18°C
Jedná se výtisk prvního vydání z roku 1608 se sebepopisným názvem Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta. Kniha byla roku 1966 zrestaurována, tehdy obdržela novou světle koženou převazbu s kovovými přezkami.
Kradený spis
„Podobný exemplář ze stejného vydání jsme měli po druhé světové válce v majetku, než nám ho v roce 1993 ukradli lupiči, které se podařilo vypátrat, ale zcizený cestopis už nikoliv,“ přiznal Jan Murdych, kastelán hradu Pecka, který při hledání nového kusu z nejstarší edice spojil síly s aukčním analytikem ART+ Janem Vidunou.
Borci z Thomayerky: Astmatička Renáta (59) díky nim lépe dýchá. Jako první podstoupila bronchiální …
„Pražská aukční síň Obrazy v aukci knihu nabízela v online dražbě. Vyvolávací cena 1 500 Kč přilákala řadu přihazujících, ale nakonec se jí povedlo pro Pecku vybojovat za 275 tisíc korun i s poplatky,“ dodal Viduna.
Předání cestopisu v Praze do rukou kastelána symbolicky proběhlo v den 402. výročí od popravy Kryštofa Haranta, který byl popraven jako třetí v pořadí z 27 předáků stavovského povstání. Cestopis se tak po 30 letech vrací zpět do domoviny Haranta, pána na Pecce.
Renesanční člověk!
Vládl sedmi jazyky, skládal hudbu, maloval, psal, bádal a byl obratným válečníkem. Český šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic naplňoval všechny ideály renesančního člověka a prožil napínavý život, jehož nit přeťal kat Mydlář.
Narodil se roku 1564 na hradě Klenová poblíž Klatov mezi šest vlastních a sedm nevlastních sourozenců do středně zámožného rodu venkovské šlechty. Když mu bylo 12 let, stal se na osm let pážetem u rakouského arciknížete Ferdinanda II. Tyrolského, tam nelenil a jako houba nasával vědomosti.
„Dostal špičkový intelektuální základ, který se v renesančním duchu rozvíjel v mnoha aspektech lidského vědění, a předurčil jeho životní zásluhy a úspěchy,“ prozradil dokumentarista a harantolog Miroslav Náplava s tím, že jako první z rodiny vůbec povýšil z rytířského do panského stavu, což byla v té době opravdu velká věc.
Šel na Turka
Po návratu z Rakous do Čech se v období 1593-1598 účastnil bojů ve vleklé turecké válce proti Osmanům. „Harant v bojích vynikl jako velitel dělostřelectva. Měl výborný odhad a precizně zvládal balistickou geometrii,“ dodal Náplava.
Přepaden Beduíny
V roce 1598 podnikl cestu s bratrem zesnulé choti Kateřiny Evy Černínové z Chudenic, Heřmanem Černínem do Svaté země, o putování napsal svůj slavný a obsáhlý cestopis, který představuje bohatý zdroj poznatků pro současné historiky.
„Prožili spoustu dobrodružství. Třeba pětidenní plavbu po rozbouřeném moři nebo přepadení loupeživými beduíny uprostřed egyptské pouště, kdy Harant stihl na poslední chvíli zahrabat opasek s penězi do písku, a tak si zachránit život,“ uvedl kastelán Jan Murdych.
Zachránil život císaři Rudolfu II.
Po návratu z cest se usadil v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. (1552-1612) Když se vladař začal při jídle dusit a pomalu modral, přiskočil Harant a obratně mu uvolnil dýchací cesty. Tím si vysloužil doživotní rentu. „Zkrátka zde zažil svá nejlepší léta a dosáhl kariéry císařského rady. Znal se s tamní vědeckou špičkou jakou byli astronom Johannes Kepler, alchymista Edward Kelley či lékař Jan Jesenius,“ sdělil Miroslav Náplava. Zlaté časy skončily po Rudolfově smrti a nástupu jeho bratra Matyáše na císařský trůn, ten záhy Haranta ze dvora vyhodil.
Odstřeloval Vídeň
Harant se zúčastnil povstání českých stavů proti císaři Svaté říše římské, které roku 1618 odstartovalo třicetiletou válku. Stavovská vojska zanedlouho poté vytáhla odstřelovat Vídeň. „Ačkoliv měli pouze menší děla a nikoliv obléhací. Znovu se projevil Harantův dělostřelecký um a i koule menší ráže dopadaly na palác Hofburg, kde sídlil sám císař Ferdinand II. Habsburský. Právě za toto přímé ohrožení panovníka později dostal hrdelní trest,“ přiznal dokumentarista.
Sťat Mydlářem
Českou vzpouru se povedlo císaři rozprášit v bitvě na Bílé hoře, 8. listopadu 1620. Rok potom, na letní slunovrat 21. června 1621 se konala na Staroměstském náměstí v Praze veřejná poprava 27 čelních povstalců, mezi nimi i Harant. Krvavá ceremonie trvala 5 hodin a prováděl ji slavný kat Jan Mydlář (1572-1664).
„Na popraviště se dostal právě za ostřelování Vídně. Celou věc bral jako velkou nespravedlnost, že přežil válku, dlouhá putování a nakonec ho zabijí tam, kde je doma,“ dodal Náplava. „Ach, můj milý Bože, jaké země jsem projel, v jakých nebezpečenstvích býval, za kolik dnův chleba nevídaje, pískem jsem se jednou zasypal, a ze všeho mi můj milý Bůh pomohl. A nyní v své milé vlasti nevinně umříti musím. Odpustiž, pane Bože, mým nepřátelům,“ měl Harant smutně prohlásit na popravišti předtím než mu Mydlář mečem sťal hlavu.
Proč se říká, že je někdo harant
Lidová nadávka, že je někdo harant, nepramení u Kryštofa Haranta, ale jeho synovce Kryštofa Viléma. Ten zběhl na konci třicetileté války (1618-1648) k Habsburkům. V roce 1680 nedaleko Bezdružic krvavě potlačil vzpouru rolníků. „Nechal jich desítky popravit, a proto jméno Harant nabylo hanlivý význam,“ uzavřel analytik ART+ Jan Viduna.
Co: Kniha 19x17 cm. 750 stran s množstvím ilustrací + 2 rejstříky. Vydal Daniel Adam z Veleslavína v Praze roku 1608.
Kdy: V sobotu 1. července od 18:00.
Kde: Pecka 1, 507 82 Pecka.
Za kolik: Zdarma.
