem Radovanem Krejčířem, rezignoval na svůj post ministr školství Petr Gazdík (STAN). Členství ve STAN pozastavil europoslanec Stanislav Polčák. Oba totiž s Redlem byli ve styku.
V důsledku kauzy rezignoval na svůj post někdejší místostarosta Prahy 9 Marek Doležal (TOP 09), který sice není obviněný, naopak je spíše v pozici svědka, ale jehož jméno je zmíněno v policejních odposleších. Z postů starostky a místostarosty byli v Praze 10 odvoláni Renata Chmelová (VLASTA), která je zároveň senátorkou, a David Kašpar (STAN). STAN v Praze také velice progresivně obměnil kandidátku do nadcházejících voleb. Po Hlubučkově rezignaci pak na místo náměstkyně primátora zvolili pražští zastupitelé Janu Plamínkovou (STAN), též letitou starostku Slivence, která zasedala už v radě hlavního města za éry Adriany Krnáčové.
