22°C
Na samém konci pražké Pankrácké pláně vyrostl kolos v letech 1976 až 1981. Slavnostně ho otevřel tehdejší prezident Gustáv Husák (1913–1991) 2. dubna 1981. „Praha dostává kulturní stánek takové krásy a velikosti, jakých je jen málo v Evropě i na celém světě,“ pěl tehdy ódy šéf pražských komunistů Antonín Kapek.
Načasování nebylo náhodné, už o čtyři dny později se do zbrusu nové budovy sjeli komunističtí pohlaváři na XVI. sjezd strany, která tehdy slavila 60. výročí. S tím souvisí i lidová pojmenování, která palác brzy dostal. V lepším případě to byl zkráceně »Pakul«, v tom horším »Lidojem«. Označení naráželo na jeho kapacitu, budova pojme bezmála 10 000 lidí, na tehdejší poměry neuvěřitelné množství. V 80. letech se tu konaly i sjezdy Socialistického svazu mládeže.
Porevoluční problémy
Velikost stavby s sebou ale také přinesla problémy. Stranické sjezdy hostila jen dva, pak přišla sametová revoluce a v 90. letech obtížně hledala uplatnění. Protože se palác stavěl pro potřeby strany, byl jeho provoz velmi neekonomický a už na konci dekády potřeboval rekonstrukci. Ta největší přišla před 55. zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000, které budova už pod názvem Kongresové centrum Praha hostila. O dva roky později tu proběhl i summit Severoatlantické aliance. Tím se začala psát i nová kapitola historie bývalého Paláce kultury.
Divadlo i koncerty
Největší sál Kongresového centra pojme 2766 diváků. Podle odborníků se pyšní výbornou akustikou, proto se v něm už konala různá divadelní, muzikálová i hudební představení. V letech 1995 až 1998 se tu hrál i legendární muzikál Dracula, který navštívilo 1,2 milionu diváků.
Příšerný, nebo průměrný?
Palác kultury byl v době svého vzniku vnímán jako ošklivý zub na krásném panoramatu Prahy a demonstrace síly vládnoucí strany. Podle odborníků je dnešní Kongresové centrum kopií obdobné stavby, která vyrostla v polovině 60. let v západoněmeckém Hamburku. „Bůhvíjaký výplod architektury to není, ale ať mi nikdo neříká, že je to špatná koncepce,“ bránil své dílo před lety jeden z autorů Jaroslav Trávníček. V současnosti už na pankráckém vrchu poutají pozornost spíše novější výškové budovy.
Očkovací centrum
Budova bude do novodobých dějin Prahy zapsána i nadále. Pražský magistrát, který vlastní téměř polovinu stavby, tu nechal vybudovat velkokapacitní Metropolitní očkovací centrum. Může se tu očkovat až 1000 lidí denně, zatím však funguje jen v pilotním režimu.
