Interaktivní výstava s dobrodružnými prvky se usadila v 1. patře hlavní budovy MHMP na Florenci. „Byla koncipovaná tak, aby primárním návštěvníkem byly děti do 10 let,“ vysvětlila spoluautorka výstavy Iva Vachková. „Na své si ale přijdou i starší děti nebo dospělí,“ upozorňuje s odkazem na to, že nejedna generace vyrůstala právě se sešítky Čtyřlístku. „Můj syn se na nich v podstatě naučil číst,“ uvádí Vachková.
Na procházce po Třeskoprskách
Výstava je rozprostřena přes jeden rozlehlý sál. Jeho středobodem je v podstatě domeček Čtyřlístku sestávající i z předzahrádky nebo garáže, kde se nachází legendární chronolet či jinak řečeno stroj času. V domku má každý hrdina svůj vlastní pokojíček. „Každý z nich má minimálně dva interaktivní prvky, které jsou symbolicky spojené s postavou. Třeba Pinďa, protože je sportovec, má ve svém pokojíku běhací pás,“ vysvětlila Vachková.
Ukřižovanou dívku vhodili do rybníka: Pověst vypráví, jak vznikla rotunda Nalezení sv. Kříže v Praze
Bobík má zase posilovnu, Myšpulín laboratoř. Hůře se to podle Vachkové vymýšlelo u Fifinky. „Kuchyně byla jasná, ale dlouho jsme přemýšleli, co jiného. Nakonec mne napadlo, že by v něm mohly děti Fifinku oblékat do oblečků, které v příbězích vystřídala,“ svěřila se. „Pan Jaroslav Němeček, autor Čtyřlístku, ale namítal, že přece jen chodila pouze v jednom oděvu. Nakonec jsem pár příběhů, kde nosila něco jiného, našla a došli jsme ke shodě.“
Na výstavě si přijdou na své jak děti, tak i dospělí. Dopomohou tomu nejrůznější hry ale i zajímavosti, které se váží k historii Čtyřlístku. David Zima
Každý kdo Čtyřlístek někdy četl, ví, že jeho děj se odehrává ve fiktivním městečku Třeskoprsky, na dohled od jezera Blaťák, nad kterým se tyčí hrad Bezzub. Až tam může návštěvník ve svém putování výstavou dojít. Pro děti se totiž v „tajném vchodě“ skrývá na hradě utajená komůrka, kam ani dospělí nesmí. Ven se pak dostanou pomocí skluzavky. Není divu, že největší dětský smích se odehrává právě „za hradbami“.
Čtyřlístek v Praze
Zatímco nejmenší návštěvníci, kterých je podle Vachkové nejvíce, si vystačí s nejrůznějšími aktivitami jako jsou tematické deskové hry, loutkové divadlo nebo sledování doprovodných animovaných filmů, na starší děti čeká dobrodružná výprava. „Je jí hra Za tajemstvím Pindrušů, kdy děti plní nejrůznější úkoly, které je dovedou k cíli,“ vysvětlila Vachková. Řeší tak například názvy Myšpulínových vynálezů, nebo tipují místa, která v Praze slavná čtveřice navštívila.
Historie i kuriozity
Jak už bylo řečeno na úvod, na své si přijdou i dospělí, kteří si nejen rádi zavzpomínají na své dětství, ale doví se i něco nového. Autoři výstavu koncipovali tak, že například při významných meznících historie Čtyřlístku uvádí i mezníky v historii Prahy. V roce 1969, v roce vůbec první vydání Čtyřlístku se na Letné postavil stadion Sparty, v roce 1992 byla Praha zapsána mezi Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
K vidění jsou rovněž i různé zajímavosti jako například první vydání Čtyřlístku i forma, jakým tehdy vznikal. „Jednalo se o tzv. soutisk, jehož velkou nevýhodou byla časová náročnost,“ vysvětlila Vachková. Proces byl takový, že jednu stranu nejprve Jaroslav Němeček nakreslil ručně, poté se černobíle vytiskly ilustrace, nakonec pak texty do jednotlivých bublin.
Co se jen tak nevidí
Málokdo dnes ví, že příběhy Čtyřlístku nevycházely jen samostatně, ale také v letech 1992 až 1994 jako příloha časopisu Vlasta. „Jaroslav Němeček tehdy nakreslil a napsal celkem 137 takových kratičkých příběhů, které dnes skoro nikdo nezná,“ uvádí Vachková. Na výstavě je z nich k vidění zajímavý výřez, který slouží zejména k charakteristice jednotlivých hrdinů.
Věděli jste...
… jak se vlastně Čtyřlístek dal dohromady? Tohle je otázka pro opravdové fajnšmekry, protože k samotným počátkům přátelství slavné čtveřice se autoři ve svých komiksech vyjádřili pouze jedinkrát v příběhu ze 70. let, který je dnes prakticky nedostupný. V podstatě se dá říci, že jádro Čtyřlístku tvoří Bobík a Fifinka.
„První se seznámili právě oni. Když Fifinka na rybníku lovila ryby a spadla do vody, přišel jí zachránit Bobík,“ vysvětluje Vachková. Další seznámení následovala. Bobík poznal Pinďu na poli, když oba ukusovali z jedné hlávky zelí. „Pinďa s Myšpulínem se seznámili tak, že Pinďu honila liška a Myšpulín mu pomohl. Všichni čtyři se pak dali dohromady tehdy, když si Fifinka, Bobík a Pinďa vyrazili na výlet o deštivém dni. Potkali náhodou Myšpulína, který vynalezl kouřovou clonu, a ta zadržela déšť. Výlet už dokončili jako nerozlučná čtveřice.“
Když v roce 1969 Čtyřlístek poprvé vyšel, byli podle Vachkové v nakladatelství Orbis spíše skeptičtí k jeho prodeji. „První číslo vyšlo nákladem 20 tisíc kusů. Celý se vyprodal ani ne za tři neděle,“ uvádí autorka výstavy. „Druhé vydání už nepodcenili a vyšlo v 50tisícovém nákladu.“ Nejvíce na odbyt šel Čtyřlístek v 80. letech, kdy se jednotlivá vydání dočkala až 220 tisíc výtisků.
Kde: Muzeum hl. m. Prahy, Na Poříčí 52/1554.
Kdy: Do 22. září, kromě pondělí otevřeno denně od 9 do 18 hodin.
Vstupné: Základní včetně všech aktuálních výstav v budově 150,- Kč, snížené 60,- Kč.
