22°C
Když se řekne Praha, vybaví si člověk všechny pamětihodnosti a staročeské hospůdky, ale také městské lampy, které stojí doslova na každém rohu. Přesně před 300 lety ve středu roku 1723 rozsvítili Pražané prvních 121 lamp na Královské cestě u příležitosti příjezdu císaře Karla VI. na korunovaci do Prahy. V rámci oslav výročí slavného data se město rozhodlo nasvítit Petřínskou rozhlednu 6 barvami, které představují barvy jednotlivých světelných věků pražských ulic. O světelnou show se postaralo 150 nových svítidel ovládaných na dálku přes tablet.
„Jsme schopni přednastavit jakoukoliv animaci a barevnost Petřínské rozhledny,“ informuje Tomáš Novotný, místopředseda představenstva Technologií hlavního města Prahy. Za normálních okolností se však zapínání a vypínání světel na Petříně i ve městě řídí astronomickými hodinami. „To znamená, že fungujeme podle takzvaného astrokalendáře, který definuje, kdy každý den dochází k západu slunce a k východu slunce. Na základě toho dochází k rozsvícení a zhasínání veřejného osvětlení a současně i nasvícení památek," dodává.
Celá animace trvala okolo 10 minut a neustále se opakovala až do svítání. „Animace se střídaly od olejových lamp, kdy byl na rozhledně vidět oheň, postupně přes jantarově oranžovou až do chladnějších barev, které charakterizují aktuální ledková svítidla,“ vysvětluje Tomáš Novotný. Nasvícením Petřínské rozhledny ale vzpomínkové akce nekončí. Jak prozradil radní Michal Hroza (Top 09), na podzim chystá hlavní město celou řadu akcí. „Dnes jde jen o takový start toho, co nás čeká na podzim,“ říká.
„Nekřesťanské osvětlení!“
Prvním pravidelným veřejným osvětlením se stalo 121 olejových luceren. „Jednalo se o jakési misky, do kterých se nalil olej, který čoudil, smrděl a osvětloval město. Lucerny sloužily primárně k nasvícení královské cesty vedoucí od Prašné brány přes Staroměstské náměstí a Karlův most až na Pražský hrad,“ vysvětluje Tomáš Novotný. Na konci 19. století přišel do módy plyn.
„Když kolem roku 1845 došlo k prvním instalacím plynového osvětlení, tak se konaly v Praze různé protesty a vzpoury. Zejména z toho důvodu, že Praha byla výrazně více nasvícená, než tomu bylo doposud a zejména nábožensky věřící lidé si stěžovali, že by Pražané měli po večerech trávit čas doma, a ne v ulicích,“ usmívá se Tomáš Novotný. Nějakou dobu prý trvalo, než si na světlo obyvatelé zvykli, ale jeden nepopiratelný pozitivní dopad to mělo, výrazně se snížila kriminalita.
Konec jedné světelné éry
Na přelomu 18. a 19. století končila éra plynového osvětlení, začalo ho nahrazovat osvětlení elektrické. Průkopníkem byl František Křižík se svou obloukovou lampou. „Tato svítidla byla následně nahrazena žárovkovými zdroji, nejprve se rtuťovými výbojkami a poté s halogenidovými sodíkovými výbojkami, se kterými se setkáváme v ulicích dodnes. Samozřejmě, sodíkové výbojky jsou postupně vyměňovány za ledková svítidla,“ upozorňuje Tomáš Novotný.
V roce 2026 se na základě nařízení Evropské unie přestanou vyrábět sodíkové výbojky. Aktuálně se v Praze nachází už 15 tisíc LED svítidel, což představuje okolo 11% všech světelných míst. „Počítáme, že kolem roku 2030 bude celá Praha svítit ledkovými svítidly, pokud bude hlavní město schopno investovat prostředky v požadovaném rozsahu,“ sděluje na závěr Blesku Tomáš Novotný. Teplý jantarově oranžový svit tak vystřídá teple bílá, která je barevně blíže k původnímu plynovému osvětlení.
Slavnostní spuštění osvětlení na Petřínské rozhledně. Jan Dařílek
